KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Kožená & Luks aneb Baroko pro Liberecký kraj english

„Koncert nabídl několik scén nalezených mezi notami v archivu v Neapoli.“

„Interpreti dali k dispozici komplexní, zralé a svrchované umění.“

„V přídavcích byla opravdu nadstandardně svou – vášnivou, vokálně oslňující.“

Festival Lípa Musica postoupil zase o krok dál. Jeho úvodní večer, Koncert pro Liberecký kraj, ozdobila v pondělí Magdalena Kožená s Václavem Luksem a jeho barokním orchestrem Collegium 1704. V divadle v Jablonci nad Nisou se zastavili na svém evropském turné s novým programem sestaveným z větší části z nedávných hudebních objevů. 

Spojení světoznámé české sopranistky a mezinárodně úspěšného českého souboru je v barokním repertoáru víc než logické, ale doposud nebylo časté – jde nyní teprve o třetí společný projekt, o projekt s novinkami v repertoáru umělkyně. Václav Luks pro něj sólistce nabídl několik výrazných scén nalezených nedávno mezi pozapomenutými notami v archivu v Neapoli a uváděnými tedy v novodobých premiérách. Program už slyšeli lidé v Ostravě, Brémách a Kolíně nad Rýnem, po Jablonci s ním Magdalena Kožená s Václavem Luksem jedou ještě na konci září do Postupimi a v prvních říjnových dnech do Bratislavy a Zlína. Má se také nahrát.

Název programu Il giardino degli sospiri, Zahrada nářků, se pokouší vystihnout a zastřešit emocionální výraz společný většině zastoupených hudebních čísel – výjevů a výňatků exaltovaných, naléhavých, nabitých city a afekty, jak to barokní autoři uměli. Angelica, Atalia, Aggripina, Maria dolorata… To jsou jen některé názvy oper či kantát, z nichž dramaturgie večera vybírala. K nim se během večera hned dvakrát přidala Opuštěná Ariadna a na závěr tragicky končící řecký mýtus o milenci, překonávajícím každou noc mořskou úžinu, kterou je od něj oddělena Héro, kněžka bohyně Afrodity. Škoda, že posluchačům zůstaly v příliš stručném průvodním slovu utajeny nejen hlubší historické podrobnosti a souvislosti děl, ale i jejich náměty a zápletky, natož dokonce zpívané texty. Koncert pak poutá pozornost především jen a jen ryze hudebně, což ovšem v případě těchto interpretů naštěstí není vůbec málo. Dávají k dispozici komplexní, zralé a svrchované umění sahající od techniky přes prožitek po praxi a zkušenost, od neokázalé suverenity a jistoty po záruku stylovosti, od virtuozity po přesvědčivost.   

Program otevřela a uzavřela hudba Georga Friedricha Händela. Kantáta Armida abbandonata i kantáta Ero e Leandro jsou rané kompozice z doby jeho studia a působení v Itálii, plné typických obratů, postupů a ozdob, proměnlivé, nápadité a barvité. Neuvádějí se tak často. Další položky byly úplnými novinkami – Atalia od Francesca Gaspariniho, Angelica e Medoro od Leonarda Lea i instrumentální hudba od Leonarda Vinciho, Domenica Sarry a Benedetta Marcella, vesměs Händelových italských – benátských a nepolských – současníků. Přes očekávaný nejvyšší interpretační standard, bezchybný zpěv, přes neutuchající bohatství dynamických a výrazových proměn a Luksovo obvyklé vysoce fyzické dirigentské nasazení se nelze ubránit dojmu, že v první polovině se interpreti v suché akustice nevelkého divadla teprve zahřívali, a nelze se ubránit ani dojmu, že některé árie, scény a kantáty, snad mimo těch Händelových, měly v sobě obsažen náznak informativnosti, odtažitosti, nikoli stoprocentní uvolněnosti a ztotožnění. Přinejmenším v porovnání k oběma přídavkům – známým áriím z Händelových oper Rinaldo a Ariodante, první pomalé, táhlé, zdobené, druhé rychlé, bravurní, rozpjaté v opravdu celém hlasovém rozsahu. Magdalena Kožená až v nich byla se svým dokonale vedeným a pro malý prostor sytým hlasem opravdu nadstandardně svou – dravě vášnivou, vemlouvavou, vokálně oslňující.

Festival Lípa Musica v Libereckém kraji nabídne do konce října přes dvacet koncertů. Pořádající spolek Arbor, který usiluje o rozvoj duchovní kultury regionu, připravil letos koncerty v sedmnácti lokalitách. Vedle Magdaleny Kožené jsou hlavními lákadly festivalu Pavel Haas Quartet, klavírista Lukáš Vondráček, hornista Radek Baborák a z Německa hráčka na theremin Carolina Eyck, vokální ansámbl Sjaella a Srbský národní soubor.

Přesně za rok má zahájit další ročník festivalu, opět v Jablonci nad Nisou, britský vokální soubor King´s Singers, šestice slavící půlstoletí umělecké činnosti. Jejich koncert slibuje stát se podobnou událostí jako koncert Magdaleny Kožené, která je ve své vlasti docela vzácným hostem.   

Foto Lukáš Marhoul, Petr Veber 

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky