Pohledem Jiřího Vejvody (71)
Významný úspěch českého dirigenta.
Koncert pro držitele Nobelovy ceny pod taktovkou Petra Popelky
„V koncertním sále Stockholmských filharmoniků se taktovky pokaždé ujímá jiný dirigent, ve výčtu najdeme i jména jako Riccardo Muti.“
„V neděli 8. prosince se do této exkluzivní společnosti dostává první zástupce naší země.“
„Koncert zahájí skladba české skladatelky, čímž se náš vklad umocní.“

Je už letitou tradicí, že každoroční udělování Nobelových cen, které se koná vždy 10. prosince ve švédské metropoli, předchází slavnostní koncert pro jejich držitele. Také však určený pro významné hosty této události, ale i pro další diváky, kterým se poštěstí zakoupit vstupenku. Letos má pro nás tento koncert nevšední význam v osobě vystupujícího dirigenta i skladatelky, jejíž dílo 8. prosince zazní.
V koncertním sále Stockholmských filharmoniků, kteří vždy pečují o hudební doprovod sólistů, ať už pěveckých či instrumentálních, se taktovky ujímá pokaždé jiný dirigent. A že se jedná o významné osobnosti, dosvědčuje jejich letmý přehled. Loni se dirigování ujal Esa-Pekka Salonen, předloni Manfred Honeck, o rok před ním Franz Welser-Möst. Ve výčtu předchozích ročníků nacházíme jména jako Andris Nelsons či Riccardo Muti; několikrát pozdvihl taktovku Herbert Blomstedt, naposled na prahu devadesátky.
V neděli 8. prosince 2024 se do této exkluzivní společnosti dostává první zástupce naší země. Bude jím šéfdirigent a umělecký ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu a nyní i šéfdirigent Vídeňských symfoniků Petr Popelka. Zatímco u nás tato skutečnost prochází bez povšimnutí, svět hudebních odborníků, kritiků a v neposlední řadě uměleckých agentur ji pozorně vnímá. Podobná pozvánka není totiž jen vyjádřením úcty k dirigentově umění. Zároveň zohledňuje sílu jeho prestiže, neboť se jedná o mezinárodně sledovanou událost s nepřehlédnutelným společenským dopadem.

Jakého repertoáru se Petr Popelka v čele stockholmského orchestru zhostí? Jako obvykle má i tento koncert svého sólistu, v tomto případě sólistku. Bude jí švédská sopranistka Malin Byström, známá z předních světových scén od newyorské Met po státní opery ve Vídni či v Bavorsku. V jejím podání vyslechne publikum závěrečnou scénu z opery Richarda Strausse Salome, která je parádní rolí pěvkyně a za kterou obdržela před sedmi lety titul Pěvkyně roku v rámci udělování International Opera Awards. Koncert vyvrcholí provedením Symfonických tanců Sergeje Rachmaninova.

Pro nás je ale možná nejzajímavější to, co zazní úvodem. A na čem má, jak jsem se od pana dirigenta dozvěděl, Petr Popelka rozhodující zásluhu. Byl informován, že by bylo vhodné, aby se mezi autory repertoáru objevila 8. prosince také žena. Na což český dirigent reagoval doporučením, které bylo zjevně přijalo s porozuměním. Koncert pro držitele Nobelových cen roku 2024 proto zahájí skladba české skladatelky Vítězslavy Kaprálové z roku 1938, nazvaná Suita rustica. Náš příspěvek k události se tím umocní.
Přímým přenosem bude Koncert pro držitele Nobelovy ceny za rok 2024 vysílat druhý program švédského veřejnoprávního rozhlasu. Záznam pořídí a o čtyři dny později odvysílá tamní televize veřejné služby, která je častým hostem v koncertní síni, jež byla postavena roku 1926 ve stylu antického chrámu umění a nachází se vedle stockholmského centrálního náměstí. Díky tomu nepřijdou následně zkrátka ani zájemci o tuto hudební událost z celého světa. V rámci časté spolupráce totiž švédská televize umožní umístění tohoto záznamu na Nobel Prize YouTube channel. K dispozici na něm bude od 14. prosince.
Dirigent Petr Popelka si tak do svého uměleckého životopisu zapíše další úspěch. A zúčastní se události, která má kromě své hudební kvality i společenský lesk nejvyšší úrovně. Postaral se zároveň o drobnou, ale cennou propagaci české hudby. Obojí si naši pozornost nesporně zaslouží.

Foto: Nobel Prize Outreach / Nanaka Adachi, archiv Klasiky+, Facebook orchestru, Peter Knutson
Příspěvky od Jiří Vejvoda
- Až na konec světa (45)
Ztěžka přijímaná kněžka.
Dirigentka prvního ženského orchestru Josephine Amman-Weinlichová - Až na konec světa (44)
Dobře utajený současník.
Dirigent a umělecký ředitel Günther Herbig - Pohledem Jiřího Vejvody (77)
Od fanfár k Novosvětské. Závěrečný koncert LVHF - Domingův neobvyklý koncert v Miláně. Pěvec se spojil s buddhistickými mnichy
- Anna-Maria Helsing: Být dirigentkou už není exotické povolání
Více z této rubriky
- Pohledem Petra Vebera (70)
Panna Cecilie, patronka hudebníků - Klasika v souvislostech (102)
Sir Charles
Dirigent, který byl advokátem i ‚milencem‘ české hudby - Až na konec světa (45)
Ztěžka přijímaná kněžka.
Dirigentka prvního ženského orchestru Josephine Amman-Weinlichová - Smetana v souvislostech (11)
Rok 1875
Od Šárky k Hubičce - Klasika v souvislostech (101)
Johann Strauss Sohn, král valčíků a mistr operety - Až na konec světa (44)
Dobře utajený současník.
Dirigent a umělecký ředitel Günther Herbig - Pohledem Petra Vebera (69)
Tři opery, tři světy. Janáček, Ostrčil a Glass - Smetana v souvislostech (10)
Karel Svolinský a Smetanovy opery - Pohledem Jiřího Vejvody (77)
Od fanfár k Novosvětské. Závěrečný koncert LVHF - Klasika v souvislostech (100)
Anton Webern. Mistr hudební zkratky