97

„Gioacchino Rossini chrlil dvě opery ročně, v jednom roce jich dokonce složil pět.“

„Jakub Hliněnský, ač příslušník mladé generace, Rossiniho operu režijně pojal velmi realisticky, ba přímo klasicky.“

„Jana Piorecká jako Isabella předvedla herecký výkon hodný špičkové činoherní herečky.“

Covid nám přináší situace takřka kafkovské. Po staletí byla premiéra prvním uvedením díla. Ne tak v době covidové. Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni zkoušelo a připravovalo inscenace i v době, kdy byla divadla zavřená. Nazkoušené inscenace se hromadily, vše bylo připravené, jen představení v nedohlednu. A tak když restrikce umožnily hrát aspoň před částečně naplněným hledištěm, divadlo toho využilo a odehrálo pár představení jako takzvaná první uvedení. Na Italku v Alžíru se dostalo 5. 6. v prvním obsazení a 11. 6. v druhém obsazení. S novou sezónou a s novým uvolněním došlo i na Týden premiér. V něm konečně i na oficiální premiéru Italky v Alžíru ve Velkém divadle 10. září 2021.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 10 září 2021 16:20

PKF – Prague Philharmonia prolomila ticho

201

„Novou sezónu chce věnovat šéfdirigent PKF – Prague Philharmonia Emmanuel Villaume francouzské hudbě.“

„Éric Tanguy byl ovlivněn serialismem, především Henrim Dutileuxem, aby se následně pod vlivem svého učitele Gérarda Griseye přiklonil ke spektralismu.“

„Jedno z nejlepších provedení Rachmaninovova koncertu, které jsem kdy slyšel.“

Smetanova síň Obecního domu byla naplněna k prasknutí. Ani jedno místečko nebylo volné. Po covidovém půstu začala osmadvacátá koncertní sezóna PKF – Prague Philharmonia. A začala ve velkolepém stylu. Za dirigentský pult si stoupl její šéfdirigent Emmanuel Villaume, ke koncertnímu křídlu zasedl jeden z nejpozoruhodnějších pianistů své generace, Američan německo-nizozemského původu, Andrew von Oeyen. Přičteme-li k tomu vynikající dramaturgii, pak to bylo zahájení sezóny více než šťastné.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 31 srpen 2021 09:33

Don Giovanni trochu jinak

101

„Januschke celou operu dirigoval zpaměti, nepoužíval dirigentskou taktovku, ale oběma rukama přímo modeloval dobře vypracovanou dynamiku, jen by to chtělo občas trochu větší plasticitu.“

„Alexander Mørk-Eidem pro uvedení v Praze vybral vídeňskou verzi.“

„Výteční byli všichni sólisté.“

Don Giovanni je opera, kterou jsme si zvykli považovat tak trochu „za naši“. Mozart ji napsal pro pražskou divadelní společnost Pasquala Bondiniho, významná část byla napsána přímo v Praze a světovou premiéru zažilo Nosticovo (dnes Stavovské) divadlo. Od roku 1787 zůstala trvale na jeho repertoáru. Kvůli covidu několikrát odloženou premiéru mělo po televizní premiéře nové nastudování 28. srpna, druhá premiéra se konala hned o den později. Jak to dopadlo s operou, která je pro nás srdeční záležitostí?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
118

„Ta radost, že se opět hraje živá hudba před publikem, z obou umělců jen čišela.“

„Většina skladeb byla díla, která Händel a Leclair napsali pro princeznu Annu Hannoverskou, provdanou Oranžsko-Nasavskou.“

„Krásné prostředí, krásná hudba, krásné provedení. To by se Anně Oranžsko-Nasavské jistě líbilo.“

Na to, že Letní slavnosti staré hudby hýří dramaturgickými nápady, jsme si už zvykli. V poslední době nás ale překvapují i širokým výběrem míst, kde se koncerty konají. Objevujeme tak nejen krásu staré hudby, ale i krásu mnoha kostelů a památek, kde jsme třeba mnoho let nebyli. Někdy proto, že to není zrovna na naší cestě, jindy proto, že památka nebyla léta přístupná. K těm patří i „Šlechtovka“, která léta chátrala a pak se léta opravovala. Letní slavnosti staré hudby pro nás objevily 24. 7. její nádherný barokní sál.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 23 červen 2021 09:59

Žádoucí Musica non grata

499

„Viktor Ullmann byl jediný z uvedených skladatelů, který měl přímý vztah k Novému německému divadlu.“

„Weinbergerova opera Švanda dudák byla přeložena do sedmnácti jazyků, hrála se ve více než stovce operních domů a za čtyři roky od premiéry byla uvedena více než 2000krát.“

„Erich Wolfgang Korngold se stal vyhledávaným autorem filmové hudby, získal dva Oscary a na tři byl nominován.“

Praha byla koncem předminulého a necelou polovinu minulého století zcela mimořádným jevem na kulturní mapě světa. Existovaly zde tři osobité kultury, česká, německá a židovská, které se vyvíjely samostatně, ale také se navzájem ovlivňovaly. Těžko bychom hledali obdobu. Ano, byl zde New York, který však vše přetavil na americkou notu, Paříž s individualistickými umělci z celého světa, ale pouze v Praze se stýkaly tři komunity, každá se svou specifickou kulturou. Vše ukončil nacistický vpád. Nápad Národního divadla představit na scéně Státní opery, v dřívějším Novém německém divadle, skladatele, kteří ovlivňovali mezi dvěma válkami německou a židovskou kulturu nejen u nás, ale i ve světě, vyústil v kulturně hudební projekt Opery Národního divadla a Státní opery ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, nazvaný Musica non grata. Během čtyř divadelních sezón v něm má zaznívat hudba, která měla být navždy nežádoucí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
114

„Premiérové uvádění skladeb mladých českých autorů patří mezi jednu z důležitých aktivit zlínské filharmonie.“

„Tomáš Brauner za sebou ve Zlíně zanechává bezpochyby velmi výraznou stopu.“

„V každé sezóně se snažíme posluchačům představit skladatele, jejichž tvorba není zlínskému publiku příliš známá, či zajímavá díla, jež ve Zlíně doposud nezazněla.“

Když v roce 1946 zakládal národní podnik Baťa symfonický orchestr, asi nikdo netušil, že se z něj stane jedna z nejprogresivnějších filharmonií v naší zemi. Ať už je to šance, kterou dává mladým dirigentům formou stálého úvazku nebo hostováním, tak šance mladým hudebníkům při festivalu Talentinum. Nebo uvádění málo známých skladatelů 20. století či spolupráce s našimi současnými skladateli a uvádění jejich děl nejen v premiéře, ale i v reprízách. O tom všem jsme si povídali s dramaturgem Filharmonie Bohuslava Martinů Tomášem Koutným.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 02 červen 2021 11:50

Netopýr konečně živě

999

„Johann Strauss napsal za svého života patnáct operet. Ne všechny patřily k nejpodařenějším.“

„Na českých a moravských jevištích patří Netopýr k základnímu repertoáru většiny divadel.“

„Na konci, i přes spuštěnou oponu, byl slyšet výbuch radosti a nadšení všech účinkujících, že se první uvedení povedlo a že se konečně opět hraje.“

Deset dlouhých měsíců měla kultura covidovou pauzu. Každý soubor ji využil jinak. Ke slovu přišlo znovu domácí divadlo nebo obývákové koncerty. Někdo streamoval, jiný vydal CD. Všem ale chyběl kontakt s živým publikem. Chyběla ona alchymie mezi jevištěm a hledištěm, mezi umělci a posluchači. Soubory Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni patřily k těm, které pilně zkoušely a připravovaly premiéry podle dramaturgického plánu, i když je nemohly poté uskutečnit. A tak není divu, že v okamžiku, kdy došlo i k minimálnímu rozvolnění, Plzeňané byli hned připraveni. Jen místo premiéry to bylo – první uvedení. Vracíme se k němu po včerejší glose Jiřího Fuchse ještě jednou. Oba pohledy mají jedno společné: zdůrazňují radost z návratu publika do divadel.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Je to doopravdy neuvěřitelné, ale náš orchestr působí na kulturní scéně již dvě staletí.“

„Máme v podstatě beethovenské obsazení orchestru, z toho tedy vychází základní repertoár.“

„Věřím a doufám, že příznivce novým jménem v čele orchestru ohromíme.“

Kdo by hledal třináctitisícové město, které si vydržuje svůj vlastní symfonický orchestr, moc šancí ve světě by neměl. Přesto jedno takové město existuje – Mariánské Lázně. A navíc orchestr byl založen v roce 1821 a od té doby nepřestal existovat. Tohle si zaslouží zcela jistě zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Orchestr přežil všechna úskalí, včetně covidu. Roky měl a má existenční starosti, přesto stále rozdává lázeňským hostům i obyvatelům Mariánských Lázní radost a pohodu. Už dvě stě let. O jeho minulosti, současnosti i budoucnosti jsme si povídali s jeho ředitelem Milanem Muzikářem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 29 březen 2021 13:21

Martin Glaser: Oněgin je splněným snem

09OLB0561

„V době covidové se mi paradoxně pracovalo tak dobře jako snad ještě nikdy. Práce všech byla nesmírně soustředěná.“

„Ve 21. století je podle mne už opravdu směšné řešit, jestli je ‚prima la musica‘ nebo zda má navrch ‚režisérské divadlo‘.“

„Aby divadlo žilo, tak se v něm musí tvořit – tedy zkoušet!“

Už skoro rok žijeme bez živé kultury. Divadla jsou zavřená. Přesto soubory pracují. Jen Národní divadlo Brno má nastudováno osm inscenací, které nikdo neviděl. K tomu se musí přidat ještě šest dalších inscenací z loňského roku, které během krátkého uvolnění viděla pouhá hrstka diváků. Není to věru moc radostné konstatování. Ještě že máme ČT art. Tato stanice uvede 29. 3. 2021 ve 20:15 televizní premiéru nové brněnské inscenace opery Evžen Oněgin Petra Iljiče Čajkovského. V režii Martina Glasera a pod taktovkou Roberta Kružíka roli Taťány bude zpívat Linda Ballová, Oněgina Svatopluk Sem, Lenského Ondřej Koplík a Olgu Václava Krejčí Housková. To byla příležitost promluvit si s ředitelem Národního divadla Brno Martinem Glaserem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Roman-Dietz-editel-Severoeske-filharmonie-Teplice

„Máme štěstí, že nás zřizovatel v této nelehké době podporuje velmi dobře.“

„Každá sezóna by měla obsahovat něco výjimečného, neotřelého, něco, co se vidí či slyší málokdy.“

„Kultura může pomoci se vypořádat se všemi negativními skutečnostmi, kterými jsme si museli nyní všichni projít. Pomůže vrátit lidi do reality a vnést optimismus do jejich života.“

Všichni máme tak nějak zafixovaný souboj mezi Karlovarským symfonickým orchestrem a Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně o to, kdo je nejstarším orchestrem u nás. Přitom zapomínáme, že existuje ještě jeden, který může směle o tento predikát usilovat – Severočeská filharmonie Teplice. Ta má kořeny ve dvou sezónních lázeňských orchestrech, které působily v Teplicích a Šanově (dnes spojených v jedno město) na samém počátku 19. století; kolem roku 1811 už nacházíme zmínky o koncertech v tisku. V roce 1838 se orchestry spojily a vzniklo jedno velké profesionální těleso, čítající čtyřicet hudebníků, které působilo celoročně, hudebníci pobírali stálý plat, v létě se hrály kolonádní koncerty a ve zbylém období abonentní koncerty. O současnosti filharmonie jsme hovořili s jejím ředitelem Romanem Dietzem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Viktor-Mracek-Vychytilova-soutez-2020

„Vychytilova soutěž byla první, které jsem se kdy zúčastnil, a to ve svých šesti a půl letech. Až na jeden ročník soutěže tam účinkuji pravidelně.“

„Nikdy jsem si neuvědomoval, že bychom měli být slavná rodina. Vnímal jsem úspěchy rodičů a sourozenců nějak ‚normálně‘.“

„Mými vzory jsou ze současných violoncellistů určitě Kian Soltani, Michal Kaňka, Mischa Maisky, z minulosti Mstislav Rostropovič či Jacqueline du Pré.“

O Janu Mráčkovi jr. se lze dočíst na portálu KlasikaPlus.cz velmi často. Psali jsme i o jeho mladším bratru Kristianovi, který vystoupil na Svátcích hudby spolu s Václavem Hudečkem. Zbýval benjamínek – violoncellista Viktor, který shodou okolností nedávno získal druhé místo na mezinárodní soutěži. Co si myslí čtrnáctiletý mladík? Je to normální kluk, nebo nezná nic jiného než hodiny a hodiny cvičení? I proto jsme se rozhodli požádat ho o rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
polivka-kso778

„Petru Polívkovi, zkušenému manažerovi, se podařilo skoro nemožné – situaci v rozhádaném orchestru uklidnil. Orchestr personálně stabilizoval, omladil, dal mu jasnou koncepci.“

„Člověk by si řekl, že se představitelům města dmou prsa pýchou, jaký to mají skvělý prostředek k propagaci Karlových Varů. Nedmou.“

„Pokud by měl ředitel Polívka splnit zadání vedení města, musel by část hudebníků propustit. Zbyl by nám lázeňský orchestr.“

Když Otto Nicolai v roce 1842 založil Vídeňské filharmoniky, v Karlových Varech už sedm let existovalo sezónní hudební těleso, které obšťastňovalo hudbou lázeňské hosty. Od roku 1875 se proměnilo ve stálý orchestr s rozsáhlým symfonickým repertoárem – Karlovarský symfonický orchestr. Kromě Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních se mu žádný jiný tuzemský orchestr nepřetržitou délkou trvání nemůže rovnat. Vždyť i náš nejslavnější orchestr, Česká filharmonie, byl založen teprve o dvacet let později.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
4558

„Dobrý dramaturg by měl být maximálně otevřený, ovšem při zachování jisté estetické stability.“

„Přiznám se, že se mám vždy trochu na pozoru, pokud umělec přichází s větou, že není problém se naučit cokoliv.“

„Je třeba respektovat konzervativnější český vkus, ale opět do určité míry: do místních stojatějších vod házet stále větší kameny. Časem i balvany.“

Martin Rudovský se stal dramaturgem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK tak trochu náhodou. Ta funkce na něj tak nějak zbyla a už ji velmi úspěšně vykonává osmou sezónu. Má na svém kontě celou řadu vystoupení špičkových zahraničních i českých umělců a pár světových premiér. O tom, že jeho dramaturgie posluchače přitahuje, svědčí vždy plná Smetanova síň Obecního domu. Snad se jí zase brzy dočkáme.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 31 prosinec 2020 13:00

To virus netušil. Zpěvem proti covidu

4

„Lisa Bielawa je americká skladatelka a performerka, která se rozhodla, že na pandemii zareaguje hudbou.“

„Dala se do skládání kantáty Broadcast from Home, kde text byl založen na příspěvcích, které jí zasílali lidé prostřednictvím sociálních sítí.“

„Vrcholným dílem Lisy Bielawy je opera Vireo aneb Duchovní biografie žalobce čarodějnic. Opera má ne méně než dvanáct jednání.“

Takřka rok trvající pandemie má devastující účinky. Odnáší to ekonomika, školství i kultura. Podniky nevyrábějí, a když vyrábějí, nemají odbyt. Školáci a studenti mají distanční výuku od první třídy až po doktorát. Divadla ani kina nehrají, koncerty se nepořádají. A i ty soubory, které hrát mohou, ruší představení, chybějí diváci – jako třeba filharmonikům v Berlíně. Nebo sami úplně zruší celou sezónu – jako filharmonie newyorská. Či slavná Met. To vše se samozřejmě promítá i do psychiky lidí. Ještě že máme ten internet.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Jana-Bouskova-favorite-photo-c2018-Majka-Votavova-5O0A8711-kopie-

„Jsem v práci velmi precizní, což shledávám, že se teď příliš nenosí.“

„Harfisti tvrdí, že mám nejrychlejší trylek jednou rukou na světě, což je technický prvek, který byl v učebnicích u harfy zmiňován jako nehratelný.“

„Mé nové CD bude výjimečné, protože na něm zazní skladby, které jsem sama pro harfu upravila a nikdy nezazněly v této podobě ani na koncertním pódiu.“

Jana Boušková patří k těm českým umělcům, kteří náleží ke světové extratřídě. Za své postavení jedné z nejlepších světových harfistek vděčí své mamince, u níž vystudovala, své nezměrné píli a pracovitosti, smyslu pro preciznost a obrovskému nadání, kterého se jí dostalo. Ani jí se nevyhnul prakticky celosvětový koronavirový lockdown, který ovšem využila, tak jak je pro ní příznačné, k přípravě nového CD. A své studenty, které má od Londýna přes Prahu až k Tokiu a New Yorku, učila distančně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
007

„Chceme-li interpretovat romantickou skladbu, neměli bychom ji interpretovat romanticky?“

„Na streamu a CD uslyšíme množství taktů a frází, které nikdo dnes nezná a nebyly ve 20. století nikdy natočeny.“

„Pokud nás opět uvrhnou do nějaké verze ‚lockdownu‘, tak není vyloučené, že se sólovému cellu opět na chvíli budu věnovat.“

Na stránkách souboru Musica Florea se na čtrnáct dní objevil záznam koncertu z děl Antonína Dvořáka, který měl mít premiéru na začátku tohoto roku, ale pro lockdown nakonec zní až v prosinci, a to pouze na webu. V autentické interpretaci, tak jak se dílo hrálo v Dvořákově době a pod jeho taktovkou. Kdo to během zmíněných dvou týdnů nestihne, bude muset počkat na připravované CD. Umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rekapituluje podzimní manévrování mezi omezeními vyplývajícími z celosvětového zápasu s koronavirem. Připomíná, že jistá kapela hrála na potápějícím se Titaniku až do jeho konce... Hlavně však uvažuje nad historicky poučenou interpretací. V tomto případě ne barokní, ale romantické hudby.   

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
013

„Některé naše vize se podaří uskutečnit až po několika letech.“

„Setkání s jmény, jakými byli Rostropovič, Šostakovič, Kogan, Gilels, Chačaturjan a samozřejmě David Oistrach. Tolik pokory, přejícnosti a přátelství už jsem nikde jinde nezažil.“

„Největší dar je mít vedle sebe člověka, se kterým můžete sdílet stejné hodnoty a pohled na svět.“

Václav Hudeček je houslista světového renomé. Umělec, který stál na těch nejvýznamnějších světových pódiích a jako sólista koncertoval s nejslavnějšími filharmonickými orchestry. Přesto svůj čas věnuje podpoře mladých umělců a šíření klasické hudby v malých městečkách. Jeho Akademie v Luhačovicích se stala líhní koncertních mistrů snad u poloviny našich symfonických orchestrů. A jeho Svátky hudby, při nichž spolu s ním vystupují mladí umělci, se staly i v přeplněném pražském koncertním kalendáři svátky skutečnými.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 12 říjen 2020 10:49

Záskok? Triumf!

2

„Najít těsně před koncertem významného umělce, který navíc zná oznámený repertoár a má volný termín, se rovná takřka zázraku.“

„Technicky klade Kodályova sonáta na umělce vysoké nároky. Marc Coppey je zvládal s neuvěřitelnou lehkostí.“

„Jsou to skvělí hudebníci, říká o PKF Marc Coppey.“

PKF – Prague Philharmonia se snaží ve svém donátorském programu přivést do Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě vždy některého z nejlepších mladých umělců. Tentokrát to měl být István Várdai, mladý maďarský violoncellista, který vyhrál prestižní soutěž Prix Montblanc pro nejtalentovanějšího mladého umělce světa. Jenže Česko na světové covidové mapě zčervenalo, maďarská vláda zavřela hranice a ani přes intenzivní jednání, takřka až do poslední chvíle, se nepodařilo Isvánu Várdaiovi vycestovat. Týden před koncertem se musela hledat náhrada.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Bylo nutné změnit program koncertu. Šostakoviče nahradil Mozart, Dvořáka Beethoven.“

„Gomyo si pozvání k České filharmonii považovala, její agentura tento koncert dokonce prezentovala jako vrchol letošního roku.“

„Semjon Byčkov má Beethovena ze svého působení v Německu dobře zažitého a Druhá symfonie zjevně odpovídá i jeho naturelu.“

Když minulá koncertní sezóna kvůli pandemii prakticky skončila v polovině, doufali jsme všichni, že sezóna 2020/2021 to napraví. Žel nenapravila. Pandemie řádí ještě hůře než na jaře, a tak je třeba tomu přizpůsobit program i návštěvnický pořádek. Obojí musela změnit i Česká filharmonie pro své první tři abonentní koncerty 7.–9. října 2020. Úspěšně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Lejskovva Invence pro flétnu a klavír je velmi náročné dílo, které Inna Adamas a Kateřina Čechová provedly výtečně.“

„To, co předvedly Two Voices třeba v Chačaturjanově Šavlovém tanci, byl zcela mimořádný pěvecký zážitek.“

„Hudba Hradní stráže prokázala, že patří k nejlepším dechovým orchestrům nejen u nás, ale zcela jistě v celé Evropě.“

Asociace hudebních umělců a vědců měla svůj ustavující sjezd 6. 2. 1990 a k dnešku zastřešuje dvanáct spolků a jedenáct hudebních festivalů napříč Českou republikou. Každý ze spolků má své vlastní vedení a vyvíjí svou vlastní činnost, dohromady však vytvářejí pestrou paletu hudebního života v Čechách i na Moravě. Nebyl lepší důvod než třicetileté výročí vzniku, aby se představil každý spolek pražskému publiku některým ze svých umělců. Gala koncert hostil sál Martinů v Lichtenštejnském paláci Hudební a taneční fakulty AMU v úterý 6. října 2020.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3