Pablo Ferrández: Závěr Dvořákovy Prahy skýtá mnohá ‚poprvé‘
„Velmi se na inspirativní setkání s mladými hudebníky těším.“
„Ještě jsem neměl to potěšení s Ingem vystoupit.“
„Nástroj Archinto se stal mou spřízněnou duší.“

Na závěrečném koncertu letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha vystoupí v úterý 24. září se svými kolegy, houslistkou Alexandrou Conunovou a klavíristou Dmitrijem Šiškinem španělský violoncellista Pablo Ferrández. Za doprovodu České studentské filharmonie řízené Ingem Metzmacherem provedou Beethovenův Trojkoncert C dur, op. 56. Kromě toho v rámci koncertu zazní také Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka. Pablo Ferrández pro portál KlasikaPlus.cz pohovořil o nadcházejícím pražském vystoupení i svých dalších aktivitách.
Pablo, na festival Dvořákova Praha se vracíte po dvou letech. Jak vzpomínáte na své provedení Dvořákova cellového koncertu?
Na minulé festivalové vystoupení mám krásné vzpomínky, bylo to totiž poprvé, kdy jsem hrál Dvořákův cellový koncert v tomhle úžasném sále. Opravdu nezapomenutelný zážitek! Od té doby jsem v Rudolfinu vystoupil několikrát a stalo se jedním z mých nejoblíbenějších sálů, a to z celosvětového měřítka.
Letos v Praze vystoupíte s Českou studentskou filharmonií. Když se podívám na váš diář v září a říjnu, můžu vidět, že hrajete se světovými profesionálními orchestry, jako s Mnichovskou, Bergenskou nebo Izraelskou filharmonií. Předpokládám, že spolupráce se studentským orchestrem má svá specifika. Jak byste popsal rozdíly a je vám příjemné pracovat s mladými?
S mládežnickými orchestry spolupracuji opravdu rád, muzikanti jsou plní energie a entuziasmu a také mají velkou motivaci dosáhnout velkého výkonu. Velmi se na inspirativní setkání s mladými hudebníky těším!

Pojďme k programu! Se svými kolegy Alexandrou Conunovou a Dmitrijem Šiškinem zahrajete slavný Beethovenův Trojkoncert. Vzpomenete si, kdy jste se svými pódiovými partnery setkal poprvé?
S Alexandrou jsem se poprvé setkal roku 2015 v Rusku na Čajkovského soutěži. Dmitrije jsem poznal teprve před pár měsíci na švýcarském Verbier festivalu. Jsem tedy plný očekávání.
A co Ingo Metzmacher? Už jste spolu nějaký projekt realizovali?
Ještě jsem neměl to potěšení s Ingem vystoupit. Letošní koncert tedy skýtá mnohá „poprvé”!
Zjistil jsem, že koncerty hrajete na velmi cenný nástroj, Stradivariho violoncello Ex-Jánose Starkera. Můžete čtenářům popsat, jak jste nástroj získal?
Na Ex-Starker Strada (známého také jako Lord Aylesford) jsem hrál více než deset let, ale není to nástroj, který sebou beru nyní do Prahy. Budu hrát na jiného Strada, známého jako Archinto. To je nástroj, který jsem měl v Praze také při minulých dvou návštěvách… vlastně ne, když o tom tak přemýšlím, tak jsem v Praze hrál na oba zmíněné nástroje. Nicméně Archinto se stalo mou „spřízněnou duší“ a hrozně rád na ně hraji. Je to možné díky štědré výpůjčce od Stretton society.
Na vašich webových stránkách jsou odkazy na celou řadu zajímavých nahrávek. Můžete českému publiku prozradit váš příští vydavatelský počin?
Děkuji! Ano, svou poslední nahrávku jsem pořídil právě v Rudolfinu. Šlo o Brahmsův Dvojkoncert spolu s houslistkou Anne-Sophie Mutter, Českou filharmonií a dirigentem Manfredem Honeckem. Mé příští album bude obsahovat Rokokové variance Petra Iljiče Čajkovského a nahraji je se Švédským komorním orchestrem.
A poslední otázka: Plánujete se do Prahy brzy vrátit?
Do Prahy se poslední dobou vracím alespoň jednou ročně. Nemám zde sice po aktuálním provedení Trojkoncertu nic nasmlouvaného, ale doufám že nějaká hezká příležitost opět brzy nastane. Praha je mi totiž velmi milá a vždy se sem vracím rád!

Foto: Kristian Schuller, Dvořákova Praha / Petra Hajská, Igor studio
Příspěvky od Štěpán Filípek
- Daniel Raiskin: Kultura patří všem lidem, světu, celému vesmíru!
- Miloš Orson Štědroň: Na Broumovsku dělají fantastickou službu regionu a kultuře
- Peter Jarůšek: Kvartetní život není pro každého
- Silný program náležitě interpretovaný. Sympatičtí tokijští hosté na Pražském jaru
- Daniel Müller-Schott: Při hraní Elgara musíte otevřít své srdce!
Více z této rubriky
- Leoš Svárovský: Víte, jak rozvášnit Japonce? Zahrajte jim Dvořáka
- Thomas Adès: Janáčkem jsem naprosto posedlý
- Emmanuel Pahud: Umělec se nemá opájet úspěchem, musí umět ukázat křehkost a zranitelnost
- Pavol Bršlík: Nejsem cirkusový umělec
- Václav Kozel: Vždycky jsem si vybíral ty nejlepší hráče
- Viktor Velek: Aby se Palacký neobracel v hrobě
- Dominika Škrabalová: Mentální příprava sólových zpěváků je také důležitá
- Fanni Faluvégi: Aktivní umělci jsou lepší pedagogové
- Vladislav Klíma: Rád bych se v Ostravě ještě dožil nové koncertní síně
- Igor Ardašev: Pedagog je jako zahradník. Nesmí překážet v růstu