Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na první z koncertů souboru Pavel Haas Quartet na MHF Lípa Musica.

Večer nese podtitul Domov. Koná se v sobotu 4. září od 19 hodin v České Lípě, v Klášterní bazilice Všech svatých. Zazní na něm skladby Giovanni Pierluigiho da Palestriny, Johannesa Brahmse, Benjamina Brittena a světová premiéra z pera Ľubici Čekovské, která vznikla na objednávku festivalu a dala jméno celému večeru. Po boku kvarteta vystoupí také Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka. RozhovorPlus s Pavel Haas Quartet si můžete připomenout ZDE.

Open air koncertem slavnostně zahájí 1. září svoji další sezónu Národní divadlo Brno. Nabídne v ní pět operních premiér, tři baletní a k nim festival Dance Brno 2021, Mezinárodní baletní soutěž Brno, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance, Open Air představení na Biskupském dvoře, zájezdy a koncerty. Festival Janáček Brno nabídne dovětek roku 2020 a představí ročník 2022 a hudebním svátkem budou i dva mimořádné koncerty věnované oslavě životního jubilea Richarda Nováka.

„Opery se rozmrazují naštěstí mnohem snadněji než ´zmražené´ činohry.“

„Věřím, že festivalové publikum přijímá představení s jakousi nepsanou dohodou, že zkrátka nemůže vidět komplexní tvar, který vznikl v divadle. Snad genius loci a volná obloha nad našimi hlavami tu ztrátu alespoň trochu vynahradí.“

„Naše plány jsou docela ambiciózní a zároveň věřím, že i divácky velmi atraktivní.“

Brněnská Janáčkova opera jede na Národní festival Smetanova Litomyšl se dvěma novými inscenacemi, Pucciniho Bohémou a Čajkovského Evženem Oněginem. První hraje na zámeckém nádvoří v sobotu, druhou v neděli. Ředitel Národního divadla Brno v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz a pro Noviny Smetanovy Litomyšle uvažuje nad přizpůsobováním inscenací pro uvádění na open air letních scénách, vyjadřuje naději, že nás politici konečně přestanou sužovat restrikcemi, které podle něj postrádají elementární logiku, přibližuje práci v době protipandemických omezení, prozrazuje, co se chystá na příští sezónu… a zdůrazňuje, jak důležití jsou diváci. Věří, že se publikum co nejdříve vrátí…

„Právě tehdy se otevřel prostor pro úvahy, jestli přítomnost v sále s tisícovku míst, ale jen třemi stovkami diváků, je více radostí, nebo ještě stále depresí.“

„Nápad oslovit Václava Lukse, aby připravil jako mezinárodní projekt Mou vlast ve zvuku dobových nástrojů a ve světle tehdejší interpretační praxe, by jinak, nebýt covidu, letos (a možná ještě několik let) nevznikl.“

„Kdo si nedal pozor, propásl nejen Pražské jaro, ale i jaro v Praze.“

Sklenice s padesáti procenty tekutiny je buď poloplná, nebo poloprázdná. Záleží na úhlu pohledu, na postoji pozorovatele, na spíše optimistickém, nebo spíše pesimistickém pohledu. Stejně může dopadnout ohlédnutí za festivalem Pražské jaro. Už druhý ročník se konal-nekonal. Už podruhé byl program pozměněn na variantu umožňující udržet cennou značku za každou cenu a viditelně a slyšitelně naživu a schopnou symbolizovat nezničitelnost znějící hudby. Šestasedmdesátý ročník Pražského jara v tradičním slova smyslu jakoby nebyl, ale v nově nastavených podmínkách, dříve a v normálním světě nemyslitelných, existenci obhájil a životnost prokázal a udržel.

Dny slezských varhan ovládnou víkendový program MHF Leoše Janáčka. Konají se už počtvrté a divákům opět představí pozoruhodné královské nástroje slezského regionu. V Ostravě dnes večer zahraje Petr Čech, v sobotu v Kravařích Roman Perucki a v Ludgeřovicích francouzský varhaník Thierry Eschaich. Program Janáčkova festivalu navíc po celý červen zabaví i děti a jejich rodiče.

Tradičně v Obecním domě se dnes večer završí 76. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Zahraje Česká filharmonie, kterou povede Mark Wigglesworth. Jako sólista v Brittenově písňovém cyklu Les Illuminations na texty francouzského básníka Arthura Rimbauda vystoupí tenorista Petr Nekoranec. Koncert otevře druhá věta z Mahlerovy Třetí symfonie s podtitulem „Co mi vyprávějí květiny na louce“ a večer pak zakončí Beethovenova Symfonie č. 6 „Pastorální“. Koncert se uskuteční  s obecenstvem v sále, zároveň ho v přímém přenosu odvysílá festival na svém webu.

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. 

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

Slovenský komorní orchestr Bohdana Warchala, dnes Slovenský komorní orchestr, si v této koncertní sezóně připomíná šedesát let existence. Jeho výroční online koncert zazní zítra, v neděli 28 února, z Koncertní síně Slovenské filharmonie od 16 hodin, a sice prostřednictvím stránky stream.filharmonia.sk.

„Adagietto z Mahlerovy Páté, skutečná ´píseň lásky´, jemná hudba komponovaná v době vstupu do manželství s Almou.“

„Úplně celou zamilovanou skladbou je Serenáda Es dur Josefa Suka. Napsal ji s jedinou myšlenkou: na Otilku.“

„Šostakovičova Lady Macbeth… Přímo k Valentýnu je to jen pro silnější povahy…“

K Valentýnu, svátku zamilovaných, se dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice se srdcem… Patří k němu jako ke svátku náklonnosti mezi partnery láskyplná vyznání a uzamykání zámečků lásky, šperky, ale stejně tak i sex, intimnosti, krajkové prádlo a erotické pomůcky. Proč nepřidat něco z hudby?! Láska je v ní jako téma po celou její historii přece na jednom z prvních míst.

„Stejně jako sportovec musí mít i zpěvák ohromnou disciplínu. Já ji sice mám, ale asi ne úplně přesně tu pěveckou.“

„Nemělo by se zaměňovat, že jde především o handwerk, tedy o řemeslo.“

„Vycházím především z hudby. Ale samozřejmě i příběhy jsou důležité.“

Pražské Národní divadlo bude v sobotu večer na ČT art přítomno ve vysílání České televize. V přímém přenosu ze Státní opery se příznivci opery mohou těšit na premiéru nové inscenace Verdiho Rigoletta. Pro režisérku Barboru Horákovou Joly jde o tuzemský debut, ale současně o návrat domů. Studovala v Německu a ve Švýcarsku, kde žije, pracuje v mezinárodních operních produkcích po celé Evropě, ale pochází z Prahy. A tak je pro ni příprava Rigoletta také příležitostí k setkání se spolužáky z let studií na Pražské konzervatoři.

„Nebude příšerně smutné, když po rozverných valčících, čtverylkách, kvapících či polkách nastane místo ovací mrtvolné ticho?“

„Rakouský veřejnoprávní vysílatel ORF se ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky rozhodl uskutečnit projekt Potlesk na dálku.“

„Riccardo Muti dokáže při Novoročních koncertech z Vídně vždy přesvědčit dramaturgy, aby do programu vedle ‚osvědčených hitů‘ zařadili i novinky; tentokrát zazní z osmnácti skladeb šest poprvé.“

Dlouho se zdálo, že Vídeň, hodnocená v průzkumech jako jedno z nejpříjemnějších měst na planetě, vysílá světu hned na Nový rok povzbudivý signál. Poté, co utichne silvestrovský řev opilců i dunění dělbuchů, se vynoří jiná skupina lidí. Kultivovaných, elegantně oblečených, hudbymilovných. Ve Zlatém sále vídeňského Společenství přátel hudby, proslulém Musikvereinu, oslaví s hudbou příchod dalšího z pádících roků našich ubíhajících životů. Způsobem, jaký poskytuje naději, že kultura ještě nezahynula.

„V době kompozice Válečného rekviem, patnáct let po skončení války, byl Benjamin Britten už plně respektovaným tvůrcem.“

„Coby bytostný pacifista se Britten rozhodl odpovědět na objednávku pro skladbu doprovázející otevření nové katedrály v Coventry vytvořením protiválečného díla.“

„Pokud obsahuje nějaká skladba Benjamina Brittena part sólového tenoru, pak je jisté, že jejím adresátem a prvním interpretem byl Peter Pears.“

Brittenovo Válečné rekviem, monumentální freska s katarzním vyzněním, jedno z nejlepších děl svého autora a jedno z největších děl hudby 20. století, by se mělo spíše jmenovat Protiválečné rekviem. Vzhledem ke skladatelovu pacifismu není jen tryznou za oběti války, ale i jasným protestem proti válčení vůbec. Skladbu reagující na druhou světovou válku, ale využívající texty z té předchozí, připomínáme v Den válečných veteránů. Před sto dvěma lety, 11. listopadu 1918 v 11 hodin, skončila podepsáním příměří v Compiègne mezi Státy Dohody a Německou říší první světová válka.

„Zpíval v prázdném sále s krásně přiznaným dozvukem.“

„Ani ne hodinový program, patrně zkrácená podoba původního koncertního záměru, měl podmanivou atmosféru, bezchybný průběh, náboj mimořádnosti a vokální dokonalost.“

„Takovéhle online streamy samozřejmě mají smysl… Především v dnešní nenormální době.“

Festival Struny podzimu měl v pátek večer pražskému publiku zprostředkovat v Rudolfinu koncert německého kontratenoristy Andrease Scholla. Ze známých důvodů, doprovázejících boj s pandemií, nebylo sice možné projekt zrealizovat, ale neztratil se zcela. Pěvec, za doprovodu své partnerky, pianistky Tamar Halperin, natočil recitál ve Wiesbadenu a pořadatelé ho zveřejnili v původním termínu na webu a sociálních sítích. Hodinový program soustředil více než tucet písní. Jejich potemnělému naladění dala společný název balada Twilight People, Lidé soumraku.

Zhruba devadesátiminutový program dnes nabídne druhý online koncert festivalu Struny podzimu. Protagonisty budou kontratenorista Andreas Scholl a klavíristka Tamar Halperin. Program sestavili z lidových písní, které upravili významní autoři 20. století, mimo jiné Britten, Copland, Berg nebo Pärt. Koncert natočený exkluzivně pro festival ve wiesbadenském Kurhausu bude možné sledovat dnes večer online od 20 hodin na webu a Facebooku Strun podzimu, na webu ČT Art  a také na Facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

Po přehledu představení v drážďanské Semperoper a Zemském divadle v Linci doplňujeme ještě přehled kulturních událostí ve vídeňské Státní opeře. I přes nepříznivé podmínky tam chystají příští neděli 25. října premiéru Čajkovského opery Evžen Oněgin. Hudebního nastudování se ujal český dirigent Tomáš Hanus, režie Rus Dmitri Tcherniakov. Opera povolala do hlavních rolí pěvce, kteří ruský jazyk ovládají jako svou rodnou řeč anebo jim je blízký. V roli Taťány vystoupí Tamuna Gochashvili, Olgu ztvární Anna Goryachova, Oněgina Andrè Schuen a Lenského Bogdan Volkov.

„Jako sólista se olomouckému publiku představil hobojista Martin Daněk a bylo to představení více než povedené.“

„S klidným svědomím mohu čtenáře ujistit, že bomba nevybouchne. K výbuchu totiž už došlo…“

„Pražským komorním sólistům, Martinu Daňkovi ani Janu Mráčkovi nelze vytknout jediná fráze, naopak z hlediska interpretace bylo vše téměř dokonalé.“

Druhý koncert 27. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci nabídl mimo krásných prostor Arcibiskupského paláce i porci výborné interpretace komorní hudby. Arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner uvedl koncert duchaplným úvodním slovem, ve kterém zmínil trochu z historie krásného sálu, na který z obrazu dohlíží Rudolf Jan, žák a mecenáš Ludwiga van Beethovena. Do prostor Arcibiskupského paláce tedy krásná hudba patří již velmi dlouho. O svátečnost dne sv. Václava se postaral z části sváteční program, ale především členové souboru Pražští komorní sólisté pod vedením Jana Mráčka.

Olomoucká katedrála sv. Václava bude dnes, v neděli 20. září, od 19 hodin místem zahajovacího koncertu Podzimního festivalu duchovní hudby. Jako úvodní dílo řady sedmi koncertů pořadatelé vybrali Rossiniho Petite Messe Solennelle, a to v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Sólových partů se ujmou sopranistka Patricia Janečková, altistka Monika Jägerová, tenorista Aleksander Kruczek a basista David Szendiuch. Český filharmonický sbor Brno nastudoval skladbu s Petrem Fialou, na klavíry budou hrát Michal Bárta a Lukáš Michel, na harmonium Jakub David Smešný a provedení bude řídit Paolo Gatto.