„Na konci 70. let mu série stipendií umožnila několikaletý studijní pobyt v Československu.“

„Vedle mnoha desítek odborných studií publikoval též řadu knih o Dvořákovi, Janáčkovi a Martinů.“

„Obraz by nebyl úplný, kdybychom nezmínili jeho skladatelskou činnost, jeho mimořádné recitátorské schopnosti a v neposlední řadě i jeho vytříbený smysl pro humor.“

Významný americký muzikolog Michael Beckerman převezme v úterý v New Yorku cenu Gratias Agit za obětavou dlouhodobou propagaci české kultury v zahraničí. Stane se tak v Bohemian National Hall v sidle Českého centra při koncertě Ester Pavlů. Ministerstvo zahraničních věcí každoročně uděluje toto vyznamenání českým krajanům a cizincům, jejichž činnost přispívá k šíření dobrého jména České republiky. Michael Beckerman letos v létě, druhý srpnový den, oslavil sedmdesáté narozeniny.

V českém prostředí je profesor Michael Brim Beckerman po dlouhá léta velmi dobře znám, neboť vedle obecnějších témat, jakými je například vztah hudby, fyziologie a neurofyziologie, patří k jeho centrálním badatelským tématům právě česká hudba všech období. Jeho vztah k hudbě nikdy nebyl výhradně muzikologický, v roce 1973 získal jako klavírista cenu Long Island Piano Society Award a ve stejném období, kdy studoval na Columbia University hudební vědu (promoval tam v roce 1982 prací Průzkum Janáčkova teoretického díla), působil jako korepetitor v baletních studiích dvou legend amerického moderního tance – Marty Graham (1973-1975) a Merce Cunninghama (1975-1978).

V uplynulých čtyřiceti letech vyučoval profesor Beckerman zejména na univerzitách ve Washingtonu a v kalifornské Santa Barbaře. V letech 2004 až 2013 vedl katedru hudby na New York University, v letech 2011 až 2015 působil jako emeritní profesor na Lancaster University a loni obdržel čestný doktorát Univerzity Palackého v Olomouci. V současné době je Michael Beckerman profesorem na Carroll and Milton Petrie Chair a Collegiate Professor of Music na New York University.

První kontakt s českým prostředím navázal na konci 70. let minulého století, kdy mu série stipendií (včetně Fulbrightovy nadace a Českého hudebního fondu) umožnila několikaletý studijní pobyt v Československu, zejména na katedře hudební vědy univerzity v Brně. Je členem řady odborných společností, mimo jiné předsednictva Americké muzikologické společnosti, a nositelem různých řádů a vyznamenání, mimo jiné dvojnásobným nositelem ASCAP-Deems Taylor Award, Janáčkovy medaile Ministerstva kultury České republiky, jakož i medailí Společnosti Antonína Dvořáka, Janáčkovy nadace nebo Nadace Bohuslava Martinů.

V roce 2021 obdržel Michael Beckerman Harrisonovu medaili od Irské muzikologické společnosti jako uznání za vynikající výzkum české a východoevropské hudby, dále filmové hudby, romské hudby a hudby v koncentračních táborech. Toto ocenění rovněž vyzdvihuje Beckermanovu schopnost sdílet a šířit výsledky jeho výzkumu s mezinárodní vědeckou obcí a také s širokou veřejností. Přispívá do The New York Times a je pravidelným hostem v pořadu Live From Lincoln Center a v dalších rozhlasových a televizních pořadech ve Spojených státech, v Evropě a v Japonsku.

Michael Beckerman je vedle členství v edičních radách mnoha odborných časopisů také zakladatelem a hlavním editorem knižní řady Studies in Czech Music, která vychází v newyorském nakladatelství Pendragon Press. Českou hudební kulturu představil i na mnoha konferencích, mimo jiné na univerzitách ve Washingtonu (Martinů) a v New Yorku (Dvořák), v newyorském Lincoln Center (The Musical City of Prague, From the Homeland, Mozart and Prague) a na Bard College of Music (Janáček). Vedle mnoha desítek odborných studií publikoval též řadu knih o Dvořákovi (Dvořák and His World, 1993, New Worlds of Dvořák, 2003), o Janáčkovi (Janáček the Theorist, 1994, Janáček and Czech Music, 1995, Janáček and His World, 2003) a o Martinů (Martinů’s Mysterious Accident, 2007).

S Paulem Artinem Boghossianem také připravil kaleidoskopickou sbírku, v níž se zamýšlí nad mnohotvárným světem klasické hudby v jednadvacátém století. Má název Classical Music: Contemporary Perspectives and Challenges a byla vydána v roce 2021. Významná je i jeho dlouholetá spolupráce s deníkem The New York Times, s předními kulturními institucemi v New Yorku a v řadě dalších amerických měst (vedle výše uvedených zejména Carnegie Hall, New York City Opera, Metropolitní opera, 92nd St. Y a další). K jeho dalším badatelským zájmům patří otázka exilu (například Jaroslav Ježek) a holocaustu (zejména Gideon Klein).

Obraz profesora Beckermana by nebyl úplný, kdybychom nezmínili jeho skladatelskou činnost, jeho mimořádné recitátorské schopnosti, které mu umožnily natočit části textu Hiawathy na hudbu Dvořákovy Novosvětské, a v neposlední řadě i jeho vytříbený smysl pro humor (například jeho muzikologická detektivní povídka s názvem Symfonie, která vyšla v hudebním časopisu Harmonie v roce 2010). Přejeme mu vše nejlepší a těšíme se na jeho další chytré a provokativní knihy a studie o české hudbě.

Aleš Březina

———-

Michael Beckerman, newyorský rodák, studoval v letech 1969 až 1973 na Hofstra University, kde získal titul bakalář umění, a pak v letech 1974 až 1982 na Columbijské univerzitě. Tam se postupně stal magistrem umění, magistrem filozofie a nakonec doktorem filozofie s disertací Janáček´s Theorethical Works: An Exploration. Univerzita Palackého v Olomouci mu udělila v roce 2014 čestný titul doctor honoris causa.

Foto: Fb / Bohemian Benevolent & Literary Association, Alexa Hoyer, Irish Research Council