„Tamestit dokázal využít kompoziční invenci vloženou do spodního rejstříku nástroje v ušlechtilém snivém tónu, který v horních polohách neztrácel tónovou kvalitu.“

„Tamestit s Tiberghienem rozehráli na ploše kolem patnácti minut strhující proměnlivou řadu variací, přičemž první polovinu skladby hrál violista con sordino. Dosáhl tím skvělé iluze renesanční loutnové produkce, kterou transponoval do dalšího průběhu skladby.“

„Violista demonstroval tónové kvality svého unikátního nástroje – melodickou pružnost tónu, šíři jeho barvy na nejhlubší struně c, eleganci na dalších strunách a konkrétní jasnou artikulaci zvuku na nejvyšší struně.“

Dvořákova síň Rudolfina v sobotu 20. května přivítala violistu Antoina Tamestita, rezidenčního umělce Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Klavírním partnerem violového virtuosa byl francouzský pianista Cédric Tiberghien. Dramaturgická volba směřovala k populárním opusům violové literatury, které autoři nadali schopnostmi demonstrovat specifika nástroje, jak je svět nejlépe poznal v legendární symfonii pro sólovou violu a orchestr Harold v Itálii od Hectora Berlioze.

Filharmonie Hradec Králové se svým švýcarským šéfdirigentem a flétnistou Kasparem Zehnderem odtajnila následující, 46. sezónu. Program řazený do 6 abonentních řad nese motto „hudbu vidět i slyšet“. Navíc se uskuteční devět mimořádných koncertů, festival soudobé orchestrální hudby Hudební fórum Hradec Králové a také 7. ročník projektu Hradecký memoriál, jehož posláním je připomínat novodobé dějiny našeho státu prostřednictvím uměleckých forem.

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro od středy 17. do neděle 21. května nabídne deset koncertů. Z orchestrů vystoupí Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu či Essenští filharmonikové. Sólisté, sbor a orchestr Národního divadla nabídnou Dvořákovu operu Armida, své pěvecké umění v písních předvede mladá mezzosopranistka Bella Adamova, představí se cembalista Jean Rondeau, který vystoupí i se souborem Nevermind Trio a v komorních i symfonických projektech zahraje rezidenční umělec festivalu, violista Antoine Tamestit. Na programu bude i koncert mladých talentů, stipendistů projektu MenART.

„Večerní program opět patří atraktivní nabídce koncertů z Eurorádia. Čeká nás Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, stejně jako na Pražském jaru, a dirigentka Joana Malwitz.“

„Ve čtvrtek zazní nahrávka zcela výjimečná proto, že jde vůbec o první nahrávku Magdaleny Kožené z počátku 90. let.“

„Vzhledem k tomu, že 22. května 1813 se v Lipsku narodil Richard Wagner, nebude v nedělním vysílání chybět jeho opera. Zazní Tannhäuser s legendárním hrdinným tenorem Wolfgangem Windgassenem v titulní roli.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. 5. do 21. 5. 2023?

Historii mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od jeho počátku až po poslední dva „covidové ročníky“ 2020 a 2021 sleduje nová kniha nazvaná 75 let Pražského jara editorky Svatavy Barančicové. Nejpodrobněji, coby určité navázání na předchozí publikaci Antonína Matznera 60 Pražských jar, se kolektiv autorů věnuje posledním patnácti ročníkům festivalu, které popisuje kronikářským stylem. Autoři však šli ještě dál než 75 let zpět. V kapitole Předjaří odkrývají první zárodky májových festivalů v devatenáctém století.

„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“

„Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“

„Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a druzí nenáviděli. Chladným ale nenechala nikoho. Během víkendu zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. 5. do 7. 5. 2023?

„Tento klavírní virtuos a skladatel, v dětství žák samotného Mozarta, později přítel Beethovenův a Schubertův, není zdaleka pouze autor klavírních skladeb, jak je často vnímán.“

„Komorní filharmonie Pardubice opět ukázala, že patří v oboru komorních orchestrů k naší absolutní špičce.“

„To jsem ovšem netušil, že jednou budu psát tuto recenzi, ani to, že do tohoto orchestru usedne moje dcera.“ 

Osmý abonentní koncert Komorní filharmonie Pardubice nabídl 24. a 26. dubna v její domovské Sukově síni Domu hudby kromě svého osvědčeného repertoárového pilíře, tedy skladeb období klasicismu, i hudbu Eugena Suchoně, vše za řízení Daniela Raiskina, současného šéfdirigenta Slovenské filharmonie, zároveň hudebního ředitele Winnipeg Symphony Orchestra a hostujícího dirigenta Bělehradské filharmonie. Jedním z očekávaných vrcholů večera pak bylo vystoupení mladé korejské hobojistky Yehyun Kim, nastupující mezinárodní hvězdy tohoto oboru.

Druhý koncert letošní sezóny Lieder Company Prague vzdá v neděli 30. dubna hold ženským autorkám – skladatelkám i básnířkám. Ve světové premiéře zazní cyklus skladatelky Sylvy Smejkalové. Interprety tohoto hudebního setkání budou sopranistka Irena Troupová, tenorista Ondřej Holub a sóloharfistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu Lydie Härtelová. Akce se bude konat v prostoru Clubu Salsita na pražském Smíchově. Všechny skladby zazní v originálních jazycích, provázeny českými titulky.

„Improvizace je blízká klavíristce Sylvii Courvoisier a kytaristce Mary Halvorson, jež spojuje zájem o experimentální jazz i vážnou hudbu.“

„Večer, jehož hostem bude i český violoncellista Eduard Šístek, který zahraje Bachovu Suitu d moll, otevře festival v pražském Divadle X10 4. října.“

„Své kariéry v New Yorku odstartovali také kytarista Julian Lage a kontrabasista Jorge Roeder, kteří na svých společných vystoupeních tvůrčím způsobem rekapitulují americkou hudební historii s přihlédnutím k jazzu, blues a také k Roederovým afro-peruánským hudebním kořenům.“

Zavedený festival nabídne v podzimních měsících, pod novou značkou Music is koncerty soudobé klasické a jazzové hudby. Tématem letošního ročníku, který proběhne v Praze od 4. října do 9. listopadu, jsou zajímavé umělecké dvojice.

„Dvořák na nové supraphonské nahrávce Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.“

„Bude možné slyšet unikátní mladistvou nahrávku Magdaleny Kožené v oratoriu Jana Dismase Zelenky Kajícníci u hrobu Vykupitelova.“

„Víkendové dopolední programy budou patřit Gardinerovi. V sobotu se začíná připomínkou jeho operetních snímků, ale důležitější bude samozřejmě Bach.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. dubna?

Komorní cyklus Hudba bez hranic 2023, který pořádá spolek České kořeny, pokračuje ve svém patnáctém ročníku. V úterý 4. dubna v barokním refektáři kláštera dominikánů na Praze 1 od půl osmé večer vystoupí první hornistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jana Švadlenková se smyčcovým souborem Martinů Strings Prague pod vedením Jaroslava Šonského. Koncertem budou připomenuti dva čeští hudebníci, kteří opustili svoji vlast a které ve své době obdivovala celá Evropa. Josef Mysliveček a Jan Václav Stich. Zazní však i hudba Mozartova a Brittenova.

„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“

„Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“

„Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky – ojedinělé provedení 1. dějství opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. dubna 2023?

„V rámci projektu Smetana200 Janáčkova opera představí Prodanou nevěstu, kterou obohatí o loutkové postavy.“

„Režisér David Radok poprvé v Čechách nastuduje Rusalku.“

„Závěr sezony bude patřit světové premiéře. Skladatelce Ľubici Čekovské se stala námětem novela Orlando spisovatelky Virginie Woolfové.“

Oslavy Roku české hudby, 170. výročí narození Leoše Janáčka, 100. výročí premiéry jeho opery Liška Bystrouška i 140 let brněnského Národního divadla představují hlavní tematické prvky operních plánů pro nadcházející sezónu souboru Janáčkovy opery i festivalu Janáček Brno. Baletní soubor brněnské scény nabídne nové choreografie, Gala proti rakovině i další ročník festivalu Dance Brno, činohra uvede devět premiér. Novou sezónu zahájí open air koncert na piazzettě před Janáčkovým divadlem s ochutnávkou operní nabídky. Další mimořádný koncert pořadatelé plánují na listopad při příležitosti představení programu festivalu Janáček Brno, v prosinci uvedou Českou a moravskou mši vánoční. Chybět nebudou ani tradiční „off programy“, diskuse s inscenátory, pořady pro rodiny s dětmi a interaktivní programy pro zvídavé diváky.

Brněnský soubor Ensemble Opera Diversa letos oslavuje dvacet let oficiální působení. Každý z plánovaných koncertů komorního orchestru proto obsahuje skladbu na objednávku od spřízněného komponisty, čímž soubor navazuje na dlouhodobé úsilí o iniciování a provádění nových děl. Nejinak tomu bude v případě projektu Lamento, jímž orchestr zahajuje koncertní provoz diversního jara 2023. Koncert pod vedením Gabriely Tardonové se bude konat ve středu 29. března od devatenácti hodin v sále Konventu Milosrdných bratří v Brně.

„Přítomnost je mostem od minulosti do budoucnosti a staré vzory nám mohou být v mnohém užiteční. Kdo nezná své předky, jako by žil ve vzduchoprázdnu." 

„Pojem neoklasicismus se poprvé objevil ve výtvarném umění a architektuře, ale zdomácněl i v hudbě."

„Maurice Ravel, významná osobnost francouzského impresionismu, se jako řidič aktivně účastnil první světové války, a její hrůzy a smrt jeho kamarádů jej ovlivnily na celý život."

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 3. do 19. 3. 2023?

„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“

„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“

„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“

„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques. Posteskl si, že operní divadlo nemají a že jediná skutečná kultura je v Evropě. Měl i neměl pravdu, jak jsem se během týdenního pobytu v Montréalu stačila dozvědět.

Od neděle 5. března je možné objednávat vstupenky na legendární letní operní festival v Glyndebourne ve Východním Sussexu na jihu Anglie. Letos budou na programu Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta, Dialogy karmelitek Francise Poulenca, Nápoj lásky Gaetana Donizettiho, Sen noci svatojánské Benjamina Brittena, Život prostopášníka Igora Stravinského a Semele Georga Friedricha Händela, se kterou tam bude debutovat dirigent Václav Luks.

„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“

„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“

„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“

V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.

„Okamžik, ve kterém se potkává umění a bohoslužba.“

„Lukáš Vasilek, připravený, napjatý, soustředěný, přesný a nekompromisně autoritativní, provedl obrovský interpretační aparát celou partiturou s rozmyslem, bezpečně a vědoucně.“

„O to silněji vyvstal apel, který Britten do svého monumentálního War Requiem vtělil a který tak přesně rezonuje i s naší současností.“

Pražský filharmonický sbor podpořil názvem svého únorového koncertu touhu civilizovaného demokratického světa, aby se už konečně stala minulostí agrese rozpoutaná před rokem barbarským ruským putinovským režimem. Koncert za konec války na Ukrajině… I kdyby ale nebylo této okolnosti, která probouzí pochopitelné emoce, i kdyby nebylo aktuálního politického kontextu, bylo by i tak vzácné uvedení Brittenova Válečného rekviem samo o sobě velkou událostí. Ryze uměleckou. Protiválečné pacifistické dílo je velkolepou, mimořádně působivou duchovní a hudební freskou a dirigentu Lukáši Vasilkovi se podařilo se spojenými orchestry, sbory a sólisty dát jí dokonale plastický tvar a ohromující obsah.

Pražský filharmonický sbor za řízení Lukáše Vasilka přednese Válečné rekviem Benjamina Brittena. Uvedením monumentálního vokálně-instrumentálního díla s protiválečným vyzněním chce poukázat na stále probíhající vojenský konflikt na Ukrajině. Se sborem vystoupí orchestr PKF – Prague Philharmonia posílený o členy Kyjevského symfonického orchestru a České filharmonie. Sólových partů se ujmou sopranistka Susanne Bernhard, tenorista Kyle van Schoonhoven a barytonista Arvid Fagerfjäll. Part chlapeckého sboru nastudují členové Dětského pěveckého sboru Radost Praha. Koncert za konec války na Ukrajině se ve Dvořákově síni Rudolfina koná v úterý 21. února večer. V přímém přenosu jej odvysílá Český rozhlas Vltava a ukrajinské rádio Suspilne.