Soubor Alinde Quintet uspěl v prestižní Mezinárodní soutěži komorní hudby Carla Nielsena v Kodani. Získal 3. cenu v kategorii dechové kvinteto. Soutěž se konala od 12. do 16. dubna a odborná porota ve čtyřech kolech vybírala ze čtyř desítek dechových ansámblů z celého světa. První cenu získal francouzsko-švýcarský Ensemble Astera, a druhou španělský SenArts Wind Quintet. V kategorii smyčcové kvarteto zvítězil dánský NOVO Quartet, za ním se umístil německý Quartett HANA a třetí skončil britský Kleio Quartet. Oba vítězné soubory navíc získaly i cenu za nejlepší provedení povinné skladby objednané pro soutěž. Alinde Quintet brzy vystoupí i doma v Česku, v úterý 25. dubna v rámci Českolipského komorního cyklu. Koncert se koná v kostele Mistra Jana Husa v České Lípě a nabídne díla Danziho, Nielsena i letos připomínaného Viktora Kalabise, od jehož narození uplynulo 27. února 100 let.
„Bylo vidět, že dirigent má dílo skutečně prožité.“
„Krček stavěl na soudobé hudbě XX. století i na jeho oblíbeném folkloru.“
„Brahmsovy skladby se vyznačují originalitou i technickou dokonalostí.“
Všechny významné symfonické orchestry v naší vlasti si nad koncertní činnost daly ještě dva závazky. Jednak výchovu nových posluchačů, vytvářením speciálních edukačních programů pro děti a mládež, jednak propagaci soudobé hudby. Nabízejí rezidenční pobyty, objednávají opusy, trvale mají kontakty s řadou současných skladatelů. Jedním z těch, s nimiž dlouhodobě spolupracuje Symfonický orchestr hl. města Praha FOK, je i Jaroslav Krček. Ve světové premiéře orchestr uvedl ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu jeho Koncert pro hoboj a orchestr op. 161.
„Třiadvacetiletá houslistka Terézia Hledíková ve Scherzu capricciosu Františka Ondříčka zaujala vřelým, intonačně jistým tónem.“
„Volná věta flétnového koncertu Mercadanteho byla v podání Taláckové provedena jakoby jedním dechem.“
„Celkové vyznění Čajkovského Čtvrté symfonie potvrdilo, že orchestr si se svým šéfdirigentem rozumí a jeho kvalita se jeví jako stále stoupající.“
Je skvělé, že současný management orchestrů dává příležitost sólově vystoupit i velmi mladým hudebníkům na začátku jejich kariéry. V Plzni tak vystoupila houslistka Terézia Hledíková, mimo jiné nositelka ceny ze soutěže Young Paganini v polské Legnici v roce 2018, a flétnistka Anna Talácková, laureátka soutěže Pražského jara v roce 2019. Vrcholem programu bylo provedení Čajkovského Čtvrté symfonie f moll, op. 36.
V neděli 19. prosince rozezní od 19:30 hodin Sál Martinů na pražské HAMU dechový soubor Alinde Quintet se skladbami českých autorů. Připomene letošní sté výročí narození brněnského skladatele Jana Nováka jeho zřídka uváděným dílem. Rodák z Nové Říše, který strávil část života v emigraci v Dánsku, v Itálii, v Americe a v Německu, studoval skladbu u Pavla Bořkovce, Aarona Coplanda či Bohuslava Martinů. Concertino pro dechové kvinteto z roku 1957 je ovlivněno právě jazzem a tvorbou Bohuslava Martinů, který byl Novákovým doživotním přítelem. Inspirací pro dechovou tvorbu byla Novákovi jeho dcera, flétnistka Clara Novak, která provedla premiéry většiny jeho děl. Dále na koncertě zaznějí stěžejní díla české hudební literatury – vybrané částí z opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka v úpravě pro dechové kvinteto a obdobná úprava Smyčcového kvartetu Antonína Dvořáka zvaného Americký. Členy souboru jsou flétnistka Anna Talácková, hobojistka Barbora Trnčíková, klarinetista David Šimeček, fagotista Petr Sedlák a hornista Kryštof Koska.
„Není lehké vytrvat s přípravou věcí, které není možné realizovat.“
„Bez publika muzikant nic nezmůže.“
„Hudba je skvělým lékem na tyto podivné časy a může nám dát mír a naději.“
Janáčkova filharmonie hraje dnes online koncert s mladými umělci. Během jednoho večera se rozezní hned několik skladeb pro různé sólové nástroje s doprovodem orchestru. S ostravskými filharmoniky se představí flétnistky Anna Talácková a Sylvie Schelingerová, harfistka Amelia Tokarska a kontrabasista Dominik Seďa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se svěřují se zkušenostmi ze vstupu do profesionální muzikantské praxe, uvažují nad streamovanými programy a přibližují průběh života v době koronakrize.
Janáčkova filharmonie Ostrava chystá dva další online koncerty. První z nich, s názvem Talentované mládí, nabídne JFO v živém přenosu na svých sociálních sítích zítra, ve čtvrtek 25. února od 18 hodin, a to v podání mladých nadaných hudebníků. Jejich představení zaznamenají pro stream kamery absolventů a studentů oborů multimediálních technik a audiovizuální tvorby na Slezské univerzitě v Opavě. Fotoreportáž zase pořídí studentka Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Začínající muzikanty hned následující týden na pódiu vystřídají profesionální hudebníci. Ve čtvrtek 4. března od 19 hodin zazní Mahlerova Symfonie č. 4 G dur pod taktovkou Tomáše Netopila se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou v sólovém partu. V první půli dojde na Kontrabasový koncert Nina Roty a sólo přednese Martin Raška. Oba koncerty proběhnou ve společenském sále Domu kultury města Ostravy bez osobní účasti posluchačů a bude je možné sledovat na YouTube stránce orchestru i zde.
„Slovné spojenia ako ‚radosť zo spoločného hrania‘ sú tak trochu klišé, v súvislosti s týmto orchestrom nemožno túto ich devízu opomenúť.“
„Dobre sa predviedla sekcia drevených dychových nástrojov, ktorá zvládala exponované miesta vo všetkých číslach koncertu.“
„Za normálnych okolností by predohra k Sile osudu určite viedla k frenetickému potlesku: ten zaznel teraz aspoň z nahrávky.“
Očakávaný koncert Českej študentskej filharmónie s názvom „A přece se učí!“ odvysielala stanica ČT art v sobotu 20. februára. Leitmotívom podujatia bolo vzdelávanie: jednak bol projekt poďakovaním ľuďom, ktorí sa o vzdelanie starajú, jednak predstavil (v tom najlepšom svetle) vzdelávacie aktivity Českej filharmónie.
„Hráčky upoutaly svou vysokou zvukovou kulturou a vynikající technikou s citem pro frázování a nenásilné dynamické oblouky.“
„Panovala tu jednotící souhra tří individualit – emocionální houslistky, vřelé violoncellistky a stylové klavíristky.“
„Mladé muzikantky potvrdily, že Smetana hloubkou svých děl oslovuje každou generaci interpretů bez ohledu na životní zkušenosti.“
Absolventské koncerty posluchačů HAMU mají vysokou úroveň a snesou ta nejvyšší měřítka hodnocení. Nejinak tomu bylo v úterý 3. března v Sále Martinů, kde vystoupilo Quasi Trio ve složení Marie Hasoňová (housle), Judita Škodová (violoncello) a Kateřina Ochmanová (klavír). V programu složeném z děl žijících a nežijících autorů hráčky zaujaly svou technickou úrovní i hlubokým vhledem do interpretovaných skladeb.
„Koncertu se bojíme den předem, pak možná ten den a je hotovo. Na soutěži se všechno táhne mnohem delší dobu.“
„Je hezké, když přijdou lidi po koncertě, že se jim to líbilo, ale člověku to nepomůže rozjet kariéru, samo o sobě to nepřinese příležitosti k hraní.“
„Nadchnout pro hudbu je fantastické umění a hrozně ráda bych tohle jednou dělala i já ve vztahu ke svým studentům nebo k posluchačům.“
Pokud spočívá hlavní smysl soutěží v setkávání, flétnová soutěž Pražského jara obdivuhodně plní tento úkol ještě týden po finále. Setkala jsem se díky ní s flétnistkou Annou Taláckovou, která na Pražském jaru vybojovala druhé místo a s níž jsme se kupodivu dosud neměly možnost seznámit, ačkoli jsme obě flétnistky a není mezi námi ani příliš velký věkový rozdíl. Setkání proběhlo v příjemné pražské kavárně, jako kolegyně jsme si hned potykaly a strávily spolu dvě hodiny plné spontánního sdílení zážitků a zkušeností s příslibem možné další spolupráce i dalších setkání. Aničce vedle její cílevědomosti a seriózního přístupu k oboru nechybí humor a nadhled a převážně v tomto duchu proběhl i náš rozhovor.
„Jednou z novinek bylo využití cembala s violoncellem v druhém kole.“
„Vítanou novinkou bylo zařazení povinné komorní skladby do programu finálového kola.“
„Výsledné rozhodnutí poroty mohlo být pro mnohé překvapivé.“
Letošní flétnová soutěž Pražského jara našla své laureáty. Jsou jimi Chaeyeon You z Koreje, která získala první cenu, na druhém místě Češka Anna Talácková a flétnista Yu Yuan z Číny, na třetím pak Niamh McKenna reprezentující Irsko a Německo. Porota se tak rozhodla po zásluze ocenit všechny finalisty náročného tříkolového klání, které jsme mohli v Praze sledovat od rána 9. května až do pozdních hodin 14. května, kdy se uzavřelo jeho finále v pražském Rudolfinu.
„Kdokoli z flétnistů, kteří se letos v Praze představili, má šanci v hudebním světě uspět bez ohledu na výsledek pražského klání.“
„Tvorba Jaroslava Pelikána, autora letošní skvělé novinky pro soutěž, bude do značné míry objevem i pro české publikum.“
„Nabízí se otázka, zda jsou v hraní jednotlivých účastníků patrné nějaké národnostní rozdíly.“
Debaty o smyslu hudebních soutěží se vedou léta, snad od počátku, co tato klání vznikla. Podle mnohých je diskutabilní, nakolik má smysl srovnávat něco tak individuálního a neuchopitelného, jako je hudební interpretace. Je přece žádoucí, aby každý hudebník přinášel svým vystoupením něco osobitého, něco, co nás může oslovit, zasáhnout. To ovšem nelze nijak porovnat. Objektivně srovnatelné hodnoty jako tempo, dynamika, technická preciznost nebo počet chyb jsou samozřejmě důležité, ale ty nám o kvalitě nebo skutečné hodnotě hudební interpretace mnoho neřeknou. Nejsou nositeli toho nejdůležitějšího, tedy skutečného obsahu hudebního sdělení.
