úterý, 13 září 2022 15:45

Pavel Haas Quartet na Dvořákově Praze – „Hrajte ještě dál…“

Autorka:

„Hru kvarteta charakterizují absence povrchního pozlátka, nenablýskanost, neokázalost, také promyšlenost, prožitek a úzké sepětí s partiturou.“

„V následujícím Scherzu bylo potěšením poslouchat vypracované dynamické kontrasty, hráči se doslova předháněli, který z nástrojů bude znít nejzpěvněji.“

„V průběhu let se pochopitelně přístup hráčů k dílu vyvíjí, ale základní atributy zůstávají neměnné – nezměrný cit pro Dvořákovu lyričnost, až živočišná vášnivost, jiskření mezi jednotlivými hráči, vřelost a pokora vůči autorovi i partituře.“

 

DP221209PHQkoncertwebres04cPetraHajska

 

Potlesku vestoje, gratulací k dvacátému výročí existence souboru i zájmu publika na tradičním setkání po koncertě se dostalo Pavel Haas Quartet při jeho vystoupení na Dvořákově Praze. Zahajovací koncert komorní řady, kterou tento soubor kurátorsky vede, měl v pondělí 12. září na programu Smyčcový kvartet č. 15 G dur Franze Schuberta a Smyčcový kvartet č. 13 G dur Antonína Dvořáka.

Dvě pozdní, zralá díla obou skladatelů mají členové Pavel Haas Quartet dokonale zažitá, takřka „pod kůží“, a jejich interpretace vždy zanechá v posluchačích silný zážitek. Absence povrchního pozlátka, nenablýskanost, neokázalost, také promyšlenost, prožitek, úzké sepětí s partiturou a virtuózní umění charakterizují hru kvarteta, k níž samozřejmě patří i temperament a léty prohloubená pokora.

 

DP221209PHQkoncertwebres26cPetraHajska

 

Schubertův Smyčcový kvartet č. 15 G dur, D. 887 jsem v jejich podání slyšela v červnu na drážďanském festivalu. Zajímalo mě, zda se bude interpretační vyznění v něčem lišit. Samozřejmě že tentokrát to byl – alespoň pro mě – trochu jiný Schubert. Dvořákova síň Rudolfina je domácí prostředí, pro hráče ikonické, posluchačům dopřávající maximální soustředění. Na výsledku se podílelo i to, že kvartet už hrál v jiném složení – místo violistky Luoshy Fang jsme slyšeli Karla Untermüllera, zkušeného komorního hráče. Jeho přednosti se projevily už v první větě, kdy slyšitelně spolehlivě zapadl do soustrojí kvarteta.

O tom, jak precizně přistupuje Pavel Haas Quartet k interpretaci tohoto Schubertova díla, které skladatel napsal dva roky před svou smrtí v roce 1826, svědčily už počáteční takty: ukázková souhra v dynamice – crescendo následované okamžitým ztišením – přivedla posluchače ke zbystřené pozornosti a očekávání hudebního zážitku. Expresivita střídající lyrické pasáže, zvonivé housle Veroniky Jarůškové, nezaměnitelně plný zvuk violoncella Petera Jarůška a výborná souhra všech hráčů učinily z dramatické první věty Allegro molto moderato zážitek, který se postupně rozvíjel v dalších větách. Ze zdánlivého klidu druhé věty Andante un poco moto až mrazilo, hráčům se podařilo vybudovat silné napětí, kterým probleskovaly líbezné pasáže. Ocenila jsem, jak Veronika Jarůšková – ovšem i zbylí členové kvarteta – ztlumila průraznou zpěvnost svých houslí ve prospěch výrazu, sdělení… V následujícím Scherzu bylo potěšením poslouchat vypracované dynamické kontrasty, hráči se doslova předháněli, který z nástrojů bude znít nejzpěvněji. Čtvrtá věta Allegro assai směřuje přes bolest obsaženou v tomto díle ke katarzi, interpretace Haasovců ji přesně vyjadřuje, žádný z hráčů se nevyvyšuje nad ostatní, jedním tahem i jedním dechem ztvárňují líbeznost i vroucnost, součástí celku je i s lehkostí a espritem zahrané sólo prvních houslí. Vše ústí v takřka symfonický závěr, vrcholící v extrémním tempu.

 

DP221209PHQkoncertwebres18cPetraHajska

 

V druhé polovině zahajovacího večera komorního cyklu Dvořákovy Prahy zazněl Smyčcový kvartet č. 13 G dur, op. 106, B. 192 Antonína Dvořáka. Rovněž pozdní dílo, vzniklé v roce 1895, půl roku po návratu Dvořáka ze Spojených států. Skladatelova melodičnost, vroucnost, něha v tomto díle dosahují výšin, které posluchače nejenže nikdy neomrzí, ale nepřestávají ho udivovat. Haasovci – tehdy ještě s Pavlem Niklem – tento kvartet nahráli na své úspěšné dvořákovské CD už v roce 2010 a jeho interpretaci tehdy zhodnotil Pravoslav Kohout v Harmonii: „V této kombinaci jsem s radostným překvapením opět uslyšel cosi nového, přesvědčivého a pravdivého, definovatelného však snad jen básnickou metaforou.“ V průběhu let se pochopitelně přístup hráčů k dílu vyvíjí, ale základní atributy zůstávají neměnné – nezměrný cit pro Dvořákovu lyričnost, až živočišná vášnivost, jiskření mezi jednotlivými hráči (neustále patrné mezi první houslistkou a violoncellistou), vřelost a pokora vůči autorovi i partituře. Na setkání po koncertě zmínila Veronika Jarůšková pozoruhodnou věc: „Vrchol fráze Dvořák nikdy nekončí fortissimem, ale fortem. Je to výraz jeho pokory, skloněná hlava – před Bohem, před lidmi, před přírodou…

 

DP221209PHQkoncertwebres13cPetraHajska

 

A právě takto – pokorně a s erudicí – zahráli členové Pavel Haas Quartet Dvořákův Smyčcový kvartet č. 13. Lyrické téma první věty v podání Karla Untermüllera a Marka Zwiebela bylo jímavé, emoce druhé věty, tlumeně vyjádřené, jakoby brané zpět, nestavěné na odiv, vyjádřily všechny nástroje rovným dílem, housle Veroniky Jarůškové navíc zněly jak zurčení studánky, společné téma dovedli hráči až k velebnosti. Třetí věta se nesla od uměřenosti k výrazové naléhavosti, zpěvnosti a přirozené muzikalitě. Jemné nasazení ve čtvrté větě postupně gradovalo v jímavost, meditativnost, možná až nevyhnutelnost, osudovost. Koncert, na kterém hudebníci posluchačům dopřáli tak silný zážitek, patřil k těm, kdy si člověk říká, „příliš krátké, hrajte prosím ještě dál…“. Dál už byl jen jeden dvořákovský přídavek, příležitost znovu si vychutnat umění členů souboru.

 

00007

 

Večer byl ozdoben i gratulací ředitelky Supraphonu Ivy Milerové a dramaturga Matouše Vlčinského k dvacetiletému výročí souboru. Pavel Haas Quartet obdržel platinovou plaketu za devět úspěšných alb, která pro toto vydavatelství nahrál.

V průběhu tří let uslyšíme na Dvořákově Praze kompletní provedení Dvořákových smyčcových kvartetů, kterých se zhostí ty nejlepší a nejznámější české i světové soubory. Už následující koncert komorní řady ve čtvrtek 15. září naváže na úvodní večer Smyčcovým kvartetem č. 14 As dur v podání proslulého Juilliard String Quartet.

 

DP221209PHQkoncertwebres36cPetraHajska

 

Foto: MHF Dvořákova Praha / Petra Hajská

Alena Sojková

Zástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.