„Přátelství ve sboru uzavřená bývají silná a trvalá.“

„Sbor má zhruba pětatřicet stálých členů. Překvapivě je věkový průměr odhadem mezi třiceti a čtyřiceti lety věku.“

„Jsme historicky nejstarší hudební institucí ve městě, z našeho sboru vlastně vznikla dnešní filharmonie i opera. Třicet let dělám vše pro to, aby jméno našeho sboru bylo zárukou kvality.“

Jméno Žerotín je v Olomouci pojmem. A nejen historickým. Dodnes je na budově Základní umělecké školy erb tohoto slavného šlechtického rodu. A dodnes působí v Olomouci pěvecký sbor Žerotín, který letos slaví výročí 145 let působení. Roku 1880 se stal zárodkem kulturního života a své důležité postavení mezi organizátory hudební kultury má dodnes. Sbormistrem je již třicet let Pavel Koňárek, kterého jsme se na činnost a poslání sboru ptali v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

Sborové zpívání má v českých zemích silnou tradici, která se stále udržuje. Není to trochu anachronismus?

To si nemyslím. Sbor Žerotín má sice silné kořeny v národním obrození, ale nikdy neztratil nic na své důležitosti pro obyvatele Olomouce a okolí. Zpěv je jedním z nejpřirozenějších lidských uměleckých projevů, a když navíc zpíváte ve společnosti přátel, vzniká tím působivý výsledek, je to přirozený společenský tmel. Trošku nadneseně řečeno – přátelství ve sboru uzavřená bývají silná a trvalá. A myslím, že to tak cítí všichni, kteří do sboru chodí nebo někdy chodili zpívat. Vždyť i v jiných městech se sborová tradice stále udržuje a rozvíjí. Myslím, že společná práce, úsilí o co nejlepší výsledek a radost z jeho dosažení nejsou závislé na době.

Jaká je tedy věková struktura členů sboru? Není to „klub seniorů“?

Je to amatérský – já mám ale raději termín neprofesionální – sbor, který má zhruba pětatřicet stálých členů. Překvapivě je věkový průměr odhadem mezi třiceti a čtyřiceti lety věku. Jde tedy o věk, kdy máte nejvíc povinností a práce jak v zaměstnání, tak v rodině. Přesto si tito lidé najdou čas a dvakrát týdně se sejdou na zkoušce a trpělivě plní moje pokyny, aby byl výsledek co nejlepší. Mám radost, že se členy stávají i studenti Univerzity Palackého, kteří však po ukončení studia sbor často bohužel opouštějí. Samozřejmě jsou členy sboru i starší lidé, pokud jim to zpívá, není věk problémem, naopak jsou to vítaní členové se zkušenostmi, které jsou neocenitelné, a já jsem rád, že se na tyto členy mohu spolehnout.

Vy sám jste zaměstnán jako sbormistr sboru? Nebo jaká je vaše pozice? 

Jsem sbormistrem a uměleckým vedoucím, ale stejně jako členové sboru dojíždím na zkoušky dobrovolně, ve svém volném čase a žádný plat nedostávám. Nicméně profesí sbormistr jsem, pracuju jako šéfsbormistr Janáčkovy opery Národního divadla v Brně, učím na olomoucké konzervatoři a také na brněnské JAMU obor sbormistrovství. Žerotín je moje srdeční záležitost. Původně jsem před třiceti lety jako mladý nadšený sbormistr zaskočil za kolegu a dnes jsem, pokud mám správné informace, nejdéle sloužící sbormistr tohoto sboru v jeho téměř stopadesátileté historii.

Jaký máte repertoár? Můžete si dovolit nastudovat i náročnější skladby? 

Samozřejmě musím myslet především na to, co je sbor schopen zvládnout nejen pěvecky, ale také třeba na to, jaké jsou nároky na velikost obsazení. Nicméně díky členům, kteří jsou hudebně erudovaní, si mohu dovolit nastudovat i náročnější zajímavá díla českého i světového repertoáru nebo díla současná. Jedná se z velké části o projektové akce, plníme zakázky partnerů, kteří si naši spolupráci objednají.

A kdo je tedy vaším partnerem?

Zcela přirozeně je to především Moravská filharmonie Olomouc, a to už historicky. Není naším zřizovatelem, jsme samostatný subjekt, ale od roku 1999 s ní pravidelně spolupracujeme nejméně jednou do roka na některém z abonentních koncertů. Jsme schopni samozřejmě i koprodukce, takže je-li požadovaná větší sborová účast, posilují nás kolegové například z brněnského operního sboru a samozřejmě se obracíme i na své bývalé členy.

Máte tedy i jiné partnery ke spolupráci? 

Máme už své jméno založené na kvalitě a spolehlivosti. Proto se na nás obrací i jiné orchestry, krásnou spolupráci máme ale třeba i s Jiřím Pavlicou a Hradišťanem nebo jsme pravidelnými hosty Smetanovy Litomyšle.

A co samostatné koncerty – i ty zvládáte?

Samozřejmě, snažím se obohacovat naši činnost i o koncerty a cappella, protože si myslím, že pro jakýkoli sbor jsou velmi prospěšné a užitečné. Ale velmi rádi se účastníme i tak zvaných crossoverových koncertů, jako bylo třeba koncertní provedení muzikálu Ondřeje Soukupa Johanka z Arku, které vyšlo i na CD a DVD, už poněkolikáté jsme zpívali na Koncertě lidí dobré vůle, který se každoročně koná na Velehradě, tam nesmíme chybět. A říkal jsem, že jsme zpívali i Pink Floydy? Atom Heart Mother. To byl projekt Smetanovy Litomyšle – úžasný zážitek! Nebo koncert s Rickem Wakemanem, fenomenálním britským rockovým klávesistou ve Španělském sále Pražského hradu. To také bylo nezapomenutelné!

A momentálně spolupracujete s kým? Na co se publikum může těšit?

Zrovna teď máme koncert v neděli 12. října v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a je to koncert k našemu 145. výročí. A taky trošku k mému třicetiletému působení jako sbormistra Žerotína. Ke spolupráci jsme si pozvali soubor Czech Ensemble Baroque a budou s námi zpívat i jejich sólisté, sopranistky Lenka Cafourková Ďuricová a Zuzana Badárová, alt bude zpívat sólistka Janáčkovy opery Václava Krejčí Housková. Tenorového partu se ujal Kuba Kubín a basového Jiří Miroslav Procházka. Já to budu celé dirigovat a věřte mi, že se na to moc těším.   

Takže 12. října to bude koncert zásadní. Co je vlastně na programu?

První bude Francis Poulenc a jeho Litanie k Černé Madoně pro ženský sbor a varhany, na které bude hrát Karel Martínek, který u nás mimochodem taky jednu dobu zpíval. Potom přijde na řadu Bohuslav Martinů a jeho cyklus Čtyři písně o Marii, to je zpívání a cappella, což je pro sbor vždy prubířský kámen. A na závěr zazní skladba Dixit Dominus Georga Friedricha Händela. Händelovu skladbu jsme zpívali už před dvanácti lety s Moravskou filharmonií Olomouc, ale tentokrát to bude s dobovými nástroji a moc se na to těšíme. Program je pro zpěváky tedy opravdu náročný, ale věřím, že ho zvládnou a že se koncert bude posluchačům líbit.

Napadá mě, jestli se vašeho sboru nějak dotkly organizační změny při spojování filharmonie a opery? 

V umělecké oblasti zatím bohudík ne, nové vedení filharmonie projevilo zájem o pokračování naší vzájemné spolupráce. Troufám si říct, že máme stále co nabídnout, jsme historicky nejstarší hudební institucí ve městě, z našeho sboru vlastně vznikla dnešní filharmonie i opera. Třicet let dělám vše pro to, aby jméno našeho sboru bylo zárukou kvality a byli jsme rovnocenným partnerem profesionálních těles. Za tu dobu jsme spolupracovali s desítkami dirigentů, s mnoha pořadateli i uměleckými partnery a jsem hrdý na to, že byli s našim výkonem vždy spokojeni. Takže věřím, že cestu, jak pokračovat, najdeme.

A co vás čeká dalšího v této sezóně?

Na 2. dubna 2026 je naplánovaný Velikonoční koncert, spolu s Moravskou filharmonií budeme připravovat oratorium Gioachina Rossiniho Stabat Mater a právě na základě sloučení s Moravským divadlem se na tomto koncertě spojíme s olomouckým operním sborem. Dirigovat bude Jakub Klecker, který s Moravskou filharmonií několik let pracoval jako šéfdirigent. A další koncerty jsou ještě v jednání.

V každém případě si přeju, abych mohl dál pracovat se svými zpěváky ze Žerotína, protože bez jejich schopností, obětavosti a nasazení bych třicáté výročí v čele sboru oslavit nemohl. Vím, že jsem někdy hodně náročný, oni by možná spíš řekli protivný nebo nesnesitelný, ale já si jejich práce opravdu moc vážím a patří jim za ni můj veliký obdiv a dík.