„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“
„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“
„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“
Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.
„Nastudování je neobyčejně poctivé, zažité dlouhou dobou od plánované premiéry a realizací poloscénické verze v online projektu.“
„Nevídá se často, aby operní pěvci v náročném konverzačním charakteru díla zvládali výraz naprosto s nadhledem, bez pohledů na dirigenta, s výraznou, vypracovanou mimikou.“
„Paní Veberová zvládla Elinu Makropulos v pěveckém uchopení výborně, v tónu barevně a prostorově nosně.“
Den 16. října 2021 bude zapsán zlatým písmem do historie plzeňského divadla. Ač to je neuvěřitelné, opravdu až v tento den spatřila světlo světa v krásném Velkém divadle J. K. Tyla v Plzni jedna z vrcholných oper Leoše Janáčka, psychologicky a dramaticky soustředěná Věc Makropulos (premiéra v Brně 1926, poté v Praze 1928). V režii ředitele DJKT Martina Otavy, v hudebním nastudování šéfdirigenta operního souboru Norberta Baxy, na scéně Daniela Dvořáka, v kostýmech navržených Danou Haklovou, s osvědčeným světelným designem Antonína Pflegera, s videoprojekcemi Petra Hlouška. Pro titulní roli má plzeňská opera jednu protagonistku – Ivanu Veberovou. Všechny ostatní role jsou alternovány. Je třeba připomenout, že operu bylo možno zhlédnout v poloscénické verzi v rámci online projektu První řada u Vás doma. Ve stejném obsazení, které se etablovalo na první premiéře, k níž směřuje tato reflexe.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni zve na premiéru Janáčkovy opery Věc Makropulos, která se bude konat v sobotu 16. října od 19 hodin ve Velkém divadle. Hudebně dílo nastudoval Norbert Baxa, který se bude při představeních střídat s Jiřím Štruncem. Režie se ujal ředitel divadla Martin Otava, scény Daniel Dvořák. Kostýmy jsou prací Dany Haklové. Hlavní roli Emilie Marty ztvární Ivana Veberová, Alberta Gregora pak Philippe Castagner či Richard Samek. Solicitátora Vítka budou zpívat Petr Horák a Tomáš Kořínek, jeho dceru Kristu svěřilo divadlo Zuzaně Koś Kopřivové a Magdaléně Heboussové. Postava Jaroslava Pruse bude patřit Jiřímu Kubíkovi a Svatopluku Semovi, jeho syn Janek Janu Maria Hájkovi a Amiru Khanovi. Advokáta Kolenatého ztvární Jevhen Šokalo a František Zahradníček, Strojníka Jan Hnyk a Dalibor Tolaš, Poklízečku Radka Sehnoutková a Ivana Šaková. Svůj herecký um postavě Hauka – Šendorfa vtělí Petr Horák či Jan Ježek, Komorné Jana Foff Tetourová a Jana Piorecká. Lékař bude patřit Viktoru Bezkorovaninyimu a Romanu Duškovi. V Plzni bude Věc Makropulos v operní podobě uvedena vůbec poprvé. Další představení se budou konat v sobotu 23. října a v neděli 21. listopadu.
„Csaba Kotlár se pro roli Oněgina hodí svým atraktivním zevnějškem, věkem i hlasovými dispozicemi.“
„Jana Šrejma Kačírková postavila v roli Taťány další ze svých pozoruhodných jevištních kreací.“
„Moc dobrým tahem inscenátorů byl Gremin Josefa Kovačiče. Měkký, kultivovaný bas, s citem pro plynulost frázování, až delikátně kulatého charakteru a krásně znělých hloubek.“
Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla ve dvou premiérách – 1. a 2. října 2021 – Čajkovského slavné operní dílo Eugen Oněgin na Puškinův text. Lyrické scény na text podle A. S. Puškina, jak zní přesný název v partituře, nastudoval hudebně dirigent Martin Peschík, režisérem inscenace je Lubor Cukr, scénu a kostýmy realizoval David Janošek. Důležitou choreografii v tomto skvostném díle obstarala Lucie Mertová. Sborové scény nastudoval sbormistr Martin Veselý. Představení proběhla ve dvou rovnocenných, za sebou jdoucích premiérách. Pro reflexi jsem zvolil druhou premiéru dne 2. října 2021.
Českobudějovické Jihočeské divadlo připravilo dvě nová taneční i operní představení. V DK Metropol se už zítra odehraje taneční divadlo z dílny Petra Zusky a Štěpána Benyovszkého s názvem Rádio Svobodná Bystrouška. V pátek 1. října se bude na stejném místě konat premiéra Čajkovského opery Evžen Oněgin a Mozartova opera Così fan tutte bude uvedena v Jihočeském divadle ve čtvrtek 14. října. Tam také tanečníci v sobotu 30. října vystoupí v premiéře inscenace s názvem 3+1.
„Petrdlík vedl orchestr naprosto suverénně s jasnou koncepcí.“
„Volba Ivany Veberové do hlavní postavy Ludmily byla naprosto skvělá, její dramatický soprán se nesl celým zaplněným hledištěm.“
„Jistý a čistý tenor Tomáše Kořínka bohužel nemohl v kratičkém vstupu příliš vyniknout.“
Dalším plodem spolupráce mezi Divadlem J. K. Tyla a Biskupstvím plzeňským bylo koncertní uvedení oratoria Svatá Ludmila Antonína Dvořáka. Zároveň byl odstartován Týden odložených premiér, kdy plzeňské divadlo od 4. do 11. září uvede na svých třech scénách celkem jedenáct slavnostních premiér inscenací opery, baletu, činohry i muzikálu, které se kvůli pandemii nemohly odehrát v uplynulých dvou sezónách ve svých plánovaných termínech. Na většinu představení je ještě k dispozici dostatek vstupenek.
„V ústředním kvartetu sólových rolí se představili Amir Khan, Ivana Veberová, Zdeněk Plech a Aleš Voráček.“
„Hudební stránka ležela na osvědčeném dirigentovi Martinu Peschíkovi, který se už mnohokrát osvědčil jako dirigent-praktik, s citem pro vedení pěvců, jejichž potřeby dokáže intuitivně vycítit.“
„Pan Pilař si musel jako nový operní šéf hodně dlouho počkat na své entrée, to se mu ovšem vydařilo nadmíru přesvědčivě!“
Opera Jihočeského divadla zahájila ve dnech 16. a 17. července letní sezónu – Léto s Jihočeským divadlem – představením premiéry populární Smetanovy komické opery Prodaná nevěsta. Stalo se tak přímo na návsi v Holašovicích, vzdálených přibližně patnáct kilometrů od metropole České Budějovice. Holašovice představují cennou památku, která je na seznamu UNESCO. Vynikající nápad realizovat právě zde populární Smetanovu operu! Už roku 1975 si zvolil legendární režisér a dirigent Václav Kašlík scenérii s typickými štíty holašovických selských domů ze šedesátých let 19. století pro svoji filmovou verzi Prodané nevěsty. Není náhodné, že půvabné jihočeské Holašovice lákaly a opětovně lákají k vytvoření inscenace Smetanovy komické opery. Pro Jihočeské divadlo je letní sezóna navíc tradičně zásadně důležitá známým Otáčivým hledištěm na zámku Český Krumlov, přidávají se Holašovice, ale také vodní zámek Blatná.
„Johann Strauss napsal za svého života patnáct operet. Ne všechny patřily k nejpodařenějším.“
„Na českých a moravských jevištích patří Netopýr k základnímu repertoáru většiny divadel.“
„Na konci, i přes spuštěnou oponu, byl slyšet výbuch radosti a nadšení všech účinkujících, že se první uvedení povedlo a že se konečně opět hraje.“
Deset dlouhých měsíců měla kultura covidovou pauzu. Každý soubor ji využil jinak. Ke slovu přišlo znovu domácí divadlo nebo obývákové koncerty. Někdo streamoval, jiný vydal CD. Všem ale chyběl kontakt s živým publikem. Chyběla ona alchymie mezi jevištěm a hledištěm, mezi umělci a posluchači. Soubory Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni patřily k těm, které pilně zkoušely a připravovaly premiéry podle dramaturgického plánu, i když je nemohly poté uskutečnit. A tak není divu, že v okamžiku, kdy došlo i k minimálnímu rozvolnění, Plzeňané byli hned připraveni. Jen místo premiéry to bylo – první uvedení. Vracíme se k němu po včerejší glose Jiřího Fuchse ještě jednou. Oba pohledy mají jedno společné: zdůrazňují radost z návratu publika do divadel.
„Martin Otava má vzácný cit pro režijní míru, Straussův ‚hit‘ inscenuje na barevné, líbivé scéně Lukáše Kuchinky v tradičním pojetí.“
„Mladý dirigent a nový šéf opery Jiří Petrdlík nastudoval slavné dílo zřetelně poctivě, ve svižných tempech.“
„Kdo zůstane zřejmě v paměti svojí divadelní originalitou postavy ředitele věznice Franka, je pro mne basista Jevhen Šokalo.“
Opera Divadla J. K. Tyla v Plzni zahájila svoji veřejnou činnost po dlouhé době koronavirové krize, dne 30. května v budově Nového divadla, uvedením klasické operety Netopýr od Johanna Strausse. Představení hudebně nastudoval a řídil mladý šéf plzeňské opery Jiří Petrdlík. Režisérem inscenace je ředitel DJKT a režisér Martin Otava, hraje se na scéně Lukáše Kuchinky, kostýmy navrhla Dana Haklová. Světelný design zajistil osvědčený Antonín Pfleger, vše v dramaturgii Zbyňka Brabce.
Operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni pro nadcházející dny připravil dvě premiéry, respektive první představení před opravdovým publikem. Zítra, v neděli 30. května, to bude Straussova opereta Netopýr, a sice od 19 hodin. Druhé „divácké“ představení je naplánováno na neděli 13. června. Dirigenty inscenace jsou Jiří Petrdlík a Jakub Zicha, režie se ujal Martin Otava a v hlavních rolích se alternují Amir Khan s Josefem Moravcem, Lucie Hájková s Ivanou Veberovou, Radka Sehnoutková s Vandou Šípovou či Michal Bragagnolo s Tomášem Kořínkem. Dalším představením premiérově za účasti diváků bude Rossiniho Italka v Alžíru. Hudebně ji povedou Jiří Štrunc a Jiří Petrdlík a v režii Jakuba Hliněnského se v hlavních rolích vystřídají Pavel Klečka s Jiřím Sulženkem, Lucie Kaňková se Zuzanou Kopřivovou, Ivana Šaková s Petrou Vondrovou, Michael Kubečka s Jevhenem Šokalem, Tomáš Kořínek s Danielem Matouškem nebo Jana Piorecká s Michaelou Zajmi. Opera bude uvedena v sobotu 5. června a v pátek 11. 6.
Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni přináší online projekt s názvem PRVNÍ ŘADA U VÁS DOMA. Každou sobotu večer, počínaje tou nadcházející, nabídne plzeňský stánek online představení ze záznamu, a to prozatím až do 10. dubna. V sobotu 20. února nastartuje řadu představení záznam z předpremiéry Straussovy operety Netopýr. Ta se konala 13. února a sólově v ní vystoupili Amir Khan, Ivana Veberová, Radka Sehnoutková, Tomáš Kořínek, Jakub Hliněnský, Jan Hnyk, Jana Foff Tetourová, Jiří Kubík, Jan Ježek a Roman Dušek. Účinkoval také Balet DJKT. Sbory nastudoval Jakub Zicha a vše hudebně vedl Jiří Petrdlík. Režie se zhostil Martin Otava.
Opera Národního divadla, Státní opera, Mecenášský klub Národního divadla a Bohemian Heritage Fund uvedou v příštím týdnu obnovenou inscenaci opery Tosca Giacoma Pucciniho. Představení Státní opery, které využívá legendární výpravu Josefa Svobody z období Velké opery 5. května (dnes Státní opery), je naplánováno na středu 9. září od 19 hodin. Hlavní hrdinku ztvární sopranistka Petra Alvarez Šimková, Maria Cavaradossiho tenorista Pavel Černoch, Scarpiu polský barytonista Krzysztof Szumański, Angelottiho basista Pavel Švingr, Spolettu slovenský tenorista Amir Khan, role Kostelníka se ujme basista Ivo Hrachovec a do role Sciarroneho produkce obsadila barytonistu Oldřicha Kříže.
„Hudební nastudování opery bylo ve zkušených rukách dirigenta Jiřího Štrunce, který zaručuje vždy solidní, pokorný muzikantský přístup.“
„Silným pozitivem plzeňské premiéry byli oba představitelé ústředních rolí.“
„Dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila – slovy Karla Sabiny ze závěru díla lze charakterizovat v resumé úspěšný vstup plzeňské opery do nové sezóny.“
Je to nezvyklé datum pro zahájení nové divadelní sezóny, podobné nepamatuji. Po koronavirovém výpadku na jaře letošního roku začala sezóna v Plzni již 9. srpna novou inscenací Smetanovy Prodané nevěsty. Pod taktovkou Jiřího Štrunce, v režii dosavadního šéfa plzeňské opery Tomáše Ondřeje Pilaře. Inscenace se vrací k typickým a tradičním krojům z Plzeňska, které navrhla Lenka Polášková. Scénu vytvořili Lukáš Kuchinka, světelný design byl v rukou osvědčeného Antonína Pflegera. Výbornou choreografii vytvořil Martin Šinták. Inscenátoři volili obsazení z interně angažovaných pěvců plzeňské opery, v čemž lze spatřovat určitý posun z optimismu devadesátých let, kdy začalo být novým ideálem divadlo hostů. K tomuto poznání se dochází praxí divadelního života nejen v Plzni. O tom však více v následující reflexi.
Celkem patnáct klasických koncertů, dvě operní představení pro děti, komponovaný pořad věnovaný vlivu Antonína Dvořáka na americkou hudbu a open air projekt Den s Antonínem Dvořákem s dvacítkou koncertních vystoupení a edukativními programy - to vše nabídne 52. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Koná se na nejrůznějších místech Příbramska od 25. dubna do 4. června.
„Ke Carmen se vracím nesmírně rád – komentuje dílo Jiří Štrunc.“
„Dirigentova volba temp vynikajícím způsobem koresponduje s jednotlivými španělskými tanci.“
„Při premiéře v roli Carmen excelovala svým hlasem, který má úžasnou hloubku, dynamiku a barvu, sólistka Národního divadla Brno Václava Krejčí Housková.“
Třetí premiérou sezóny operní scény v Plzni je jedna z nejhranějších oper vůbec – Carmen. Španělské rytmy a melodie jsou uvedeny na Nové scéně v souladu s filozofií divadla, kdy jedna opera v roce zazní mimo historickou budovu Velkého divadla.
Soubor opery plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu v premiéře novou inscenaci Dvořákovy komické opery Šelma sedlák. Neoprávněně opomíjené dílo, jehož děj se odehrává na Domažlicku v 18. století, se znovu zařadí do repertoáru divadla po 65 letech. Stane se tak v režii Zbyňka Brabce a v hudebním nastudování Jiřího Štrunce. V ústřední zamilované dvojici v rolích Bětušky a Jeníka uvidí diváci oblíbenou sopranistku Ivanu Veberovou v alternaci s finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka Marií Schmidtovou a tenoristy Tomáše Kořínka nebo Amira Khana, který se stal sólistou opery na počátku tohoto roku a již se s úspěchem představil v inscenacích Iris, Idomeneo a Nabucco. Dvořákova opera Šelma sedlák měla premiéru 27. ledna 1878 v Praze. Je skladatelovou pátou operou. „Hudba Šelmy sedláka je radostná, v národním tónu, čehož Dvořák dosahuje zejména hojným používáním českých tradičních tanců, zejména polky. Je také plná komplikovaných ansámblů se zajímavým vedením zpěvních hlasů. Hudba této opery je typicky dvořákovsky zdravá, a přestože patří k raným dílům, je v ní již mnoho z toho, co známe v jeho pozdější tvorbě,“ přibližuje operu dirigent Jiří Štrunc. Dramaturg a režisér Zbyněk Brabec to potvrzuje: „Po hudební stránce se jedná o zralé dílo již renomovaného skladatele, v němž vyniká česká melodika, kde je vypracovaná rytmická stránka i harmonie s instrumentací.“ Šelma sedlák, ač v poválečném období patřil k populárním operám, se u nás v posledních letech hrál velmi sporadicky. Plzeňské divadlo tuto ryzí českou klasiku uvedlo naposledy v roce 1954 v režii Bedřicha Kramosila a pod taktovkou Alberta Rosena. Nyní připravuje inscenaci pro všechny věkové skupiny. „Žádná Dvořákova opera se nehraje bez škrtů. K těm jsme přistoupili i v naší inscenaci, abychom jí zajistili větší spád a aby byla přijatelná pro dnešního diváka. Jsem přesvědčen, že půvabný lidový příběh diváky dojme i pobaví zároveň,“ vysvětluje režisér. Libreto nezapře inspiraci z tehdy úspěšných děl, jako byla Smetanova Prodaná nevěsta či Mozartova Figarova svatba. Bohatý sedlák zaslíbí svou pohlednou dceru Bětušku, milující chudého Jeníka, bohatému ženichovi. A tak se rozehrává příběh, ve kterém téměř každý připravuje nějakou lest a zároveň se stává i obětí.
„Plzeňský operní soubor sáhl k hudebně náročnému dílu. Naštěstí v konstelaci, kdy našel dobré pěvecké představitele.“
„Vášnivě zuřivá árie zhrzené Elektry je zvláštním neuzavřeným koncem celé opery.“
„Hudbou vyjádřená mořská scenérie našla v režijním, scénografickém a světelném pojetí adekvátní obrazy.“
Mozartova opera Idomeneo je do určité míry ještě zakotvena v barokním modelu a může proto působit složitě a zdlouhavě. Nová inscenace Divadla J. K. Tyla, vůbec první nastudování díla v Plzni, takový dojem nevyvolává. Úspěšně naopak komplikovaný antický příběh zpřehledňuje, je vizuálně zajímavá a hudebně dostatečně stylová, víc než uspokojivá. Soudě podle sobotního premiérového večera, rovným dílem na tom mají zásluhu režisérka Arila Siegert, scénograf Hans Dieter Schaal a dirigent Norbert Baxa.
"Premiérové představení patřilo především Kecalovi a Mařence."
"Na tuhle inscenaci se nebude chodit primárně kvůli operním áriím."
"Principál s nasládlým hlasem a v paruce se do ní hodí."
Smetanova Prodaná nevěsta, kterou Jihočeské divadlo nastudovalo ke stému výročí Československa, není žádným muzeem. Mladý slovenský režisér Marek Mokoš v české klasice dokázal vyhmátnout krásné detaily - neokoukané komediální momenty, jasné vztahy a neodolatelné situace. Inscenace, která měla v Českých Budějovicích premiéru 12. října, od začátku do konce baví a těší.
