„Čtenáře působivě provádí i centrem rakouské metropole, především jejími architektonickými dominantami a hvězdami na chodnících města s vročeními skladatelů a hudebních umělců, kteří jsou spjatí s historií slavného orchestru.“
„Z dobové historie upozorňuje např. na tvorbu Richarda Wagnera, Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Johannese Brahmse a Richarda Strausse, jejichž díla orchestr zařadil do svého repertoáru a uváděl některá z nich rovněž pod jejich taktovkou.“
„Velmi srozumitelně dokázal objasnit i specifika typického „vídeňského zvuku“ a přiblížit náročnou profesi hudebníků.“
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha hostí letos na podzim Vídeňské filharmoniky, které bude ve Dvořákově síni Rudolfina 13. září 2023 řídit proslulý mladý dirigent Jakub Hrůša, sólově vystoupí mimořádný klavírista Igor Levit. Kdo by chtěl již nyní více nahlédnout do zákulisního dění slavného rakouského tělesa, může si s radostí otevřít německou odbornou a popularizační publikaci Das Orchester, das niemals schläft / Orchestr, který nikdy nespí, kterou napsal v roce 2017 významný rakouský rozhlasový a televizní moderátor, dramaturg a publicista Christoph Wagner-Trenkwitz. Publikaci inicioval houslista první sekce tělesa a bývalý předseda orchestru Andreas Großbauer. Knihu zaštítil bývalý spolkový rakouský prezident Heinz Fischer, současný čestný patron Vídeňských filharmoniků.
Sedmašedesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Košické hudební jaro se bude konat od 27. dubna do 25. května. Během této doby budou na koncertech zastoupeny státy jako Japonsko, Čína, Venezuela, Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Itálie, Česká republika a Slovensko. Pořadatelé nabídnou komorní hudbu, vystoupí soubory specializované na historicky poučenou interorientaci, ale i pořádající Státní filharmonie Košice. Hudební setkání jsou naplánována do košického Domu umění a do synagogy na Zvonařské ulici.
„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“
„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“
„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“
Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.
„V provedení Vídeňských filharmoniků zaznělo dílo technicky úžasně, zpěvně a subtilně, s mnoha barvami a svítivými dynamickými nuancemi.“
„Christian Thielemann řídil těleso s nesmírnou kreativitou v gestech a ve výraze, monumentální dílo nastudoval zpaměti.“
„Emotivně působilo provedení jak niterně kontrolovaná exploze dojemnosti, radosti, sváru i vnitřních dramat s puncem velkolepých orchestrálních efektů.“
Společnost přátel hudby ve Vídni pořádala ve Zlatém sále o víkendu koncerty Vídeňských filharmoniků, které řídil světoznámý dirigent Christian Thielemann. V rámci obou stejných programů zazněla velkolepá Osmá symfonie Antona Brucknera. Nedělním koncertem se završilo únorové vídeňské hostování německého Maestra u slavného rakouského orchestru, se kterým se v současnosti vydal na krátké zahraniční turné. Po Frankfurtu nad Mohanem, společně zamíří do New Yorku a Berkeley. V newyorské Carnegie Hall zazní tento týden i Brucknerova majestátní symfonie.
„Robert Bílý, víťaz minuloročnej Hummelovej súťaže potvrdil, že je vychádzajúcou hviezdou českej pianistiky.“
„Symfónie Antona Brucknera znejú v bratislavskej Redute pomerne zriedkavo.“
„V osobe Ralfa Weikerta našlo ikonické Brucknerovo dielo ideálneho umeleckého interpreta.“
Na ďalšej dvojici abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 9. a 10. februára 2023 sme v Redute privítali dvoch generačne od seba vzdialených umelcov. Vychádzajúcu hviezdu mladej českej pianistiky Roberta Bílého, suverénneho víťaza posledného, 10. ročníka Medzinárodnej klavírnej súťaže J. N. Hummela a nestora európskej dirigentskej školy, vyše osemdesiatročného rakúskeho symfonického i operného mága Ralfa Weikerta, ktorý sa za dirigentským pultom nášho prvého orchestra objavuje pravidelne. Program koncertu zahrnoval dve ťažiskové diela romantickej autorskej proveniencie nášho západného suseda – 1.koncert pre klavír a orchester C dur, op. 15 Ludwiga van Beethovena a majestátnu Symfóniu č.4 Es dur „Romantickú“ Antona Brucknera, zemitého hornorakúskeho vidieckeho čudáka, no zároveň, ako píše v programovom bulletine ku koncertu vo svojom znamenitom texte muzikológ Andrej Šuba, „vizionára, wagnerovského epigóna a teutónskeho mystika“. Ťažko si predstaviť odľahlejšiu, no zároveň mimoriadne podnetnú, dramaturgickú kombináciu.
„Místo za ním krátce na to přijal klavírista a varhaník Marek Kozák, jehož jméno je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu."
„Po několika vytleskáních a ovacích ve stoje ještě vtipně poukázal na délku skladby, která přesahuje půl hodiny, a jako přídavek zahrál novou verzi Chopinova Valčíku v úpravě Leopolda Godowského."
„Závěrečná část skladby jako by pomocí cressendových a decressendových motivů smyčců s velmi jemnou dynamikou romanticky vykreslovala krásy rakouské krajiny, hor a pastvin. Je zde zřetelný odkaz na Brucknerem opěvovaného Wagnera, ale i Mozarta či Beethovena."
Čtvrteční večer 12. ledna v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc, koncert s podtitulem Hledání kořenů a patriotismu v hudbě, byl patřičně zahájen skladbou Bedřicha Smetany. Skladatelem, často nazývaným duchem země. Šlo o předehru z opery Tajemství. Orchestr, jenž byl tentokrát veden Robertem Jindrou, který je nejen hudebním ředitelem a dirigentem Opery Národního divadla v Praze, ale také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, navodil silnými folklorními prvky skutečně patriotickou atmosféru. V sedmiminutové introdukci zazářila zejména smyčcová sekce, konkrétně precizně zahraný cellový part a bezchybná presto hra houslí. Jednotlivá posluchačská místa byla až do posledního obsazena.
Moravská filharmonie Olomouc vystoupí ve čtvrtek 12. ledna od 19 hodin v Redutě, a to pod vedením Roberta Jindry. Stěžejním dílem bude Koncert pro klavír a orchestr f moll, op. 6 Karla Kovařovice, ve kterém se sólového partu ujme Marek Kozák. Koncert orámují skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera. Veřejná generální zkouška proběhne týž den od 9:30 hodin. Beseda s umělci bude na pořadu od 18 hodin v Mozartově sále.
„Česká filharmonie hrála díla Manuela de Fally pod taktovkou Juanja Meny akademicky, vřele a s charakterem lehčí estrády.“
„Clara Mouritz zazářila na koncertě v provedení třech songů, který byl výběrem z Pěti černošských písní Xaviera Montsalvatgeho.“
„Ve Dvořákově síni Rudolfina podal Pablo Sáinz-Villegas oslnivý virtuózní výkon.“
Česká filharmonie zahájila nový rok slavnostním koncertem ve Dvořákově síni Rudolfina. Ve srovnání s Vídeňskými filharmoniky, jejichž Novoroční koncert patří k nejvýznamnějším společenským světovým hudebním událostem a jeho programovou doménou jsou vždy skladby slavného rodu generace Straussů, vedení našeho prvního tělesa letos nabídlo posluchačům výhradně španělskou hudbu, uvedenou bez bližší souvislosti s českou kulturou. Dramaturgicky i interpretačně byl ovšem program velkou výzvou nejen pro orchestrální hráče, ale i pro přizvané hostující umělce ze Španělska, kteří v Praze s naším prvním tělesem debutovali.
„Program představil dalšího Maďara, pro změnu coby sólistu. Byl jím Hamarův mladší krajan, klavírista József Balog.“
„Bartókův Koncert pro klavír a orchestr E dur byl dárkem čtyřiašedesátiletého skladatele jeho výrazně mladší ženě, klavíristce Dittě Pásztory.“
„Moravská filharmonie Olomouc se svého úkolu zhostila, myslím, víc než dobře. S šéfdirigentem si rozumí, vyhoví mu, mezi ním a orchestrem přeskočila pozitivní jiskra.“
Zajímavým souběhem své práce a svého soukromí se koncem října ujal taktovky nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, Budapešťan Zsolt Hamar. Hned poté, co oslavil své čtyřiapadesátiny, uchopil taktovku při dvou inauguračních koncertech, věnovaných připomínce vzniku samostatného Československého státu. (Ponechme stranou poťouchlý paradox, že přitom jeho rodné Maďarsko tehdy přišlo o kus území v náš prospěch; netřeba zdůrazňovat, že Zsolt Hamar – coby rozumný Evropan dneška – je nad dávné rozmíšky povznesen.) Uplynulo několik týdnů a Hamar, který doma stíhá i vyučovat a vést mezinárodní dirigentské kurzy, se do Olomouce vrátil. Opět ke dvěma vystoupením, tentokrát ovšem ukotveným v rámci symfonických cyklů, prolínajících se celou koncertní sezónou. Proběhly 1. a 2. prosince 2022.
Světové hudební časopisy a zástupci mezinárodních kulturních institucí vybrali z letošních nahrávek pro nominace v kategorii Symfonická hudba na ceny ICMA i tři, které vznikly ve spolupráci Jakuba Hrůši a Bamberských symfoniků. Nominovány byly dva záznamy, kterými Bamberští symfonikové uzavírají nahrávací cyklus Brahms–Dvořák u společnosti Tudor. Z Deutsche Grammophon je do nominací zařazeno CD obsahující Symfonii č. 1 E dur Hanse Rotta, Mahlerovu skladbu zvanou Blumine a Brucknerovo Symfonické preludium. Vítězové budou oznámeni 18. ledna příštího roku.
„Český filharmonický sbor Brno potvrdil své kvality v sezpívanosti, přesném frázování, artikulaci, dynamických možnostech a kultivovanosti profesionálních hlasů.“
„Nelehkého flétnového partu se skvěle zhostila Hana Hána, její krásný tón byl podle potřeby jednou sólem, jindy orchestrem ve spojení s varhanami Martina Jakubíčka.“
„Festival, založený od začátku na duchovních hudebních základech, tak skončil v nejlepším možném stylu.“
Dvacátý první ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica je minulostí. V sobotu 15. října 2022 zazněl jeho závěrečný koncert, který poprvé představil publiku v České Lípě v klášterní bazilice Všech svatých Český filharmonický sbor Brno. Právě toto těleso se organizátoři snažili angažovat několik let a je pro ně satisfakcí, že se to konečně podařilo. Velká návštěvnost koncertu, ostatně i celého uplynulého festivalového ročníku, potvrdila, že tato volba byla správná.
Jednadvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica dospěl do svého finálního týdne, který nabídne čtyři projekty. Ve středu 12. října je na program zařazena předpremiéra filmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, kterou uvede Kino Crystal v České Lípě. Ve čtvrtek 13. října festival zavítá do Teplic, kde v koncertním sále místní konzervatoře vystoupí v rámci belcantového večera sopranistka Olga Jelínková a tenorista Daniel Matoušek za klavírního doprovodu Marcela Javorčeka. V pátek 14. října se bude v Kině Crystal konat koncertní pocta geniálnímu filmovému skladateli Zdeňku Liškovi za účasti Petra Maláska a dalších hostů. V sobotu 15. října se hlavní koncertní řada festivalu uzavře symbolicky v českolipské bazilice Všech svatých slavnostním koncertem Českého filharmonického sboru Brno pod vedením Petra Fialy. V listopadu posluchače čeká ještě festivalový epilog.
„Díky neutuchajícímu nasazení a pečlivosti si houslista udržel pozornost po celou dobu Mendelssohnova koncertu.“
„Patočkovo skromné vystupování působilo dojmem, že náročná místa jsou přeci vlastně jednoduchá a hraná s naprostou samozřejmostí.“
„Senzačně zvládnuté tutti fráze i individuální sóla, perfektní souhra a pečlivě vystavěný celek byly významnými ingrediencemi zaručujícími úspěch Brucknerovy symfonie.“
Za malé hudební svátky by se dala považovat dvojice koncertů s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Antona Brucknera v pražském Obecním domě s premiérou ve středeční podvečer. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK dirigoval Ion Marin. Na domácí půdě, ovšem v roli sólisty, vystoupil koncertní mistr tělesa Roman Patočka. Program tvořený dvěma symfonickými díly chytl za srdce nejednoho posluchače a poměrně početné publikum nadchl.
Hudba Johanna Sebastiana Bacha zahájí v úterý 4. října v 19:30 hodin v kostele svatých Šimona a Judy komorní cyklus Stará hudba Pražských symfoniků. Čtyři cembalisty doprovodí soubor Musica Florea. Houslista Roman Patočka bude sólistou koncertů Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK pod taktovkou dirigenta Iona Marina. Program nabídne Houslový koncert Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a „Romantickou“ symfonii Antona Brucknera. Koncerty se budou konat ve středu 5. a ve čtvrtek 6. října v 19:30 hodin v Obecním domě. Středečnímu koncertu bude od 18:15 hodin předcházet Setkání s umělci, hosty budou právě Roman Patočka a Ion Marin.
Program úzce propojený s osobností rodáka z Lince Antona Brucknera představí dnes a zítra PKF – Prague Philharmonia na prestižním mezinárodním festivalu Brucknerfest. Orchestr povede Eugen Tzigan a účinkovat bude i Pražský filharmonický sbor. Sólisty budou sopraniska Claudia Barainsky, barytonista Nikolay Borchev a houslistka Chouchane Siranossian.
Devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc se bude konat v termínu od 25. září do 22. října. Zachovává tradiční dobu konání, počet koncertů i kvalitu pozvaných interpretů jako ročníky předešlé. Návštěvníci jsou zváni na sedm koncertů do arcidiecézního muzea a do pěti dominant města: dómu svatého Václava, chrámu Panny Marie Sněžné, baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, kaple Božího těla / Konvikt a do Husova sboru. Program letošního ročníku nabízí ojedinělý a žánrově i druhově pestrý program složený z duchovní hudby více než šesti století.
„Violetta je náročná role a Lucie Kaňková se jí zhostila výborně. Její dynamický rejstřík ve mně maximálně rezonoval ve druhém a třetím dějství jak v dojemných pianissimech, tak i úpěnlivých fortissimech.“
„Představení je minimalisticky koncipované a kéž by si z toho vzali příklad ti, kdo ´obohacují´ podobně slavná díla o novátorské přístupy až základní ´revoluční´ pojetí.“
„Bruckner je stejně tak milovaný velkými a náhlými kontrasty božských pianissim, jako i majestátnými katedrálními plochami fortissimo – a alespoň ze čtrnácté řady bych si byl přál, aby celková zvuková úroveň orchestru byla povětšinou o stupeň nižší.“
Se dvěma čerstvými zážitky z pražského kulturního dění se na sociálních sítích a zároveň na portálu KlasikaPlus.cz dělí se čtenáři publicista a skladatel Alexander Goldscheider, žijící čtyři desetiletí v Británii, ale pravidelně se vracející do původní vlasti. Vyznává se současně z toho, jak se vyvíjelo jeho chápání smyslu psaní o hudbě – kritického v mládí, přejného a sympatizujícího v pozdějším věku.
„Program vedle sebe postavil skladby, které v díle svých autorů nepatří k nejprotežovanějším.“
„Rychlé běhy jsme mohli obdivovat v závěrečné větě, která získávala i díky vřelému zvuku orchestru až slavnostní náladu.“
„Chungova zvukově odstínovaná verze měla místy až impresionistický nádech, jako by zapomněl, že nediriguje hudbu Oliviera Messiaena, které je tak velkým znalcem a zastáncem.“
Mnichovští filharmonikové v čele s jihokorejským dirigentem Myung-Whunem Chungem se v rámci letošní Dvořákovy Prahy představili hned dvakrát. Nejprve na zahajovacím koncertu a pak především o den později, v pátek 9. září, kdy uvedli hudbu Roberta Schumanna a Antona Brucknera. Nutno dodat, že v proporcích takřka ideálních.
„Český filharmonický sbor Brno přijel tentokrát s čistě sborovým programem, a dokonce se soudobou hudbou, naplněnou duchovním rozměrem i obsahem.“
„Provedení řídil celý večer sbormistr Petr Fiala a dařilo se mu přivést sbor k sevřenému a vyváženému přednesu, naplněnému dynamickými efekty a duchovním nábojem.“
„Poslední skladbou, která na tomto koncertě zazněla, byla skladba sbormistra Petra Fialy Křest svaté Ludmily. Jedná se o oratorium na text Zuzany Novákové-Renčové.“
V neděli 4. září se konal už čtvrtý koncert Svatováclavského hudebního festivalu, tentokrát v obci Ludgeřovice. Nádherný kostel s dobrou akustikou i varhanami přivítal Český filharmonický sbor Brno vedený sbormistrem Petrem Fialou a sólisty Richarda Samka a Pavlínu Švestkovou. Dramaturgie duchovního koncertu připravila průřez časem a program vyvrcholil skladbami Leoše Janáčka a Petra Fialy. Publikum v plně obsazeném kostele přijalo koncert s vděčností a nadšením.
