„Vyjádření solidarity je tím nejmenším, co pro ukrajinské studenty můžeme udělat.“

„Ukrajina a její lid potřebuje podpořit finančně, ale i samotné gesto je důležitým prostředkem podpory.“

„Koncert nabídne posluchačům možnost poslat finanční prostředky humanitární organizaci Člověk v tísni.“

Orchestr a sbory Pražské konzervatoře s několika sólisty z řad studentů i pedagogů vystoupí dnes večer v sále školy na koncertě, majícím podpořit humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a vyjádřit solidaritu s jejími občany. Na konzervatoři studují děti z obou zemí. Ředitel školy Petr Čech, který se na programu podílí v roli klavíristy, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program koncertu a říká, že jako pořadatelé samozřejmě neměli v úmyslu nezařadit kompozice ruských skladatelů. Trestali bychom tak jen sami sebe. Navíc nezapomínejme, že k nám směřují také uprchlíci z Ruska, kteří utíkají před režimem z důvodu hrozících represí, upozorňuje.

Je koncert tou nejrychlejší a nejsamozřejmější cestou, jak se může umělecká škola, respektive její pedagogové a studenti, přihlásit k aktuálním projevům solidarity s Ukrajinou?

Myslím, že je to nejlepší prostředek, kterým může dát umělecká škola najevo svůj postoj k současné situaci. Mezi interprety koncertu budou také naši ukrajinští studenti a nesmíme zapomínat, že vyjádření solidarity je tím nejmenším, co pro ně můžeme udělat. Protože tito naši studenti mají na Ukrajině své rodiny a další vazby a psychická zátěž je tak pro ně enormní.

Cítíte od kolegů jednotný postoj a pohled?

Věřím, že můžu na tuto otázku odpovědět bez váhání kladným způsobem. Samozřejmě v tom počtu pedagogů, které má Pražská konzervatoř, nemohu vědět o každém názoru. Ale možná využiju Vaší otázky k tomu, abych vyjádřil své velké znepokojení nad riziky neohraničené svobody projevu na sociálních sítích. Bohužel jsme tuto zkušenost měli právě ve spojení s chystaným koncertem. Nechci se zmiňovat konkrétně, jen řeknu, že to bylo naštěstí z prostředí mimo školu. Ale mám upřímně strach z toho, jaká rizika to přináší ve formování mladé generace, a každým dnem si uvědomuji více, jaká nebezpečí v sobě sociální sítě nesou. Asi není nutné právě v těchto dnech zmiňovat, jak snadné je rozbíjet… Všichni to zřetelně vidíme a zacelit tyto rány lidských osudů bude extrémně náročné. O to víc si vážím toho, že je Pražská konzervatoř vnitřně jednotná.

Slibujete si od akce získání finančních prostředků, nebo je v této době důležité i samo gesto?

Koncert má za cíl podpořit oběma způsoby. Ukrajina a její lid potřebuje podpořit finančně, ale i samotné gesto je důležitým prostředkem podpory. A vedení školy i studenti se snažili najít cestu, jak obojí naplnit. Proto i tento koncert nabídne posluchačům možnost poslat finanční prostředky humanitární organizaci Člověk v tísni.

Jak jste volili program?

Samozřejmě jsme chtěli zařadit i ukrajinské skladatele – a to se podařilo. Zazní sborové skladby, ale také Symfonie Mykoly Lysenka. Nastudování se ujaly pěvecké sbory a Symfonický orchestr Pražské konzervatoře pod vedením dirigentky Miriam Němcové. Dále zahraje Collegium Stivinum se sólisty z řad studentů. Bohužel nevystoupí sopranistka Marie Fajtová z důvodu indispozice, ale program se podařilo nahradit a mohu již říct, že s vynikajícím houslistou Jiřím Vodičkou – také našim pedagogem – zahraju Janáčkovu Sonátu pro housle a klavír.

Ruští skladatelé samozřejmě na programu být mohou, nehrát je, to by byl nesmysl, viďte…

Samozřejmě! Bylo by velkou chybou „filtrovat“ ruské skladatele. A pokud bychom tento pohled v sobě měli a byl by důsledný, museli bychom na takový „sankční skladatelský seznam“ zařadit autory, kteří byli jakkoliv propojeni se zemí a politickým režimem, který způsobil podobné krveprolití jako ten současný putinovský. A jaký postoj bychom pak měli mít například k hudbě Leoše Janáčka pro jeho rusofilství…? Netrestejme se tím, že bychom z programů koncertů vyřazovali skvělé kompozice ruských skladatelů. A mimochodem nezapomínejme, že k nám směřují také uprchlíci z Ruska, kteří utíkají před režimem z důvodu hrozících represí. Chodí nám v posledních dnech žádosti o přijetí ke studiu od ukrajinských i ruských studentů a snažíme se jim pomáhat, aby se k nám mohli ze své země fyzicky dostat.

A našli jste vhodné skladby ukrajinských autorů?

Ano, podařilo se nám najít skladby tak, aby dobře reprezentovaly ukrajinskou hudbu a zároveň byly zvládnutelné i z hlediska malého časového prostoru pro přípravu. Za tento výběr i za organizaci celého koncertu pak děkuji především Miriam Němcové a Petrovi Nouzovskému.

Jaké je hudební poselství připraveného koncertu?

Tím poselstvím je jednota, jejímž základem je úcta k člověku a lidskému životu bez rozdílu národnosti. Na koncertu se interpretačně podílejí studenti obou znepřátelených zemí, kteří jsou schopni se podporovat, a i to nám ukazuje, že hudba nezná hranic a má moc sbližovat.

Foto: ilustrační – archiv konzervatoře, Radovan Šubín, Daniel Jäger, archiv KlasikyPlus