„Tak kultivovaný, vzdušný, procítěný, intonačně zcela čistý tón se slyší jen málokdy. Byl to prožitek absolutní souhry, vzájemného porozumění a identického hudebního cítění.“
„Isabelle Faust s Antoinem Tamestitem v Mozartovi předvedli takové spektrum muzikality a schopnosti dát svůj dar ve prospěch hudby a autora, až to bylo k neuvěření.“
„Hudebníci v souznícím dialogu, rozezpívanosti, dynamických kontrastech i složitých prolínáních hlasů přinesli posluchačům opravdu jedinečný zážitek.“
Jak šťastnou volbou byla rezidence violisty Antoina Tamestita na letošním Pražském jaru, se ukázalo i v neděli 21. května ve Dvořákově síni Rudolfina. Posvěcený umělec vystoupil s houslistkou Isabelle Faust a oba posluchačům přiblížili krásu zvuku svých nástrojů a v programu širokého stylového spektra jim připravili jeden z vrcholných zážitků letošního festivalu.
„S výsledky letošního prubířského klání se širší publikum mohlo seznámit během podvečerního koncertu s následným vyhlášením tolik očekávaného pořadí.“
„Vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v kategorii viola se stal Francouz Sào Soulez Larivière… Hned prvními tóny, včetně mikrointervalů, se projevil jako skutečný kouzelník svého nástroje.“
„Pozornost, jakou letošní Pražské jaro věnovalo viole, nejenže jednoznačně potvrdila její nepostradatelnost, ale i oprávněnou svébytnost jako sólového nástroje.“
Překvapení v rámci prvního týdne mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bylo sice neokázalé, o to ale účinnější, neboť letos se poprvé v historii této mimořádné kulturní události soutěžilo v oboru viola. Interpretační soutěž Pražského jara má ve světě odpovídající zvuk, pro mnohé účastníky a hlavně laureáty mohou znamenat úspěšný start na mezinárodní koncertní scéně. S výsledky letošního prubířského klání se širší publikum seznámilo během podvečerního koncertu s následným vyhlášením tolik očekávaného pořadí nedlouho před půlnocí, v sobotu 13. května v pražském Rudolfinu.
„Tamestit dokázal využít kompoziční invenci vloženou do spodního rejstříku nástroje v ušlechtilém snivém tónu, který v horních polohách neztrácel tónovou kvalitu.“
„Tamestit s Tiberghienem rozehráli na ploše kolem patnácti minut strhující proměnlivou řadu variací, přičemž první polovinu skladby hrál violista con sordino. Dosáhl tím skvělé iluze renesanční loutnové produkce, kterou transponoval do dalšího průběhu skladby.“
„Violista demonstroval tónové kvality svého unikátního nástroje – melodickou pružnost tónu, šíři jeho barvy na nejhlubší struně c, eleganci na dalších strunách a konkrétní jasnou artikulaci zvuku na nejvyšší struně.“
Dvořákova síň Rudolfina v sobotu 20. května přivítala violistu Antoina Tamestita, rezidenčního umělce Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Klavírním partnerem violového virtuosa byl francouzský pianista Cédric Tiberghien. Dramaturgická volba směřovala k populárním opusům violové literatury, které autoři nadali schopnostmi demonstrovat specifika nástroje, jak je svět nejlépe poznal v legendární symfonii pro sólovou violu a orchestr Harold v Itálii od Hectora Berlioze.
„Autor, německý Žid žijící až do roku 1991 v Sovětském svazu, se ve svém díle po celý život potýkal se základním problémem identity. Po matce Němcem mezi Rusy, po otci Židem mezi Němci a katolíkem v převážně pravoslavném prostředí.“
„Extrémně náročný sólový part violy nenese ani stopy nástrojové exhibice, ale v propojení s orchestrem poskytuje výjimečně závažnou, niternou výpověď maximální výrazové síly.“
„Už ze spolupráce ve skladbě Schnittkeho jsme poznali, že u pultu orchestru stojí zcela komplexní, všestranně muzikální a po profesní stránce perfektně vybavená hudební osobnost, jejíž nepostižitelné fluidum vyzařuje do orchestru i do koncertního sálu.“
Na hudební mapě Evropy, a zdá se, že i celého kulturního světa, přibylo v krátkém čase několika posledních let nové jméno. Doslova raketovou rychlostí se vřítil do mezinárodního koncertního života nyní sedmadvacetiletý finský dirigent Klaus Mäkelä. Nedávno řídil poprvé Berlínské filharmoniky a nyní rovněž poprvé stanul v českém debutu u pultu České filharmonie jako host festivalového koncertu Pražského jara.
„Cesta hlubšího pronikání do hudby nikdy nekončí.“
„Má cit pro tvorbu hudebních okamžiků, formováním jednotlivých frází dosahuje strhujících výsledků.“
„Nikdo z nás dvou nemá poslední slovo. To ani v hudbě nejde.“
Pozorně a s velkým očekáváním sledovaný debut má 17. května v Praze sedmadvacetiletý finský dirigent Klaus Mäkelä, šéfdirigent Filharmonie Oslo a Orchestre de Paris a designovaný šéfdirigent amsterdamského Orchestru Concertgebouw. S Českou filharmonií připravil pro Pražské jaro Mahlerovu První symfonii a Violový koncert Alfreda Schnittkeho se sólistou Antoinem Tamestitem, rezidenčním umělcem letošního festivalu.
„To, co hráči dokázali ve ztišených plochách, jak jemným tónem hráli, dokonale odkrylo snovou, křehkou krásu tohoto nástroje.“
„Linie, které se vzájemně proplétají i existují nezávisle na sobě, oba hráči tlumočili tak sehraně a přesvědčivě, že předivo této komplikované skladby se před posluchači srozumitelně rozplétalo v jednotlivých částech, liniích, plochách…“
„Knoxova skladba je posluchačsky velmi přívětivá, každý takt je zajímavý – a zejména je nádherná zvukově. Další důkaz obhajoby violy jako sólového nástroje!“
Neuvěřitelný kousek se podařil Pražskému jaru. O společném vystoupení sedmi světových violistů na jednom pódiu si mohou organizátoři koncertních sezon nechat jen zdát. Na festivalu se tahle událost uskutečnila díky tomu, že proslulí hráči zasedli v porotě pražskojarní soutěže a ochotně přijali nápad dramaturga festivalu Josefa Třeštíka společně si zamuzicírovat. Tuhle radost a potěšení jsme si společně s nimi mohli vychutnat na matiné v Anežském klášteře v sobotu 13. května. Zážitek to byl výjimečný.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro od středy 17. do neděle 21. května nabídne deset koncertů. Z orchestrů vystoupí Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu či Essenští filharmonikové. Sólisté, sbor a orchestr Národního divadla nabídnou Dvořákovu operu Armida, své pěvecké umění v písních předvede mladá mezzosopranistka Bella Adamova, představí se cembalista Jean Rondeau, který vystoupí i se souborem Nevermind Trio a v komorních i symfonických projektech zahraje rezidenční umělec festivalu, violista Antoine Tamestit. Na programu bude i koncert mladých talentů, stipendistů projektu MenART.
V pátek 12. května se ve Smetanově síni Obecního domu koná zahajovací koncert osmasedmdesátého Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Od dvaceti hodin vystoupí orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem a tradičně zazní cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Na dobu do 2. června je připraveno více než třicet koncertů, na dvou posledních zazní Beethovenova Devátá symfonie.
„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“
„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“
„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?
Festival Pražské jaro už ťuká na dveře, ještě před ním však přichází Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. 7. května – 5 dní před začátkem festivalu – začíná soupeření tentokrát v oborech viola a trombon. Zatímco trombon zdaleka není novinkou a v 74leté historii soutěže už proběhlo celkem devět klání ve hře na tento žesťový nástroj (naposledy v roce 2011), viola bude mít soutěžní premiéru; hlavní pozornost tak náleží jí. Soutěž končí 13. května v Dvořákově síni Rudolfina finálovými večerem violistů, resp. 14. května netradičně v Obecním době, jeho Smetanově síni, vystoupením hráčů na trombon.
Do prvního kola letošní květnové Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru viola vybrala soutěžní komise čtyřiačtyřicet mladých hudebníků ze sedmnácti zemí. Do Prahy dostalo pozvánku také šestačtyřicet soutěžících v oboru trombon, kteří pocházejí z dvaceti zemí. Komise v oboru viola ve složení Kristina Fialová, Petr Holman, Pavel Nikl, Jan Pěruška a Karel Untermüller na základě zaslaných nahrávek anonymně posuzovala interpretaci skladeb Johanna Sebastiana Bacha a Friedricha Hermanna. V případě trombonu zaslali kandidáti nahrávku své interpretace díla Ferdinanda Davida. Výkony hodnotili Robert Kozánek, Lukáš Moťka, Jiří Novotný, Stanislav Penk a Josef Šimek.
Asociace hudebních festivalů České republiky se ohlíží za uplynulým rokem a přináší souhrnné statistiky kulturních akcí, které uspořádali její členové. Instituce reprezentuje patnáct významných českých festivalů klasické hudby, které svým programem rozeznívají území celé České republiky a termínem konání naplňují kalendář celého roku, například mezinárodní hudební festivaly Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Český Krumlov, Harmonia Moraviae a další.
Do interpretační soutěže organizované festivalem Pražské jaro se pro rok 2023 přihlásilo po osmi desítkách mladých violistů a trombonistů z 35 zemí světa. Na základě poslechu nahrávek budou v příštích týdnech vybráni ti, kteří pak přijedou v květnu do české metropole na soutěžní vystoupení. Klání je určeno hudebníkům do 30 let. V oboru viola, uspořádaném ve čtyřiasedmdesátileté historii soutěže poprvé, se jich přihlásilo nejvíce z Číny, Jižní Koreje a USA; v oboru trombon je nejvyšší počet přihlášených z Česka, Polska a Německa. Veřejně přístupná kola soutěže se uskuteční od 7. do 14. května. Třetí kolo oboru viola je naplánováno na sobotu 13. května do Rudolfina, finalisté vystoupí s Filharmonií Hradec Králové za řízení Roberta Kružíka. Trombonisté se utkají ve finále v neděli 14. května v Obecním domě za doprovodu PKF-Prague Philharmonia a dirigenta Ondřeje Vrabce. Předsedou violové poroty bude Francouz Antoine Tamestit, porotě v oboru trombon má předsedat Polák Zdzisław Stolarczyk.
Rok 2023 bude pro Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro v mnoha ohledech výjimečný. Poprvé v historii se bude soutěžit v oboru viola, druhým oborem bude trombon, který se do soutěže vrací po dvanácti letech. Už čtyřiasedmdesátý ročník soutěže se bude konat od 6. do 14. května příštího roku v Praze. Soutěžní podmínky Pražské jaro zveřejnilo s velkým předstihem právě s ohledem na nově zařazený obor. Registrace do soutěže bude spuštěna na začátku letošního září. Kompletní soutěžní podmínky, repertoár a harmonogram soutěže zájemci naleznou na webových stránkách festival.cz/soutez.
„Své vrcholné umění odevzdali filharmonici ve čtvrtek večer Bartókovi.“
„Hráčská technika a muzikalita Antoina Tamestita a vroucný sametový zvuk jeho violy zapůsobily na posluchače jako roznětka.“
„Klasicistní symfonie si žádá soustředěnější a v detailech propracovanější interpretaci, než tomu bylo během čtvrtečního koncertu.“
Večer s Českou filharmonií v rámci cyklu C2 vyvolal nadšení i otázky. Přínosem koncertů konaných ve dnech 6. až 8. února bylo uvedení skladby Stevea Reicha Hudba pro ansámbl a orchestr (2018) a velkým objevem se stalo vystoupení francouzského violisty Antoina Tamestita v Bartókově Koncertu pro violu a orchestr. Otázky vzbudila dramaturgie koncertu. Po Bartókovi bezprostředně následovala Beethovenova První symfonie, jejíž zařazení mohlo zdánlivě tvořit klasicistní protějšek minimalistickému Reichovi, ale po nespoutaném Bartókovi měly orchestr i obecenstvo co dělat, aby se do vod této uměřenosti vrátily.
Francouzský violista Antoine Tamestit naváže na konci tohoto týdne na svůj pondělní recitál čtyřmi koncerty s Českou filharmonií. Přednese Koncert pro violu a orchestr, jedno z posledních děl Bély Bartóka. O víkendu pak legendární klavírista Alfred Brendel osobně nechá diváky nahlédnout do svého hudebního života a představí pozdní klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena.
