Orchestr někdy přezdívaný „Pražskými filharmoniky“ existuje již téměř třicet let – v roce 1994 jej založil již zesnulý Jiří Bělohlávek, který byl následně přes deset let jeho šéfdirigentem. Přesně za týden, v neděli 1. října orchestr zahraje hudbu, jež je mu nejbližší, a tak předčasně oslaví své kulaté narozeniny. Návštěvníci pražského Rudolfina se mohou těšit na díla od velikánů, jako jsou Antonín Dvořák nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Taktovku tentokrát uchopí rodák z Peru Christoph-Mathias Mueller a sólových partů se ujmou kmenoví i zakládající hráči PKF.

Hudební epocha, která je vkusu tělesa patrně nejblíže, je klasicismus. Ten bude také v centru programu oslavného koncertu. Zazní Mozartova Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a orchestr a Voříškova Symfonie D dur a dále romantické kusy Předehra v italském stylu D dur Franze Schuberta a smyčcové Nokturno od Antonína Dvořáka. Ve vůdčí roli před orchestrem tentokrát stane švýcarský dirigent narozený v Peru, držitel prestižní OPUS Klassik Award za rok 2020, umělecký ředitel mezinárodního hudebního festivalu Murten Classics Christoph-Mathias Mueller. Ten ale nebude jediným protagonistou večera. Sólových partů Mozartovy Koncertantní symfonie se příznačně ujmou kmenoví hráči orchestru: Jan Souček (hoboj), Jan Brabec (klarinet), Mikuláš Koska (lesní roh) a Tomáš Františ (fagot).

Dílo nebylo vybráno náhodou. V roce 1994 zazněla Koncertantní symfonie na úplně prvním veřejném vystoupení orchestru – tehdy pod názvem Pražská komorní filharmonie – a fagotového partu se i tenkrát ujal právě Tomáš Františ. Významné postavení v historii orchestru má i Symfonie D dur Jana Václava Huga Voříška. Během desetiletí se stala jednou z nejhranějších skladeb a orchestr ji dodnes považuje za jednu ze svých oblíbených. Pořád se navíc hraje z not, které obsahují poznámky Jiřího Bělohlávka.

Foto: archiv orchestru