ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


201

„Jan Rybář viedol súbor spoľahlivo, vecne, za pomoci neexpresívnych, no obdivuhodne zrozumiteľných gest.“

„Už v predošlých skladbách sa ukázalo, že hráči majú veľký zmysel pre detail, a u Weberna uplatnili túto dispozíciu bezo zvyšku.“

„Kopelentova dvojdielna skladba je podľa môjho názoru absolútne brilantne skomponovaným opusom.“

Morphing Harmony – tak bol pomenovaný októbrový, tentokrát orchestrálny, i keď stále komorne ladený koncert cyklu Hudba v souvislostech. V priestoroch Venuše ve Švehlovce počulo publikum 21. októbra skvele zostavený program, ktorý pripravil dirigent Jan Rybář. Hral Fisher´s Chamber Orchestra, na programe boli diela Jana Rybáře, Martina Klusáka, Antona Weberna a Marka Kopelenta.

 

IMG7874

„Smyčcový orchestr jen ševelí a nad ním postupně několikrát z pianissima do piana, narůstá tichý zpěv sólových houslí, nekonečně krásný.“

„Nejvíc zpívání, navíc technicky nejtěžšího, má v Belliniho mši tenorista. Jaroslav Březina se partu zhostil excelentně.“

„Chrámové skladby tohoto autora jsou zapomenuty. Přinejmenším v tuzemském koncertním provozu bylo proto olomoucké uvedení Messa di Gloria objevným počinem.“

Podzimní festival duchovní hudby se v Olomouci konal už osmadvacetkrát. Závěrečný koncert letošního ročníku postavil v sobotu vedle sebe ve dvou skladbách dva největší možné kontrasty – jako dva živly, oheň a vodu. Koncert v chrámu Panny Marie Sněžné otevřela současná instrumentální skladba z pera Peterise Vaskse, bez textu, přesto duchovní od první do poslední noty. Druhou položkou byla mešní kompozice italského operního skladatele Vincenza Belliniho, s textem, ale duchovní tak nějak jinak. Dva propastně odlišné přístupy. Ten druhý zůstal na zemi, v kostele, ale ten první ukázal cestu do nebe.

 

5

„Raiskin má Čajkovského symfonizmus intímne zažitý, Manfreda gradoval dômyselne a s veľkým prehľadom.“

„Znamenitý Vadim Gluzman obohatil Beethovenov koncert o dve provokatívne kadencie Alfreda Schnittkeho.“

„Petite ouverture solennelle Ľudovíta Rajtera nesie výrazné znaky skladateľovho kompozičného naturelu.“

Program dvojice otváracích koncertov 73. koncertnej sezóny Slovenskej filharmónie v dňoch 21. a 22. októbra 2021 sa niesol v znamení silného orchestrálneho gesta. Jeho ťažiskom bolo opulentné symfonické dielo veľkého ruského romantika, ktorému v prvej polovici koncertu predchádzal jeden z najčastejšie hrávaných inštrumentálnych opusov viedenského hudobného klasicizmu. Beethovenov notoricky známy husľový koncert v interpretačnom stvárnení izraelského virtuóza Vadima Gluzmana sa tak ocitol v tesnom susedstve zriedkavo uvádzanej symfónie Manfred Pjotra Iljiča Čajkovského. Obe diela pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina zastrešila na úvod Malá slávnostná predohra domáceho autora Ľudovíta Rajtera.

 

113

„Ve třetí větě Mozartova hornového koncertu Stefan Dohr uchvacoval svou technikou i krásným zvukem a PKF se rozzářila do svých tradičních poloh.“

„Následující Allegro bylo roztančené, s širokou dynamickou škálou, ve třetím Moderatu hrál orchestr s kýženou janáčkovskou syrovostí, vzápětí se zklidnil do lyrična až smíření.“

„Stefan Dohr s PKF – Prague Philharmonia zahráli velmi dobře. Nedovedu tedy odpovědět na otázku, proč zážitek z koncertu odezněl s posledním taktem.“

Pozváním vynikajícího sólisty – hornisty Stefana Dohra – a rozklenutou dramaturgií zahrnující díla skladatelů 18., 19. a 20. století se pyšnil třetí z večerů donátorského Lobkowiczkého abonmá, úzce spojeného s podporou uměleckých aktivit PKF – Prague Philharmonia. V sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě zazněly v pondělí 18. října skladby Josefa Suka, Wolfganga Amadea Mozarta a Leoše Janáčka.

 

čtvrtek, 21 říjen 2021 09:16

Mahan Esfahani hrál barokní skladatele

Autorka:
103

„Nemá smysl psát o technických dovednostech Esfahaniho, ty jsou mimořádné, výjimečné je však jeho umění vtáhnout posluchače do každé skladby, doslova ho ovládnout.“

„Hlavní téma v Böhmovi zahrál tak vznosně a vznešeně, že zvuk cembala byl v tu chvíli plastický, až orchestrální.“

„Tak jak interpret vybudoval každou skladbu jako pevnou, vnitřně provázanou stavbu, byla podobně promyšlena i dramaturgie večera.“

Několik šťastných okolností se protnulo na nedělním koncertě Malostranských hudebních slavností. Místo konání – Valdštejnský palác, zvolená dramaturgie, výjimečný nástroj a především osobnost sólisty – íránsko-amerického cembalisty Mahana Esfahaniho.

 

středa, 20 říjen 2021 11:57

Rozhlasové žalmy

Autor:
202110184540Vojtch-Brtnick

„Záměr, že Mendelssohnova zpívaná hudba krásně připraví půdu pro Stravinského nevšední kompozici, byl naplněn s naprostou samozřejmostí.“

„Žalmová symfonie, skladba z počátku třicátých let, svou nezdobností jakoby odpovídající funkcionalistické architektuře, se hraje bohužel zřídka.“

„Sergej Chačatrjan působí vlastně docela introvertně.“

Brahmsův Houslový koncert v podání skvělého mladého sólisty Sergeje Chačatrjana a v první polovině dvě zhudebnění biblických žalmů, á capellové od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a vokálně-instrumentální od Igora Stravinského – takový byl pondělní večer Symfonického orchestru Českého rozhlasu a šéfdirigenta Alexandera Liebreicha v pražském Rudolfinu. Kdo očekával, že se Žalmová symfonie nejoriginálnějšího skladatele dvacátého století pro něj osobně stane středobodem tohoto programu, nemohl být zklamán.

 

211017PKOVodickaZofin21cPetraHajska

„Súbor hral bez dirigenta, post koncertného majstra zastával Leoš Čepický.“

„Ansámbel má predovšetkým silnú oporu vo svojej sláčikovej sekcii.“

„Hráči začali v odľahčenom, kultivovanom piane.“

Pražský komorní orchestr vstúpil v nedeľu 17. októbra do svojej jubilejnej, sedemdesiatej sezóny. Oslavy tohto úctyhodného výročia presunulo teleso, kvôli pandemickým opatreniam, až na budúci rok: punc výnimočnosti však nechýbal ani nedeľnému zahajovaciemu koncertu. V priestore veľkej sály paláca Žofín privítal PKO jedného z najuznávanejších českých huslistov dneška, koncertného majstra Českej filharmónie Jiřího Vodičku.

 

úterý, 19 říjen 2021 16:04

Radek Rejšek na Svaté Hoře

Autorka:
586

„Křížové cesty pro varhany se ujal Pavel Šmolík, velmi citlivě naplnil význam textu a nabídl skvostnou, až netradiční registraci těchto miniatur.“

„Skladbu Chorály svojí osobitostí a tradičně vynikajícím provedením uvedl do života Jaroslav Tůma, a takto přispěl k silnému duchovnímu zážitku účinkujících i přítomných posluchačů.“

„Je to druh skladby, která se dobře poslouchá a zaujme nejenom kompozičními postupy, je to hudba čitelného hudebního rukopisu zralého autora – Radka Rejška.“

V letošním roce se konal třetí ročník festivalu liturgické hudby Břízovské slavnosti, věnovaný knězi P. Karlu Břízovi (1926–2001), který byl pevně spjat s tímto slavným poutním místem. Jako mnoho kněží byl nucen tajit své vysvěcení a také jej postihl osud krutých padesátých let. Kromě silných perzekucí a věznění těžce fyzicky pracoval na různých místech, kde však – hudebně vzdělán – hrával při kostele na varhany. Působil takto jako učitel hudby, vychoval řadu varhaníků, vedl pěvecké sbory a také byl zaujatý stavitel varhan (celkem postavil jedenáct nástrojů, rovněž několik na Svaté Hoře). Avšak prožitá minulá utrpení se podepsala na jeho zdraví a po návratu na Svatou Horu po třetím infarktu v roce 2001 umírá. Letošní ročník je ve znamení dvacátého výročí úmrtí této kněžské, hudební a lidské osobnosti. Jak jinak vyjádřit úctu a vzpomínku než hudbou, zkomponovanou na jeho počest a provedenou na místě jemu nejvzácnějším?

 

úterý, 19 říjen 2021 14:55

Hudba (z) ticha, které se netleská

Autorka:
AK-20211017-c-Martin-Pilpach-2

„Už při vstupu cítíte úplně jinou atmosféru, na kterou si posluchači zvykli, rádi se v ní rok co rok noří a přicházejí se zvláštním respektem a kontemplativní náladou.“

„Pianistka Andrea Mottlová hrála s hlubokým klidem a rozdala jej na všechny strany.“

„Archaion Kallos disponuje příběhy a neváhá použít i nové prostředky k jejich vyprávění, to vše na poli duchovní i lidové hudby.“

Koncert Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos s podtitulem Hudba (z) ticha, Sacred memories out of silence zakončil další úspěšný ročník. Dalo by se říct, že se stal jistým zadostiučiněním vzhledem k loňské situaci, kdy byl festival v den zahájení nucen zastavit „rozjetý vlak“. Tradiční závěrečné koncerty vycházejí z hesychasmu, pravoslavné mystiky, a nabízejí spojení instrumentální a elektroakustické hudby. V Galerii HAMU za klavír usedla vynikající Andrea Mottlová a interpretovala díla Mariose Christou, Alexandera Knaifela a Valentina Silvestrova. Vyslechli jsme soundscape kompozici Slavomíra Hořínky a zvukové intervence Jana Trojana.

 

206

„Nastudování je neobyčejně poctivé, zažité dlouhou dobou od plánované premiéry a realizací poloscénické verze v online projektu.“

„Nevídá se často, aby operní pěvci v náročném konverzačním charakteru díla zvládali výraz naprosto s nadhledem, bez pohledů na dirigenta, s výraznou, vypracovanou mimikou.“

„Paní Veberová zvládla Elinu Makropulos v pěveckém uchopení výborně, v tónu barevně a prostorově nosně.“

Den 16. října 2021 bude zapsán zlatým písmem do historie plzeňského divadla. Ač to je neuvěřitelné, opravdu až v tento den spatřila světlo světa v krásném Velkém divadle J. K. Tyla v Plzni jedna z vrcholných oper Leoše Janáčka, psychologicky a dramaticky soustředěná Věc Makropulos (premiéra v Brně 1926, poté v Praze 1928). V režii ředitele DJKT Martina Otavy, v hudebním nastudování šéfdirigenta operního souboru Norberta Baxy, na scéně Daniela Dvořáka, v kostýmech navržených Danou Haklovou, s osvědčeným světelným designem Antonína Pflegera, s videoprojekcemi Petra Hlouška. Pro titulní roli má plzeňská opera jednu protagonistku – Ivanu Veberovou. Všechny ostatní role jsou alternovány. Je třeba připomenout, že operu bylo možno zhlédnout v poloscénické verzi v rámci online projektu První řada u Vás doma. Ve stejném obsazení, které se etablovalo na první premiéře, k níž směřuje tato reflexe.

 

98

„Valtický Farnace potvrdil, jak komplexní a syntetické umění je opera, jak podstatná je souhra všech jejích složek.“

„Libreto plné zašmodrchaných vztahů, které vyústí v nepravděpodobný happy end, je poněkud úsměvné; zato melodická invence Vivaldiho bere dech.“

„Festivalové finále v podání souboru Europa Galante na čele s dirigentem a virtuózem na barokní housle Fabiem Biondim odpovídalo věhlasu, jaký provází nositele MIDEM Classical Award a nominací na Grammy.“

Letošní Lednicko-Valtický festival se uzavřel dvěma výjimečnými produkcemi z díla Antonia Vivaldiho. V pátek 15. října Musica Florea s mezinárodním týmem umělců uvedla operní představení Farnace, o den později Fabio Biondi se souborem Europa Galante provedl instrumentální program z takzvané Collaltovské sbírky. Oba večery byly pravým vrcholem festivalu.

 

neděle, 17 říjen 2021 16:11

Byzanc opět jinak!

Autorka:
AK-20211015-c-Martin-Pilpach-5

„Písně taneční i lyrické měly spád, byly pestré v rytmech a náladách, a především byly výjimečné precizní instrumentací, uchu lahodící tektonikou, výrazem a citlivým rozložením hlasů.“

„Nelze dále ignorovat fakt, že současný muzikant by měl mít také přiměřený rozhled v hudbě různých národů a brát byzantskou a mimoevropskou modalitu jako součást celosvětové hudební historie.“

„Na závěr bohatého večera vystoupilo s hlavními aktéry několik muzikantů věnujících se modální hudbě oblasti Středozemí a Blízkého východu… Netradiční set byl skvělou a milou tečkou celého programu.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos už tradičně nabídl večer s lidovou hudbou inspirovanou pravoslavím. Koncerty s podtitulem „Byzanc jinak!“ jsou obvykle jedním z vrcholů festivalu, neboť hudba jako společný jmenovatel spojuje originálním způsobem folklor a duchovní tematiku oblastí Řecka a Malé Asie. V pátek 15. října v Kampusu Hybernská, téměř na rok přesně od loňského, kvůli vládním opatřením zrušeného koncertu, podali skvělý výkon loutnista a zpěvák Gerasimos Papadopoulos a hráčka na perkuse a zpěvačka Alexandra Papastergiopoulou z Řecka. Ve třetím bloku večera se k nim přidali i muzikanti ze spolku Modalmusic.cz a zahráli společně několik písní.

 

1004

„Mile jsem byl překvapen, jak uměřenou režii zvolila mladá režisérka Zuzana Fischer.“

„Pokud to byl pro Patrika Červáka debut na profesionální scéně, jde o zřejmý dirigentský talent.“

„Celkově půvabné představení s poctivým hudebním nastudováním, pěveckými výkony, které umějí zaujmout, uměřené, a tím i vtipně působící svým režijním pojetím.“

Opera Jihočeského divadla uvedla dne 14. října 2021 v budově historického divadla premiéru Mozartovy rokokové hříčky – opery buffy – Così fan tutte. V hudebním nastudování mladého dirigenta Patrika Červáka, které převzal po Mariovi De Rose. V režii Zuzany Fischer, scénu a kostýmy realizoval osvědčený David Janošek, světelný design Daniel Tesař, v dramaturgii Tomáše Studeného. Sbormistrem představení je Martin Veselý. V technicky obtížných rolích Mozartovy opery se představila řada mladých pěvců, což je vítané a pro menší divadlo typu Jihočeského velice správná volba. Zejména, pokud divadlo objeví zřetelné talenty, před nimiž se tím otevírá slibná kumštýřská perspektiva. To se v premiéře, následující pouhých deset dnů po předchozím Eugenu Oněginovi, zjevně až nad očekávání podařilo.

 

400

„Viktorie Kozánková se ukázala ve velmi dobrém světle – perlivé běhy i jistou přiznanou vážnost jejího projevu posluchači ocenili.“

„Nora Lubbadová hraje s obrovskou chutí, radostí a zanícením. Jako by svět kolem neexistoval a ona vytvářela svými prsty hudbu, kterou je zcela pohlcena.“

„Hra Anny Marie Urzędowské byla naplněna jistou, bravurní, virtuózní technikou nesloužící efektnímu účinku, ale podtrhující vyznění skladby, i přirozeně znějícími dynamickými kontrasty.“

V Sukově síni Rudolfina se ve středu 13. října uskutečnil tradiční koncert vítězů mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. Vystoupily na něm vítězky první a třetí kategorie Viktorie Kozánková, Nora Lubbadová a Anna Maria Urzędowska. Porota jedenáctého ročníku v čele s předsedou Janem Simonem a členy Ivem Kahánkem, Davidem Marečkem, Milanem Langerem a Eliškou Novotnou měla dle výkonů slyšených na pražském koncertě těžkou práci.

 

99

„Dramaturgie pražského orchestru bodovala při výběru nevšedního sólisty i nevšedního programu.“

„Nejneuvěřitelnějšími se staly pianové okamžiky, kdy by vedle klavíru bylo slyšet spadnout špendlík.“

„Vedle perfektní souhry orchestru jako celku jsou zárukou kvality také jeho sólisté, především ti z dechové sekce.“

Středeční večer patřil ve Smetanově síni Obecního domu Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK a jeho hostovi. Tím byl tentokrát vynikající a osobitý klavírista Lukáš Vondráček, který pro příležitost zahájení sedmaosmdesáté koncertní sezóny pražského tělesa společně s ním nastudoval Rachmaninovův třetí klavírní koncert. Orchestr sám pak ve druhé půli koncertně provedl celého Stravinského Ptáka Ohniváka. Hudebníci v čele s šéfdirigentem Tomášem Braunerem hráli neslýchaně, přímo senzačně.

 

101

„Závěrečný koncert festivalu zahájil – jak jinak – Antonín Dvořák, jehož geniálnímu odkazu je věnován.“

„Protagonisty večera se tím stali dva výborní slovenští operní sólisté Lenka Máčiková Kusendová a Ondrej Šaling.“

„Ve večeru se podařilo dramaturgicky až zdánlivě nemožné, totiž vložit premiéru skladby Symfonieta Rudolfa Heidera.“

Dvaapadesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami zakončil operní večer, na kterém se představili sopranistka Lenka Máčiková Kusendová a tenorista Ondrej Šaling, a to za doprovodu Moravské filharmonie s jejím šéfdirigentem Jakubem Kleckerem. Základní půdorys programu byl volen z českých a románských oper, vhodně ale rozšířen o populární instrumentální díla českých klasiků Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Zajímavou premiéru si v rámci koncertu prožila Symfonieta skladatele Rudolfa Heidera. Koncert se konal ve velkém sále Divadla A. Dvořáka v Příbrami 12. října před solidně zaplněným auditoriem. Festival si kvůli koronavirové krizi musel počkat od roku 2019, aby mohl letos znovu navázat na úspěšné předešlé ročníky.

 

08

„Pěvecké výkony se střídaly s recitací ze záznamu známého českého herce Vladimíra Javorského. Výborný přednes tohoto herce dokázal v posluchačích vyvolat nejrůznější pocity.“

„Po celou dobu koncertu si posluchači během poslechu mluveného slova nebo zpěvu starých písní mohli vychutnávat pohled na proměnlivé obrazy a kresby na zdech kostela.“

„Martin Prokeš s Markem Šulcem na koncertě prokázali, že umějí výborně pracovat se svými hlasy.“

V rámci Podzimního festivalu duchovní hudby se ve středu konal už sedmý koncert. Uskutečnil se v prostorech olomouckého kostela Zvěstování Páně na Dolním náměstí. Posluchači se tentokrát mohli těšit na skvělé pěvecké výkony mužského dua KCHUN (Martin Prokeš – tenor a Marek Šulc – baryton) a proměnlivé obrazy a kresby světlem od dvou velkých umělců Atily Vöröse a Rudolfa Živce.

 

DSC00829

„Za ideou festivalu a jeho harmonizujícím posláním i za aktuálním pozitivním vzkazem operujícím s klíčovým pojmem láska stojí manželé Hudečkovi imponujícím způsobem, společně a nerozlučně.“

„Atraktivní a nijak stručná Respighiho skladba byla pro všechny přítomné docela velkým objevem.“

„Výstup Jeníka a Kecala měl od Aleše Brisceina a Adama Plachetky humor a bohatě i vše ostatní, co mu patří ryze hudebně.“

Zahájení třicátého ročníku Svátků hudby, festivalu zaštítěného Václavem Hudečkem a věnujícího výraznou pozornost mladým interpretům, mělo v úterý v pražském Rudolfinu charakter skutečného galakoncertu. Ti nejmladší v tomto případě v programu nefigurovali, ale v úvodu se o nich hovořilo. A účinkovali ti nejlepší možní. Po Václavu Hudečkovi to byli varhaník Pavel Svoboda a pěvci Nicola Proksch, Aleš Briscein a Adam Plachetka, který se na pódiu narychlo objevil místo indisponovaného Jana Martiníka. S nimi hrála PKF–Prague Philharmonia s dirigentem Janem Chalupeckým.

 

DSC6645

„Každá z piatich častí skladby má unikátny charakter a v každej Thoresen nadväzuje na iný fenomén či iné špecifikum nórskeho folklóru či kultúry.“

„Skladba je napísaná priamo pre Berit Opheim a netrvá dlho, kým pochopíte, prečo si autor vybral práve túto interpretku.“

„S folklórnymi predlohami pracuje prirodzene, dokonale ich pozná, je zrejmé, že ich študoval naozaj zblízka.“

Päťkrát preložený koncert: nedivila by som sa, keby s touto bilanciou prelomil Orchestr Berg nejaký lockdownový rekord. Ich program venovaný nórskej hudbe, s kompozíciou Lasseho Thoresena v podaní speváčky Berit Opheim, mali totiž uviesť už v marci minulého roku. Nakoniec sme si celovečernú skladbu Løp, Lokk og Linjer vypočuli až o viac než rok a pol neskôr, v pondelok 11. októbra v DOX. Trpezlivé čakanie sa ale v tomto prípade skutočne vyplatilo.

 

011-SF-Zaverecny-koncert-BHS-20211010-foto-A-Trizuljak

„Impozantný záver tohoročných Bratislavských hudobných slávností.“

„Raiskin s obdivuhodným nadhľadom kreoval dramatické i lyrické úseky Leningradskej symfónie.“

„Vondráčkov interpretačný naturel a suverénny herný prejav v mnohom pripomína mladého Mariana Lapšanského.“

Súčasný, 56. ročník Bratislavských hudobných slávností dospel v nedeľu 10. októbra 2021 do svojho úspešného finále. Festival po celý čas svojho viac ako dvojtýždňového trvania dôsledne rešpektoval prísne hygienické nariadenia a do koncertných priestorov v Redute vpúšťal iba návštevníkov s Covid pasmi či inými certifikátmi, ktoré potvrdzovali ich „bezúhonnosť“. Zdá sa, že to prinieslo želaný efekt: organizátori zatiaľ neregistrujú ani jediný prípad koronovej nákazy, pochádzajúci z festivalových siení. Na záverečnom koncerte Slovenská filharmónia pod taktovkou svojho šéfdirigenta Daniela Raiskina uviedla veľkolepú Leningradskú symfóniu Dmitrija Šostakoviča a Dvořákov Klavírny koncert g mol (sólista Lukáš Vondráček).

 

úterý, 12 říjen 2021 17:01

Mozart v moll

Autor:
DSC03820

„Právě proto, abychom si tak odlišného Mozarta užili, jsme všichni do Rudolfina ten večer přišli.“

„Václav Luks vedl nevelký orchestr náruživě, s akcenty a drobnými echy, zvýrazněnými výstupy některých linek, s novými a novými podněty.“

„V dobách před covidem, kdy byla ještě Praha plná turistů i hodinových koncertů pro ně, bylo Mozartova Requiem všude tolik, že prý čekali.“

Collegium 1704 otevřelo svou sezónu v pražském Rudolfinu Mozartovou hudbou. O krůček dál od svého nejobvyklejšího, tedy barokního repertoáru, ale nadále ve svém živlu. Pondělní koncert, zvukově uměřený, výrazově ale zdaleka ne strohý, přinesl sváteční chvíle. Měl šťastnou inspiraci, muzikalitu a průzračnost, emotivní naléhavost a spoustu krásných detailů. A vůbec nepůsobil posmutněle, přestože byla na programu Symfonie v g moll a Requiem v d moll – a mollové tóniny přece mají vyjadřovat opačný pól než jas a radost…

 
Strana 1 z 45