Pohledem Jiřího Vejvody (64)
Smetanova Vltava vyplouvá do světa. Jak se z koncertu v Litomyšli stává televizní dokument
„Norský režisér a producent Stein Roger Bull si uvědomil, že Rok české hudby je vhodnou příležitostí k televiznímu připomenutí Bedřicha Smetany a jeho hudby.“
„Narodila se koprodukce s cílem vytvořit televizní dokument, ve kterém se prolínají dvě roviny.“
„Jednou jsou podstatné části litomyšlského večera, druhou představují předtočené sekvence s komentářem.“

Škoda, že jsem si neuložil do archivu dopis, který mi kdysi napsali starší manželé z malého města. Dorazil ke mně poté, co jsem komentoval pro ČT art přímý přenos ze zahajovacího večera operní sezóny v milánské Scale. Ti dva se mi svěřili, jak si televizní zážitek vychutnali: „Včas jsme si koupili prosecco, nechali ho řádně vychladit. Než začal přenos, oblékli jsme se do večerního. Zapnuli jsme televizi, usedli na pohovku, přiťukli si. Zhasli jsme a cítili se jako v divadelní loži…“ Mezi řádky vyplynulo, že vzhledem k obsahu jejich peněženek by si návštěvu Scaly nemohli dovolit. Přenosem obrazu a zvuku jim byl prožitek umožněn. Alespoň do značné míry.
Jejich sdělení mi pomohlo pochopit sílu televizní obrazovky, pokud zprostředkuje událost v přímém přenosu. Divák si připadá její součástí, vychutná ji s vědomím, že co doma vidí a slyší, se kdesi právě odehrává. Sledováním koncertu či opery ze záznamu je o tuto emoci ochuzen. Má-li se na obrazovce k nějaké události vracet, je lepší nabídnout cosi navíc, přidanou hodnotu. V podobě předtočených ukázek, prostřednictvím komentáře.

Přesně k tomu se odhodlal jeden z nejzkušenějších matadorů evropské televizní tvorby. Čiperný třiaosmdesátiletý Nor Stein Roger Bull má na svém kontě desítky televizních projektů, na kterých se podílel jako producent či režisér. První z nich vznikl v roce 1967… Půl století pracoval Bull pro veřejnoprávní NRK, aby se pak namísto odchodu do důchodu zasloužil o vznik soukromého výrobce televizních pořadů Nordic Stories. Zaměřeného na to, co Stein Roger umí nejlépe. Nabízet symfonickou hudbu, operu, moderní tanec či klasický balet objevným, neotřelým způsobem.
Například roku 2021 vznikl v jeho režii televizní pořad či spíše film The Accident (Nehoda). Spočívala v tom, co se stává i v reálném životě. Stárnoucí muž, patriarcha rodu, se ožení s mladší ženou. Příbuzní jsou ve střehu kvůli dědictví a v nepřátelském poměru k vetřelkyni. Do toho vpadne nečekaná událost, nehoda. Starý pán náhle zemře. Zhatil se tak pokus mladičké choti o rodinný portrét, na který najala fotografa v naději, že společná seance rodinu stmelí. Co teď? Vznikne bláznivý nápad, že mrtvého přece jen do ateliéru dopraví… To samo o sobě by vystačilo na lehce „střelený“ film. Jeho vtip ovšem spočíval v tom, že z obrazovky nezazní jediné slovo. V choreografii Jo Stromgrena totiž příběh ztvárňují protagonisté moderního tance. Mezi nimi Nataša Novotná a Václav Kuneš, zastupující tehdy soubor 420people, pojmenovaný podle české telefonní předvolby; předtím ovšem odkojení výcvikem u legendárního Jiřího Kyliána.
Za místo, kde bude Nehoda promítnuta ve světové premiéře, si Stein Roger roku 2021 vybral Prahu. Konkrétně Zlatou Prahu, zaměřenou právě na hudbu a tanec na obrazovce. Podobně jako jiné zahraniční veličiny této tvorby považuje totiž Bull tento festival za jedinečný. Navíc je dlouhodobým příznivcem české hudby, české kultury, kterou šíří a představuje. I proto, mimochodem, s sebou do Prahy přivezl na zkušenou vynikající norskou houslistku Vilde Frang. Mladičkou virtuosku opěvovanou dirigenty typu Simona Rattla, které ve filmu Nehoda svěřil epizodní roli. Nikomu však o jejím pobytu neřekl. A tak jsem sice do Vilde Frang narazil v zákulisí, ale než jsem si srovnal v hlavě, o koho jde, byla pryč. A s ní i naděje na zajímavý rozhovor, což mě nepřestává mrzet.

Posuňme se však do přítomnosti. Bull si uvědomoval, že Rok české hudby je vhodnou příležitostí k televiznímu připomenutí Bedřicha Smetany a jeho hudby. Když zjistil, že se chystá velký koncert u příležitosti zahájení Smetanovy Litomyšle, neváhal. Jak mi řekl, zárukou toho, že pořad zakoupí do vysílání televizní stanice v Evropě i v zámoří, byla pro něj účast obdivovaného dirigenta Jakuba Hrůši… A tak se Stein Roger coby autor scénáře dohodl s klíčovými partnery. Prestižním prodejcem televizní tvorby, německou agenturou Euroarts. A s Českou televizí, jmenovitě s producentem Robertem Uxou. Narodila se koprodukce s cílem vytvořit osmdesátiminutový televizní dokument, v němž se prolínají dvě roviny.
Jednou jsou podstatné části litomyšlského večera, odvysílaného na našem území v přímém přenosu. Předehra a část třetího jednání Prodané nevěsty v podání České filharmonie, okořeněné akrobaciemi souboru Cirk La Putyka; kvartet Z mého života; Polka č. 3 z Českých tanců v podání Iva Kahánka; symfonické básně Vltava a Hakon Jarl. Na televizní střih, rytmus záběrů a obrazovou věrnost partiturám dohlížel v přenosovém voze dirigent Joel Hána. Následně šlo využít vše, co zaujalo jak veterána Bulla, tak o tři generace mladšího režiséra Kristiana Lokkena, kterého s sebou přivezl z Norska.

Druhou rovinu, ukotvenou do scénáře, představují předtočené sekvence s komentářem. Televizního diváka zvou do zámeckého bytu Smetanových v Litomyšli, odkud se Bedřichův život začal odvíjet, či do jabkenického domu skladatelovy dcery, kde se jeho osud naplnil. Důraz je kladen na jeho pobyt v Göteborgu. A pohledem na lítou bitvu, jejíž záběry Bull zakoupil z filmového archivu, se divák ocitá v 10. století, kdy se k moci prodral a následně jí byl vraždou zbaven Haakon Sigurdsson zvaný Jarl, Vládce. Anglický komentář vysvětluje, jak Smetana tuto postavu vnímal. Na jiných místech ozřejmuje další podrobnosti týkající se skladatelovy lidské i tvůrčí mise, jež byla často misií.
Bylo mi ctí, že si mě režisér vybral, abych byl průvodnímu slovu interpretem. Mnohem podstatnější však byla zkušenost, kterou jsem při tom nabyl. A mohu tak tímto ohlédnutím přiblížit příběh jednoho televizního dokumentu. Tím spíš, že na našich obrazovkách se neobjeví, protože s ohledem na diváky ve světě nabízí řadu faktů, které jsou u nás notoricky známé. Smysl a síla toho dokumentu spočívají tom, že Bedřich Smetana je opětovně připomenut v zahraničí. Že jeho Vltava, vnímaná pohledem z fjordů, znovu vyplouvá do světa.

Foto: Smetanova lLitomyšl / František Renza a Ivan Krejza, Marco Borggreve, Pixabay / ReneSchulze1984
Příspěvky od Jiří Vejvoda
- Až na konec světa (45)
Ztěžka přijímaná kněžka.
Dirigentka prvního ženského orchestru Josephine Amman-Weinlichová - Až na konec světa (44)
Dobře utajený současník.
Dirigent a umělecký ředitel Günther Herbig - Pohledem Jiřího Vejvody (77)
Od fanfár k Novosvětské. Závěrečný koncert LVHF - Domingův neobvyklý koncert v Miláně. Pěvec se spojil s buddhistickými mnichy
- Anna-Maria Helsing: Být dirigentkou už není exotické povolání
Více z této rubriky
- Pohledem Petra Vebera (70)
Panna Cecilie, patronka hudebníků - Klasika v souvislostech (102)
Sir Charles
Dirigent, který byl advokátem i ‚milencem‘ české hudby - Až na konec světa (45)
Ztěžka přijímaná kněžka.
Dirigentka prvního ženského orchestru Josephine Amman-Weinlichová - Smetana v souvislostech (11)
Rok 1875
Od Šárky k Hubičce - Klasika v souvislostech (101)
Johann Strauss Sohn, král valčíků a mistr operety - Až na konec světa (44)
Dobře utajený současník.
Dirigent a umělecký ředitel Günther Herbig - Pohledem Petra Vebera (69)
Tři opery, tři světy. Janáček, Ostrčil a Glass - Smetana v souvislostech (10)
Karel Svolinský a Smetanovy opery - Pohledem Jiřího Vejvody (77)
Od fanfár k Novosvětské. Závěrečný koncert LVHF - Klasika v souvislostech (100)
Anton Webern. Mistr hudební zkratky