PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bylo radostí sledovat, jak se Monika Melcová soustředěně noří do přívětivých vlnek barokní muziky a podléhá jejich opojnosti.“ 

„Pokyny dirigenta Vojtěcha Spurného jsou zcela přesné a nekompromisní, přitom vyznívají vůči hráčům přátelsky a nikdy nechybí úsměv. “

„Sedmdesátiletý Naji Hakim úvodní part své skladby, obsahující i názvuky blízkovýchodní muziky, zvládl z pohledu posluchače v klidu a nadhledu, možná však jen zdánlivém.“

Další dramaturgicky zajímavý program připravila pro své posluchače Komorní filharmonie Pardubice. V Sukově síni Domu hudby se při abonentních koncertech ve dnech 24. až 26. listopadu rozezněly varhany a představili se hned dva sólisté – Monika Melcová zahrála Händela a Naji Hakim uvedl v české premiéře svoji skladbu z roku 2017. Dirigentem vydařeného večera byl neúnavný Vojtěch Spurný. 

„Karla Gotta jsem poznal koncem padesátých let. V první polovině šedesátých let jsme se potkávali na jamech Studia 5 na Štvanici.“

„Obličej každého orchestru tvoří aranžér.“

„Richard Novák je synovec mojí babičky, tudíž jsme v příbuzenském svazku a známe se odjakživa.“

Hudební skladatel, aranžér, dirigent a multiinstrumentalista Václav Kozel je dokonalým prototypem renesančního člověka. Stal se totiž legendou nejen v oblasti jazzu, ale dlouhodobě se věnuje také komponování klasické hudby, ať už vokální nebo instrumentální (Pražské dechové kvinteto, Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie) a celoživotně se zabývá rovněž sběratelstvím. V listopadu oslavil 85. narozeniny jubilejním koncertem v legendárním rozhlasovém Studiu A, kam mu přišli zahrát jeho dlouholetí přátelé a studenti.

„Zdálo se, že má interpret ke každé ze skladeb svůj specifický osobní vztah.“

„Dramatičnost hudebního výrazu byla dosažena strhující technikou, co se týče tempa nebyl Ardašev v rychlých částech nijak opatrný.“

„Bylo nutné se zaposlouchat i ‚mezi řádky‘, Ardašev nedává svým posluchačům hudbu zcela zadarmo.“

V úterý 25. listopadu zazněl jeden z koncertů Dnů Bohuslava Martinů v Lichtenštejnském paláci, v sídle Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, příznačně v Sále Bohuslava Martinů. Klavírista Igor Ardašev kromě Osmi preludií, H 181 od Martinů zahrál také Osm preludií Miroslava Kabeláče a „Patetickou“ sonátu Ludwiga van Beethovena. Jeho pojetí tohoto dramaturgicky zajímavě sestaveného programu bylo neokázalé, plné respektu k hudbě a specifických interpretačních momentů.

„Viditelně omlazený rozhlasový orchestr hrál Gubajdulinové Pohádku-Poému s jistotou repertoárového čísla, ovšem s vizí hostujícího dirigenta.“

„Roth se zásadně ujal odkazu Mieczysława Weinberga.“

„Andris Poga zaujal přehledným a inspirativním vedením v první částí koncertu a uchvátil Dvořákovu síň Rudolfina v provedení Čajkovského symfonie.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl druhý koncert rudolfinské abonentní řady s českou premiérou houslového koncertu Mieczysława Weinberga. Sólo hrál Linus Roth. Koncert dne 24. listopadu uvedla skladba Sofie Gubajduliny, vrcholem večera byla Čajkovského šestá symfonie zvaná „Patetická“. Hostem orchestru byl lotyšský dirigent Andris Poga.

„Honegger se stal v tuzemsku známým autorem, o to víc poté, co v českých překladech vyšly jeho dvě knihy – Zaříkávání zkamenělin a Jsem skladatel.“

„Na hudbě oceňoval a zdůrazňoval důstojnost, prostotu a vážnost.“

„Serge Bauda vnímáme jako neoficiálního, ale jednoznačného ambasadora francouzské hudby v Československu.“

Skladatel, který přiměl orchestr napodobit lokomotivu. Tak se někdy hovořívá o Arthuru Honeggerovi, uměřeném avantgardistovi, jehož díla mají v porovnání s tvorbou ostatních členů Pařížské šestky vážnější charakter. Jeho život se uzavřel 27. listopadu 1955, tedy před sedmdesáti lety. Vedle proslulé symfonické skladby Pacific 231 imitující zvuk parní lokomotivy je oblíbená i jeho úplně odlišná Vánoční kantáta nebo oratorium Král David, ale asi nejlepší je v jeho odkazu oratorium Johanka z Arku na hranici. Nahrávka, kterou v Praze před půlstoletím pořídil dirigent Serge Baudo, zůstává vzorovou.

„Koncerty agentury Nachtigall Artists mají vysokou interpretační úroveň.“

„Pěvecký projev Benjamina Bernheima a Sandry Hamaoui byl ideální.“

„Celý večer měl neopakovatelnou francouzskou vůni.“

V pondělí 24. listopadu se v Praze konal operní recitál Benjamina Bernheima, který uspořádala agentura Nachtigall Artists. Spolu s tenoristou vystoupila i sopranistka Sandra Hamaoui, která, na rozdíl od Bernheima, si svou mezinárodní kariéru teprve buduje. A dodejme, že velice úspěšně. Po loňském písňovém recitálu Benjamina Bernheima, také pořádaném agenturou Nachtigall Artists a sestaveném z písní francouzských skladatelů, nyní dostal tento špičkový pěvec prostor, aby se v Praze představil s orchestrem a v operním repertoáru.

„Vlastně jsme vytěžili smetiště z různých období a objevili tak bohatou archeologickou lokalitu.“

„Musel tu bydlet opravdu bohatý a vážený člověk, chcete-li fantazírovat, mohl tu být na své cestě ubytovaný třeba i Přemysl Otakar II. Z jeho doby ten dům totiž je.“

„Přípravy pro stavbu sálu se nijak nezpozdily.“

Janáčkovo kulturní centrum, což je pracovní název pro budoucí koncertní sál v Brně, se připravuje s přestávkami už mnoho let. Letos zpomalení příprav „zavinili“ archeologové. Na místě plánované stavby totiž našli bohaté naleziště dokladů o životě obyvatel území Brna ze 13. století. Před uzavřením výzkumu představili své nálezy veřejnosti.

„Bylo samozřejmě jasné, že v případě takové knížky nepůjde o velké prodeje a bestseller, cílíme v populaci odhadem na tři děti z třiceti.“

„Kouzlo je schováno v detailu. Snažil jsem se vychytat to, co by mohlo dnešní generaci oslovit.“

„Má vlast je unikátní a jedinečná. U českých skladatelů najdeme řadu děl s vazbou na českou státnost. Ale při vší úctě, s Mou vlastí srovnatelné dílo neexistuje.“

Putování po Mé vlasti aneb Smetanovi na stopě. Název nové knížky pro děti a mladé čtenáře naznačuje snahu přiblížit Bedřicha Smetanu jako autora ikonického hudebního díla i jako člověka žijícího v konkrétní době. Jde o součást dlouhodobého projektu obecně prospěšné společnosti Dny české státnosti, ediční řady nazvané Můj stát. Publikace s ilustracemi Lenky Jasanské je dílem muzikologa Viktora Velka, který se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí nad možnými přístupy k historickému materiálu a nad cílovou skupinou takového edukačního počinu. Jak říká, šlo mu o upozornění, že i hudba patří mezi symboly české státnosti, a současně o nevtíravé vtažení čtenáře do blízkosti vážné hudby. 

„Sbor zacílil na důsledné vykreslování jednotlivých hlasových linií.“

„Posluchačovu pozornost upoutaly výkony instrumentalistů.“ 

„Sopranistka Barbora Kabátková doplnila španělskou sestavu líbezným, měkkým, a přitom jistým hlasovým projevem.“

Musica Florea si na pondělní večer v kostele U Salvátora přichystala dramaturgicky pestrý, netradiční a v pravém slova smyslu objevný výběr ze španělské duchovní hudby, jenž v podání mistrů autentické interpretace podstatně rozšířil povědomí tuzemského publika o jihozápadní tradici barokní hudby. Vokálně-instrumentální kompozice tří význačných jmen staré španělské hudby posluchače překvapily nejen svým specifickým melodickým a rytmickým charakterem, ale také neobyčejnou interpretační náročností, k níž se čeští a španělští muzikanti postavili nanejvýš zodpovědně a s notnou dávkou profesionálního nadhledu.

„Hudba je tu v pozici komentátora příběhu, má více méně podkreslovat.“

„Použili současnou formu sociálních sítí a využili nenávistné dopisy zmanipulovaných pracujících.“

„Absolvující Peter Gáč podal excelentní výkon. Se samolibým úsměvem pronášel likvidační komentáře.“

Operu Aleše Březiny o procesu s Miladou Horákovou uvedli v Brně v Divadle na Orlí studenti JAMU; pod vedením svých pedagogů odehráli v pátek 21. a v sobotu 22. listopadu dvě premiéry. V režii a úpravě režiséra Vojtěcha Oreniče a jeho pedagoga Tomáše Studeného prošla opera aktualizací do dnešního světa a její vyznění bylo mrazivě přesvědčivé.