1000

„Zpíval v prázdném sále s krásně přiznaným dozvukem.“

„Ani ne hodinový program, patrně zkrácená podoba původního koncertního záměru, měl podmanivou atmosféru, bezchybný průběh, náboj mimořádnosti a vokální dokonalost.“

„Takovéhle online streamy samozřejmě mají smysl… Především v dnešní nenormální době.“

Festival Struny podzimu měl v pátek večer pražskému publiku zprostředkovat v Rudolfinu koncert německého kontratenoristy Andrease Scholla. Ze známých důvodů, doprovázejících boj s pandemií, nebylo sice možné projekt zrealizovat, ale neztratil se zcela. Pěvec, za doprovodu své partnerky, pianistky Tamar Halperin, natočil recitál ve Wiesbadenu a pořadatelé ho zveřejnili v původním termínu na webu a sociálních sítích. Hodinový program soustředil více než tucet písní. Jejich potemnělému naladění dala společný název balada Twilight People, Lidé soumraku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
200

Zhruba devadesátiminutový program dnes nabídne druhý online koncert festivalu Struny podzimu. Protagonisty budou kontratenorista Andreas Scholl a klavíristka Tamar Halperin. Program sestavili z lidových písní, které upravili významní autoři 20. století, mimo jiné Britten, Copland, Berg nebo Pärt. Koncert natočený exkluzivně pro festival ve wiesbadenském Kurhausu bude možné sledovat dnes večer online od 20 hodin na webu a Facebooku Strun podzimu, na webu ČT Art  a také na Facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
003

„Von Schiracha vedení Vídeňských filharmoniků oslovilo už na podzim 1939 s nabídkou Silvestrovského koncertu, složeného výhradně ze skladeb dynastie Straussů.“

„Prezident Vídeňských filharmoniků Hellsberg pochopil, že věčné tutlání dávných hříchů vrhá stín i na současné filharmoniky a že je načase učinit pokání.“

„Vídeňští filharmonikové se s nacistickou minulostí vyrovnali tak důkladně, že odvrhli i úpravu Pochodu Radeckého, kterým jejich Novoroční koncert tradičně vrcholí.“

Když se požehnané osmdesátky dočká jedinec, znamená to, že v životě má už leccos za sebou. A je mimo jiné schopen i ochoten se vyznat z chyb, kterých se občas dopouští každý z nás. Alespoň to tak má být, i když Miroslav Horníček k tomu trefně dodával, že „se stářím se sice prý dostaví moudrost, ale někdy přichází stáří samo.“ Až do roku 2011 se zdálo, že tomuto břitkému bonmotu odpovídá i postoj proslulého orchestru Vídeňských filharmoniků ke vzniku jejich slavného Novoročního koncertu z Vídně. Ten se – ve své ryze novoroční podobě – poprvé odehrál jako matiné 1. ledna 1941. Na prahu blížícího se roku 2021 se tudíž dočká osmdesátého provedení. Jenže už o rok a den dřív, přesně 31. prosince 1939, měl historickou předpremiéru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
5

„Nadhľad, inteligencia, skvelé zvládnutie nástroja: takto nejak si budem pamätať výkon Jany Jarkovskej.“

„Večer bol rozdelený do troch rozmanitých častí.“

„Pomalšie, nižšie posadené plochy prezentovala Anna Ptáková veľmi farebne a muzikálne.“

Ešte na apríl bol naplánovaný 640. utorok Umělecké besedy, s programom sústredeným predovšetkým na skladby pre flautu a pre klarinet. Koncert sa nakoniec uskutočnil 23. júna, ako v poradí 639. utorok, s hlavnými protagonistami Janou Jarkovskou (flauta), Annou Ptákovou (klarinet) a Janom Ptákom (klavír, klarinet). Ďalšie obory Umeleckej besedy zastupovali maliar Václav Sokol a recitátor Rudolf Kvíz.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Předehra k Ullmannovu Rozbitému džbánu by se měla na koncertech hrát častěji.“

„Prožité provedení, které dokázalo propojit abstraktní strukturu Bergova koncertu s hlubokými, i když civilně podanými emocemi.“

„Brahmsovu 1. symfonii orchestr s šéfdirigentem zahrál mimořádně plasticky a bez jakékoliv stopy urputnosti.“

Pondělní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu byl na dobu neurčitou shodou okolností poslední akcí podobného rozsahu v Praze. Program se měl opakovat v úterý, preventivní státní zdravotní opatření však zrušením všech shromáždění nad sto účastníků zasáhla jako vyšší moc. A tak už zůstala jen možnost připomenout si umění houslistky Leily Josefowicz a dirigenta Alexandera Liebreicha dnes večer v záznamu na stanici Český rozhlas D-dur.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Je vzrušující být u toho, když současní autoři něco píši.“

„Je mnoho skladatelů, kteří si přejí, abych něco od nich zahrála; pochopitelně si musím hodně vybírat.“

„Čeká nás výročí Györgyho Ligetiho, takže se – konečně – učím jeho Houslový koncert.“

Americká houslistka Leila Josefowicz přijela po letech opět do Prahy, tentokrát jako sólistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Dnes a ještě jednou v úterý večer hraje v Rudolfinu pod taktovkou Alexandera Liebreicha Houslový koncert Albana Berga. Český rozhlas vysílá dnešek v přímém přenosu na Vltavě a ve středu v záznamu na stanici D-dur. Po dopolední veřejné generální zkoušce se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus houslistka zamýšlela nad Bergovou pozoruhodnou skladbou ze třicátých let dvacátého století a obecněji i nad houslovým repertoárem, který podle ní nemůže ustrnout jen na klasických dílech. Iniciativami vedoucími k integrování hudby současnosti je už proslulá.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 06 březen 2020 10:00

Leila Josefowicz v prémiové řadě SOČR

1

„Vedle tradičního repertoáru se houslistka často a ráda věnuje současné hudbě.“

„Bergův Houslový koncert je mimořádně působivé dílo, kombinující dodekafonii s tonalitou i s Bachovým odkazem.“

„V dalším koncertu prémiové řady představí orchestr unikátní propojení živé hudby a filmu.

Jedna z hlavních hvězd sezony rozhlasových symfoniků, americká houslistka Leila Josefowicz, vystoupí po boku orchestru pod vedením Alexandera Liebreicha. Houslový koncert Albana Berga provede hned třikrát, z toho jednou v prémiové řadě SOČRu. Následující koncert této řady představí pak ve Foru Karlín projekt Symphonic Cinema, propojující neobvyklou formou film s živou hudbou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Berg písal operu počas 1. svetovej vojny, a opus tak naberá ešte konkrétnejšie kontúry apokalypsy, ktoré zdôrazňuje aj pojatie režiséra Williama Kentridgea.“

„Exponované „madscenes“ sú v operách zvyčajne určené ženám: psychické rozpoloženie Wozzecka po vražde Marie, zvlášť v interpretácii, akú predviedol Peter Mattei, však za nimi príliš nezaostáva.“

„Wozzeck v Metropolitnej opere ostal tragickým obrazom ľudskej duše v čase najväčšieho zla.“

Prvým tohtoročným predstavením, ktoré Metropolitná opera naživo prenášala do kín po celom svete v rámci projektu Live in HD, bol Wozzeck Albana Berga. Inscenáciu diela predstaviteľa Druhej viedenskej školy uviedla Met ešte koncom minulého roku, s Petrom Matteim a Elzou van den Heever v hlavných úlohách. Predstavenie premietalo 11. januára aj pražské Kino Světozor.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Začátek přenosů z Metropolitní opery bude v novém roce patřit operní avantgardě minulého století. Nové nastudování opery Vojcek rakouského skladatele Albana Berga se v kinech objeví v sobotu 11. ledna ve tři čtvrtě na sedm. Podle recenzí jde o jednu z nejlepších produkcí aktuální sezóny. Do Metropolitní opery se Vojcek vrací v režii Williama Kentridge a vychází z jeho vlastní inscenace pro operní festival v Salcburku, kde se setkala s nadšeným přijetím.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 26 prosinec 2019 08:30

Vánoční bonus z MET v kině Světozor

1

Inscenace MET Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta se mimořádně vrátí do kina. Pražský Světozor ji uvede v neděli 29. prosince od čtyř hodin odpoledne ze záznamu. V inscenaci režisérky Julie Taymor se opera stala v roce 2006 diváckým hitem a také vůbec prvním kinopřenosem z newyorské Metropolitní opery. V hlavních úlohách vystoupí Matthew Polezani coby Tamino a Ying Huang v roli jeho vyvolené Paminy. Ústřední dvojici milenců doplní Erika Miklósa v roli Královny noci a Papageno v podání Nathana Gunna. Orchestr newyorské Metropolitní opery řídí James Levine.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

V sobotu začne 13. sezóna přenosů z Metropolitní opery. Více než dvě desítky českých kin po celé republice nabídnou do května deset inscenací. Tou první bude 12. října poslední opera Giacoma Pucciniho Turandot ve slavném nastudování a pojetí Franca Zeffirelliho. V hlavní roli princezny Turandot se představí americká sopranistka Christine Goerke.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
stefan-lano-home

„Nedobrá doba pro operu. Divadla vybírají tituly, které přivedou publikum. Takže jen těžko někde uvidíte Berga, Korngolda, Stravinského, Křenka...“

„To, co Křenek komponoval, byla středoevropská představa o jazzu. Proč ne. Udělal to velmi dobře.“

„Pokud byste se mě zeptal, po jakém místě na světě se mi stýská, pak řeknu, že po Buenos Aires.“

Národní divadlo poprvé od pražské premiéry, která se odehrála před devíti desetiletími, nastudovalo nyní opět operu Jonny vyhrává, v originále Jonny spielt auf. Napsal ji rakouský skladatel s českými kořeny Ernst Křenek, respektive Krenek (1900–1991). Autor sám přiznával, že šlo o jeho největší úspěch. Hned po světové premiéře v Lipsku operu ve stejném roce 1927 za řízení Alexandera Zemlinského uvedlo v Praze Nové německé divadlo. Dílo se hudebně pohybuje ve spektru od novoromanticky znějících ploch po taneční rytmy ovlivněné jazzem. Ústředními postavami jsou exaltovaný skladatel Max, obletovaný houslista Daniello a černošský jazzový muzikant Jonny. Max touží po slávě a Jonny po Daniellových vzácných houslích, které ukradne… KlasicePlus odpovídal na otázky Stefan Lano, dirigent nové inscenace, která má v režii Davida Drábka premiéry 24. a 26. ledna.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus