„Svůj part přednesl s absolutní jistotou a potvrdil, že je za velkolepého virtuosa označován právem.“

„Lze ocenit zejména dramatický cit druhé věty Haydnovy symfonie.“

„Ostatně i samotný název skladby napovídá, že stěžejním motivem díla Sylvie Bodorové je hudební barevnost.“

V rámci 21. ročníku hudebního festivalu Mahler Jihlava Hudba tisíců zazněl 17. června v Gotické síni jihlavské radnice koncert nabízející dramaturgicky pestrý program. Těžil jak z klasického, tak ze současného repertoáru komorní instrumentální hudby. Hlavním sólistou večera byl maďarský trumpetista Gábor Boldoczki, který vystoupil za doprovodu tělesa Wranitzky Kapelle.

Pod dirigentským vedením Marka Štilce se představilo komorní těleso, které působí od roku 2019. Wranitzky Kapelle i přes krátkou existenci získala pozornost přesahující hranice odborné veřejnosti. Dramaturgický rádius orchestru směřuje především k tvorbě vídeňského klasicismu s důrazem na české autory působící ve Vídni. Již samotný název Wranitzky Kapelle odkazuje na hudební tvorbu bratrů Vranických, rodáků z Vysočiny.

Koncert zahájila Symfonie D dur, KV 196+121 od W. A. Mozarta. Tato syntetická symfonie pro dva hoboje, lesní roh a smyčce, jejíž první dvě věty vycházejí z předehry komické opery La finta gardiniera, diváky příjemně naladila na nadcházející program. Pod citlivým, avšak přesným vedením dirigenta Marka Štilce lze pozitivně hodnotit vysokou interpretační úroveň orchestru. V centru pozornosti stál koncertní mistr Jiří Sycha, který bravurně zahrál houslový part.

Sólistou večera byl Maďar Gábor Boldoczki (*1976), který spolupracuje s řadou evropských orchestrů a právem patří mezi nejlepší soudobé trumpetisty. Má široký interpretační záběr, který pojímá hudební skladby z období baroka, klasicismu ale i soudobé tvorby. V současné době také působí jako profesor hry na trubku na Hudební akademii F. Liszta v Budapešti. V rámci koncertu se představil v méně známém Koncertu pro trubku a orchestr F dur českého skladatele Jana Křtitele Vaňhala. Svůj part přednesl s absolutní jistotou a potvrdil, že je za velkolepého virtuosa označován právem.

Repertoár 18. století uzavřela třívětá Symfonie č. 26 d moll Josepha Haydna zvaná „Lamentazione“. Jedná se o jednu z jeho nejpovedenějších symfonií. Díky tomu, že první dvě věty citují gregoriánský chorál, mohou být prováděny i v rámci církevních obřadů. Dílo bývá často uváděno jako příklad tvorby Sturm und Drang. Lze ocenit zejména dramatický cit druhé věty Adagio.

Závěr koncertu patřil světové premiéře skladby soudobé autorky Sylvie Bodorové Canti colorati – Koncert pro trubku a smyčcový orchestr. V sólovém partu opět dominoval Gábor Boldoczki, který obratně střídal trubky různých rozsahů, čímž poukázal na barevnost tohoto dechového nástroje. Ostatně i samotný název skladby napovídá, že stěžejním motivem díla je právě hudební barevnost. Boldoczkému výborně sekundoval orchestr, který dokonale vystihl programový záměr autorky. První věta Canto festivo vypovídá o jubilující jásavé náladě, věta druhá Canto triste je ve znamení odchodu milovaného člověka a závěrečná věta Casto vivo zdůrazňuje stále opakující se princip života. Sylvie Bodorová je obeznámena s hudební tvorbou dvacátého století, avšak z díla je patrný i odkaz ke klasické hudbě. Autorka kromě užívání různorodých kompozičních technik klade důraz i na témbr a syntetismus. Skladba vyvolala nadšený ohlas publika, což jen potvrdilo, že se jednalo o umělecký vrchol večera. Osobní přítomnost skladatelky umocnila závěr koncertu. I sólista hodnotil skladbu jako umělecky významnou a v budoucnu by rád se Sylvií Bodorovou navázal další spolupráci.

Dramaturgicky vyvážený program potvrdil neutichající kvalitu jihlavského mahlerovského festivalu, který každoročně nabízí posluchačům velice pestrý program. Taktéž je nutno vyzdvihnout důkladný výběr interpretů, kteří vždy patří ke špičce svého oboru. V neposlední řadě je třeba poděkovat tvůrcům festivalu, kteří kulturně obohacují nejen Jihlavu, ale i přilehlé okolí.

Václav Šlehubr

Foto: Jan Černo