„Koncert byl zahájen již v osmnáct hodin a z kúru kostela zazněl začátek z první věty Symfonie č. 3 Gustava Mahlera v podání dechové sekce orchestru ZUŠ Jihlava pod vedením dirigenta Jana Noska. Mladí hudebníci do provedení dali mladistvý elán a povedlo se jim zahrát úvodní fanfáry pevně a bez zaváhání.“

„Následovalo Adagietto ze Symfonie č. 5 cis moll (1902), snad nejznámější Mahlerova melodie, půvabná a vroucí, vznášející se prostorem, s klenutými oblouky dlouhých, pomalých frází, vzpínající se v crescendech, aby se vzápětí klidnila do něžných pian.“

„Mezzosoprán ladil s anglickým rohem a postupně zjemňoval výraz až tak, že se dostal do duchovní dimenze, korespondující s okolním prostorem. Zvolené pořadí písní bylo promyšlené a pěvkyně jim dala niterný výraz s procítěným přednesem.“

Mezinárodní hudební festival v Jihlavě je připomenutím odkazu skladatele a dirigenta Gustava Mahlera. Od května do září se konají koncerty na různých místech, zahajovací byl 18. května v kostele Povýšení sv. Kříže. V podání Karlovarského symfonického orchestru zazněly zejména skladby Gustava Mahlera a jeho přítele Josefa Bohuslava Foerstera. Program řídil indický dirigent Debashish Chaudhuri, ke spolupráci si přizval mezzosopranistku Ester Pavlů. Zazpívala nejprve Foersterovy Milostné písně a poté Mahlerovy Rückert-Lieder.

Jihlava si svého největšího rodáka považuje. I když se vlastně narodil v Kalištích u Humpolce, rodina se vzápětí přestěhovala do Jihlavy, kde Gustav Mahler strávil svých prvních patnáct let života. V Jihlavě najdete Park Gustava Mahlera, hotel i Dům Gustava Mahlera, ve kterém je jeho muzeum. V tomto domě žil skladatel se svými rodiči do svých pátnácti let, kdy odešel na studia do Vídně a za světovou kariérou.

Koncert byl zahájen již v osmnáct hodin a z kúru kostela zazněl začátek z první věty Symfonie č. 3 Gustava Mahlera v podání dechové sekce orchestru ZUŠ Jihlava pod vedením dirigenta Jana Noska. Mladí hudebníci do provedení dali mladistvý elán a povedlo se jim zahrát úvodní fanfáry pevně a bez zaváhání. Po tomto důstojném uvedení již nastoupil Karlovarský symfonický orchestr s indickým dirigentem Debashishem Chaudhurim a uvedl svůj program koncertní předehrou Sakuntala Overture, op. 13 maďarského skladatele Karla Goldmarka. Tento představitel pozdního romantismu není příliš známý, jeho opera Královna ze Sáby se nehraje. Předehra, která zazněla v tento večer, byla inspirována eposem Mahábharáta. Pomalá, vážná témata jsou vedena v melodických obloucích, které se dynamicky proměňují a oživuje je hojně používané accelerando. Skladba má barevnou instrumentaci, která se ovšem poněkud ztrácela v akustice prostoru kostela s vysokými gotickými oblouky a dlouhou lodí; zvuk se v něm rozléhá, propojuje a násobí.

Následovalo vystoupení mezzosopranistky Ester Pavlů, která působí nejen v Praze, ale zejména na zahraničích scénách. Krásná, vznosná žena s mohutným mezzosopránem, tmavé barvy s jasnou špičkou, se pokládala do písní Josefa Bohuslava Foerstera až příliš mohutně, přednesu by bylo prospělo více kontrastních pian a niterného prožitku; pěvkyně publikum opájela zejména šířkou svého hlasu. Písně 1. Ó netaj v srdci svém skryté touhy, 2. Každý den přijde a jde dále, 3. Mé srdce volné to ptáče, 4. Já světa vzala květ, 5. Lásko má, duše moje touží setkat se s tebou jsou milostná lyrika, původně pro klavír, na slova indického básníka Rabíndranátha Thákura, v českém překladu Františka Baleje. Nicméně Foerster psal hudbu na německý text a pro klavír, a až později písně zinstrumentoval. Autograf zinstrumentované verze byl objeven ve skladatelově pozůstalosti, dirigentem Debashishem Chaudhurim revidován a poté nahrán interprety koncertu. Na zahajovacím koncertu festivalu tedy zazněla první veřejná premiéra. Škoda jen, že posluchači neměli v programu český text písní, aby se v interpretaci lépe orientovali.

Následovalo Adagietto ze Symfonie č. 5 cis moll (1902), snad nejznámější Mahlerova melodie, půvabná a vroucí, vznášející se prostorem, s klenutými oblouky dlouhých, pomalých frází, vzpínající se v crescendech, aby se vzápětí klidnila do něžných pian. Publikum odměnilo soustředěný a precizní výkon orchestru vděčnými ovacemi.

Poslední částí koncertu byly Rückert Lieder Gustava Mahlera. Hudbu na texty německého romantického básníka Friedricha Rückerta komponoval skladatel nedlouho po svatbě a jsou proto naplněny vyrovnaností a něhou. Pěvkyně podala písně v jiném pořadí, než byly uvedeny v programu, publikum dostalo nové pořadí dispozici. 1. Blicke mir nicht in die Lieder (Do písní mi nenahlížej) zazněla pevným mezzoforte, provázené smyčci a harfou. 2. Ich atmet´einen linden Duft (Dýchal jsem něžnou vůni) zpívala pěvkyně zjasněným hlasem a něžně provázena smyčci, flétnou, hobojem a lesním rohem. 3. Um Mitternacht (O půlnoci) je píseň tajuplná v klidném mezzopianu, s postupně narůstající dramatičností, kterou ilustrují nejprve fagoty s dřevěnými nástroji a na postupný vrchol dovedou píseň lesní rohy a trombony, se kterými se pěvkyně dokázala skvěle dynamicky vyrovnat. 4. Liebst Du um Schönheit (Miluješ-li pro krásu) podala pěvkyně s prožitkem a v souladu s měkkostí orchestru. Poslední píseň Ich bin der Welt abhanden gekommen (Já nadobro sešel z očí světu) byla nádherným niterným zamyšlením s působivou instrumentací fagotu, lesního rohu a harfy, s jasně zářícím houslovým sólem. Mezzosoprán ladil s anglickým rohem a postupně zjemňoval výraz až tak, že se dostal do duchovní dimenze, korespondující s okolním prostorem. Zvolené pořadí písní bylo promyšlené a pěvkyně jim dala hluboký výraz s procítěným přednesem.

Karlovarský symfonický orchestr pod vedením indického dirigenta podal vysoce koncentrovaný výkon, který souzněl s působivým výkonem erudované pěvkyně. Zahájení festivalu mělo vysokou úroveň jak uměleckou, tak i společenskou. Zúčastnili se všichni, kteří dali festivalu záštitu, včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila, hejtmana kraje Vysočina Vítězslava Schreka, primátora města Jihlavy Petra Ryšky a indického chargé d’affaires. Festival tak byl zahájen vskutku důstojně.

*******

Foto: Jan Černo a Jakub Koumar