A cappella koncert na závěr své 88. sezóny připravil Pražský filharmonický sbor. Přímo pro tuto příležitost vybral hlavní sbormistr a dirigent koncertu Lukáš Vasilek dvanáct amerických spirituálů. Večerem posluchače provede ředitel Pražského filharmonického sboru i České filharmonie David Mareček a vstup na koncert, který je určen širokému publiku, je zdarma. Jazzové spirituály zaznějí ve středu 7. června od dvaceti hodin ve Valdštejnské zahradě, kam se Pražský filharmonický sbor vrátí po šedesáti letech. Klavírní doprovod zajistí Jan Dušek.

„Před čtyřmi lety jsme provedli Gershwinovu operu Porgy a Bess, jejíž sborové části jsou do značné míry založené právě na spirituálové hudbě. Koncert tehdy řídil slavný dirigent Wayne Marshall a za své nastudování jsme si od něj vysloužili velké uznání a to včetně pochvaly za výslovnost specifického černošského dialektu. I proto jsme se rozhodli na tuto zkušenost navázat a uvést vlastní spirituálový koncert,“ uvádí k výběru programu hlavní sbormistr Lukáš Vasilek.

Pražský filharmonický sbor se věnuje zejména dílům klasicko-romantického repertoáru a několikrát v sezoně uvádí také díla dvacátého století nebo současných autorů. Zařazení amerických spirituálů na program závěrečného koncertu je jednak obohacením tradičního repertoáru, ale odráží také snahu přiblížit sborový zpěv širšímu okruhu posluchačů. Během večera zazní tradiční spirituály inspirované biblickými příběhy jako Battle of Jericho nebo Rock-a My Soul in the Bosom of Abraham, ale i melancholická píseň Sometimes I Feel Like a Motherless Child s výraznou sólovou linkou v podání mezzosopranistky a členky Pražského filharmonického sboru, Ady Bílkové. Sólových vstupů se ujmou i další zpěvačky a zpěváci sboru: Jana Kuželová, Ludmila Kromková, Jan Bochňák, Bronislav Palowski, Martin Slavík, Martin Blaževič, Martin Kalivoda, Lukáš Sládek, Petr Svoboda a David Malát. Basisté Lukáš Hynek-Krämer a Mikhail Pashayev se pak postarají o instrumentální doprovod některých skladeb. 

Černošské spirituály jsou fenoménem americké kultury. Emocemi prodchnuté náboženské písně získaly popularitu především pro své chytlavé melodie a rytmy, na jejichž základě mimo jiného počátkem dvacátého století vznikl jazz. Dnes jsou spirituály prováděny po celém světě v mnoha aranžích včetně těch pro různá sborová seskupení. Jejich výrazný otisk nese dokonce i česká hudba, například v některých dílech Antonína Dvořáka.

Foto: Daniel Havel, Filip Jandourek