„Orchestru dominoval kladívkový klavír, který zapůjčila Hudební fakulta JAMU, a prostor zaplnil zvukem historických nástrojů Volantes Orchestra.“

„Před Volantes Orchestra se postavil belgický dirigent Jos van Immerseel, který založil symfonický orchestr Anima Eterna Brugge, se kterým se věnuje historicky poučené interpretaci.“

„Dominika Maszczyńska zaujala energickým projevem, muzikalitou a technickou vybaveností. Její napojení a komunikace s orchestrem byly dokonalé.“

Pátý koncert Olomouckých barokních slavností, který se konal ve čtvrtek 4. srpna, přivedl návštěvníky do objektu, kam by se kdokoli stěží vypravil. Současná Vojenská nemocnice, která slouží plně svému účelu, je zařízení, které málokdo dobrovolně navštěvuje, a když se tak stane, jistě se nedostane do reprezentačních prostor. Nicméně je to objekt obdivuhodný, bohatý na historii a disponuje krásným Slavnostním sálem i předsálím. Zde vystoupil Volantes Orchestra s klavíristkou Dominikou Maszczyńskou pod taktovkou Jose van Immerseela.

Národní kulturní památka, která je někdy nazývaná Moravský Escorial, se nachází kus od centra Olomouce. Má za sebou pohnutou historii, která sahá až do dob, kdy Přemyslovci začali upevňovat svou moc na Moravě, tedy od 11. století. Klášter i kostel svatého Štěpána obývali nejprve benediktini, pak premonstráti, dobývali ho a ničili Tataři, husité, Matyáš Korvín, pak Švédové, kteří se stali Olomouci osudnými. Barokní přestavba, ukončená v roce 1738, nepřesvědčila císaře Josefa II. Napoleonské války daly komplexu trvalou náplň a v roce 1802 sem byla umístěna první vojenská nemocnice v Českých zemích.

Budova je majestátní a ukrývá krásné prostory. Barokní výzdoba je vznosná, sál asi pro dvě stě lidí má akustiku s velkým dozvukem, což je příznivé pro historické nástroje. Orchestru dominoval kladívkový klavír, který zapůjčila Hudební fakulta JAMU, a prostor zaplnil zvukem historických nástrojů Volantes Orchestra, což je rezidenční orchestr pořadatelské organizace. „Chceme mít vlastní orchestr, který bude na nejvyšší umělecké úrovni a bude uvádět v historicky poučené interpretaci zapomenutá i známá díla českých i zahraničních skladatelů, která nacházíme v hudebních archivech. Členové orchestru jsou vesměs mladí lidé a pocházejí ze zemí Visegrádské čtyřky. Obsazení se mění podle repertoáru, rezidenčním dirigentem je letos Marek Čermák,“ sdělil zástupce pořadatele před koncertem. Podle programu se orchestr zaměřuje na hudbu barokní, ale v jeho repertoáru je i hudba raného romantismu. To odpovídalo programu koncertu s názvem Beethovenova přátelství, ve kterém se potkali český skladatel Pavel Vranický a Ludwig van Beethoven.

Před Volantes Orchestra se postavil belgický dirigent Jos van Immerseel, který založil symfonický orchestr Anima Eterna Brugge, se kterým se věnuje historicky poučené interpretaci. Jeho podání skladeb bylo energické a držel orchestr v maximálním soustředění.

Symfonie C dur, č. 2, op. 33, „Siri Brahe“ Pavla Vranického má čtyři věty a je v ní majestátnost i hravá lehkost, tanečnost, energie i dravost. Zaujaly měkké, přitom nosné flétny Radky Kubínové a Michaely Koudelkové, nosný a barevný hoboj Agnieszky Mazur, přirozené lesní rohy Jiřího Hamra a Juraje Ofúkaného zněly překvapivě plně a čistě, poněkud méně se prosazovaly housle a fagoty. Celkový dojem byl svěží a naplněný radostným muzicírováním.

Po přestávce následoval Klavírní koncert č. 5 Es dur, op. 73 „Císařský“ Ludwiga van Beethovena. Text programu se velmi věnoval vztahu skladatele s jeho podporovatelem a mecenášem, Rudolfem Janem, který se později stal olomouckým arcibiskupem. Jemu je klavírní koncert věnován a byl jím rovněž interpretován. O této podpoře a vztahu obou mužů se obecně málo ví a připomenutí tohoto přátelství je právě v Olomouci logické a žádoucí. Koncert má tři věty, 1. Allegro, 2. Adagio und poco mosso, 3. Rondo. Allegro ma non troppo.

Interpretace se ujala mladá polská klavíristka Dominika Maszczyńska, která zaujala energickým projevem, muzikalitou a technickou vybaveností. Její napojení a komunikace s orchestrem byla dokonalá a kladívkový klavír dokázala rozeznít ve všech polohách. Přesto se vtírala otázka, zda je Beethoven ještě vhodným objektem pro historickou interpretaci, zda přece jen jeho hudba nevyznívá lépe, když je podána současnými nástroji. Je to úhel pohledu, zcela jistě bylo na místě představit Beethovenovo dílo v kontextu tehdejší hudební provozovací praxe a možností.

Koncert byl nadšeně přijat přítomným publikem a ovace svědčily o tom, že Olomoucké hudební slavnosti mají své příznivce a svoje nezastupitelné místo nejen na hudební mapě Olomouce.

*******

Foto: Daniel Berka