„Irena Chřibková využila nástroj k velmi barevnému ztvárnění jednotlivých částí. Podala životní výkon.“

„Zdálo se, že Marek Eben sám podlehl sugesci textu a v částech ´Marnost nad marnost´ a ´Zděšení a mdloba´ přímo bouřil.“

„Pozoruhodné bylo během festivalu časté provádění varhanních úprav orchestrálních nebo klavírních skladeb.“

Po předcházejících přepestrých sedmi programech 24. mezinárodního varhanního festivalu u Jakuba zaznělo na závěrečném koncertu 19. září jediné dílo jako připomínka nedožitých devadesátin Petra Ebena – jeho osmdesátiminutový cyklus pro varhany a recitátora „Labyrint světa a ráj srdce“ na Komenského text. Bylo to víc než důstojné zakončení.

Skladatel se zabýval Komenského Labyrintem už dříve a stejný podtitul má i jeho smyčcový kvartet z roku 1981. Závažný filosofický text byl pro Ebena trvalou inspirací k varhanním improvizacím už delší dobu. Po mnoha provedeních doma i v cizině na žádost varhaníků zapsal improvizace v roce 2002 do definitivní podoby a tím je uchoval pro budoucnost. Komenského kniha popisuje strastiplnou cestu poutníka, procházejícího labyrintem světa s jeho nástrahami a úzkostmi, aby nakonec nalezl cestu v ráji srdce a spočinutí v Bohu. Nádherná bohatě vybroušená čeština 17. století zní myšlenkově člověku 21. století překvapivě současně a oslovuje nás i přes propast staletí. Eben improvizace rozdělil do 14 kratších částí, které střídají recitovaný text. Improvizace zpracovávají i několik písní z Komenského Amsterodamského kancionálu z roku 1659. V závěru skladatel propojil recitaci s podloženým varhanním doprovodem.

Provedení u Jakuba se ujali osvědčení a zkušení interpreti Marek Eben a Irena Chřibková. Oba dílo již mnohokrát uvedli a jejich vystoupení mělo pečeť nejvyšší kvality. Marek Eben vystihl všechny polohy mnohovrstevnatého textu a sledoval každý odstín jednotlivých slov. Pobavení a rozhořčení i pošetilost a směšnost lidského konání vystoupily v plné nahotě, dramaticky vystupňované do dvanácté části, kde se zdálo, že recitátor sám podlehl sugesci textu a přímo bouřil v částech „Marnost nad marnost“ a „Zděšení a mdloba“. Po nich zazněl nebesky smírný závěr.

Velký dojem z Komenského textu umocnily v Ebenově hudbě i mohutné svatojakubské varhany, které Irena Chřibková využila k velmi barevnému ztvárnění jednotlivých částí. Podala životní výkon. Měla stavbu díla dokonale promyšlenou a i přes hráčskou sebekontrolu působila hudba bezprostředním dojmem – přes „Klamný příslib zlatého věku“ do nezadržitelného dramatického výkřiku „Marnosti“ a Zděšení“ v naprosté shodě s inspirujícím recitátorem. Byl to pro posluchače nejenom velký zážitek, ale i sdělení a podnět k zamyšlení. To se nestává na koncertech příliš často. Úspěšný 24. mezinárodní varhanní festival u Jakuba skončil. V tomto ročníku víc jak polovina koncertů z obvyklých osmi byla svěřena mladým interpretům na prahu koncertní kariéry. Všichni se mohou prokázat úspěchy v mezinárodních soutěžích a studovali u renomovaných pedagogů na vysokých hudebních školách. Jejich technické hráčské vybavení nemá slabiny a ve srovnání s předcházejícími generacemi jsou i při enormních nárocích notového zápisu prakticky neomylní.

Co někdy překvapuje, je jejich menší angažovanost při přiblížení se k hudebnímu obsahu skladeb a menší snaha o osobitější výklad, pramenící z vlastního prožitku. Nelze samozřejmě generalizovat a k dalšímu zrání jednoznačně mají veškeré předpoklady. Je otázkou času, jak s ním naloží. Pozoruhodné bylo také časté provádění varhanních úprav orchestrálních nebo klavírních skladeb. Kvalita přepisu varhanních verzí, i když obdivuhodně zahraných, však nedosahovala originálu – v případě Mendelssohnovy Reformační symfonie, Stravinského Petrušky ani Chačaturjanovy Gajané. Leckdy byly programy sestaveny pouze z krátkých skladeb a působily „klipovitě“ na principu co největšího kontrastu. Koncert potom postrádal přirozený vrchol, který monumentální zvuk varhan bezesporu umožňuje a nabízí. Vzhledem k tomu, že jde o festival a ne o běžné koncerty, je zde možná i příležitost pro určité usměrnění dramaturgií.

Festival příští rok dovrší svůj jubilejní 25. ročník a už teď se můžeme těšit mimo jiné na vynikajícího francouzského varhaníka a improvizátora Davida Cassana, na vítěze zatím poslední Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara z roku 2013 Karola Mossakowského a na našeho talentovaného Přemysla Kšicu.

Foto: archiv Audite Organum, Zdeněk Chrapek