„Kocánův hlas má impozantní volumen, je nosný a znělý, probarvený do nejhlubších pater a dostatečně mocný i v těch nejvyšších.“

„Pučálková nabídla zajímavý hlasový témbr, vokální i pódiovou jistotu, temperament a šarm.“

„Zámečníková dala jasně najevo, že je suverénní hotová umělkyně.“

K závěru prázdnin každoročně patří Litoměřické svátky hudby. Stojí za nimi jako garant Václav Hudeček, diskrétně organizačně Radek Hrabě a přímo ve městě srdcem zainteresovaní iniciátoři manželé Kuldovi. Daří se zvát moc zajímavé hosty. Letos to byli při druhém ze tří koncertů skvělí pěvci – Štefan Kocán, Štěpánka Pučálková a Slávka Zámečníková. A s nimi dirigent Tomáš Brauner a právě stoletá Plzeňská filharmonie.

Sobotní večer byl na úpatí Českého středohoří opravdu letní, hodně teplý, v kontextu bouřek následujícího dne asi na rozloučenou s prázdninami opravdu poslední takový. Horka nebyli ušetřeni ani hudebníci a posluchači. V bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii, památce z první třetiny 18. století postavené Octaviem Broggiem, k bohoslužbám nevyužívané, bylo dusno. Jde o prostor se zbytky barokního mobiliáře a se sochami Olbrama Zoubka shlížejícími z boční empory, v němž jsou sice operní árie jakoby nepatřičné, ale ničemu a nikomu to nevadí. Osvětlení a barvy a tvary výzdoby každopádně činí z chrámového interiéru i přes jeho torzovitost jedinečný sál s atmosférou sváteční krásy. A takový byl, i přes vysokou teplotu, koncert nazvaný Osobnosti světové opery.

Slovenský basista Štefan Kocán jednoznačně světovou operní osobností je. Stačí si číst v jeho životopise – figuruje v něm Metropolitní opera, Vídeňská státní opera a řada dalších slavných scén, laureátské tituly ze soutěží v Moskvě, Karlových varech či Trnavě, studium ve Vídni u Jevgenije Nestěrenka… Jeho hlas má impozantní volumen, je nosný a znělý, probarvený do nejhlubších pater a dostatečně mocný i v těch nejvyšších. Dal ho k dispozici ve velebnějších áriích z oper Kouzelná flétna a Židovka, v rozmarnějších scénách z Únosu ze serailu a Italky v Alžíru a nejparádnějším způsobem v rozsáhlém závažném, už téměř jakoby verdiovsky koncipovaném výstupu Assura z Rossiniho opery Semiramis. Vázáný, uvolněný a lahodný zpěv, s výrazem, nahlédnutí dovnitř do světa velkého umění – mistrovského ovládání pěveckého nástroje a schopnosti i na menší ploše vystihnout to podstatné a publikum zaujmout, chytit a nepustit.

Mezzosopranistka Štěpánka Pučálková začíná mít v životopise už také zajímavé položky. Studovala v Salcburku, vystupuje po světě, zpívala v Praze pod taktovkou Plácida Dominga, čeká ji Carmen… a od loňska je členkou souboru Semperovy opery v Drážďanech. V Litoměřicích nabídla zajímavý hlasový témbr, vokální i pódiovou jistotu, temperament a šarm. Vyhovuje jí dramatičtější i rozvernější Mozart, pěkně se zhostila Carmen, krásně, vemlouvavě a sladěně, si zazpívala s kolegyní Zámečníkovou v duetech z oper Lakmé a Hoffmannovy povídky a neodolatelně si naplno zahrála se Štefanem Kocánem ve výstupu Mustafy a Isabely v duetu z Rossiniho Italky v Alžíru.

Slovenskou sopranistku Slávku Zámečníkovu v Čechách už také dobře známe – z Werthera v Národním divadle nebo z Dvořákovy pěvecké soutěže v Karlových Varech, kterou v roce 2016 vyhrála. Má před sebou krásné úkoly s renomovanými německými tělesy – a není divu: v Litoměřicích dala jasně najevo, že je suverénní hotová umělkyně: árií Donny Anny z Dona Giovanniho, duetem s Osminem z Únosu ze serailu, Gounodovou Julií… i duety se Štěpánkou Pučálkovou. Zpívá uvolněně, kultivovaně, křišťálově… Radost poslouchat tuto trojici i v přídavku – zklidněném a lahodném tercetu z prvního dějství Mozartovy opery Cosi fan tutte.

Sestava tří hlasů a potřeba dát jim prostor jako samostatně, tak v zajímavých kombinacích, přinesla zcela určitě úvahy a alternativy; program byl nakonec pěkný, zajímavý a hlavně netuctový. Akustika litoměřického chrámu má samozřejmě delší dozvuk, pro operní koncert méně obvyklý, ale muzikantské a chvílemi až i divadelní parametry programu byly natolik určující, že daly na menší srozumitelnost detailů zapomenout. Tomáš Brauner byl s orchestrem věrným služebníkem.

Litoměřické svátky hudby nabídly publiku v pátek ve stejném prostoru umění houslistů Václava Hudečka a Josefa Špačka a s Plzeňskou filharmonií Jiřího Kabáta jako dirigenta a violistu. A na nedělní večer pak připravili pořadatelé koncert do kostela sv. Václava v nedalekých Lovosicích – s programem z děl barokních mistrů i z děl Mozartových a Dvořákových a v něm houslisty Václava Hudečka a Marii Hasoňovou, cembalistku Editu Keglerovou a soubor Arti Allegre. Sobotní hvězdný pěvecký koncert během víkendu rámovaly houslové koncerty, concerti grossi a smyčcové valčíky. A dialog mezi generacemi interpretů. Obojí v souladu s profilem Václava Hudečka.

Foto: Radovan Šubín