ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


0

„Když zazněly fanfáry, nebylo v sále snad nikoho, komu by nešel mráz po zádech.“

„Výkon Jany Bouškové byl přesně takový, jak ji už léta známe – naprosto perfektní.“

„Koncert zakončila slavná rapsodie pro orchestr Taras Bulba Leoše Janáčka, jedno z největších Janáčkových děl vůbec.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha si v letošním roce dal jako podtitul tak trochu obrozenecké „Češi hrají (nejen) Čechům“. Z koronavirové nouze tak vytvořil vlastně skvělý nápad. A aby toho nebylo dost, součástí festivalu se stala i programová řada „Pro budoucnost“ jako projekt na vzdělávání a podporu mladých umělců. Proto také při koncertě 16. září 2020 k notovým pultům PKF – Prague Philharmonia zasedli nejen stálí hráči, ale i členové Orchestrální akademie PKF – Prague Philharmonia, mladí umělci, kteří díky členství v Orchestrální akademii získávají první orchestrální ostruhy. Přesto byl výkon orchestru jednolitý.

 

Z6P2012

„Maisky? Slavné jméno vůbec nemusí být stoprocentní zárukou neopakovatelného interpretačního výkonu a mimořádného zážitku.“

„Inaugurační koncert doopravdy začal až po přestávce. Symfonii Bohuslava Martinů šéfdirigent vystavěl a předal moc pěkně.“

„Skvělá partitura, česká i světová, neméně mohutná jako Novosvětská.“

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK má nového šéfdirigenta. Pietari Inkinen se nemohl na jaře pořádně rozloučit a Tomáš Brauner se nyní ujal funkce v podobně podivné době, kdy se nedá naplno taková příležitost prodat, prožít a oslavit. Omezení počtu posluchačů v sále, změny programů, celková nejistota… Inaugurační koncert měl ve středu v Obecním domě ale ještě jeden problém. Rodinná trojice Maiskych v Beethovenově Trojkoncertu hrála při vší úctě tak špatně, že o hodnotném uměleckém programu, plně na výši, lze ve skutečnosti hovořit až poté, co na pódiu byl zase už jen šéfdirigent se svým tělesem.

 

14

„První půlka večera patřila operní hudbě Wolfganga Amadea Mozarta.“

„Druhý samostatný orchestrální vstup představovala Třetí suita pro smyčce ze Starých tanců a árií italského Ottorina Respighiho, který se rád nechal inspirovat melodiemi starých mistrů.“

„Celý večer se vyznačoval výtečným pěveckým provedením, přesvědčivým přednesem a vizuální komunikací s posluchači.“

Pardubická komorní filharmonie zahájila svou koncertní sezónu v polovině září sérií tří abonentních koncertů. Hlavní hvězdou programu byl tenorista Petr Nekoranec, absolvent Konzervatoře Pardubice, dnes již světově uznávaný a cenami ověnčený zpěvák, který účinkuje ve slavných operních domech (od září 2018 ve Stuttgartu). V roce 2019 vydalo vydavatelství Supraphon jeho CD, kde jej doprovází Česká filharmonie, s názvem French Arias. Orchestr vedl jeho šéfdirigent Stanislav Vavřínek.

 

5

„Ako výstižné sa ukázalo označenie ‚show‛, ktorým Václav Hudeček večer sám tituloval.“

„Všetci huslisti sa preukázali ako unikátne umelecké osobnosti s názorom a obrovskou dávkou talentu.“

„Lístok na koncert Elišky Kukalovej by som si po utorkovom zážitku kúpila okamžite.“

Trochu iný formát ako ostatné večery Dvořákovej Prahy mal program, ktorý sa v rámci festivalu uskutočnil 15. septembra. Podobu koncertu predznamenával už jeho podtitul „S Mistrem v zádech“. Išlo o populárny koncept verejného masterclassu, kedy sa výuka, či možno skôr konzultácia hry na nástroj presúva na koncertné pódium. V Dvořákovej sieni sa tak predstavili traja mladí huslisti: Matteo Hager, Marie Hasoňová a Eliška Kukalová. Za sprievodu PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Marka Šedivého predviedol každý z nich jednu časť Koncertu pre husle a orchester a moll Antonína Dvořáka. „Mistrem v zádech“ im nebol nikto iný, ako Václav Hudeček.

 

4

„Mráček zahrál sólový part mimořádně průzračně, čistě, ztišeně, bez efektů a afektů.“

„Byl to Beethoven, který ví, jak se dotknout prosté absolutní krásy.“

„Suk je v Asraelovi už vzdálen dvořákovskému světu.“

Ani druhý večer Jakuba Hrůši a České filharmonie na Dvořákově Praze neměl na programu Antonína Dvořáka. Zato podruhé během festivalu zazněla pod jeho taktovkou pořádná porce hudby Dvořákova žáka a zetě Josefa Suka. A bylo to tak dobře. Symfonii Asrael, ještě stále vzácnou, je potřeba důvěrněji a podrobněji a víc do hloubky poznávat a Jakub Hrůša je k takovému úkolu evidentně nad jiné povolán. I v druhém Hrůšově večeru navíc shodně figuroval vedle Suka Beethoven. Jeho Houslového koncertu se Jan Mráček zhostil jedním slovem ideálně.

 

1

„Nikoli náhodou bývá Beethovenovo Trio D dur označováno za „trio duchů“ a mystická nálada volné věty, vytvořená interprety Smetanova tria, to dokonale vystihla.“

„Je zcela zbytečné psát a mluvit i v případě Wihanova kvarteta s Ivanem Klánským o naprosté profesionalitě a precizních výkonech.“

„Schumannova skladba se stala pomyslnou třešničkou, jejíž propracovanost nenechá nikoho na pochybách, proč je třeba se věnovat ušlechtilým komorním dílům.“

Nedílnou součástí Pardubického hudebního jara je série komorních koncertů. Zdá se, že je definitivně pryč doba, kdy tento žánr ve stotisícovém městě živořil na okraji zájmu a úbytek posluchačů vedl svého času i ke zrušení zdejšího Kruhu přátel hudby. Organizátoři festivalu vsadili i letos na opravdu špičkové sólisty či komorní soubory – a ejhle, kapacita auditoria bývá zaplněna takřka do posledního místa a nevadí ani povinné roušky… Jinou věcí je připravenost a kvalita dnes vlastně jediného sálu vhodného pro provozování „komořiny“ v Pardubicích, ale o tom až v závěru.

 

úterý, 15 září 2020 14:10

Baletní premiéra bez baletu

Autor:
4

„Ve Špalíčku Martinů vytvořil nový typ scénického baletu.“

„Orchestr Národního divadla měl pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka vyvážený a energický zvuk.“

„Představení bylo součástí projektu Musica non grata.“

Dělat umění v čase koronovirové krize není jednoduché. Dramaturg míní, korona mění. Nejenže je mnoho omezení ze strany státních orgánů, které hluboce zasahují do uměleckého provozu, ale i vlastní umělecká práce trpí nemožností zkoušek a zdravotním stavem umělců. Jak i za tohoto stavu přinést publiku skvělý umělecký zážitek, to ví Národní divadlo v Praze. V neděli 13. 9. měl v historické budově premiéru balet Bohuslava Martinů Špalíček. Bez baletu.

 

2

„Dramaturgie byla postavena na netradičním spojení cembala a varhan.“

„Sebejistý a soustředěný výkon Bernharda Klapprotta byl lahodným soustem pro všechny barokní labužníky.“

„Bachova Anglická suita č. 3 byla poměrně posluchačsky náročná a hrozilo lehké přesycení barokem.“

Mezinárodní varhanní festival Olomouc 2020 směle pokračuje a v pondělí večer byl přichystán další zajímavý interpret se sofistikovaným programem. Koncert se jako jediný v tomto 52. ročníku nekonal v katedrále sv. Václava, ale v rámci festivalu vůbec poprvé v chrámu Panny Marie Sněžné, jak připomněl dramaturg festivalu Karel Martínek. Program náramně slušel této barokní stavbě, která byla postavena na počátku 18. století, tedy v období velmi blízkém vzniku všech skladeb večera.

 

pondělí, 14 září 2020 14:26

S Collegiem 1704 v Sudetech

Autor:
7

„Nešíří kolem sebe auru nedotknutelného posvátného soustředění jako kdysi Herbert von Karajan a všichni ti skvělí pánové minulosti.“

„Není to samozřejmost, právě v tom spočívá opravdové umění: hudba opravdu zní upřímně a krásně.“

„Sbor z Mesiáše, v němž se cítí přes jeho bravurní náročný průběh evidentně velmi pohodově, obdařují zpěváci s nesmírnou chutí radostnými tóny.“

Nastaly mimořádně teplé dny babího léta a nedělní odpoledne v Konojedech na úpatí východního Českého Středohoří, mezi Litoměřicemi a Českou Lípou, jim ani trochu nedělá ostudu. Zlaté slunce na obloze se zářijovými šmouhami pomalu směřuje k západu a nad střechami obce, před kostelním průčelím na terase porostlé travou, hosté se skleničkou v ruce uzavírají program Slavnostního koncertu česko-německého přátelství. Měl kulturně-politický, mezinárodní i regionální podtext, ale jeho středobodem byla Bachova, Händelova a Zelenkova hudba. Ta, která v podání Collegia 1704 zaznívá v tuzemsku i po Evropě na nahrávkách, v koncertních síních i sakrálních prostorech. Konojedský barokní kostel byl teď dějištěm jejich vystoupení s opravdu svátečními důvody.

 

neděle, 13 září 2020 19:10

Koncert pro Liberecký kraj počtvrté

Autor:
LB-Luks-5

„Mesiáš v rukou Václava Lukse není monumentem, je to dílo vědomě a záměrně komorní, očištěné.“

„Akustické podmínky daly vyniknout všem interpretačním kvalitám, přesnosti a vypracovanosti, kultivovanosti, souhře, zvukové kráse, detailům.“

„Poslech byl nastaven pro publikum jakoby ´hodně zblízka´, analyticky, téměř laboratorně.“

Festival Lípa Musica, letos devatenáctiletý, už čtvrtým rokem zařadil na zahájení Koncert pro Liberecký kraj. Tentokrát se uskutečnil přímo v Liberci. Koronavirový rok způsobuje, že se tuzemské publikum může víc než jindy setkávat s domácími umělci. Ti z ciziny sem moc nemohou a ti naši naopak přišli o zahraniční úkoly. A tak zcela logicky v Divadle F. X. Šaldy vystoupil v sobotu večer Václav Luks s Collegiem 1704, s Collegiem Vocale 1704 a se čtyřmi českými sólisty. Přivezli vzácnost – kompletní Händelovo oratorium Mesiáš.

 

7

„Čím rychleji se blížila sedmnáctá hodina, tím více atmosféra v sále houstla.“

„Bylo úžasné sledovat Jana Schulmeistera, s jakou chutí a radostí se s námi snažil podělit o své pocity, kterými Griegovo dílo naplnil.“

„Posledním soutěžícím byl Vsevolod Zavidov, který celý večer korunoval technicky mimořádně obtížným čtyřvětým Klavírním koncertem č. 1 Es dur, S. 124 Franze Liszta.“

Ve Dvořákově síni Rudolfina vyvrcholil čtyřiapadesátý ročník Concertina Praga, které mělo letos poprvé napínavou atmosféru bezprostředního koncertního klání. Čtyři mladí finalisté – klavírista Jan Schulmeister (Česká republika), houslista Daniel Matejča, (Česká republika), trumpetista Aleksandr Rublev (Rusko) a klavírista Vsevolod Zavidov (Rusko) se utkali nejen o přízeň mezinárodní hudební poroty, ale také o srdce publika. Partnerem jim byl Symfonický orchestr Českého rozhlasu v čele s mladým a talentovaným dirigentem Jiřím Rožněm.

 

14

„Výrazné kontrasty v Neumannově hudbě do jisté míry utlumil mírně předimenzovaný prostor chrámu, přesto bylo zřejmé, nakolik je orchestr pečlivě vykresloval.“

„Hlavním úskalím koncertu byla – poněkud paradoxně – snad až příliš velká porce hudby.“

„Tento koncert byl dalším důkazem, že zaměření na méně známé skladatele může skýtat zajímavé objevy.“

Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídl opět spíše klasicistní program: večer nazvaný Missa Sanctissimae Trinitatis v kostele sv. Mořice představil hudbu českého skladatele, virtuóza a kapelníka olomoucké katedrály Antona Neumanna. Neumann ovšem nebyl pouze lokálním tvůrcem, skládal mimo jiné i pro proslulou kapelu v Esterháze, pro krakovského arcibiskupa a sloužil také jako kapelník ve Vídni ve službách Adama von Auersperg.

 

DSC4233-1

„Za vřelého úvodního potlesku vzorně orouškovaného publika zahájili hudebníci koncert svěží předehrou ke komické opeře Le trame Deluse Domenica Cimarosy.“

„Vilém Veverka předvedl strhující provedení, kterému snad přál a naslouchal i sám mistr Vranický.“

„Pro Wranitzky Kapelle závěrem večera přišel ten pravý prostor pro demonstraci zvukových a hráčských kvalit.“

Letošní festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců si místo tradičních jarních měsíců budou návštěvníci užívat po celý podzim. V červenci pořadatelé dvojitým písňovým prologem v Kalištích a v Jihlavě oslavili 160. výročí narození Gustava Mahlera, o koncertu jsme informovali v létě zde. Hlavní festivalový program se rozběhl ve čtvrtek 10. září „výjezdním“ koncertem v Nové Říši, na kterém vystoupil hobojista Vilém Veverka společně s Wranitzky Kapelle za řízení Marka Štilce. Zážitek to byl nezapomenutelný!

 

sobota, 12 září 2020 14:46

Hrůšův objev – Sukova Symfonie E dur

Autor:
DP2010-09HrusaKasikCF23cPetraHajska

„Sukova symfonie přináší energii směřující od dirigentského pultu a ochotně přijímanou, násobenou a vyzařovanou hráči.“

„Druhá věta může posluchače dovést až k pocitu, že jde o jakési pekelné intermezzo.“

„Dá se čekat, že pondělní koncert s Českou filharmonií přinese v symfonii Asrael mimořádné okamžiky.“

Sukovu ranou Symfonii E dur není radno podceňovat. Jakub Hrůša s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha ve čtvrtek dokázali partituru rozeznít takovým způsobem, že posluchači mohli odcházet s jednoznačným pocitem: byli přítomni zcela výjimečné koncertní události. Pořadatelé letos sáhli vedle autora, který dává přehlídce jméno, i k jeho žáku a zeti, jen postupně poznávanému v plnosti, a víc než jindy také k Beethovenovi, která má kulaté výročí. Učinili tak šťastně.

 

sobota, 12 září 2020 14:05

Dvořákův a Schnittkeho večer

Autorka:
5

„Sešli se tu muzikanti, které hrát spolu moc baví.“

„Slyšet Schnittkeho skladbu v takové interpretaci, jaké se jí dostalo v pátečním večeru, znamená podržet si ji velmi dlouho ve své emocionální paměti.“

„Všichni společně vytvořili těleso, jehož členové vůbec neřeší techniku, ale pod rukama jim vzniká cosi překrásného…“

Po středeční komorní smršti pánů Špačka, Nikla, Jamníka a Vondráčka na Dvořákově Praze se v pátek 11. září přehnal pražským Rudolfinem hurikán. Violistu Pavla Nikla vystřídal Jakub Fišer a Dohnányiho uvedeného na předcházejícím koncertu Alfred Schnittke. Večer byl znovu orámovaný Beethovenem a Dvořákem.

 

1

„Pavel Haas Quartet jednoznačně přesvědčil, že v komorní hudbě – alespoň v českých luzích a hájích – nemá relevantní analogii.“

„Kontrasty a souhra barevných tónů, v tom je tajemství absolutně výjimečné interpretace Pavel Haas Quartet.“

„Širokoúhlý přístup k hudebnímu dílu je natolik promyšlený, báječně sehraný, psychologicky sevřený a výrazově výstižný, že se zdráhám popisovat jednotlivé věty zvlášť.“

Svatováclavský hudební festival, probíhající po celém Moravskoslezském kraji, pokračoval v pátek 11. září koncertem souboru Pavel Haas Quartet. Prestižní těleso vystoupilo v kostele sv. Mikuláše s programem, v němž figurovaly smyčcové kvartety Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Ačkoli se jedná o díla už dávno klasická, interpretace Pavel Haas Quartet potvrdila, že se tento soubor dokáže vyhnout jakékoli rutině a překvapit.

 

sobota, 12 září 2020 11:10

Michalovičová u Jakuba

Autor:
DSC3714

„Ivana Michalovičová zahrála skladbu Ad vitam aeternam s velkou empatií a dá se očekávat, že Hurník pro tuto interpretku bude jistě v kompozici pro královský nástroj pokračovat.“

„Fantasie a fuga c moll Johanna Sebastiana Bacha nalezla v sólistce poučenou interpretku, která se bezpečně orientuje ve světě Bachovy hudby a hraje ji s velkým potěšením.“

„Závěrečná devátá část cyklu ‚Bůh mezi námi‘ ve stylizaci francouzské toccaty rozbouřila svatojakubský nástroj očekávaným fortissimem.“

Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba dostala velkou koncertní příležitost nedávná absolventka Pražské konzervatoře, hudební fakulty AMU i roční stáže ve Štrasburku Ivana Michalovičová. Své vystoupení pečlivě připravila a provedla na vysoké úrovni. Je technicky jistá, stylově poučená a přecházela bez problémů mezi jednotlivými čísly programu, který působil značně mozaikovitě s příkrými kontrasty mezi jednotlivými skladbami. Klasicismus, 21. století, francouzská romantika, Bach a Messiaen za sebou tvoří značně nesourodou kombinaci. Dá se ovšem předpokládat, že sólistka chtěla ukázat své umění ze všech myslitelných stran a uspěla. Jen v rejstříkování všech skladeb si uložila zbytečnou askezi a překvapující nízkou dynamiku. Jakubský nástroj však nabízí mnohem barevnější paletu a neskonale víc možností, které ještě umocňuje vynikající akustický prostor chrámu.

 

1

„Timur Chaliullin a jeho vystoupení dlouho setrvají ve vzpomínkách obecenstva, neboť jeho výkon byl posluchačský zážitek.“

„Jistá paralela s dramaturgií koncertů populárních kapel, které dostanou publikum ‚do varu‘ a následně mu hrají známé hity, aby si koncert pořádně užilo.“

„Fyzicky náročná skladba, kde se nohy Chaliullina míhaly ve stepařském tempu a přitom hlasy i harmonie zůstaly jasné a přesné.“

Ve čtvrtek 10. září se konal třetí koncert již 52. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc. Program sliboval příjezd Timura Chaliullina, který patří mezi „nejlepší ruské varhaníky současnosti“. Název koncertu, Ruské inspirace, přibližoval autorův původ i dramaturgický záměr. Pořádat hudební festival v současnosti se blíží adrenalinovému sportu, dramaturg festivalu Karel Martínek se v úvodní řeči zmínil i o možných dopadech vládních nařízení. Není se čemu divit, na předchozí koncert nemohl přijet americký varhaník Nathan J. Laube a organizátoři byli nuceni zajistit náhradní program. Přes všechny možné problémy a hrozivé zprávy o smrtícím viru se kostel sv. Václava zaplnil téměř do posledního místa a koncert k radosti všech proběhl podle programu.

 

PFS-7

„Čtyři barvité a temné příběhy zhudebněné velice působivým způsobem a zazpívané opravdu famózně.“

„Janáčkův sbor Potulný šílenec je hraniční záležitost.“

„Mužská část sboru se prezentovala na koncertě jako lepší – zvukově kompaktnější, tvárnější.“

Pražský filharmonický sbor čeká řada krásných úkolů ve spolupráci s orchestry, ale hned na začátku sezóny umožnil publiku dokonalý zážitek svým ryze vokálním, samostatným a capellovým koncertem. Sestava děl českých klasiků dala vyniknout napřed ženské a pak mužské části tělesa a nakonec i celému smíšenému sboru. Uvedení Foersterovy hudby bylo víc než záslužné, Janáček zapůsobil neopakovatelně přímočaře a Vítězslav Novák vyzněl mimořádně dramaticky.

 

6

„Lukáš Vondráček se v Praze ukázal nejen jako fenomenální klavírista, kterému se pod rukama stává z klavíru celý orchestr, ale i jako pozorný a citlivý komorní partner.“

„Celou skladbou jako by prosakovala – vedle již zmíněné stylovosti – jakási jemná energie, která propojila hráče s publikem.“

„Kvarteto Špaček – Nikl – Jamník – Vondráček vyniká skvělou tónovou kulturou, nezaměnitelným osobním rukopisem, vnímavostí a vzájemnou ohleduplností.“

Na prvním koncertě komorní řady Dvořákovy Prahy se potvrdila známá skutečnost, že i muzikanti, kteří spolu nehrají pravidelně v určitém komorním souboru, přimrazí při společném vystoupení publikum do sedadel. Stalo se tak i ve středu 9. září v pražském Rudolfinu a protagonisty byli klavírista Lukáš Vondráček, houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl a violoncellista Tomáš Jamník.

 

čtvrtek, 10 září 2020 10:54

Tosca 1900, 1947, 1999 a 2020

Autor:
0

„Petra Alvarez Šimková vytváří titulní hrdinku uvěřitelně. Pěvkyně na svém místě.“

„Pavel Černoch předvedl, proč je po Evropě tak žádaný.“

„Vůbec by na mnoha klíčových místech neublížilo, kdyby se z orchestru ozývalo mnohem víc toho pravého verismu.“

Pucciniho Tosca jako replika inscenace scénografa Josefa Svobody z roku 1947 slavila úspěchy v pražské Státní opeře od roku 1999. Opět se tam teď vrátila po její rekonstrukci. První představení obnoveného projektu bylo ve středu zároveň prvním ze série večerů, pro které je letos na podzim zaslouženě vzácným a vítaným hostem v roli Cavaradossiho mezinárodně úspěšný český tenorista Pavel Černoch. Formulace Národního divadla, že vystupuje v hlavní roli, je však nešťastná. Hlavní a titulní rolí má být a je zpěvačka Floria Tosca. A Petra Alvarez Šimková se jí zhostila velmi dobře.

 
Strana 1 z 32