sobota, 01 říjen 2022 10:09

Mladá Praha v Kolíně

Autorka:

„Flétnistka se zaskvěla krásně znějícími vysokými tóny, intonačními skoky, okouzlující kantilénou, škálami připomínajícími rozsypávající se šňůru korálků i rozezpívaným vemlouvavým dialogem s klavírem.“

„Velkou oporou jí byl zkušený klavírní partner Daniel Wiesner, na nějž se sólisté mohou vždy spolehnout a posluchači si vychutnají jeho lahodnou hru.“

„Beethovena zahráli jak zralí mistři, v synagogální akustice pěkně znělo Ruferovo violoncello, s úhozově bohatou hrou nezůstala pozadu ani klavíristka Kateřina Ochmanová.“

 

1

 

Mezinárodní hudební festival Mladá Praha zavítal 29. září do kolínské synagogy, kde se uskutečnil jeden z jeho mimopražských koncertů. Vystoupili na něm maďarská flétnistka Eszter Boglárka Réti, český violoncellista Filip Rufer a jako klavírní partneři Daniel Wiesner a Kateřina Ochmanová.

Mezinárodní hudební festival Mladá Praha letos vstoupil do svého jedenatřicátého ročníku. Na počátku devadesátých let se na jeho založení podílel Lubomír Kostecký, člen Smetanova kvarteta, který se ho účastnil až do své smrti. Vzápětí po založení se připojila i japonská strana – dodnes festival vedou dva výbory – český, jehož předsedou je Tomáš Čistecký, a japonský, který vede klavíristka Shuku Iwasaki. Letos se festivalové koncerty konají od 15. září do 8. října na mnoha místech České republiky, vrcholem bude závěrečný koncert ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 8. října. K vystoupení jsou zváni mladí čeští i zahraniční hudebníci, nejen evropští, ale i japonští. Horní věková hranice je zhruba třicet let, spodní není určena. Smyslem festivalu je umožnit mladým interpretům zahrát si v koncertních sálech, vyzkoušet si, jaké to je postavit se před publikum.

Kolínský koncert hostila synagoga, zbudovaná na dvoře židovské školy v někdejším ghettu, jedna z památek, kterou se Kolín opravdu pyšní. Mimo Prahu je nejstarší, největší a nejcennější stavbou svého druhu v Čechách. Po desetileté rekonstrukci byla v roce 2000 synagoga zpřístupněna a dnes se v ní koná i řada koncertů. Vedle hudby se návštěvníci mohou kochat i jedinečnými architektonickými prvky – lunetovou klenbou s bohatou štukovou výzdobou.

V první části večera vystoupila jednadvacetiletá maďarská flétnistka Eszter Boglárka Réti s klavíristou Danielem Wiesnerem. Společně zahráli dvě skladby – Sonátu e moll, BWV 1034 Johanna Sebastiana Bacha a Sonátu Undine, op. 167 Carla Reineckeho – sólově se pak interpretka představila v Debussyho skladbě Syrinx. Zdálo se, že studentka Hudební akademie Ference Liszta v Budapešti a laureátka mezinárodních soutěží se zpočátku v Bachovi hledá, v rychlé části však ukázala, co umí. Rychlé běhy, trylky, ozdoby, to vše zahrála s jistotou a grácií zkušeného profesionála. Své kvality odkryla v Reineckeho skladbě o vodní víle, která touží mít lidskou duši. V ní se zaskvěla krásně znějícími vysokými tóny, intonačními skoky, okouzlující kantilénou, škálami připomínajícími rozsypávající se šňůru korálků i rozezpívaným vemlouvavým dialogem s klavírem. Velkou oporou jí byl zkušený klavírní partner Daniel Wiesner, na nějž se sólisté mohou vždy spolehnout a posluchači si vychutnají jeho lahodnou hru. Debussyho skladbou Syrinx, určenou pro sólovou flétnu, interpretka své kolínské vystoupení uzavřela. I díky ní zanechala dojem energické hráčky, jíž není cizí ani průzračná křehkost, ani smysl pro dramatičnost.

 

101

 

Výborným dramaturgickým tahem bylo pozvání dvacetiletého violoncellisty Filipa Rufera, který svým mužným projevem výborně doplnil něžnou kolegyni. Absolvent pardubické konzervatoře, v současnosti student pražské HAMU je rovněž laureátem soutěží, má zkušenosti s komorní i orchestrální hrou – byl členem orchestrální akademie PKF – Prague Philharmonia. Vedle toho už několikrát vystoupil jako sólista českých orchestrů. Své schopnosti rozvinul i v řadě mistrovských kurzů – například u Michala Kaňky, Petra Nouzovského, Jiřího Bárty… Pro svá vystoupení na festivalu Mladá Praha zvolil Sonátu pro violoncello a klavír A dur č. 3, op. 69 Ludwiga van Beethovena a Variace na Rossiniho téma pro violoncello a klavír Bohuslava Martinů. S klavíristkou Kateřinou Ochmanovou tvořili sehraný pár, který si dobře rozumí v dramatických i lyrických pasážích. Beethovena zahráli jak zralí mistři, v synagogální akustice pěkně znělo Ruferovo violoncello, s úhozově bohatou hrou nezůstala pozadu ani klavíristka. Vrcholem celého koncertu byl však Martinů, zahraný zpaměti, zažitě, s vytříbenou technikou i výrazem. Rossiniovského tématu přetaveného Bohuslavem Martinů do zvukového ohňostroje se Filip Rufer chopil s nadšením, bravurou a espritem. Podobně jako v Beethovenovi mu byla spolehlivým partnerem Kateřina Ochmanová.

Přednostmi obou sólistů bylo vedle nepopiratelných interpretačních kvalit i velmi příjemné vystupování a schopnost navázat kontakt s posluchači. Večer vyzněl jako do jisté míry domácí koncert s nepočetným, leč na hudbu naladěným publikem, které na výkony sólistů příznivě reagovalo a podporovalo je svou pozorností.

 

100

 

Diplomaticky řečeno, nezájem kolínského publika byl až zarážející. Koncertu, který měl slušnou marketingovou podporu, naslouchala necelá dvacítka posluchačů. Mě osobně nejvíce udivilo ignorování koncertu žáky Základní umělecké školy Františka Kmocha, jejíž vedení organizátoři rovněž oslovili. Kdo jiný by měl sdílet radost ze hry, energii a nasazení mladých interpretů než jejich mladší kolegové z uměleckých škol, pro které mohou být jejich o málo starší kolegové vzpruhou a inspirací? Doufejme, že nejde o obecnější jev.

 

Foto: MHF Mladá Praha, ilustrační - Youtube a Fb Filipa Rufera

Alena Sojková

Zástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.