„Soudobé skladby často bývají jen jakoby nenápadně „propašovávány“ do programů.“

„Kühnův smíšený sbor vedený precizní Lenkou Navrátilovou dokázal, že je tělesem s mladou duší.“

„Štědroňova hravá hudba verše Blatného skvěle podpořila a sboru umožnila prokázat své kvality v o něco klasičtější sazbě, která místy upomínala například na tvorbu Bohuslava Martinů.“

Kühnův smíšený sbor je na naší hudební scéně stálicí, což potvrzuje i jeho letošní šedesátileté výročí. Jeho pestrý repertoár zahrnuje díla od baroka po současnost, sbor spolupracuje s předními orchestry na velkých vokálně instrumentálních dílech, nezřídka se pouští do žánrových přesahů především k filmové hudbě. O to více potěší, že pro koncert s názvem Celebration k oslavě šedesáti let své činnosti zvolil Kühnův sbor program složený čistě ze skladeb současných autorů, navíc mladší střední generace.

Soudobou hudbu se snaží na své koncerty zařazovat řada českých hudebních těles. Kromě produkcí vysloveně soudobě zaměřených uskupení, jako je například orchestr Berg nebo Konvergence, případně úzce profilovaných přehlídek představujících premiéry současné skladatelské tvorby, ale soudobé skladby často bývají jen jakoby nenápadně „propašovávány“ do programů, které nabízejí převážně klasicko-romantický repertoár nebo klasiku 20. století, která pokud možno nikoho neurazí.

Středeční koncert ve Velkém sále Novoměstské radnice zahájil cyklus De Monstris Marinis Jana Ryanta Dřízala (nar. 1986). Nejmladší z autorů večera je už etablovaným skladatelem, jeho díla premiéroval například SOČR nebo Česká filharmonie. Dřízalův moderní skladatelský jazyk je zároveň posluchačsky velmi přístupný a přívětivý, k čemuž přispívá i nenásilný humor a nadhled přítomný v jeho tvorbě. Skladba De Monstris Marinis z roku 2015 využívá textů ze stejnojmenného středověkého bestiáře Tomáše z Cantimpré (1201-1272) a podle skladatelových slov je ovlivněna tvorbou estonského skladatele Velja Tormise, Meredith Monk i Björg. Posluchače zaujala především rozšířenou zvukovou škálou imitující ptačí zpěv či zvuky moře. Sólisty v náročných partech byli Barbara Solazzo a Petr Svoboda.

Druhou skladbou večera byl cyklus Kouzla Miloše Orsona Štědroně (nar. 1973) na texty Ivana Blatného. Štědroň, který je znám svým blízkým vztahem k literární i divadelní oblasti, nechal ve své skladbě vyniknout především právě text jednoho ze svých oblíbených autorů. Jeho hravá hudba česko-anglické surrealistické verše Blatného skvěle podpořila a sboru umožnila prokázat své kvality v o něco klasičtější sazbě, která místy upomínala například na tvorbu Bohuslava Martinů.

Třetí autor, Jakub Dvořáček (nar. 1976) se na koncertě podílel rovněž jako interpret. Zasedl za klavír ve svém opusu Missa Ostinata pro smíšený sbor a jazzové trio. Doplnili jej Bharata Rajnošek (saxofony, trubka) a Ondřej Štajnochr (kontrabas). Přednesu v části Credo se ujal Jan Janda, v sólech zazněly hlasy Barbary Solazzo, Ondřeje Holuba a Jiřího Hannsmanna. Svým zhudebněním liturgického textu Dvořáček navázal na spolupráci, kterou v minulosti s Kühnovým sborem rozvinul Karel Růžička. Dvořáčkova mše z povahy své instrumentální složky vyniká především výraznou rytmikou, autor ale zručně využil i širokou paletu barev sborového zpěvu a vytvořil kompozici, která i přes svůj rozsah udržela zájem posluchačů od začátku do konce. V druhé půlce koncertu se tak publikum cítilo jako v jazzovém klubu, kde čas plyne svým tempem, nikdo nikam nespěchá a všichni, spolu s interprety, si jen užívají společné okamžiky tady a teď.

Kühnův smíšený sbor vedený precizní Lenkou Navrátilovou dokázal, že je tělesem s mladou duší. Náročná díla, která mu byla dedikována, předvedl s lehkostí, bravurou a především s velkou chutí a radostí, kterou přenesl i na obecenstvo v sále. Všechny uvedené skladby by se měly objevit na prvním samostatném CD, které sbor plánuje vydat letos právě ke svému výročí. Jistě tím potěší jak ty, kteří na koncertě byli a rádi se k jeho skvělému programu vrátí, tak ty, kterým tento mimořádný koncert unikl.

Foto: Kateřina Nevřelová