1010

České centrum New York věnuje celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do New Yorku. Organizátoři na svých stránkách rozdělili online příspěvky do tří kategorií. První se věnuje dílu Bohuslava Martinů v podání českých interpretů, druhá interpretaci amerických hudebníků a třetí rozhovorům za účasti hudebníků, skladatelů a odborníků.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
101

„Pro svého učitele měl oslovení ´padre Martinů´, v jasné narážce na legendárního skladatele a učitele Padre Martiniho z 18. století.“

„Už v roce 1949 napsal Variace na téma Bohuslava Martinů. A poetika hudby jeho učitele se v té jeho odráží často i poté.“

„Není překvapivé, že po sovětské okupaci v roce 1968 Jan Novák s rodinou emigroval na Západ.“

V Nové Říši na jihu Vysočiny, v městečku, kterému po osm staletí vévodí premonstrátský klášter, mají dvě pamětní desky se jmény tří hudebních skladatelů. V osmnáctém století se tam narodili bratři Vraničtí, Antonín a Pavel, Beethovenovi přátelé. A přesně před sto lety, 8. dubna 1921, přišel v Nové Říši na svět Jan Novák, později žák Bohuslava Martinů. Hudebník, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná, skladatel, který miloval latinu a který po roce 1968 odmítl zůstat v Československu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
317

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 06 duben 2021 11:30

Kdy bude Smetanova Litomyšl?

108003376

„Festival s optimismem slibuje po dlouhé přestávce návštěvníkům živou hudbu a umělcům skutečné publikum.“

„S optimismem nám vlastním věříme, že se Smetanova Litomyšl i v letošním roce uskuteční. Nespoléháme však jen na naši pověstnou ´kliku´, ale pro jistotu připravujeme hned několik variant.“

„První varianta počítá s programem od 10. června, druhá od 1. července.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zatím nezveřejňuje přesné termíny konání koncertů. Tuzemské kulturní léto je i letos kvůli koronaviru v ohrožení, a tak mají pořadatelé zatím připraveny dvě varianty. První v tradičním období od 10. června do 6. července a pozdější, podobně jako loni zkrácenou, na dny od 1. do 11. července. V obou variantách se počítá i s operními inscenacemi a velkými orchestrálními koncerty, pravděpodobností je nicméně z hygienických důvodů snížená kapacita hlediště a nutnost přizpůsobit program tak, aby se odehrál výhradně pod širým nebem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2Spolenost-s-ptkemvez

„Spíše než dodržování tradičních velikonočních rituálů byly tyto velikonoční pobyty pro Martinů možností odpočinku v předjarní přírodě.“

„Martinů měl moc rád veškerá zvířata, i když s manželkou vzhledem k častému stěhování nikdy žádné trvale neměli.“

„Posledním drobnějším velikonočně laděným dílkem jsou Písničky pro dětský sbor, které komponoval na sklonku života, v únoru 1959.“

Další díl seriálu o Bohuslavu Martinů je laděn tematicky – jarně a velikonočně. Zobrazuje Bohuslava Martinů především jako člověka svázaného s přírodou, zvláště tou jarní, a představuje jeho díla spjatá s obdobím Velikonoc.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
102

Mezinárodní hudební festival Americké jaro se tak jako v loňském roce i letos uskuteční na podzim. Zahajovacím projektem bude 13. září spojení dvou interpretů mladé generace, houslisty Josefa Špačka a violoncellisty Tomáše Jamníka, a to v multifunkčním sále DOX+. Hudebníci společně představí díla českých skladatelů 20. století. O deset dní později dojde na mimořádný společný koncert zpěvačky Lenky Dusilové a kapel Vertigo a -123min. v Divadle Archa. Kompletní program šestnáctého ročníku organizátoři zveřejní ještě před prázdninami.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Bartok-deska

„Stal se v oboru etnomuzikologie mezinárodně uznávanou autoritou, renomovaným sběratelem a upravovatelem folklóru. Jeho rané, ale i mnohé pozdější skladby jsou tím rozhodně ovlivněny.“

„Cesta Bély Bartóka k mezinárodnímu uznání jako skladatele byla poměrně delší.“

„Třetí klavírní koncert byl narozeninovým dárkem pro manželku pianistku. Měl premiéru půl roku po skladatelově úmrtí.“

Umělecký vývoj Bély Bartóka se ubíral cestou od novoromantických vzorů a od Richarda Strausse a Clauda Debussyho přes dotyk se symbolismem a expresionismem a přes silnou inspiraci v lidové hudbě až po osobitou syntézu racionálního novátorství a emocionality. Skladatelův život se uzavřel v emigraci v New Yorku 26. září 1945, bylo mu pouhých čtyřiašedesát let. Dnes jsme si připomněli 140 let od jeho narození.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
foto-u-ND-2

„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“

„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“

„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“

Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře. Inscenaci chystají režisér Martin Glaser, dirigent Robert Kružík a scénograf Pavel Borák. Kdy se na jeho provedení hlavní role můžeme těšit a v jakých dalších projektech ho můžeme vidět a slyšet? Nejen o tom byl náš rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Opera Národního divadla a Státní opera přistoupily kvůli koronavirovým opatřením k omezení práce ve větších kolektivech. Návrat diváků do divadel je zatím v nedohlednu. Instituce se však snaží umělce motivovat a vytvořit jim podmínky aspoň pro omezené zkoušení nebo domácí přípravu. Oba operní soubory první české scény připravují pro své diváky několik zajímavých projektů – online koncerty cyklu Musica non grata. Tento mezinárodní projekt Národního divadla a Velvyslanectví SRN v Praze představí v následujících třech sezónách hudbu meziválečné Prahy, která měla být navždy umlčena. První z nich zveřejní už dnes. Na 24. dubna je pak plánována pro televizní přenos premiéra Dona Giovanniho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

1 Původní termín šestého benefičního koncertu Institutu Bohuslava Martinů v listopadu loňského roku musel být zrušen a jako náhrada bylo stanoveno datum na letošek 7. června. I když to zatím úplně nevypadá, pořadatelé doufají, že bude moci proběhnout. Na koncertě vystoupí vokální soubor Martinů Voices s hosty – houslistou Jakubem Fišerem, violistou Jiřím Pinkasem a violoncellistou Petrem Malíškem. V programu, který bude řídit sbormistr Lukáš Vasilek, zazní v pražské premiéře dílo No Promises (Žádné sliby) pro soprán sólo, smíšený sbor a smyčcové trio současného skladatele Jiřího Gemrota, Ukvalské písně pro sóla a smíšený sbor a cappella Leoše Janáčka a výběr ze sborových skladeb pro soprán sólo a smíšený sbor a cappella Bohuslava Martinů, konkrétně z cyklů Čtyři písně o Marii, Madrigaly, České madrigaly a Pět českých madrigalů. Smyslem benefičního koncertu je podpora souborného kritického vydání díla Bohuslava Martinů připravovaného Institutem Bohuslava Martinů. Projekt má od roku 2014 už devět vydaných svazků, první z nich získal ocenění Best Edition Award a dočkal se pozitivních recenzí v předních odborných časopisech doma i v zahraničí – časopis NOTES ho označil za ukázkový příklad svého druhu.

Zveřejněno v AktuálněPlus
01Eva-Velick

„Dnes jsou všichni skladatelé schopní si noty sami „vyrábět“, tedy sázet v notačních programech a korigovat.“

„Nedám dopustit na ZUŠky, na celý ten úžasný systém, kdy profesionální hudebníci profesionálně učí hudbu děti a kultivují tím celý národ.“

„Třeba se vydávání not promění v jakési virtuální licencování bez přítomnosti jakéhokoli papírového vydání.“

Nakladatelství Bärenreiter Praha existuje 30 let a patří do mezinárodní nakladatelské sítě značky Bärenreiter.  S více než třemi tisíci aktivními tituly ve svém katalogu je celosvětově největším dodavatelem notových materiálů české hudby. Vydává hudbu českých autorů od baroka až po současnost, zaměřuje se na vědecko-kritické edice a nabízí i pedagogickou a instruktivní literaturu pro téměř všechny tradiční nástroje. Je také významným zprostředkovatelem provozovacích notových materiálů pro orchestry, sborová tělesa, divadla a festivaly a zastupuje i řadu zahraničních nakladatelů. I takový velikán ve svém oboru má ale v důsledku Covidu-19 citelné až existenční problémy. V RozhovoruPlus je podrobněji rozvádí šéfredaktorka nakladatelství Bärenreiter Praha Eva Velická.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 21 březen 2021 10:45

Hrůša o Martinů… a já o obou

300

„Už po pár větách první Hrůšovy úvahy člověka napadne, že kdyby nebyl tak skvělým dirigentem, literární kruhy by si rvaly vlasy, že ho neulovily jako spisovatele.“

„Když hned v druhém eseji čtete, s jakou nevšední oddaností a láskou Jakub Hrůša píše o své milované Třetí symfonii, jeho entusiasmus vás přiměje k poslechu.“

„Co se děje na zkouškách, a hlavně jak rozmanité mohou být charaktery stejně kvalitních orchestrů, to ví jen hráči a dirigent… a teď i čtenáři této knížky.“

Kdo náš portál sleduje pravidelně, už ví, o čem bude řeč – o nové knížce Hrůša o Martinů, kterou nedávno vydal International Martinů Circle ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů, především však ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou. Myslím, že stojí nejen za těch pár řádků, které jí právě věnuji…

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
585

Členové Slovenské filharmonie přichystali na úterý 23. března další online komorní koncert, který bude k zhlédnutí na stránce stream.filharmonia.sk od 19 hodin. Na pódiu se představí flétnista Cyril Šikula, klarinetista Jozef Luptáčik, trumpetista Rastislav Suchan, houslistka Leila Akhmetova a violoncellisté Kristína Luptáčiková s Ken-Wassimem Ubukatou, který bude i dirigovat. Spoluúčinkovat budou fagotista orchestru Opery SND Radoslav Práger a Ladislav Fančovič – ten se představí nejen jako klavírista, ale i jako saxofonista. Vedle nich vystoupí přední slovenská herečka, členka činohry Slovenského národního divadla, Božidara Turzonovová.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

300Od včerejška do čtvrtka 18. března je k vidění na stránkách mezinárodního Hong Kong Arts Festivalu, o kterém jsme psali zde, recitál klavíristy Jana Bartoše a ode dneška do pátku 19. března mohou diváci zhlédnout koncert smyčcového kvarteta Pavel Haas Quartet. Náš přední klavírista na svém koncertě hraje Janáčkova díla, a sice Klavírní sonátu 1. X. 1905 „ Z ulice“, obě řady cyklu Po zarostlém chodníčku, Thema con variazioni a klavírní cyklus V mlhách. Také Haasovo kvarteto na asijské přehlídce nabízí české autory. Jejich stream obsahuje Martinů Smyčcový kvartet č. 7, Janáčkův Smyčcový kvartet č. 1 „Kreutzerovu sonátu“ a Třetí smyčcový kvartet Antonína Dvořáka. Oba koncerty u nás zazněly v rámci festivalu Janáček Brno minulý rok.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Viktor-Mracek-Vychytilova-soutez-2020

„Vychytilova soutěž byla první, které jsem se kdy zúčastnil, a to ve svých šesti a půl letech. Až na jeden ročník soutěže tam účinkuji pravidelně.“

„Nikdy jsem si neuvědomoval, že bychom měli být slavná rodina. Vnímal jsem úspěchy rodičů a sourozenců nějak ‚normálně‘.“

„Mými vzory jsou ze současných violoncellistů určitě Kian Soltani, Michal Kaňka, Mischa Maisky, z minulosti Mstislav Rostropovič či Jacqueline du Pré.“

O Janu Mráčkovi jr. se lze dočíst na portálu KlasikaPlus.cz velmi často. Psali jsme i o jeho mladším bratru Kristianovi, který vystoupil na Svátcích hudby spolu s Václavem Hudečkem. Zbýval benjamínek – violoncellista Viktor, který shodou okolností nedávno získal druhé místo na mezinárodní soutěži. Co si myslí čtrnáctiletý mladík? Je to normální kluk, nebo nezná nic jiného než hodiny a hodiny cvičení? I proto jsme se rozhodli požádat ho o rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

Národní divadlo moravskoslezské vydalo dvě operní nahrávky ze svého repertoáru. V roce 2015 nahrál Český rozhlas Ostrava v Divadle Antonína Dvořáka záznam opery Tři přání aneb Vrtkavosti života Bohuslava Martinů a v roce 2019 to byl Osud Leoše Janáčka. CD nejsou určena k prodeji, jsou spíše sběratelskou edicí a poslouží například jako prezentační předměty NDM. Obě díla byla uvedena v rámci dramaturgické řady NDM Operní hity 20. století a mají společné to, že jejich světové premiéry se odehrály v Brně až po smrti autorů a i dnes patří k málo uváděným opusům obou skladatelů. Už dříve divadlu vyšla CD s operami Armida Antonína Dvořáka a Věc Makropulos Leoše Janáčka.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
neděle, 28 únor 2021 12:09

Vychází kniha Hrůša o Martinů

222

Dirigent Jakub Hrůša stojí za vydáním nové knihy Hrůša o Martinů. Publikace přináší unikátní texty o skladateli Bohuslavu Martinů. Součástí knihy je také Hrůšův text o dirigentu Jiřím Bělohlávkovi, který byl jeho učitelem i blízkým přítelem, a rozhovor ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny, iniciátora vzniku těchto esejů, s Jakubem Hrůšou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
600

„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“

„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“

„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“

Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
Strana 1 z 17