pátek, 04 únor 2022 17:26

Česká filharmonie ve francouzském programu

Autor:

„Debussyho suita z Pellease a Melisandy byla dirigentem večera Alainem Altinogluem sestavena z orchestrálních předeher a meziher opery.“

„K provedení Saint-Saënsova díla byl přizván Thierry Escaich, jeden z nejvýznamnějších současných francouzských varhaníků.“

„V Ravelově Tzigane ohromil virtuózitou koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička.“

 

220202CFAltinogluVodickahires06cPetraHajska

 

Na čtvrtečním koncertu České filharmonie se představili hned dva zahraniční hosté: náš první orchestr řídil Alain Altinoglu a varhanního partu v Saint-Saënsově 3. symfonii se ujal Thierry Escaich. Vedle Saint-Saënse se v programu objevili další francouzští autoři: Claude Debussy a Maurice Ravel.

Česká filharmonie úspěšně překonala kovidovou krizi, která ji před čtrnácti dny donutila zrušit abonentní koncerty s provedením Sukova Epilogu, a s novými silami a chutí se věnovala v tomto týdnu ryze francouzskému programu. K jeho nastudování si přizvala francouzského dirigenta arménského původu Alaina Altinoglua, který ovšem školením i dirigentským působením patří cele francouzské kultuře. Je šéfdirigentem bruselského Královského divadla de la Monnaie a nově Rozhlasového orchestru ve Frankfurtu nad Mohanem. K tomu hostuje pravidelně u prestižních orchestrů v Evropě i zámoří.

 

220202CFAltinogluVodickahires41cPetraHajska

 

Dirigent živého výrazného gesta a temperamentu řídil v úvodu svého vystoupení Suitu z opery Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho, kterou sám sestavil z předeher k jednotlivým jednáním a z dalších orchestrálních meziher. Jejích osm částí probíhalo nepozorovaně v jednom proudu. Bohatství nálad bylo tlumeno decentní, velmi barevnou instrumentací, ve které se uplatnili především vynikající filharmoničtí hráči na dechové nástroje. Za všechny bych rád jmenoval aspoň hobojistku Janu Brožkovou, jejíž nádherný znělý tón byl ozdobou provedení.

Další skladbou koncertu byl Tzigane Maurice Ravela. Desetiminutové dílo je výrazem obdivu skladatele k umění maďarské houslistky Jelly d'Arányi i výrazem tehdejšího módního obdivu po první světové válce ke všemu orientálnímu a exotickému. Maďarské a cikánské intonace jsou patrné už v úvodní rozsáhlé brilantní kadenci sólových houslí, po které se nesměle připojí orchestr, když původní verze je pouze s klavírem. Tzigane není Ravelovým vrcholným dílem jako třeba Dafnis a Chloe, ale příležitostnou skladbou, kde houslista má možnost předvést vrcholnou techniku na nejvyšší úrovni. Koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička využil této příležitosti k prezentaci své nadprůměrné technické zdatnosti, což se mu velice zdařilo, ovšem nic dalšího předvést nemohl, protože houslový part je zaměřen jednostranně pouze takto.

 

220202CFAltinogluVodickahires28cPetraHajska

 

Třetí symfonie c moll Camilla Saint-Saënse mívá přídomek „Varhanní“. Skladba vznikla na objednávku Londýnské filharmonické společnosti a jako pocta právě zemřelému Franzi Lisztovi v roce 1886. K obvyklému orchestrálnímu obsazení je ještě přidán čtyřruční klavír a varhany. Symfonie probíhá v jednom proudu, ale je výrazně členěna na čtyři věty – první s pomalým úvodem, volnou, scherzo a finále. Symfonie byla provedena v brilantních tempech, výrazné dynamice a s důrazem na rozvinutou polyfonní strukturu díla, které nezapře, že autor studoval varhany a v mládí devatenáct let působil jako varhaník v Paříži v chrámu Sainte Madeleine.

K provedení díla byl přizván Thierry Escaich, jeden z nejvýznamnějších současných francouzských varhaníků, který dělí svoji hudební činnost mezi koncertní vystoupení a skladbu. Jako varhaník působí v kostele Saint-Étienne-du-Mont a vyučuje improvizaci a skladbu na Pařížské konzervatoři. Je vynikajícím a vyhledávaným improvizátorem. Tomuto umělci svěřila Česká filharmonie varhanní part v symfonii. Nejedná se o sólový part, ale v lepším případě o výraznější part v rámci orchestru. Varhany ve druhé části hrají pouze akordickou výplň, v první a třetí mlčí a větší roli mají až ve finále. Thierry Escaich si byl vědom, jaké povahy je tento part v orchestru, a nedal se přinutit, aby se choval jako sólista. Nastoupil na varhanní galerii ve stejný moment jako ostatní hráči dole na podiu a i při závěrečném děkování vstával a sedal si stejně jako celý orchestr.

 

220202CFAltinogluVodickahires45cPetraHajska

 

Nabízí se otázka, zda se varhaník takových kvalit nedal využít spíš jako sólista nějakého koncertu s orchestrem (třeba Poulencův Varhanní koncert). Francouzští varhaníci v Praze s výjimkou Mezinárodního varhanního festivalu u Jakuba nevystupují vůbec. Škoda takové promarněné příležitosti. Malou náplastí je sólové matiné Thierryho Escaiche v sobotu v Sále Martinů na HAMU.

 

003

 

*******

 

220202CFAltinogluVodickahires15cPetraHajska

 

220202CFAltinogluVodickahires31cPetraHajska

 

220202CFAltinogluVodickahires38cPetraHajska

 

220202CFAltinogluVodickahires10cPetraHajska

 

220202CFAltinogluVodickahires51cPetraHajska

 

002

 

001

 

Foto: Petra Hajská

Jan Hora

Varhaník a hudební pedagog.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.