pondělí, 08 říjen 2018 17:29

Romantické varhany u sv. Ludmily

Autor:

„Naštěstí k přestavbě po zásahu památkářů nedošlo, ale varhany chátraly dál.“

„Janšta byl výborně připraven a jeho záměrem bylo ukázat varhany ve všech jejich barevných kombinacích.“

„Zdaleka ne všechny varhany v kostelích se dají koncertně využít, ale nástroj u sv. Ludmily jednoznačně ano.“

 

Ludmila-interier07

 

Cenné varhany u sv. Ludmily na pražských Vinohradech byly v neděli 7. října varhanním koncertem uvedeny po náročné rekonstrukci znovu do provozu. První koncertní vystoupení převzal absolvent AMU Jakub Janšta.

Kostel byl vysvěcen roku 1893. O pět let později byly postaveny třímanuálové varhany o 36 rejstřících, dílo Emanuela Štěpána Petra ze Žižkova jako op. 117. Tento varhanář postavil řadu cenných nástrojů v romantickém duchu, ale málokterý se dočkal dnešní doby bez pozdějších zásahů. Varhany u sv. Ludmily jsou jednou z mála výjimek.

Je možné, že stavitel kostela Josef Mocker navrhl i varhanní skříň. Kostel umístěný na centrálním náměstí byl trnem v oku totalitní moci. V osmdesátých letech byl uzavřen a při restaurování interiéru varhany značně poškozeny. V roce 1990 podala firma Rieger-Kloss nabídku na přestavbu nástroje, která by odstranila jejich „nedostatky“ ; nerespektovala by ovšem jeho historickou hodnotu.  Naštěstí k přestavbě po zásahu památkářů nedošlo, ale varhany chátraly dál.

Až od roku 2008 farní správa za účasti Spolku přátel kostela sv. Ludmily,  sponzorů, Městské části Praha 2 a pod záštitou ministra kultury ČR  dovedla rekonstrukci varhan do zdárného konce. Renomovaná varhanářská dílna Kánský-Brachtl z Krásných Louček u Krnova pracovala na obnově dva roky. Koncert ukázal všechny jejich přednosti – plnou a kulatou intonaci principálového sboru, jemné smyky, zpěvné flétny a velmi znělé a v akustice kostela zvukově nepřeexponované jazykové rejstříky.

Jakub Janšta, varhaník u křižovníků, byl výborně připraven a jeho záměrem bylo pochopitelně ukázat varhany ve všech jejich barevných kombinacích od pianissima do plena celého stroje. Program se skládal převážně z drobnějších skladeb a v první polovině z transkripcí Bacha a Händela od pozdně romantického německého skladatele a varhaníka Sigfrida Karg-Elerta, které však příliš charakteristických barev - s výjimkou Händelových variací „Veselý kovář“ - neukázaly. Mendelssohnova IV. sonáta B dur byla hrána vzhledem k akustice příliš svižně v krajních větách. Kvůli příliš rychlému tempu a příliš věcnému pojetí druhá  volná věta postrádala potřebný tempový kontrast. Ve třetí větě se občas   ztrácela melodie v levé ruce a byl slyšet jen šestnáctinový doprovod pravé ruky.

Závěrem zazněly dvě skladby pozdně romantického italského skladatele Oresteho Ravanella - Preghiera (Modlitba) a Variace h moll. Až zde se objevil ohňostroj barev a varhany se prezentovaly v nejlepším světle. Nabízí se otázka, zda nebylo vhodnější pro koncert volit skladby, které vznikaly v době postavení nástroje a které počítají s takovým charakteristickým zvukem, jaký Petrovy varhany u sv. Ludmily nabízejí. Z české varhanní tvorby třeba Josef Klička nebo Bedřich Antonín Wiedermann a nebyl by problém vyhledat obdobné skladby autorů jiných zemí, vzniklé okolo roku 1900.

Varhany u sv. Ludmily jsou momentálně ve výborném stavu. Je ale nezbytně nutné, aby tento stav byl udržován pravidelným laděním a kontrolami technických zařízení. Také závisí na duchovní správě kostela, aby se krásný nástroj mohl uplatnit mimo bohoslužby i na koncertech. Zdaleka ne všechny varhany v kostelích se dají koncertně využít, ale nástroj u sv. Ludmily jednoznačně ano.

V pondělí se pak uskutečnila slavnostní mše ke 125. výročí posvěcení kostela, spojená s žehnáním restaurovaných varhan. Bohoslužbu  doprovodil Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy pode vedením Jakuba Zichy, dále účinkovali mezzosopranistka Stanislava Jirků a basista František Zahradníček, oba sólisté Národního divadla. Na varhany hrál  Jan Kalfus, pedagog Pražské konzervatoře. Zazněly Biblické písně a vybrané části oratoria Svatá Ludmila od  Antonína Dvořáka.

Foto ludmilavinohrady.cz

Jan Hora

Varhaník a hudební pedagog.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Nejnovější od Jan Hora