„To vše v niterném projevu a komorním obsazení, neboť i sborové části zazpívali čtyři sólisté ve formátu kvarteta, kteří spolu s orchestrem vystoupili.“

„Účinkujícími byli mladí slovenští pěvci, kterým se podařilo dostat ve zdraví do Brna a přinesli do provedení barokní hudby mladistvou svěžest a nadšení.“

„Vánoční oratorium přineslo publiku příjemné povánoční zastavení a pohodu a vědomí sounáležitosti před koncem roku.“

Období mezi svátky jsou naplněna pohodou a rozjímáním. Jsou jako stvořená pro návštěvy blízkých, kostelů a koncertů. V úterý 28. prosince se jeden takový koncert konal v Brně v kostele sv. Janů, „U Minoritů“. Kostel se honosí zdobným barokním interiérem a bohatým Betlémem. A také výbornou akustikou vhodnou pro barokní hudbu, která zde toho večera zazněla.

Soubor Czech Virtuosi, který je tvořen nejlepšími hráči Janáčkovy opery a brněnské filharmonie, se věnuje provozování koncertů, které patří ke špičkovým počinům. Tentokrát provedl části Vánočního oratoria BWV 248 Johanna Sebastiana Bacha – souboru šesti kantát, které se mohou provozovat i samostatně. Koncert se konal za vedení dirigenta Jakuba Kleckera, šéfa Moravské filharmonie Olomouc, který pochází z Brna a po studiích na brněnské konzervatoři vystudoval na AMU dirigování u Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka. Jeho vedení orchestru bylo precizní a přitom z něho vyzařovala pohoda, jistota a klid, který provedení Bachovy hudby vyžaduje, především v polyfonních strukturách, na kterých je oratorium založeno. Orchestr, složený ze smyčcových nástrojů, byl doplněn o dva hoboje, klarinet a fagot. Tyto nástroje měly velmi exponované sólové úkoly, které korespondovaly s pěveckými party, s nimiž se vzájemně doplňovaly a proplétaly, což vytvářelo barevnou a plastickou hudební strukturu.

Na koncertě zazněl výběr ze čtvrté, páté a šesté části oratoria, tedy části od č. 37 až po č. 64 a celek uvedla Sinfonia z druhé části. Následoval biblický verš o Ježíšově obřezání a pojmenování a rozjímání o Ježíšově jménu. V dalších částech se pojednávalo o mudrcích, kteří se přišli Jezulátku poklonit. To vše v niterném projevu a komorním obsazení, neboť i sborové části zazpívali čtyři sólisté ve formátu kvarteta, kteří spolu s orchestrem vystoupili. Tato neobvyklá interpretace měla, pravda, velmi pragmatický důvod, neboť členové sboru, který měl původně vystoupit, se potýkají s covidem i jinými respiračními onemocněními. Náhradní řešení, jak už to někdy bývá, se ale nakonec ukázalo jako velmi účelné a přineslo do provedení díla intimitu a sevřenost.

Účinkujícími byli mladí slovenští pěvci, kterým se podařilo dostat ve zdraví do Brna a přinesli do provedení barokní hudby mladistvou svěžest a nadšení. Sopranistka Tereza Zimková po bratislavské konzervatoři vystudovala brněnskou JAMU. Zaujala stříbrným a jímavým sopránem, který rozsvítil prostor, jímž se volně nesl. V části č.39, v árii „Flösst, mein Hailand…“, jí odpovídal z kůru v echu lehký jasný soprán Julie Kepákové, studentky brněnské varhanické školy, a její hlas barvou krásně navazoval. Altových vstupů se ujala Jarmila Balážová, která je rovněž absolventkou bratislavské konzervatoře a brněnské JAMU. Dala sólům barevný a plný hlas a vroucí výraz. Tenorista Matúš Šimko se po studiích na konzervatoři v Banské Bystrici věnuje studiu barokní interpretace a působí v zahraničních barokních souborech, stejně jako ve Slovenském národním divadle. Jeho tenor je poněkud menší a užší, zato má průraznou zářivou barvu, zejména ve vyšších polohách, hlas se mu volně nese prostorem a navíc dokázal své party prodchnout niterným výrazem. Basového partu se ujal barytonista Tomáš Šelc, rovněž absolvent bratislavské konzervatoře a následně VŠMU tamtéž. Věnuje se operní i staré hudbě a jeho volný a barevný baryton má příjemnou a vyrovnanou barvu ve všech hlasových polohách, což mu umožňuje velkou flexibilitu. Hlasy sólistů navíc dohromady barevně ladily, což hladilo po duši.

Vánoční oratorium přineslo publiku příjemné povánoční zastavení a pohodu a vědomí sounáležitosti před koncem roku, stejně jako přání všeho dobrého, zdraví a štěstí do roku příštího.

Foto: Henrich Kubík