„Program byl pro orchestr natolik exponovaný, že by se dal nazvat koncertem pro orchestr.“

„Vynikajícím způsobem vyzněly sólové výstupy jednotlivých hráčů orchestru.“

„Dirigent a orchestr výtečně spolupracovali na vystižení charakteru jednotlivých kontrastních částí díla.“

Posledním abonentním koncertem řady Platina skončila koncertní sezóna Plzeňské filharmonie. Vzhledem k několika odloženým koncertům z doby pandemie však bude orchestr účinkovat i během letních měsíců jinde, doma pak na festivalu Živá Plzeň v srpnu. Orchestr letos pro své publikum připravil bohatý program ve dvou klasických řadách Platina a Diamant, řadě napříč žánry Crossover a řadě speciálních interaktivních programů pro děti Duha. Mimo to se systematicky snaží pracovat s mladými hudebníky v projektu Muzikantská naděje, kdy se nadaní žáci Plzeňského kraje zapojují do orchestrální hry pod vedením jednotlivých nástrojových skupin hráči orchestru.

V těchto dnech právě probíhá předprodej předplatného na příští sezónu. Šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki dbá na uvádění děl, která v Plzni ještě nezazněla. Těšit se můžeme třeba na skladby, které se všeobecně uvádějí velmi zřídka. Jmenujme třeba Concertino pro housle a komorní orchestr Karla Boleslava Jiráka, Concerto grosso pro trubku, klavír, vibrafon, kontrabas a orchestr Andreje Ešpaje nebo Koncert pro violoncello a orchestr Mieczysława Weinberga. Vedle sólistů nastupující generace vystoupí i renomovaní zahraniční hráči jako klavíristé Frank Braley nebo Howard Shelley. Novinkou je také jmenování rezidenčního sólisty příští sezóny Igora Ardaševa.

Za úspěch managementu orchestru se dá považovat i převzetí pořádání koncertů Kruhu přátel hudby v Plzni a založení nové chrámové koncertní řady. Mimo tyto abonentní koncerty orchestr vystupuje na řadě mimořádných koncertů, a to jak v Plzni, tak jinde po republice (třeba na festivalu Dvořákova Praha), a v neposlední řadě vystoupí v rámci mnoha zahraničních projektů hlavně v Německu.

Závěrečný koncert sezóny, který slovem uvedla ředitelka orchestru Lenka Kavalová, nesl název Viva España. Zazněla díla inspirovaná španělskou kulturou, španělského autora a jednoho francouzského. Plzeňskou filharmonii řídil její šéfdirigent Chuhei Iwasaki. Jakkoli se zdálo, že v programu chybí sólista, program byl pro orchestr natolik exponovaný, že by se dal nazvat koncertem pro orchestr.

Úvodem zaznělo Španělské capriccio Nikolaje Rimského-Korsakova. Dílo, které je prodchnuto španělskými rytmy a lidovou melodikou, zaznělo v podání Plzeňské filharmonie v plném lesku. První hráči jednotlivých nástrojových skupin excelovali v náročných sólech. Hned v úvodní části Alborada to byl skvěle až folklorně znějící klarinet, ve druhé Variazioni to byly výtečné horny a vzápětí po nich anglický roh. Hráčka na anglický roh byla schopna tvořit velké fráze a zaujal barevný tón jejího nástroje. Ve třetí části, další Alboradě, excelovala svou technickou ekvilibristikou koncertní mistryně orchestru Hana Hložková. Čtvrtou část Scena e canto gitano (Scéna a cikánská píseň) otevírá sólo horen a trubek. Následuje další kadence koncertního mistra, to vše pod trylkem bubínku. Dirigent až geniálně vystihl charakter následujícího třídobého tance, kde se v sólu blýskli první hráči flétny a klarinetu, harfy a posléze skupiny prvních a druhých houslí. Připadá mi, že závěrečnou částí Fandango asturiano, která je ve své codě plná synkopického rytmu, se musel inspirovat pianista Friedrich Gulda ve svém díle Koncert pro mne, kde jedno místo zní téměř identicky…

Další skladbou byla autorem výtečně instrumentovaná klavírní suita Náhrobek Couperinův Maurice Ravela. Ve verzi pro orchestr nenajdeme druhou část Fugu a závěrečnou Toccatu. Celkové vyznění suity podtrhl úplně jiný, měkký zvuk orchestru. Opět vynikajícím způsobem vyzněly sólové výstupy jednotlivých hráčů orchestru. Přestože toto dílo není španělského původu, díky svým rytmům a barevnosti do programu výborně dramaturgicky zapadlo.

Po přestávce zazněla Suita z baletu Třírohý klobouk o dvou dílech, jejímž autorem je Manuel de Falla. Zatímco první díl zazněl celý včetně introdukce, ve druhém díle dirigent logicky vynechal několik prostředních částí. K barevnosti vyznění díla přispívá opět přítomný anglický roh, pikola, harfa i klavír. Rovněž užití množství rozličných bicích nástrojů, vyžadující přítomnost šesti hráčů, je zajímavé. Dílo vyznělo stylově čistě, dirigent a orchestr výtečně spolupracovali na vystižení charakteru jednotlivých kontrastních částí díla.

Celé vyznění „španělského programu“ Plzeňské filharmonie bylo publikem přijato velmi kladně. Ředitelka orchestru nezapomněla poděkovat třem institucím, podporujícím činnost orchestru: Městu Plzeň, Plzeňskému kraji a Ministerstvu kultury ČR. Zároveň posluchače pozvala na zahajovací koncert další sezóny, který se uskuteční 22. 9. 2022.

Foto: Filharmonie Plzeň