KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Pavel Haas Quartet zářil v Mozartově sále brněnské Reduty english

„Kvarteto bylo založeno v roce 2002 a jeho jméno schválila dcera Pavla Haase Olga Smrčková-Haasová.“

„První housle hraje žena, Veronika Jarůšková, a je zřetelné, že právě její energie je ta vůdčí a že je to právě ona, která dává souboru duši.“

„Hrají-li všechny nástroje společně, vychází jim nádherný souzvuk, vyvážený a vyrovnaný. Samozřejmě k tomu přistupuje ještě dokonalá souhra jak technická, tak dynamická.“

Festival Janáček Brno 2022 nabral na otáčkách a nezastavil ho ani víkend. V neděli 6. listopadu v 15 hodin odpoledne se sešli hudbymilovní návštěvníci festivalu v rudě zářícím Mozartově sále v divadle Reduta, aby se zde potkali s Pavel Haas Quartetem. I když se tato odpolední doba spíš hodí pro poobědové lenošení, sál byl plný posluchačů, kteří s napětím očekávali slavné kvarteto.

Haasovo kvarteto je uskupení, které patří k mladým nadějím české hudby. Bylo založeno v roce 2002 a jeho jméno schválila dcera Pavla Haase Olga Smrčková-Haasová. Už po celých dvacet let patří kvarteto k české špičce a vedle účinkování na prestižních světových akcích získalo rovněž mnoho prestižních cen.

První housle hraje žena, Veronika Jarůšková, která před dvaceti léty kvarteto založila, spolu se třemi muži. Při hře je zřetelné, že právě její energie je ta vůdčí a že je to právě ona, která dává souboru duši. Její housle mají zvučný, dráždivě dravý tón, výšky disponují krásnou tónovou špičkou a hloubky jsou znělé, s vášnivým podtónem. Houslistka má pevný tón, naplněný vřelostí i dravostí, a její energie se zdá být nevyčerpatelná. Další členové však za ní nijak nezaostávají. Statečně jí svými druhými houslemi odpovídá Marek Zwiebel, barevně a pevně zní viola Karla Untermüllera a hutný nosný zvuk má violoncello Petera Jarůška. Pokud jde o zvuk, je hlavní devízou kvarteta, že mají všechny čtyři nástroje stejně vyrovnanou barvu, která způsobuje, že u pasáží, ve kterých jeden nástroj přebírá melodii po nástroji předchozím, má posluchač pocit, že slyší stále tentýž nástroj, jen v jiné zvukové a barevné poloze. Hrají-li všechny nástroje společně, vychází jim nádherný souzvuk, vyvážený a vyrovnaný. Samozřejmě k tomu přistupuje ještě dokonalá souhra jak technická, tak dynamická. To, že je kvarteto oceňované na všech světových soutěžích, je jistě výsledkem promyšlené a propracované souhry a také intenzivního prožitku, který dávají všichni hráči do přednesu všech skladeb.

Pro odpolední festivalový koncert si členové kvarteta připravili skladby, které mají všechny podobný náboj. Nejprve to byl Smyčcový kvartet č. 2 d moll, JB 1:124 Bedřicha Smetany z let 1882/83, dílo hluchého skladatele, ve kterém se vzpíná horoucí duše a chce se vymanit z osudu, který je nevyhnutelný. Kontrasty dynamiky, echa, vzlyky, mohutná fortissima i něžná pianissima, tím vším se autorova fantazie upíná do budoucnosti, k hudbě 20. století. Hudebníci autorovu vzepětí rozumějí a z romantického základu tvoří hudbu výrazovou a expresivní.

Další skladbou byl Smyčcový kvartet č. 2 F dur na kabardská témata, op. 92 Sergeje Prokofjeva z roku 1941. Svéráznou melodiku i rytmiku, kterou skladatel poznal při odsunutí během války na Kavkaz, zpracoval do úderného a energického třívětého díla, ze kterého je cítit nezlomná energie a vzdor. Hudebníci ho podali s efektním virtuózním výrazem a s entuziasmem.

Jako poslední zazněl Kvartet pro dvoje housle, violu a cello „Listy důvěrné“, JW VII/13 Leoše Janáčka. I zde jde o dílo, které přesahuje jakékoli zvyklosti a ve čtyřvěté osnově podává obraz vášně a entuziasmu, který poháněl Janáčkovu fantazii k dalším uměleckým vzepětím. Ta vzepětí byla součástí výrazového pojetí hudebníků, z jejichž podání tryskala vášeň i něha, vedle jemných a lehounce se vznášejících pian hudební proud prýštil v úchvatných expresivních plochách. Bylo cítit, že Janáčkova hudba je umělcům blízká a že její interpretace jim dává možnost uplatnit veškerou hudební imaginaci.

Publikum přijalo vystoupení kvarteta s euforickým nadšením a potlesk trval velmi dlouho a nikomu se nechtělo odejít. Byl to večer nezapomenutelných hudebních i emočních zážitků.

Foto: Marek Olbrzymek 

Karla Hofmannová

Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka

Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.



Příspěvky od Karla Hofmannová



Více z této rubriky