V pátek 25. října uplyne tisíc pět set let od úmrtí Anicia Manlia Severina Boëthia, osobnosti, která tvoří pomyslný svorník mezi světy antiky a středověku. U této příležitosti pořádá Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě ve spolupráci s Filozofickou a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy mezinárodní mezioborové sympozium. To se uskuteční ve dnech 24. a 25. října v budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Sympozium doprovodí také dva koncerty zařazené současně do pražských Svatováclavských slavností. 

Anicius Manlius Severinus Boëthius narozený kolem roku 480 byl latinským filozofem, teologem, spisovatelem a římským státníkem, jehož osobnost bývá označována za „posledního Římana a prvního scholastika“. Jeho pět knih De institutione musica z let 500–507 se stalo základem pozdější středověké hudební estetiky. 

Po studiu v Athénách se stal poradcem na dvoře Theodoricha Velikého a konzulem, později upadl v nemilost, byl uvězněn a roku 524 popraven. Boëthius měl hluboké znalosti řecké filozofie, zejména Platóna a Aristotela, mezi nimiž chtěl prokázat vzájemný soulad. Přeložil část Aristotelova Organonu, vytvořil řadu nových latinských pojmů, které převzala pozdější středověká filozofie, a napsal řadu vlastních spisů z několika vědních oborů. Boëthius položil základy rozvoje sedmi svobodných umění. Jeho mnohovrstevnaté dílo se stalo jedním ze základů evropské vzdělanosti a kultury a jeho vliv je v ní patrný dodnes. 

Klíčové osobnosti spojující antiku a středověk se bude věnovat pražské mezinárodní a mezioborové sympozium pořádané Asociací pro středoevropská kulturní studia ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 24. a 25. října u příležitosti tisícího pětistého výročí Boëthiovy smrti. Konference představí osobnost v blocích věnovaných jeho působení na poli matematiky, filozofie, teologie a hudby a také jeho odkazu.

Hudební blok konference moderovaný Davidem Ebenem nabídne příspěvky věnované tématům Diagramy v Boëthiově knize De institutione musica – funkce a materialista, který přednese Daniela Aretin z Mnichova; problematice Uspořádání a utváření hudebních znalostí ve schématech Boëthiova spisu De institutione musica se bude věnovat Jasmin Hartman Strauss z Würzburské univerzity a konečně Krakovské glosy k De institutione musica nabídne Elżbieta Witkowska-Zaremba z Institutu umění Polské akademie věd. V bloku věnovaném odkazu Boëthia, který povede muzikolog Jan Baťa, bude uveden příspěvek K recepci Boëthiovy trojí klasifikace hudby v symfonii Paula Hindemitha „Die Harmonie der Welt“ (1951) od Waltera Kurta Kreysziga z University of Saskatchewan v Saskatoonu. 

Vědecký program sympozia doplní dva koncerty. Ve čtvrtek 24. října se od devatenácté hodiny v kostele Panny Marie pod řetězem uskuteční koncert s titulem Svědectví canterburského rukopisu z 11. století. Program reflektuje Boëthiův spis De consolatione Philosophiae (Útěcha z filozofie), který vedle filozofických úvah obsahuje i třicet devět básní, z nichž mnohé se ve středověku přednášely zpěvem. Interpretace se ujme světově proslulý soubor Sequentia zaměřený na středověkou hudbu, který je aktivní již čtyři dekády a umělecky jej vede Benjamin Bagby. Sequentia představí způsob, jak se Boëthiovy působivé básně zpívaly a hrály kolem roku 1000.

Druhý den sympozia bude ve Vlašské kapli Klementina od sedmnácti hodin na programu koncert s názvem Duchovní hudba doby Rudolfa II., na němž zazní hudba skladatelů z okruhu císařské dvorní kapely a jejich současníků v podání souboru Dyškanti za řízení Martina Horyny. Oba koncerty jsou současně zařazeny i na program pražského festivalu duchovního umění Svatováclavské slavnosti. Ten potrvá až do prosince a mimo jiné svým příznivcům nabídne provedení Michnova Te Deum u příležitosti třicátého pátého výročí sametové revoluce, a to 17. listopadu v kostele Nejsvětějšího Salvátora v podání souboru Capella Regia řízeného Robertem Hugem.

Foto: Wikipedia / volné dílo, z archivů souborů