„U některých skladeb (jako v tomto případě) posluchače upoutají spíše než celek jednotlivé zvukově zajímavé fragmenty, se zvědavostí očekáváme, kam se daný hudební motiv (pokud takový rozeznáme) vrtne, s až intelektuální rozkoší sledujeme zajímavý rytmus, dynamické a barevné vrstvení.“ 

„Není divu, že Smyčcový kvartet g moll, op. 10 Clauda Debussyho zapůsobil jak z jiného světa. Dílo premiérované v roce 1893 v Paříži je plné barev, emocí, zpěvnosti, poezie, ba i exotiky.“

„Klavírní kvintet f moll Césara Francka patří k nejvýmluvnějším, zvuku orchestru se přibližujícím dílům skladatele. Emocionální smršť, kterou autor při jeho tvorbě prožíval, se vepsala do výrazné expresivity skladby.“

Přední komorní soubor převážně specializovaný na soudobou hudbu FAMA Quartet vystoupil v komorním cyklu PKF – Prague Philharmonia. Vedle kompozice současného slovenského skladatele Henriho Klimenta uvedlo kvarteto v pondělí 9. ledna i díla Clauda Debussyho a Césara Francka.

FAMA Quartet patří mezi tuzemskou špičku v oblasti interpretace české i světové soudobé tvorby. Hraje ve složení David Danel a Roman Hranička (housle), Ondřej Martinovský (viola) a Balázs Adorján (violoncello). Soubor je častým hostem pražských koncertních cyklů Přítomnost, Umělecká beseda nebo Krása dneška, kde pravidelně uvádí skladby především soudobých autorů, a to jak klasiků avantgardy a tradičnějších proudů 20. století (Schönberg, Berg, Webern, Lutosławski, Xenakis), tak současných významných českých i evropských tvůrců (Adámek, Kopelent, Loudová, Pudlák, Srnka a další). Jeho členy jsou hráči předních českých orchestrů.

Přestože stěžejními položkami pondělního programu byla díla 19. století, kvarteto se nezpronevěřilo svému poslání a na úvod večera zařadilo zhruba osmiminutovou skladbu mladého slovenského skladatele Henriho Klimenta Shades (Stíny) z roku 2016. Kliment (nar. 1995) vystudoval skladbu na pražské HAMU u slovenského skladatele Juraje Filase. S vnímáním soudobé hudby je to zvláštní. U některých skladeb (jako v tomto případě) posluchače upoutají spíše než celek jednotlivé zvukově zajímavé fragmenty, se zvědavostí očekáváme, kam se daný hudební motiv (pokud takový rozeznáme) vrtne, s až intelektuální rozkoší pak sledujeme zajímavý rytmus, dynamické a barevné vrstvení. Spíše než ambientní je Klimentova hudba vzrušivá, provokující, místy až nelibá. Pokud takovou skladbu slyšíte poprvé, je příjemné, takřka dobrodružné nechat se unášet vlastními hudebními asociacemi, představami, které tato hudba vzbuzuje. V Klimentově skladbě jsem slyšela závany větru, vichru, s dovolením i halekaček, ale i shluky tónů, které mě dráždily. Zajímavé bylo prolínání hlasů jednotlivých nástrojů. FAMA Quartet za provedení opět zaslouží absolutorium!

Není divu, že Smyčcový kvartet g moll, op. 10 Clauda Debussyho zapůsobil jak z jiného světa. Dílo premiérované v roce 1893 v Paříži je plné barev, emocí, zpěvnosti, poezie, ba i exotiky. Skladbu, v níž se neustále něco děje, která posluchače vtáhne a pustí až se závěrečným taktem, zahrál FAMA Quartet výtečně – s velkým drajvem, jistotou, přirozenou a podmanivou tvorbou barev. Je skoro nadbytečné zmiňovat skvělou souhru. Vyzdvihnout je naopak třeba zaujatost, šťavnatost jejich hry. Nejen v první větě této skladby Animé de très décidé vynikala krásná barva houslí primária Davida Danela. Velmi působivé byly ostře zakončené fráze, prosté jakékoli sametové „hladivosti“, kterou však členové kvarteta dokázali ve vhodných místech uplatnit. Vzrušený závěr první věty podnítil některé posluchače k pochopitelnému potlesku. Však i primárius se s úsměvem otočil k publiku: „Ale tak můžete, jestli chcete!“ Půvabná druhá věta Assez vif et bien rythmé začíná melodickým pizzicatem, v přelívání hlasů nástrojů se barevnost až zhmotňuje, rytmický tep je osvěžující, zkrátka neustále se v partituře (a v provedení) něco děje. Muzikanti mají od samého počátku posluchače ve své moci, obestírají je svou hrou. Volná věta Andantino, doucement expressif – vážná, melancholická, se smyslně znějící violou Ondřeje Martinovského, zahraná s hlubokým prožitkem ve výrazu a přesnou souhrou v technickém provedení, byla jedna velká nádhera, oslava zpěvnosti a hudební poezie. Ve čtvrté větě Très modéré Balázs Adorján doslova kouzlil se zvukem a barvami svého violoncella, pozadu nezůstali ani jeho kolegové. Známe-li klavírní debussyovské barvy, pak v souzvuku čtyř smyčcových nástrojů byl tento tvůrčí princip ještě povýšen. Vzájemné prolínání hlasů, zajímavé rytmické figury, exotické názvuky v přesném, sehraném a současně odlehčeném podání FAMA Quartet byly velkým potěšením pro ucho.

Po přestávce uvedený Klavírní kvintet f moll Césara Francka patří k nejvýmluvnějším, zvuku orchestru se přibližujícím dílům skladatele. Emocionální smršť, kterou autor při jeho tvorbě prožíval, se vepsala do výrazné expresivity skladby. FAMA Quartet při této příležitosti doplnila americká klavíristka žijící v Praze Bethany Danel Brooks. Byli jsme svědky vyzrálé interpretace, tušeného i gradovaného vzrušení, napětí podpořeného nepatrnými rubaty. První větu Molto moderato quasi lento otevřel vypjatý part klavíru, přesto se zdálo, jako by se klavíristka za čtyřmi bravurními hráči trochu ztrácela. V průběhu skladby však nabyla na jistotě a její pevné akordy, impozantní forte, cit pro rytmus i souhru, přebírání melodické linky a třpytivý úhoz byly ozdobou provedení. Klavír se spolupodílel na vytváření napětí i v druhé větě Lento con molto sentimento. Vůdčí hlas tu však měly první housle, které v rukou Davida Danela zněly vroucně, zpěvně, vyzpívávaly všecku lásku, kterou do jejich partu skladatel vložil. Vemlouvavě zněly i druhé housle a viola, hra všech čtyř hráčů na smyčce vyzněla velmi působivě. Neotřelý rytmus třetí věty Allegro non troppo ma con fuoco se vtíral do uší posluchačů, stejně jako ostrost a vzápětí něha prvních houslí a vynikající provedení partu druhých houslí Romanem Hraničkou. Finále vyznělo jako vlny přílivu a odlivu. Jemná melancholie gradovala do vášnivosti, dramatické tíhy a impozantního vyznění. Jako by kvinteto chtělo provést posluchače všemi zátočinami a nebezpečnými úseky (života) pevně, jistě, spolehlivě. A ohromujícím způsobem.

Týž Franckův kvintet provede letos v září na Dvořákově Praze Belcea Quartet s klavíristou Bertrandem Chamayou. Jistě zajímavé srovnání!

Foto: PKF, Prague Philharmonia / Milan Mošna