„Dramaturgicky byl koncert připraven tak, aby na něm zazněla díla skladatelů tří stylových období. V úvodu to byla v komorním obsazení třívětá nerozměrná Symfonie C dur, Wq 174, H. 649 Carla Philippa Emanuela Bacha, kterou dirigent večera Martin Peschík v souladu s dobovou interpretační praxí řídil od cembala.“

„Náročný part Straussova hobojového koncertu přednesl Lukáš Pavlíček plným, kultivovaným tónem, s technickou brilancí a v mnoha dynamických odstínech. Interpret se vyhýbal zbytečným pohybovým efektům, na pódiu působil naopak velmi skromným dojmem.Za svůj mimořádný výkon sklidil ve zcela zaplněném koncertním sále bouřlivé ovace.“

„Mnohem více zkušeností má tamější orchestr s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Tento představitel raného romantismu bývá hrán v Mariánských lázních často a vždy s nemalým úspěchem. Pod Peschíkovým vedením podal orchestr v Symfonii č. 1, c moll, op. 11 velmi dobrý výkon, a to v plném soustředění na dirigenta, který dal v tempovém a dynamickém rozvržení této kompozici skladatelova mládí vše, co jí náleží.“

Abonentní cyklus Západočeského symfonického orchestru 2022/23 se pomalu chýlí ke konci. Kromě slavnostních koncertů připravilo toto těleso ve společenském domě Casino pro své posluchače celkem patnáct koncertů, z nichž na zbývající tři se v jarních měsících můžeme ještě těšit. Pohostinsky v nich dosud vystoupila a ještě vystoupí řada interpretů, jednak oněch posluchačům dobře známých, jednak těch, kteří stojí teprve na začátku své umělecké dráhy. Mezi ně patří i hobojista Lukáš Pavlíček. Jako sólista se 31. března představil v náročném Koncertě pro hoboj a malý orchestr D dur, AV 144 Richarda Strausse a po zásluze za svůj výkon sklidil bouřlivé ovace.

Dramaturgicky byl koncert připraven tak, aby na něm zazněla díla skladatelů tří stylových období. V úvodu to byla v komorním obsazení třívětá nerozměrná Symfonie C dur, Wq. 174, H. 649 Carla Philippa Emanuela Bacha, kterou dirigent večera Martin Peschík v souladu s dobovou interpretační praxí řídil od cembala. Hudba tohoto z Bachových synů, jenž se svou tvorbou významně podílel na utvářená galantního stylu, bývá vždy příjemným zpestřením večera. Takto zapůsobila jeho hudba i v úvodu koncertu.

Výrazným kontrastem byl Koncert pro hoboj a malý orchestr D dur, AV 144 Richarda Strausse, řadící se ke skladatelovým pozdním kompozicím. Sólového partu se v něm ujal Lukáš Pavlíček, člen Symfonického orchestru Českého rozhlasu a umělecký vedoucí Tria Českého rozhlasu. Náročný part přednesl plným, kultivovaným tónem, s technickou brilancí a v mnoha dynamických odstínech. Interpret se vyhýbal zbytečným pohybovým efektům, na pódiu působil naopak velmi skromným dojmem. Za svůj mimořádný výkon sklidil ve zcela zaplněném koncertním sále bouřlivé ovace.

Bohužel orchestru se tentokrát ne zcela úplně zdařilo být sólistovi rovnocenným partnerem. Orchestrální partitura potvrzující dobře známé pravidlo Wenn Strauss, dann lieber Joseph! (Jestliže Strauss, pak raději Josef) vyžaduje svou náročností a dopracováním detailů náležitou pozornost především množstvím zkoušek. V uměleckém provozu tohoto tělesa, které kromě koncertů abonentní řady pořádá navíc i koncerty slavnostní a festivalové a vedle nich odvádí i povinné pensum kolonádních vystoupení, je takový přístup minuciózního výkladu Straussovy náročné partitury časově problematický. Nicméně je záslužné, že hudba Richarda Strausse po velmi dlouhé době v Mariánských Lázních zazněla.

Mnohem více zkušeností má tamější orchestr s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Tento představitel raného romantismu bývá hrán v Mariánských lázních často a vždy s nemalým úspěchem. Vzpomínám např. na listopadový slavnostní koncert připomínající 175 let od úmrtí tohoto mimořádně nadaného skladatele, v jehož programu jsme si v podání sester Hanikových vyslechli v rámci večera hned tři koncerty. Houslový č. 2 e moll, op. 64 (Miriam Magdalena Haniková) a dva klavírní – č. 1 g moll, op. 25 a č. 2 d moll, op. 40 (Johana Haniková).

Vraťme se však od vzpomínek k pátečnímu večeru. Pod Peschíkovým vedením podal orchestr v Symfonii č. 1, c moll, op. 11 velmi dobrý výkon, a to v plném soustředění na dirigenta, který dal v tempovém a dynamickém rozvržení této kompozici skladatelova raného mládí vše, co jí náleží.“

V následujícím týdnu na Veliký pátek (7. 4.) participuje orchestr ve spolupráci s renomovanými sólisty a domažlickým sborem Čerchovan v rámci slavnostního koncertu na uvedení Dvořákova Stabat Mater, které pak o den později stejní interpreti přednesou i v hornofalckém Weidenu.

Foto: Jiří Pužej