„Okamžik, ve kterém se potkává umění a bohoslužba.“
„Lukáš Vasilek, připravený, napjatý, soustředěný, přesný a nekompromisně autoritativní, provedl obrovský interpretační aparát celou partiturou s rozmyslem, bezpečně a vědoucně.“
„O to silněji vyvstal apel, který Britten do svého monumentálního War Requiem vtělil a který tak přesně rezonuje i s naší současností.“
Pražský filharmonický sbor podpořil názvem svého únorového koncertu touhu civilizovaného demokratického světa, aby se už konečně stala minulostí agrese rozpoutaná před rokem barbarským ruským putinovským režimem. Koncert za konec války na Ukrajině… I kdyby ale nebylo této okolnosti, která probouzí pochopitelné emoce, i kdyby nebylo aktuálního politického kontextu, bylo by i tak vzácné uvedení Brittenova Válečného rekviem samo o sobě velkou událostí. Ryze uměleckou. Protiválečné pacifistické dílo je velkolepou, mimořádně působivou duchovní a hudební freskou a dirigentu Lukáši Vasilkovi se podařilo se spojenými orchestry, sbory a sólisty dát jí dokonale plastický tvar a ohromující obsah.
Pražský filharmonický sbor za řízení Lukáše Vasilka přednese Válečné rekviem Benjamina Brittena. Uvedením monumentálního vokálně-instrumentálního díla s protiválečným vyzněním chce poukázat na stále probíhající vojenský konflikt na Ukrajině. Se sborem vystoupí orchestr PKF – Prague Philharmonia posílený o členy Kyjevského symfonického orchestru a České filharmonie. Sólových partů se ujmou sopranistka Susanne Bernhard, tenorista Kyle van Schoonhoven a barytonista Arvid Fagerfjäll. Part chlapeckého sboru nastudují členové Dětského pěveckého sboru Radost Praha. Koncert za konec války na Ukrajině se ve Dvořákově síni Rudolfina koná v úterý 21. února večer. V přímém přenosu jej odvysílá Český rozhlas Vltava a ukrajinské rádio Suspilne.
Pražský filharmonický sbor s Dětským pěveckým sborem Radost Praha a sólisty, s orchestrem PKF-Prague Philharmonia a členy Kyjevského symfonického orchestru a České filharmonie uvede 21. února v Rudolfinu Válečné rekviem Benjamina Brittena, a to jako vzkaz k ukončení války na Ukrajině. Sbormistr Lukáš Vasilek v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje uvedení ikonického hudebního díla dvacátého století v kontextu sezóny sboru. Vrací se k Vánočnímu koncertu, hovoří o výjimečnosti Brittenova protiválečného díla a nakonec připomíná, že v červnu těleso vystoupí na open air koncertě s méně obvyklým programem ze spirituálů.
„Jessica Cottis vedla orchestr pevně a sebejistě, přes svou drobnou, subtilní postavu si dokázala bez problémů získat respekt a pozornost orchestru.“
„Kompletní symfonie zazněla až o rok později v provedení BBC Symphony Orchestra a vzbudila velmi brzy mezinárodní zájem.“
„Symfonický orchestr českého rozhlasu zahrál celý koncert s úžasným nasazením, zvukově i dynamicky barevně a zajímavě. Všechna sóla byla provedena velmi přesvědčivě a inspirovaně. Energie, která z celého tělesa sršela, potvrdila vynikající pověst jednoho z našich nejlepších orchestrů.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl 30. ledna ve Dvořákově síni Rudolfina koncert s příznačným názvem Benjamin hraje Brittena. Sólistou večera byl mladý britský klavírista Benjamin Grosvenor, ověnčený mnoha cenami z prestižních světových klavírních soutěží. Za dirigentský pult se postavila australská dirigentka Jessica Cottis, šéfdirigentka a zároveň umělecká ředitelka Canberra Symphony Orchestra. Bývalá studentka Královské hudební akademie v Londýně je navíc držitelkou čestného ocenění pro významné absolventy této prestižní univerzity. Společně se SOČRem předvedli program, tvořený méně známými skladbami. Tím větším oceněním byly pak vřelé reakce publika. Koncert vysílal živě ČRo Vltava, záznam koncertu zazněl také 1. února na ČRo D-dur.
Plzeňská filharmonie na letošní únor připravila šest koncertů. Konat se budou v Domě hudby, Měšťanské besedě, ve studiu S1 Českého rozhlasu Plzeň, ale také v Divadle Klatovy. Pořadatelé nabídnou komorní i symfonické koncerty. Na programu budou také projekty pro mládež, koncert Pocta plzeňským rodákům a hned v úvodu měsíce se bude konat vzpomínka na skladatele Ilju Hurníka.
Koncert pro klavír a orchestr Benjamina Brittena v podání jednoho z nejtalentovanějších britských klavíristů Benjamina Grosvenora si můžete poslechnout na koncertě Symfonického orchestru Českého rozhlasu v pondělí 30. ledna od 19:30 hodin. Na programu budou i Brittenova Americká předehra a Symfonie č. 1 dalšího britského skladatele Williama Waltona. Rozhlasové symfoniky povede Jessica Cottis. Australanka žijící v Londýně. Přímý přenos z Dvořákovy síně Rudolfina vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur ve středu 1. února ve 20 hodin.
Komorní soubor Barocco sempre giovane zahajuje ve čtvrtek 26. ledna v 19 hodin ve Společenském sále pardubického zámku svůj letošní cyklus abonentních koncertů. V sólových partech vystoupí houslista Vít Chudý a violoncellista Jan Zemen. Tito členové souboru představí Koncert G dur pro housle a smyčce, respektive Koncert C dur pro violoncello a smyčce současného skladatele Tomáše Hanzlíka. Na programu budou dále skladby Jean-Phillipa Rameaua, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Camilla Saint-Saënse a Benjamina Brittena. Na dalších koncertech jarní části cyklu, které jsou na programu od února do června, Barocco sempre giovane přivítá flétnistku Janu Semerádovou, houslistu Jana Talicha, pěvce Helenu Hozovou a Romana Hozu nebo cembalistu Vojtěcha Spurného.
„Brittenovo Válečné rekviem je mimořádně silné dílo, které odsuzuje válečná strádání všech lidí, vojáků na obou stranách konfliktů, stejně jako civilistů. Nadčasové memento, v dnešní době bohužel aktuální i pro nás.“
„Mahlerova Třetí symfonie je oslavou přírody, božské krásy, velikosti a dokonalosti.“
„Jedna z nejvýznamnějších kantátových skladeb vzniklých u nás po roce 1945 – List Poggia Braccioliniho Leonardu Brunimu z Arezza o odsouzení Mistra Jeronýma z Prahy, dílo Svatopluka Havelky.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. 1. do 22. 1. 2023?
Komorní sbor Martinů Voices se svým sbormistrem Lukášem Vasilkem vystoupí v sobotu 17. prosince od 10:30 dopoledne v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci, a to ve vánočním koncertu s netradičním programem. Společně s Martinů Voices na koncertě zahrají harfistka Kateřina Englichová, flétnista Daniel Havel a varhanice Daniela Valtová Kosinová. Hudební setkání se koná v rámci Českého spolku pro komorní hudbu.
„Jsem skladatel a dirigent, kterému se dostalo velkého privilegia být dobrým zpěvákem.“
„Režírování je zabiják, bere strašnou spoustu energie.“
„Klást příliš mnoho otázek je nudné, mít příliš mnoho odpovědi je arogantní. Je třeba to namixovat.“
V lednu uplyne dvacet let od prvního vystoupení argentinského tenoristy Josého Cury před českým publikem. Koncertoval tehdy se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK jako pěvec a dirigent. Od té doby byl v Praze vícekrát. Tento týden, v úterý a ve čtvrtek, účinkuje s Pražskými symfoniky ve Smetanově síni opět, a to na koncertě připomínajícím jeho šedesátiny, oslavené 5. prosince. Představí se jako pěvec a dirigent i jako skladatel. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se rozpovídal nejen o těchto třech profesích, ale i o té čtvrté, totiž režisérské.
„Miluju, když se na sebe se sborem dokážeme napojit tak, že si můžu dovolit hrát si s hudbou podle chuti a momentální inspirace.“
„Rozptyl mých zájmů, myšlenek a tužeb je tak velký, že není moc pravděpodobné, že by mě to i napodruhé smýklo stejným směrem.“
„Poselství toho díla mě teď ve stínu všech lidských tragédií, co se odehrávají na východ od nás, opravdu naplňuje.“
Už patnáct let stojí Lukáš Vasilek v čele Pražského filharmonického sboru, ten v letošním roce získává prestižní ocenění v podobě Ceny Antonína Dvořáka. Stojí rovněž za řadou celosvětově oceňovaných nahrávek a připravuje další. Kromě projektů s tímto sborem však založil ještě komorní sbor Martinů Voices, s kterým uvádí dramaturgicky poutavé a netradiční programy. V únoru příštího roku ho pak čeká velký projekt v podobě Brittenova Válečného requiem.
„V tomto týdnu nabízí stanice D-dur v premiérách celkem třináct symfonií.“
„Hudební zvuková bouře, která vyvolá mrazení v zádech a doslova nás přitlačí do sedadel, je zaručena.“
„Vím, že jste tento kus hráli už více než stokrát. Ale to by přece neměl nikdo poznat!“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem „samé hudby“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 12. 12. do 18. 12. 2022?
NeoKlasik orchestr s dirigentem Václavem Dlaskem pořádá vzpomínkový koncert s doprovodným programem v podobě tematické výstavy, který má připomenout výročí osmdesáti let od tragické události likvidace obce Lidice a jejích obyvatel. Akce se bude konat v neděli 27. listopadu v Kostele svatého Františka z Assisi v prostorách Anežského kláštera v Praze.
Festival Dny Bohuslava Martinů, který se uskuteční od 27. listopadu do 17. prosince v pražském Lichtenštejnském paláci a Rudolfinu, přivítá i letos renomované komorní soubory a významné hudebníky. Už tradičně však i nejmladší generaci interpretů, a to v rámci sedmadvacáté Soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Součástí osmadvacátého ročníku festivalu bude také světová premiéra skladby Gloria od Jiřího Hlaváče.
„Bylo jasné, že hudebníci jsou disponováni a motivováni, aby podali ten nejlepší výkon.“
„Závažnou částí programu byl cyklus Biblických písní Antonína Dvořáka, který je jako celek slyšet málokdy. Nastudoval je a uvedl basbarytonista Adam Plachetka.“
„Sinfonietta v podání dirigenta Tomáše Hanuse a jeho orchestru Velšské národní opery dostala neobvykle silný náboj, naléhavý, jásavý a burcující.“
Vystoupení Velšské národní opery na festivalu Janáček Brno 2022 patřilo k těm, od kterých se očekával výjimečný zážitek. Přivezli zajímavou dramaturgii, kde lákal především Antonín Dvořák, jehož Biblické písně zpíval Adam Plachetka, a nechyběl ani Leoš Janáček a jeho Sinfonietta. Koncert, který se odehrál na výročí sametové revoluce, ve čtvrtek 17. listopadu v Janáčkově divadle, dirigoval brněnský rodák Tomáš Hanus, který se po létech práce v zahraničí zase měl možnost ukázat v Brně. A byl to bez nadsázky návrat triumfální.
„Naprosto uvěřitelně, na dřeň prožitě, v průsečíku realismu a divadelní stylizace, bez náznaku koncertních klišé.“
„Výsledkem bylo provedení díla neslýchaně poutavým způsobem, vzorovým, nedostižným.“
„V případě obou pěvců i pianisty komplexní umělecký výkon, který momentálně nemá v tomto díle konkurenci.“
Mimořádně intenzivní hodina, která zůstane v paměti na hodně dlouho, asi navždy… S takovým pocitem se neodchází z koncertu zdaleka pokaždé. Zážitek ze sobotního brněnského recitálu tenoristy Nickyho Spence, klavíristy Julia Drakea a mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové takovou sílu měl. Především díky téměř až poloscénickému ztvárnění Janáčkova Zápisníku zmizelého, stejnou měrou skvělého pěvecky i pianisticky.
„V kompozici, zejména v mistrovské instrumentaci, se stal Ravel skutečným virtuosem.“
„Stokowského verze je zajímavá, ale rozhodně není lepší než zažitá instrumentace Ravelova.“
„Kusevickij dirigoval už 19. října v Paříži premiéru a držel dlouhá léta práva jako dirigent i jako nakladatel, takže série dalších úprav vznikala i proto, že nakladatel původní klavírní podoby vytušil v díle velký ekonomický potenciál…“
Za vším hledej ženu, říkává se. V evropské hudbě dvacátého století platí poměrně výrazně něco jiného: Za vším hledej objednávku. A za většinou z nich Sergeje Ďagileva, Paula Sachera… nebo Sergeje Kusevického. Právě třetí jmenovaný stojí za vznikem instrumentace Musorgského původně klavírních Obrázků z výstavy skladatelem Mauricem Ravelem. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů. Premiéru dirigoval před sto lety, 19. října 1922.
Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie, se v září 2025 stane hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Převezme funkci od Antonia Pappana, který odchází v roce 2024, kdy završí v čele Royal Opera House Covent Garden dvaadvacet let. Hrůša je v těchto týdnech v Česku. Ve čtvrtek diriguje Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a na 2. listopadu připravuje pro festival Janáček Brno inscenaci tvořenou operou Z mrtvého domu a Glagolskou mší.
„První polovina koncertu přinesla niterný vhled do tvorby motet, skladeb, které byly původně přísně liturgické, postupně se však osamostatnily.“
„Zajímavostí bylo, že se i tak skromné obsazení rozdělilo a dva muži a dvě dívky odešli ‚za scénu‘ a zpívali v echu odpovědi k větám, které zněly na jevišti.“
„Provedli Korunovační mši C dur KV 317 Wolfganga Amadea Mozarta. Pohodová a půvabná mše těší publikum na celém světě už téměř 250 let a nikdy se neomrzí.“
Český filharmonický sbor Brno se po zahraničních koncertech v létě předvedl doma v Besedním domě v Brně. V čisté formě a cappella zpívali v neděli 9. října s mladým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Na programu byly skladby Johannesa Brahmse, Charlese Villierse Stanforda, Benjamina Brittena, Petra Ebena a Petra Fialy. Po přestávce společně s Czech Virtuosi překvapili Korunovační mší C dur Wolfganga Amadea Mozarta, ve které se představili v sólových partech sopranistka Pavlína Švestková, altistka Marie Vrbová, tenorista Michal Kuča a basista Václav Jeřábek. I když návštěvnost byla menší než obvykle, koncert byl přijat s nadšením z krásné hudby a poctivých muzikantských výkonů.
