Paavo-Jarviphoto-credit-Tiv-Jul

„Charismatická a uvolněná Bellova hra, v níž nezaslechnete faleš tónovou ani výrazovou, byla pro mě vrcholem festivalových sólových vystoupení.“

„Pátá symfonie v pojetí Paava Järviho vyznívá monumentálně, opojně, s vírou, že nad osudem lze zvítězit.“

„Čtvrtá část Lemminkäinenův návrat se zřídka slyšenou orchestrální souhrou, jemnými i sytými barvami nástrojů vyústila v umně vygradované ohnivé finále.“

Hudebními vrcholy na festivalu v estonském Pärnu byly koncerty Estonského festivalového orchestru. Pravda, zdobila je zvučná jména sólistů, ale výkony, jaké podal orchestr především v Páté symfonii Petra Iljiče Čajkovského a pár dnů nato v Sibeliově suitě Lemminkäinen, byly jedním slovem strhující. Velký podíl na tom měl dirigent Paavo Järvi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
005

„Pro estonské obecenstvo je Neeme Järvi ikona, velmi si ho váží a má ho rádo.“

„Festival v Pärnu pro zviditelnění estonské hudby a jejích interpretů dělá více než maximum.“

„Muzikanti se v Pärnu sbližují, uzavírají se tu přátelství, vytvářejí se skupiny na sociálních sítích, které pak fungují i jako prostředek pro další spolupráci.“

Před třemi lety jsem se do Pärnu, přezdívaného letní hlavní město Estonska, vydala poprvé. Zažila jsem vřelou atmosféru, byla jsem svědkem usilovné práce i přátelských setkání respektovaných dirigentů, vážených sólistů, hráčů světových orchestrů i mladých muzikantů na prahu kariéry. Podobně tomu bylo v estonském letovisku mezi 13. a 22. červencem i letos. Dokonce se zdálo, že atmosféra byla ještě vřelejší, koncerty ještě povedenější, mladí muzikanti ještě dychtivější. Možná to způsobila i dvě výročí členů rodiny, bez níž by festival neexistoval – Neeme Järvi slavil pětaosmdesát, jeho syn Kristjan padesátku. A koncem roku bude šedesát Paavovi – máme se tedy napřesrok na co těšit.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
sobota, 30 červenec 2022 18:04

Marek Kopelent inspirativní a srozumitelný

01

„Koncert věnovaný Marku Kopelentovi posluchače seznámil s mnoha polohami skladatelovy tvorby, která oslovuje dosud, protože je nadčasová.“

„Večer otevřel hobojista Vilém Veverka, Kopelentovi blízký interpret, který skladatelovým dílům rozumí.“

„Čtvrtý kvartet předneslo Kvarteto FAMA Quartet s velkou emocionální silou a hráčskou erudicí, v posluchačích přetrval znepokojující až drtivý pocit…“

Patří k nejrespektovanějším a nejpozoruhodnějším českým skladatelům. Marek Kopelent se letos 28. dubna dožil devadesáti let. Na oslavu tohoto jubilea se v Anežském klášteře v Praze uskutečnil před prázdninami koncert, jehož dramaturgie přinesla to nejzajímavější z komorní a sólové skladatelovy tvorby. Gratulační večer, ke kterému se s odstupem vracíme, uspořádali Kopelentovi přátelé ze sdružení Ateliér 90 s vydatnou pomocí Jarmily Tauerové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 23 červen 2022 08:48

Loučení Alexandra Liebreicha

0005

„Poslouchat avantgardní, novátorskou hudbu je dobrodružná cesta, kterou se vyplatí podstoupit, protože v jejím průběhu objevíme nové netušené krásy.“

„Koncert pro violoncello a orchestr je skladba náročná jak pro sólistu i orchestr, tak pro posluchače preferující hudbu klasicismu či romantismu.“

„Hráči viseli na Liebreichovi očima, bylo zřejmé, jak oběma stranám záleží na ztvárnění každé noty – technicky, dynamicky, výrazově.“

Poslední společný koncert v této sezoně odehráli Rozhlasoví symfonici s končícím šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem. Takřka symbolicky byl u tohoto loučení i německý violoncellista Alban Gerhardt, kterého Liebreich do Prahy pozval i na začátku své spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. V pražském Rudolfinu provedli v pondělí 20. června Lutosławského Koncert pro violoncello a orchestr. Večer vyvrcholil Sedmou symfonií Ludwiga van Beethovena. To vše v excelentním podání se silným emocionálním vkladem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Ona proslulá energičnost Haasovců jde ruku v ruce s lyričností, barevností, zpěvností.“

„Krásný měkký zvuk se nesl zpola restaurovanými prostorami barokního paláce, posluchači ani nedutali u vědomí toho, že jsou přítomni mimořádné chvíli.“

„Zářivý Furiant, propracovaný a prožitý do poslední noty, posluchači doslova hltali, dýchali v jeho rytmu.“

Pár dní před zakončením měsíc trvajících Drážďanských hudebních slavností vystoupil ve středu 8. června Pavel Haas Quartet v historickém paláci ve Velké zahradě – a německé obecenstvo doslova okouzlil. Nejen svým podáním Schubertova kvartetu G dur, ale i interpretací Klavírního kvintetu A dur Antonína Dvořáka, v němž se ke kolegům připojil klavírista Boris Giltburg.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 08 červen 2022 13:05

Bennewitzovo kvarteto – respekt a uznání

121

„Přesnost, souhra, absolutní věrnost zápisu, intonační čistota, zvuková vytříbenost i naprostá vyrovnanost všech hráčů jsou opakovaně připomínané kvality tohoto souboru.“

„Závěrečné Presto v Haydnovi zahráli s plnou silou, energií, vervou, vším, co k vyvrcholení takové věty i skladby patří, přesto však s minuciézní uměřeností.“

„Byly to až hvězdné okamžiky souhry pětice muzikantů, kteří jako by byli spolu srostlí, s chutí se nechali unášet proudem Mozartovy hudby a současně si byli vědomi jejího napětí.“

O koncertu Bennewitzova kvarteta s hostujícím klarinetistou Janem Brabcem v rámci Komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia lze mluvit jen s respektem a v superlativech. Dvouletý odklad koncertu způsobený lockdowny abonenti pořadatelům odpustili a v pondělí 6. června zaplnili Barokní refektář Profesního domu MFF UK do posledního místa. A vyslechli si vzorovou interpretaci děl Haydna, Mozarta a Dvořáka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2000

„Weillova Symfonie č. 1 Berlínská není příliš známá a zřídka se uvádí. A je to škoda. Je to zajímavá skladba.“

„Capuçon svou hrou až svírá obecenstvo v hrsti – jako ďábel si ho připraví a pak ho pár tóny udržuje nad propastí. Kdyby řekl, skočte, posluchači ho poslechnou.“

„V závěrečné větě Mallwitz s orchestrem kouzlily – i z notoricky známé skladby se jim podařilo vytvořit netušený zážitek.“

Do programu Drážďanských hudebních slavností se zapojila i tamější Drážďanská filharmonie. S pozoruhodnou dirigentkou Joanou Mallwitz přednesla v sobotu 26. května díla Weilla, Čajkovského a Brahmse, jako sólista vystoupil francouzský violoncellista Gautier Capuçon.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 03 červen 2022 12:51

Ztišená krása Gerhardtova violoncella

200

„Jaká byla Gerhardtova pražská interpretace? Soustředěná, osobní, intimní, hluboká, humorná, láskyplná, něžná i vášnivá. A skromná.“

„Jeho tvoření, výstavba takového zásadního díla se odehrávala tady a teď, před posluchači, kteří se postupně stávali partnery a následovali hráče tam, kam je provázel.“

„Během závěrečného Gigue pak bylo patrné, že publikum už jde zcela s interpretem, Gerhardtovi se podařilo během večera vytvořit s auditoriem jeden společný organismus.“

Původně se plánovalo, že komplet Bachových suit přednese na Pražském jaru americká violoncellistka Alisa Weilerstein. Její cestě do Evropy však učinilo přítrž očekávané narození potomka, a tak byl v dostatečném předstihu osloven výborný německý violoncellista, v Praze dobře známý Alban Gerhardt. Dvořákovu síň Rudolfina v pondělí 30. května vcelku slušně zaplnili zejména čeští posluchači – poučení gurmáni, kteří si umějí vychutnat kvalitu komorní hudby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 28 květen 2022 15:56

Drážďanská noc s violoncelly

0023

„Ptáte se, jak je možné vydržet více než pětihodinový koncert? Pokud vystupuje tolik osobností, z nichž každá přináší něco jiného a osobitého, není čas se nudit.“

„Perényiova interpretace Chopinova Nokturna F dur a Etudy cis moll byla z rodu nadpozemských.“

„Mischa Maisky si pohrál jak s pomalejší Skorykovou skladbou, místy připomínající filmovou hudbu, tak s Fallovou ohnivostí a právem sklidil aplaus.“

Po dvou letech pandemického půstu se letos opět otevřely drážďanské hudební sály, kostely, operní dům, zámky, zahrady i moderní budovy, kde se od 11. května konají koncerty 45. ročníku Drážďanských hudebních slavností. Měsíc trvající festival zvolil pro letošek motto Kouzlo/Magie a tato atmosféra provázela i pětiapůlhodinový koncert v Paláci kultury, na němž vystoupilo osmnáct violoncellistů. A umělecký ředitel festivalu violoncellista Jan Vogler pozval do saské metropole ty z nejproslulejších a nejzajímavějších kolegů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0004

„Barevnost a snivost střídaná rozpáleným temperamentem se zvukově rozlévaly mezi vystavované exponáty, které jako by byly součástí hudební produkce.“

„Ladislav Bilan ve skladbě Keiko Abe rozehrál marimbu čtyřmi paličkami sugestivně, impresionisticky rozprostíral barvy a jeho melodické ozdoby neodbytně připomínaly klavírní trylky.“

„Posluchač odcházel obohacen o poznání krásného, jemného až intimního zvuku marimby, nástroje, který v rukou Ladislava Bilana jr. vyprávěl příběhy z celého světa.“

Další z pražskojarních koncertů věnovaných mladým interpretům proběhl v pondělí v Národním technickém muzeu – mezi auty, motocykly, letadly i lokomotivami. Festival pozval talentovaného, muzikálního a neobyčejně zručného hráče na bicí nástroje Ladislava Bilana jr. V některých skladbách s ním vystoupili Štěpán Hon, Matěj Diviš a Antonín Procházka z HAMU Percussion Ensemble.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 24 květen 2022 10:12

Tři sólisté jako jeden celek

001

„Co lahodilo uchu, byla měkká, jemná, neostrá hra všech muzikantů, velice pozorná až ohleduplná k sobě navzájem, zvukově velmi vyrovnaná.“

„V Brahmsovi trio dostalo příležitost předvést své skvělé frázování, vytvořené jakoby jedním nádechem, jako celek působilo kompaktněji, dialogy jednotlivých nástrojů se přirozeně rozvíjely.“

„V Čajkovském se neustále něco dělo, napětí se přenášelo z pódia do sálu, žádný z interpretů nepřekročil lákavou možnost prosadit svůj nástroj. Zádumčivost, melancholii, bolest sdíleli všichni rovným dílem.“

Další z pozoruhodných pražskojarních koncertů byl k slyšení na závěr Víkendu komorní hudby v neděli 22. května. Tři výjimeční sólisté – houslista Emmanuel Tjeknavorian, violoncellista Daniel Müller-Schott a klavíristka Anna Vinnickaja – dávají to nejlepší ze svého umění ve prospěch celku a jejich trio se pyšní kompaktností, vyváženým zvukem a výrazovou hloubkou. A repertoár opět svědčil o promyšlené dramaturgii letošního ročníku festivalu, který se nepodbízí a snaží se představit tu největší kvalitu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 23 květen 2022 11:24

Martin Daněk – Maestro hoboje

102

„Martin Daněk upoutal svým jistým, měkkým, sametovým tónem s bezpečnou intonací, v taneční sarabandě se zaskvěl krásnými melodickými oblouky a libým frázováním.“

„Ozdobami a rokokovou hravostí naplněná čtvrtá věta se závěrečným vtipem byla dokladem, jak se výborní hráči vyrovnávají s náročnou skladbou – s lehkostí a samozřejmostí.“

„Zajímavě se propojující hlasy těchto tří nástrojů vytvářely dojem akvarelu – jako by se jejich barvy do sebe vpíjely.“

Během Víkendu komorní hudby se v sobotu v podvečer představil vítěz soutěže Pražského jara z roku 2019 Martin Daněk. Ta nejcennější odměna za vítězství – vystoupení na samostatném pražskojarním koncertě – se sice kvůli pandemii dva roky odkládala, ale čekání stálo za to. Martin Daněk se svými kolegy koncert jaksepatří rozehráli a publikum ve vyprodaném sále Anežského kláštera jejich výkony přijalo s nadšením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 16 květen 2022 12:58

Salon ZUŠ – stále se zvyšující laťka

001

„Umělecké školství je z hlediska rozvoje osobnosti i kultivování společnosti velice důležité – věnuje se pěstování talentů, ale vychovává i budoucí příjemce kultury.“

„Dvanáctiletý Adam Znamirovský zahrál Etudu č. 6 d moll ‚Omaggio a Domenico Scarlatti‘ Marca-Andrého Hamelina tak suverénně, že vzbudil největší aplaus obecenstva.“

„Chuť, nadšení, píle i jistá dávka talentu a štěstí jsou dobrými předpoklady pro budoucí uplatnění těchto mladých hudebníků.“

Popáté zařadilo Pražské jaro do svého programu Salon ZUŠ – koncert stipendistů MenARTu, nadaných žáků základních uměleckých škol, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. Koncert, z něhož čišela nejen mladistvá energie a nadšení, ale ozdobily ho i pozoruhodné výkony, proběhl v neděli 15. května v kostele svatých Šimona a Judy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Koncert ve Wigmore Hall 1. června bude streamován, takže bude dostupný na internetu.“

„Cením si, že navzdory změnám, kterými kvarteto prošlo, jsme nikdy nepolevili v našem standardu.“

„Na začátku jsme byli možná přímočařejší, nedali jsme vydechnout ani sobě, ani posluchačům, dnes zejména díky Veroničinu smyslu pro lyričnost, zpěvnost a barevnost usilujeme o co nejkomplexnější výkon.“

Pavel Haas Quartet letos oslaví dvacet let svého trvání. Během této doby se kvarteto stalo součástí mezinárodní interpretační elity. Významný britský hudební časopis BBC Music Magazine zařadil Pavel Haas Quartet mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob, a to po bok takových jmen, jakými jsou například Alban Berg Quartet, Amadeus Quartet či Borodin Quartet. U Supraphonu právě vychází jejich nahrávka Brahmsových kvintetů. O nich, ale také o Dvořákovi, vývoji interpretace a obměně souboru hovoří violoncellista Pavel Haas Quartet Peter Jarůšek.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0002

„Na mé vlasti mě upoutalo, jak je každá z těchto symfonických básní zvláštní a osobitá. Skoro jako by to byly jiné žánry.“

„Myslím si, že hudebníci se dostali do bodu, kdy plně Mou vlast chápou a dokážou její obsah převést do vlastního hudebního jazyka.“

„Barenboimův způsob, jak ztvárnit hudbu, zvuk, je v orchestru velmi silně zakořeněn.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zahájí dnes večer Smetanovou Mou vlastí West-Eastern Divan Orchestra, který bude řídit Thomas Guggeis. Osmadvacetiletý německý dirigent nahradí Daniela Barenboima, zotavujícího se po nemoci. Guggeis působí v berlínské Státní opeře, v příští sezoně se stane hudebním ředitelem Frankfurtské opery. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví jen několik málo hodin před koncertem o Mé vlasti, o Barenboimovi i o svých momentálních pocitech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 30 duben 2022 13:47

Kukal Quartet se ctí a entuziasmem

16

„Jednotliví členové kvarteta na sebe poutají pozornost, posluchač je svědkem obrovského zanícení, s nímž mladí muzikanti k interpretaci přistupují.“

„Eliška Kukalová s hravostí a lehkostí dovedla melodií prvních houslí toto dílo Martinů ke katarznímu vyústění.“

„Kukal Quartet stvořil ten večer Janáčka neotřelého, hluboce citového, s napětím mezi lidovými názvuky a ironií, šklebem.“

V pražské Maiselově synagoze se uskutečnil slavnostní koncert u příležitosti židovského svátku Jom ha-šo’a. Pozván k vystoupení byl soubor Kukal Quartet. Jak se s díly Schulhoffa, Martinů a Janáčka mladí hráči v inspirativním prostředí ve čtvrtek 28. dubna vypořádali? Se ctí a s entuziasmem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 27 duben 2022 16:18

Komorní večer s mnoha překvapeními

DSC00127

„Všechna čest Lukáši Pospíšilovi i Filipu Martinkovi, s jakým vhledem, citovou angažovaností a hráčským uměním Weinbergovu skladbu přednesli.“

„Je známo, že orchestrální hráči si rádi duševně odpočinou u komorní hry. Ten večer jistě přinesl Lukáši Pospíšilovi mnoho radosti!“

„Filip Martinka upoutal svou technickou suverénností, byl citlivým a ohleduplným komorním partnerem s velkým smyslem pro souhru.“

Zralost a mládí se v neobyčejné synergii protnuly na koncertě komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia. S koncertním mistrem violoncell Lukášem Pospíšilem vystoupil student HAMU, nadějný klavírista Filip Martinka. Zaplněný barokní refektář Profesního domu MFF UK tleskal v pondělí 25. dubna nejen skladbám Fanny Mendelssohn a Mieczysława Weinberga, ale též Antona Weberna a Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Vzrušené, až agresivně znějící pasáže Andersonovy symfonie kontrastovaly s tlumenými, zklidňujícími se úseky, evokujícími právě onu zamženost Sudkových pražských panoramat.“

„Obdivuhodná virtuozita, hluboké ponoření do hudby, muzikalita, která dýchá z každého gesta, bohatost tónu a jedinečný úhoz, s nímž klávesy hladí a jakoby s nimi rozmlouvá, jsou ideálními předpoklady pro osobitou interpretaci Mozarta.“

„Orchestr ve Svěcení jara představoval jeden celek, jedno tělo, jednu duši, dýchal v jednom rytmu, hrál neskutečně přesně ve strhujícím, tepajícím rytmu.“

Pro české posluchače byl islandský klavírista Víkingur Ólafsson dosud neznámým jménem. Na třech dubnových koncertech České filharmonie řízených Semjonem Byčkovem 20.–22. dubna se však setkali s mimořádným umělcem, který v současnosti patří k nejžádanějším klavíristům světa. V Praze zahrál Mozartův Klavírní koncert č. 23 A dur. Večer byl orámován dvěma pozoruhodnými díly – světovou premiérou skladby Pražská panoramata od Juliana Andersona a skvělým provedením Svěcení jara Igora Stravinského. Píšeme o pátečním koncertu 22. dubna.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0003

„Bachovy Goldbergovy variace přinášejí posluchači až meditativní zážitek.“

„To základní, co posluchač z Vonáškovy úpravy pro dechové kvarteto vnímá, je srozumitelnost jednotlivých hlasů a plastičnost celku.“

„Autor transkripce citlivě propojil hlasy jednotlivých nástrojů, někdy až s úžasem člověk naslouchal dialogu hoboje a fagotu či klarinetu a basetového rohu a splynutí jejich barev.“

Bachova hudba se nikdy neomrzí a každý opakovaný poslech i téže skladby může odkrýt nové souvislosti, které předtím zůstaly pod povrchem. Goldbergovy variace pro dechové nástroje upravil fagotista Václav Vonášek a díky jeho transkripci a v excelentním podání Arunda Quartet se před posluchačem vyjevil tento hudební monument v netušené kráse a hloubce. K slyšení byl ve Werichově vile v úterý 19. dubna.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
556

„V Prokofjevovi se Klára Gibišová pohybovala s až mazáckým nadhledem v přechodech mezi jednotlivými částmi.“

„Ve Skrjabinově Preludiu op. 16 č. 1 jako by se Anna Zimowska chopila příležitosti předvést všechno, co umí. Její Skrjabin byl rozmáchle jistý, s využitím mnoha barev nástroje.“

„Třpytivé běhy po klaviatuře působily, jako by Stefanova nestály žádnou námahu, obdiv zaslouží za kontrastní předivo jemného úvodu a ohnivé uherské melodie.“

Vynikající evropské soutěžní výsledky mladých českých klavíristů svědčí o výborném pedagogickém vedení i ctižádosti začínajících umělců. Jak jsou na tom jejich o poznání mladší kolegové, ukázala i Mezinárodní soutěž pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. Letos se konala už podvanácté a umění některých jejích laureátů bylo možné posoudit na slavnostním koncertě v pražském sídle Velvyslanectví Polské republiky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 5