„Spohr i tehdy teprve šestnáctiletý Mendelssohn projevili svůj výjimečný talent.“

„Jednou z předností byla bravurní práce s dynamikou.“

„Ani jedna ze skladeb neztratila ve svém průběhu tah a energii.“

I letošní ročník festivalu Concentus Moraviae rozeznívá svými koncerty řadu poutavých míst regionu jižní Moravy. Jedním z nich se stal zámek v Náměšti nad Oslavou. Středeční večer tam patřil tónům skladeb romantiků Louise Spohra a Felixe Mendelssohna- Bartholdyho, a to ve společném podání dvou smyčcových kvartet – korejského Novus String Quartet a brněnského Graffova kvarteta.

Už v tomto poměrně neobvyklém spojení jmenovaných hudebních uskupení, napříč národy, se odráží hlavní téma letošního ročníku definovatelné například slovy jako slučování rozdílného, překonávání bariér či jednota v rozmanitosti. Avšak koncepční myšlenka vyjádřena podtitulem festivalu Koncertu národů je rozvedena a zakotvena i v hlubších sférách vázaných na konkrétní historický přesah. Klíč k pochopení pojetí koncertu je možné tedy podle slov dramaturgů (Barbary Marie Willi a Tullyho Pottera) najít také především v inspiraci Vídeňským „tančícím“ kongresem a v jeho vlivu na vývoj kultury 19. století. Zejména pak se zaměřením na oblast kvartetní tvorby, do které bezpochyby spadají obě díla koncertního programu – Dvojitý kvartet e moll, op. 87 (Louis Spohr) a Smyčcový oktet Es dur, op. 20 (Felix Mendelssohn-Bartholdy). Ve spojitosti nejen s těmito skladbami, ale i se vším výše zmíněným, vyvstává ještě další neopomenutelný aspekt metaforicky nesoucí podstatu tématu. Tím je dialog.

Obě hudební pojetí rozhovoru, ať už ztvárněné vzájemnou konfrontací celých těles, či pouze jednotlivých nástrojů, jsou bezesporu úchvatnými díly z řady různých důvodů. Spohr i tehdy teprve šestnáctiletý Mendelssohn projevili svůj výjimečný talent coby kontrapunktici a mistři formy dávající hudbě určitou lyrickou citovou nadstavbu. Avšak za vší krásou skladbám vlastní se skrývá i obdobně velká míra složitosti. Technicky obtížné melodické běhy, potřebná stabilní intonace nejen ve výškách, pasáže s vysokou hybností či vznikající zvukové změti obtížné na rytmickou souhru mohou pro hráče tvořit mnohá nepříjemná úskalí, kterým se i v průběhu tohoto večera nepodařilo zcela vyhnout.

Jednalo se však pouze o drobná a rovněž tedy zcela opomenutelná interpretační pochybení, která nijak nenarušila vzájemnou souhru a neubrala na výsledném působení celého vystoupení.

Oběma kvartetům proto nelze upřít řadu kvalit prokázaných především druhou částí tohoto koncertu, ale i v rámci širokého spektra dosavadních získaných úspěchů. Jednou z oněch předností byla bravurní práce s dynamikou, díky které se nejen v Mendelssohnově Oktetu podařilo vytvořit žádoucí efekt orchestrálního zvuku. Hudba tedy nepostrádala výrazné, avšak zároveň plynulé a mezi jednotlivými nástroji vyvážené dynamické gradace. Naopak díky kontrastujícím klidnějším pasážím hraným v pianu vynikla lyričnost a ladná lehkost kompozic patrná například v průběhu Spohrova Andante. Také je důležité zmínit, že ani jedna ze skladeb neztratila ve svém průběhu tah a energii. I závěr koncertu v podobě Mendelssohnova Presta se tedy dočkal svého expresivního finále. Na tom se mimo jiné podílela i dobře zvládnutá rytmizace společně s dodržováním staccat v místech vyžadujících přesnost při frázování. Vše již zmíněné doplnil sytý příjemný témbr osmičlenného hudebního tělesa.

V neposlední řadě stojí za vyzdvižení nejen výkony kvarteta jako celku, ale i každého jednotlivého hráče. Například Young-Uk Kim bez pochybení předvedl svůj talent čistou tónovou intonací, technickou zdatností a zároveň nechybějící procítěnou výrazovostí na pozici prvních houslí. Za obdiv také stojí pravděpodobně oboustranně nečekané obsazení houslisty Richarda Kružíka, který vystoupil coby zástup za Štěpána Graffa.

V závěru je možné celý večerní koncert vnímat jako umělecky vyvážené vystoupení po všech stránkách. Posluchači tedy měli možnost částečně proniknout do světa dvou romantiků skrz perspektivu hudební spolupráce výborných, avšak poměrně odlišných smyčcových kvartet. Ta i přes svou rozdílnost a řadu jiných obtíží nalezla společný tón hudebního dialogu.

Foto: Facebook festivalu Concentus Moraviae