čtvrtek, 11 říjen 2018 21:52

Plzeňský podzim. Vznikl nový hudební festival

Autorka:

 

"Smetanovské dny v poslední době vykrystalizovaly díky novému pořadateli."

"První ročník Plzeňského podzimu má za téma Československé století."

"Markéta Cukrová přesvědčila o své všestrannosti a citu pro styl."

 

IMG-20181010-WA0003

 

Třetí večer Plzeňského podzimu, nové položky na mapě tuzemských festivalů, nesl název Prvorepublikové reminiscence a patřil mezzosopranistce Markétě Cukrové a klavíristce Kristýně Znamenáčkové. Zněla na něm francouzská a česká klavírní a vokální hudba.

Hudební život Plzně, čtvrtého největšího města v republice, se tradičně odvíjí od operní a symfonické hudby - díky Divadlu J. K.Tyla a Plzeňské filharmonii - až po řady komorních koncertů. Filharmonie (dříve šlo o Plzeňský rozhlasový orchestr) pořádá čtyři orchestrální abonentní cykly ročně. O komorní koncerty se stará zejména v současnosti dramaturgicky vytříbený Kruh přátel hudby a dále také agilní Západočeské hudební centrum propagující plzeňské a další české soudobé autory. Této oblasti nechybí menší příležitostné programové cykly či projekty.

Avšak hudební festival Plzeň má, tedy doposud měla, jen jeden. Letos v březnu se uskutečnil 38. ročník  Smetanovských dnů, mezioborového festivalu obsahujícího kromě hudebních záležitostí také literární večery, výstavy a vědecké symposium na dané téma. Smetanovské dny vznikly jako připomínka skladatelova pobytu v Plzni v letech 1840-1843; tehdy zde dokončil gymnaziální studia. Začínaly skromně, nějakou dobu pak nabubřely nejasnou koncepcí. V poslední době však vykrystalizovaly díky novému pořadateli, jímž je od roku 2013 Plzeňská filharmonie.

 

160920182

 

Letos se zrodil nový festival, nese název Plzeňský podzim a pořádá jej spolek Česká píseň. Podle vyjádření předsedkyně výboru spolku Aleny Holecové „vznikl z přání a potřeby mít v Plzni festival, který propaguje píseň a zpěv, tradici sborů v západních Čechách, a z touhy smíšeného pěveckého sboru Česká píseň uvádět v Plzni kantáty, oratoria a větší mše, provádět světové premiéry nových skladeb, pozvat další sbory ke spolupráci, podpořit spolupráci amatérských a profesionálních těles, propojit jednotlivé organizace a spolky zaměřující se na hudbu, propagovat vynikající a zajímavé interprety písní v recitálech – pořádat mezinárodní festival zpěvu.“ Tolik z programové brožury festivalu, vkusně a profesionálně vybavené.

První ročník Plzeňského podzimu obsahuje šest koncertů konaných od září do listopadu 2018 a jeho základní téma zní Československé století. Mimo to má každý koncert jasně vymezený dramaturgický záměr. Zahájení festivalu se uskutečnilo netradičním odpoledním setkáním 16. září v Meditační zahradě v Plzni-Doudlevcích s lidovými písněmi v přednesu smíšeného sboru Česká píseň, s workshopem Mirky Novak i s grilováním. 

 

160920183

 

Druhý koncert se konal 1. října v sále Západočeského muzea a jako jediný se vymykal z koncepce vokálních záležitostí. V důmyslně sestaveném programu nazvaném Inspirace zazněla hudba Francise Poulenca, Antonína Dvořáka, Oskara Nedbala, Leoše Janáčka a Pavla Haase v provedení klavíristky Aleny Grešlové, houslistky Anny Sommerové a hobojisty Vojtěcha Jouzy, sbormistra České písně a zároveň dramaturga Plzeňského podzimu. K vrcholům večera patřila úvodní a závěrečná skladba, Poulencova Sonáta pro hoboj a klavír a Haasova Svita pro hoboj a klavír.

 

IMG1025

 

Třetí koncert nového festivalu se konal 10. října v moderním, akusticky velmi dobrém sále Antonína Dvořáka Domu hudby patřícímu Konzervatoři Plzeň. Na tomto večeru nazvaném Prvorepublikové reminiscence zazněla francouzská a česká hudba v přednesu mezzosopranistky Markéty Cukrové a klavíristky Kristýny Znamenáčkové. V dramaturgicky souměrném sledu se tu střídaly drobné klavírní skladby s písněmi doprovázenými klavírem. Mladá brněnská umělkyně přistupovala k nástroji skromně a neokázale, plzeňské publikum velmi zaujala svou muzikalitou a smyslem pro výrazovost v Ravelově Pavaně za mrtvou infantku, v Debussyho Potopené katedrále a zejména ve Třech českých tancích Bohuslava Martinů, z nichž vyzařoval esprit i živelnost. V součinnosti s pěvkyní si v podstatě dobře rozuměla, ale místy se přece jen nechala unést svým partem. Markéta Cukrová je velmi dobře známá svou výbornou interpretací staré hudby s renomovanými soubory  tuzemskými (Musica Florea, Collegium Marianum,Collegium 1704 a další) a také s řadou souborů zahraničních. O své všestrannosti a citu pro styl přesvědčila nyní přednesem písní Clauda Debussyho (Beau soir, Mandoline), Marice Ravela (Chansons populaires, Ronsard a son ame) a Gabriela Faurého (Apres un reve). Její hlas tu byl krásně vyrovnaný, oblý a do ostřejšího zabarvení se změnil v přednesu cyklu písní Nový Špalíček, který Martinů zkomponoval v roce 1942 a věnoval Janu Masarykovi.

 

IMG-20181010-WA0002

 

Koncertní sál byl, bohužel, méně obsazen, než se dalo očekávat. Je to škoda, návštěvníkům večera přinesl mnoho emocionálních zážitků! První ročník Plzeňského podzimu vstoupí do  druhé poloviny 15. října. Další koncert se uskuteční opět v jiném prostředí, tentokrát  v kostele Všech svatých v Plzni – Roudné a hlavní slovo tu dostane pořadatelský sbor Česká píseň.

Foto Plzeňský podzim 

 

Jana Tomažičová

Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě UK v Praze ( prof. M. Očadlík). Od roku 1961 pracovala jako hudební redaktorka Československého rozhlasu v Plzni, kde připravovala pořady vážné hudby, hudební publicistiku,přímé přenosy koncertů atd.) pro stanici Vltava i pro místní krajové vysílání. V letech 1990 - 1994 byla vedoucí hudební redakce. Po odchodu do důchodu spolupracovala s Plzeňskou filharmonií na přípravě tištěných programů abonentních koncertních cyklů. Několik desetiletí byla členkou výboru Západočeského hudebního centra a recenzentkou periodika Plzeňský deník.
 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.