Třetí ročník festivalu Štetl fest přináší více než sto akcí, které zahrnují širokou škálu kulturních aktivit, včetně zpřístupnění brněnských židovských vil, koncerty, divadlo, besedy a také tematické výstavy. Leitmotivem třetího ročníku je Židovské trauma v umění od Kafky k Barbie, ve kterém se propojují historické a kulturní otázky s aktuálními společenskými tématy. Termín letošního turnusu je 29. srpna až 1. září.

Program festivalu je utvářen ve spolupráci Židovské obce Brno, členů spolku Štetl, Židovského muzea v Praze s pobočkou v Brně a externích spolupracovníků a odborníků. Téma ročníku 2024 bude zpracovávat a mapovat Židovské trauma v umění od Kafky k Barbie. Název i téma skýtají velké pole důležitých výzev, především pak pokus pojmenovat židovské trauma, jeho přenos na další generace, a také potřebu transformovat jej do uměleckého vyjádření. „Chceme představit historický vývoj této tragické zkušenosti a její přesah do současnosti. Zkoumat, jak se židovské trauma přepisuje do životů lidí současné společnosti. Jak ovlivňuje současný politický, umělecký, ale i podnikatelský svět. A lze se s ním vůbec vyrovnat?“ ptají se pořadatelé, kteří představí významné i méně známé umělce jako Franze Kafku, Huga a Pavla Haasovi, Ernsta Wiesnera, Arnolda Schoenberga, Helgu Hoškovou, dirigenta Alexandera Liebreicha, fotografa Jindřicha Štreita či Petra Bureše a odhalí jejich životní příběhy.

Kontrastem k těmto umělcům je svět panenky Barbie. Festivalu chce připomenout příběh tvůrkyně panenky a zakladatelky společnosti Mattel Ruth Handler, dcery polsko-židovských přistěhovalců do USA, i příběh panenky, která vznikla z původní poválečné německé Bild Lilly – oblékací panenky, která byla mj. rozptýlením pro vojáky na frontě. V rukou Ruth Handlerové se z ní stala postupně nejpopulárnější oblékací panenka, pak panenka s kariérou a budoucností a postupně i symbol tlaku na současné ženy, jejich vzhled a postavení ve společnosti.

Do ranku klasické hudby v rámci festivalu nejspíše spadají dvě vystoupení. Koncert složený z kompozic židovských skladatelů 19. – 20. století přednesou přední čeští violoncellisté Dominika Weiss Hošková a její otec Jiří Hošek. Dominika Weiss Hošková pobývá střídavě v České republice a v Izraeli. Věnuje se interpretaci skladeb Davida Poppera a v 2012 získala Stříbrnou medaili Senátu Parlamentu ČR za šíření dobrého jména a tradic české kultury v Izraeli. Otec a dcera před obecenstvem stanou 31. srpna ve Vile Tugendhat. A Filharmonie Brno také znovu přispěje do programu festivalu. Letos připomene dvě významné skladatelské osobnosti židovského původu: brněnského autora Pavla Haase (Studie pro smyčce, Suita pro hoboj a klavír, op. 17 v transkripci Ondřeje Kyase pro hoboj a smyčce) a rakouského představitele tzv. druhé vídeňské školy Arnolda Schönberga (Zjasněná noc, op. 4). Brněnský orchestr a sólistu-hobojistu Viléma Veverku na závěr festivalu v Besedním domě řídí dirigent Alexander Liebreich.

Štetl fest je multižánrový mezinárodní festival židovské kultury, který propojuje brněnské instituce a připomíná historická místa a osobnosti spojené s židovským životem, který byl druhou světovou válkou v Brně drasticky přerušen. Navazuje na židovskou historii města Brna a mottem „Důstojnost v rozmanitosti“ se snaží vyzdvihnout historické zkušenosti, které lze napříč společností sdílet i v dnešní době. Jedná se také o jeden z mála festivalů židovské kultury, který spolupořádá přímo židovská obec a v rámci programu jsou zohledněny náležitosti židovských tradic. Jednou ze základních linek festivalu jsou „Návraty do Brna“, kdy se pátrá po rodinách a příbuzných původních brněnských židovských rodin, kteří v Brně něco vybudovali a většinou válku nepřežili.

Foto: Pixabay / Zaaruli, Wikipedia / Los Angeles Times / CC BY 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), archiv Klasiky+