„Vedení Vídeňské státní opery přizvalo společně s režisérem k hlavní roli významného německého barytonistu a jejich volba byla šťastná. Michael Volle v hlavní roli Hanse Sachse exceloval.“

„Tradiční přístup inscenování opery propojil Keith Warner velmi citlivě s moderním pojetím.“

„V režisérově výkladu Wagnerovy opery se do popředí dostaly ideje spojené s uměleckými díly, jejich autory a interprety, stejně jak společenské vztahy a konfrontace generací.“

Po téměř padesáti letech se rozhodlo vedení Vídeňské státní opery zařadit na repertoár novou produkci opery Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští. Velkolepé dílo hudebně nastudoval švýcarský hudební ředitel divadla Philippe Jordan. Společně s generálním ředitelem Bogdanem Roščićem přizval k režii proslulého britského inscenátora Keitha Warnera, který ve světoznámém rakouském divadle debutoval.

Po mimořádně úspěšné premiéře opery Mistři pěvci norimberští Richarda Wagnera ve Vídeňské státní opeře 4. prosince 2022 je jasné, že legendární inscenaci slavného režiséra Otty Schenka uváděnou v letech 1975 až 2012 střídá na proslulé rakouské scéně produkce, která má také potenciál získat si srdce a velký zájem návštěvníků z různých zemí světa.

Proslulý britský režisér Keith Warner, který ve Státní opeře v Praze na sklonku sezóny 2015/2016 inscenoval operu Elektra Richarda Strausse, patří k nejvýznamnějším inscenátorům současnosti. K Wagnerově opeře Mistři pěvci norimberští přistoupil ve Vídni nesmírně citlivě, svěže a způsobem, který potěší i zastánce tradičních pojetí oper. Divadlo romantickou operu o třech jednáních uvádí ve spolupráci s významným britským dramaturgem Barrym Millingtonem, zakladatelem magazínu The Wagner Journal, který napsal či editoval odborné knihy o Richardu Wagnerovi a svými studiemi přispěl například do prestižní anglické encyklopedie The New Grove Dictionary of Opera.

Richard Wagner složil k opeře Mistři pěvci norimberští nejen hudbu, ale napsal i libreto. Premiéra díla se uskutečnila 21. června 1868 ve Dvorní opeře v Mnichově. V Rakousku se konalo první uvedení už 27. února 1870 ve Dvorní opeře (dnešní Vídeňské státní opeře) a v Praze zazněla opera poprvé na premiéře 26. dubna 1871 ve Stavovském divadle.

Zrod opery Die Meistersinger von Nürnberg / Mistři pěvci norimberští, inspirované zejména Norimberskou kronikou (1697) a její specifickou přílohou Von der Meister-Singer holdseligen Kunst / O vznešeném umění mistrů-pěvců Johanna Christopha Wagenseila (1633–1705), se historicky datuje k prvnímu Wagnerovu návrhu z roku 1845. Kompozici složil Richard Wagner v letech 1861 až 1867. Výjimečným specifikem opery je Wagnerova inspirace érou reformace 16. století a jeho dílčí snaha o zachycení doby v Norimberku i s reálnými historickými postavami. Hlavní postavou učinil skladatel a libretista tehdejšího známého básníka, dramatika a ševce Hanse Sachse (1494–1576), který byl jedním z nejvýznamnějších reprezentantů pěveckých mistrů. Autograf opery je uložen v Germánském národním muzeu v Norimberku.

V přípravném období inscenace opery Mistři pěvci norimberští ve Vídeňské státní opeře se režisér v tištěném programu k opeře vyjádřil, že chtěl ve svém pojetí Wagnerova díla akcentovat vztah mezi realitou a vnitřní představivostí umělce. Paralelně tak poukázal na podobnost se hrami Williama Shakespeara, především s renesanční komedií Sen noci svatojánské a s romancí Bouře, ve kterých dramatik úzce propojil realitu s iluzí. Keith Warner přiznal, že podobné propojení vnímal jak ve Wagnerově libretu, tak i ve skladatelově operní hudbě.

Vedení Vídeňské státní opery přizvalo společně s režisérem k hlavní roli významného německého barytonistu a jejich volba byla šťastná. Michael Volle v hlavní roli Hanse Sachse exceloval. Po premiéře nabídlo divadlo návštěvníkům i v nadcházejících prosincových představeních stabilní hlavní obsazení, ale ve vedlejších postavách už se pěvkyně i pěvci střídali.

Na pátém představení 20. prosince 2022 si srdce publika získal vynikající pěvec Michael Volle, který básníka a řemeslníka ševce ztvárnil až realisticky a zpíval se skvělým rozložením sil zcela výjimečně. Postavu obdařil mnoha detaily v hereckém výrazu a v pestré pěvecké kreativitě rozehrál stárnoucího, moudrého i trochu pošetilého Hanse Sachse s nesmírnou hloubkou citu a s velkou škálou emocí, které nebyly vášnivé, ale i srdečné a plné vtipných gest i nadhledu.

Režisér Keith Warner ve své jevištní interpretaci opery prolnul více časových pásem, přičemž působivě a velmi přirozeně předložil divákům nejen historickou reminiscenci s původním zasazením děje opery do poloviny 16. století v Norimberku, ale i období pozdější až po současnost.

Lokalitu města i epochu doznívajícího středověku a počátku novověku dané libretem v určitých situacích akcentovaly nejen pěkné kostýmy, které byly zkrášleny dobovými detaily v návrzích skvělého kostýmního výtvarníka Kaspara Glarnera, ale i příležitostné užití zadní projekce s panoramatem města. Tradiční přístup inscenování opery propojil Keith Warner velmi citlivě s moderním pojetím. Warnera v jeho výkladu díla výtečně podpořil i jeho vynikající dvorní slovenský scénograf Boris Kudlička, který scénické výpravě dodal lesk časových proměn i krásnou fikci mísící s lehkostí realitu děje s uměleckou iluzí.

V režisérově výkladu Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští se do popředí dostaly ideje spojené s uměleckými díly, jejich autory a interprety, stejně jak společenské vztahy a konfrontace generací. V příběhu Hans Sachs sní o tom, že by mohl být ženichem mladé Evy, ale když vidí dívku zamilovanou do rytíře z Frank, Walthera von Stolzinga, který přicestoval do Norimberku, pomůže oběma na cestě ke společnému štěstí. Mladý muž s jeho přispěním zvítězí v pěvecké soutěži mistrů, které se účastní i tamní řemeslníci. Cenou za vítězství je Eva, dcera obchodníka Veita Pognera. Walther von Stolzing v podání britského tenoristy Davida Butta Philipa po boku vysněné Evy zářil na scéně odhodláním i neústupností a ve zpěvu na adventním představení oslňoval ve Vídeňské státní opeře lyričností a jasnými barvami ve vyšší hlasové poloze. Stolzingovu milovanou Evu ztvárnila německá sopranistka Hanna-Elisabeth Müller, která působila i zpívala velmi jemně a poněkud zastřeně. V hloubce příliš nedokázala hlas plně otevřít. Evina otce, zlatníka Veita Pognera, ztělesnil německý basista Georg Zeppenfeld sebestředně a suverénně. Prosperujícího obchodníka zpíval sytým hlasem a velmi flexibilně.

Roli Magdaleny, Eviny matky, s nadhledem i vřelou starostlivostí uchopila velmi dobrá slovinská mezzosopranistka Monika Bohinec. Německý basbarytonista Martin Häßler skvěle zahrál pekaře Fritze Kothnera. Pěvec roli obdařil frázováním s dvojznačnou hrou slovy a kreativitou v interpretaci. Písaře Sixta Beckmessera ztělesnil německý basbarytonista Wolfgang Koch s leskem dramatického pojetí. Nevděčnou roli mistra, který v pěvecké soutěži řemeslníků vydával text písně nalezený Hansem Sachsem za svůj a pak jej téměř nebyl schopen interpretovat, obdařil působivou šíří emocí.

Nočního hlídače ztvárnil zářný a mimořádný mladý slovenský basbarytonista Peter Kellner. V Balthasarovi Zornovi se zaskvěl nadějný mladý německý tenorista Lukas Schmidt. Sachsova učně Davida pojal vitálně německý tenorista Michael Laurenz. Řemeslníka Hanse Schwarze z tkalcovny ztvárnil velmi dobrý rumunský basista Dan Paul Dumitrescu. Dění na scéně zpestřili tanečníci z renomovaného rakouského souboru Europaballett St. Pölten. Choreograf Karl Alfred Schreiner dodal svými nápady vnímání příběhu lehkost, která vyvažovala občasnou a zdlouhavou tíhu Wagnerova stylu díla.

Švýcarský dirigent Philippe Jordan řídil Orchestr Vídeňské státní opery na pátém adventním představení s mimořádným porozuměním pro styl Wagnerovy hudby. Úžasná byla pod jeho taktovkou velmi flexibilní proměna nálad, kterou hráči dokázali skvěle vyjádřit charakteristiku situací, někteří sólisté vystihli v souladu s dějem i adekvátní emoce. Z nádherné vrstevnatosti až mnohdy průzračnosti znění byl v provedení citelný nejen smysl pro tradici, ale i svěžest a v efektivních tempech rovněž esprit přitažlivosti pro současného diváka.

Složka vokálních těles musela být v opeře značně posílena. Sbor Vídeňské státní opery byl kvalitativně zvětšen a personálně rozšířen. K provedení byl přizván navíc i Sbor akademie Vídeňské státní opery. Sbormistr Thomas Lang nastudoval operu skvěle barvitě a s akcentem na Wagnerův styl i s pestrou dynamickou a výrazovou vokální škálou, kterou sboristé zefektnili mnoha dramatickými a lyrickými nuancemi v krásném provedení, které nadchlo mnoho návštěvníků.

S ohledem na vynikající výkon dirigenta a současného hudebního ředitele Vídeňské státní opery je škoda, že dle svého nejaktuálnějšího rozhodnutí bude svůj post zastávat pouze do vypršení své smlouvy, která mu trvá do roku 2025.

Foto: Wiener Staatsoper / Michael Pöhn