„Dramaturgicky byl koncert připraven tak, aby na něm zazněla díla skladatelů tří stylových období. V úvodu to byla v komorním obsazení třívětá nerozměrná Symfonie C dur, Wq 174, H. 649 Carla Philippa Emanuela Bacha, kterou dirigent večera Martin Peschík v souladu s dobovou interpretační praxí řídil od cembala.“

„Náročný part Straussova hobojového koncertu přednesl Lukáš Pavlíček plným, kultivovaným tónem, s technickou brilancí a v mnoha dynamických odstínech. Interpret se vyhýbal zbytečným pohybovým efektům, na pódiu působil naopak velmi skromným dojmem.Za svůj mimořádný výkon sklidil ve zcela zaplněném koncertním sále bouřlivé ovace.“

„Mnohem více zkušeností má tamější orchestr s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Tento představitel raného romantismu bývá hrán v Mariánských lázních často a vždy s nemalým úspěchem. Pod Peschíkovým vedením podal orchestr v Symfonii č. 1, c moll, op. 11 velmi dobrý výkon, a to v plném soustředění na dirigenta, který dal v tempovém a dynamickém rozvržení této kompozici skladatelova mládí vše, co jí náleží.“

Abonentní cyklus Západočeského symfonického orchestru 2022/23 se pomalu chýlí ke konci. Kromě slavnostních koncertů připravilo toto těleso ve společenském domě Casino pro své posluchače celkem patnáct koncertů, z nichž na zbývající tři se v jarních měsících můžeme ještě těšit. Pohostinsky v nich dosud vystoupila a ještě vystoupí řada interpretů, jednak oněch posluchačům dobře známých, jednak těch, kteří stojí teprve na začátku své umělecké dráhy. Mezi ně patří i hobojista Lukáš Pavlíček. Jako sólista se 31. března představil v náročném Koncertě pro hoboj a malý orchestr D dur, AV 144 Richarda Strausse a po zásluze za svůj výkon sklidil bouřlivé ovace.

„Z díla Václava Jana Stamice přednesla Anna Sysová Koncert pro klarinet a orchestr B dur. Sólistka zaujala nejen brilantní technikou, ale rovněž i promyšlenou dynamickou stavbou, ve které si zejména v první a druhé větě, včetně jejich krátkých kadencí, mohla v akusticky příznivém prostředí pohrávat s jemnými pianissimy. Ve třetí větě uplatnila plnější tón, což koneckonců lépe vyhovovalo i doprovodnému tělesu.“ 

„Ačkoliv je hudba jednoho z Bachových synů úzce spjata s jeho dlouholetým berlínským působením, uvedená skladba je jednou ze šesti symfonií, vzniklých po jeho odchodu do Hamburku (1767). V pojetí mladých interpretů vyzněla tato třívětá symfonie přesvědčivě. Hráči dobře podpořili strhující dynamismus, ale i jisté harmonické a modulační napětí této kompozice.“

„Jistě by se dalo spekulovat o volbě tempa menuetu či o menší robustnosti provedení. Je-li však skladba hrána technicky brilantně a s muzikantskou vervou, jsou jakékoliv poznámky zbytečné.“

Smetanovské dny, největší plzeňský hudební festival, již tradičně situovaný na počátek předjaří, prodělal za třiačtyřicet let své existence mnoho proměn, úzce souvisejících s představami a dramaturgickými záměry měnících se pořadatelů. Zatímco zastánci monotematického zaměření na Smetanovu osobnost striktně požadovali zaměřit se pouze na dílo zakladatele české hudby, jiní volali po širším dobovém kontextu, tedy hudbě 19. století, což ostatně odpovídalo i tradici proslulých plzeňských vědeckých sympozií, která festivalu každoročně udávala svá témata. Nejinak tomu bylo i letos. Vedle tématu sympozia „Léta putování: Lidé na cestě v dlouhém 19. století,“ se v programové brožuře festivalu objevilo i široce pojaté „Bedřich Smetana a související odkazy“, tedy téma, pod které se v podstatě dá schovat úplně všechno. Nevím však, zda pozvaní účinkující o vyhlášeném tématu vědí, zda se mu snaží svým repertoárem přizpůsobit.

Orchestr Musica Florea a klavíristka Petra Matějová společně připravili speciální koncertní program, v němž hlavní roli hraje kombinace kladívkového klavíru a smyčců a skladby autorů českého klasicismu. Před diváky se představí ve středu 23. listopadu v GASKu v Kutné Hoře, den nato, 24. listopadu, v Praze v Pálffyho paláci. Pod vedením dirigenta Marka Štryncla půjde tradičně o dobově podmíněnou interpretaci.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK přivítá ve svém cyklu Stará hudba soubor Ensemble Tourbillon, který představí koncertantní tvorbu Johanna Sebastiana Bacha a jeho slavné hudební rodiny. Vedle nejslavnějšího Bacha a jeho syna Carla Philippa Emanuela zazní také hudba spřízněného Georga Philippa Telemanna. Pod vedením uměleckého vedoucího a theorbisty Přemysla Vacka vystoupí mezinárodní sólisté – manželé Daniel Deuter a Xenia Löffler společně s Michalem Raitmajerem. Koncert se bude konat v úterý 1. listopadu od 19:30 hodin v kostele svatých Šimona a Judy.

„Neues Barockorchester Berlin přijel v komorním, smyčcovém obsazení, kde osm smyčců doplňovalo cembalo v roli bassa continua.“

„Sinfonie A dur bylo dílo Friedricha II., který byl výborným flétnistou. Skladba působila příjemně, ale nevybočovala z běžné provozovací praxe.“

„Flétnový koncert, který zazněl, byl určen pro samotného krále Friedricha II., a ten ji také se svým orchestrem provozoval.“

Koncert, který zazněl v Klášterním kostele v Šumperku, přivezl Barockorchester Berlin a navodil atmosféru dvora pruského krále Friedricha II. Zazněla jak jeho vlastní skladba, tak skladby hudebníků, kteří sloužili v jeho kapelách, včetně Františka Bendy. Komorní smyčcový soubor spolu s bassem continuem vystoupil v pondělí 5. září se sólovou flétnistkou Dorou Ombodi a stal se příjemným osvěžením festivalu.

„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“

„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“

„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“

Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem. Přinejmenším díky svým melodramům, ale určitě i kvůli operám a další hudbě. Autorem dosud málo uváděným. Narodil se v Benátkách nad Jizerou před třemi sty lety, posledního června 1722.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pozval do cyklu Stará hudba francouzský soubor Café Zimmermann, který patří k předním evropským interpretům barokní hudby. V Praze vystoupí poprvé. Díla ze slavné rodiny Bachů zaznějí v kostele sv. Šimona a Judy v úterý 25. ledna od 19:30 hodin. Před koncertem dojde také na Setkání s umělci, a to v 18:15 hodin.

Augustiniánské opatství na Starém Brně založila v roce 1323 královna Eliška Rejčka, avšak toto místo je spojené spíš z Mendelem a Janáčkem. A to chce nový cyklus komorní hudby souboru Czech Ensemble Baroque změnit. Nabídne celkem čtyři koncerty klasické hudby z období renesance a baroka. Prohlídky a přednášky zaštítí ředitelka Muzea starobrněnského opatství Miriam Kolářová. Zítra v prostorách opatství vystoupí od 18 hodin hráčka na zobcovou flétnu Michaela Koudelková a přednese skladby Christopha Schaffratha, Františka Xavera Richtera a Carla Philippa Emanuela Bacha. Ensemble Baroque Quintet na stejném místě přednese posledního října výběr z madrigalů Claudia Monteverdiho a 6. listopadu hudbu Boleslavského, Vodňanského, Schütze a dalších. Závěrečný koncert cyklu bude adventní, a to 22. prosince. Renesanční a soudobá moteta vztahující se k vánoční době přednese soubor Ensemble Versus.

Zahajovací koncert Hudebního salónu Café crème se bude konat dnes v kostele svatého Vavřince pod Petřínem. Půjde o předpremiéru alternativního audiovizuálního představení s názvem „Cinéma préparé“. Pod tímto projektem je podepsaná zkušená trojice tvůrců: Jan Komárek – koncept, režie, film a světelný design, Michal Nejtek – hudební koncept, cembalo / cembalo préparé, elektronika a Monika Knoblochová – tvorba, cembalo / cembalo préparé, keyboard. Podrobnosti k projektu i celému podzimnímu programu naleznete zde.

Po Závěrečném koncertu své sedmadvacáté sezóny, o kterém jsme reflexi psali zde, nabízí PKF – Prague Philharmonia do konce června ještě několik projektů. Dnes je orchestr hostem Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Ostravě, kde ho od 19 hodin čeká vystoupení v Evangelickém Kristově kostele. Spolu s PKF se představí švédský sólo trumpetista a dirigent Håkan Hardenberger a vedle něj klavírista Ivo Kahánek a cembalista Jiří Havrlant. Zazní hudba Johanna Wilhelma Hertela, Carla Philippa Emanuela Bacha, Arvo Pärta, André Joliveta a Arthura Honeggera.

V německém Kasselu vznikla nová hudební soutěž pro dua ve složení housle a flétna. Nese podtitul Corona Encore: Coffee Mask – Virtuosové hrající s maskou! Soutěžící mají natočit dvě hudební videa, a to se skladbami Kávová maska houslistky Viktorie Elisabeth Kaunzner z roku 2014, která interpretům předepisuje nutnost hrát s maskou, a Andante od Carla Philippa Emanuela Bacha z Dua pro flétnu a housle, Wq. 140 H. 598. Klipy s natočenými díly poté pošlou organizátorům soutěže. Uzávěrka je 20. ledna příštího roku. Patronkou projektu je hudební ředitelka Baltimore Symphony Orchestra a hlavní dirigentka Vídeňského rozhlasového orchestru Marin Alsop.

Cembalistka a hráčka na klávesové nástroje Alena Hönigová připravila řadu online kapitol o pražském hudebním životě kolem roku 1800, zejména o životě a díle skladatele, kapelníka a klavírního virtuosa Johanna Josepha Röslera, který žil v letech 1771 až 1812. První díl bude ke zhlédnutí právě dnes od 20 hodin zde. K přibližně hodinovému vysílání bude připojen také link ke stažení textového souboru obsahujícího kompletní kapitolu i s referencemi.

„Na obou nahrávkách vzdávám hold hudbymilovným aristokratům.“

„Mám pro Leclairovu hudbu velkou slabost.“

„Toto zvláštní bezčasí nám zároveň dává to nejcennější – čas na rodinu, na sdílení a prožívání každého dne.“

Jana Semerádová, vedoucí souboru Collegium Marianum, právě dnes vydává nové CD s názvem CHACONNE PRO PRINCEZNU. To přichází jako na zavolanou, protože všichni potřebujeme kus krásy, hravé radosti a pohody, i když nová deska bude samozřejmě přinášet posluchačům potěšení i po „koronavirové“ době. Představuje půvabnou hudbu Händela a Leclaira, k jejíž interpretaci si Jana Semerádová přizvala předního rakouského cembalistu Ericha Traxlera. Poprosili jsme ji o odpovědi na několik aktuálních otázek o nové desce i o nejbližších (nejen) hudebních aktualitách souboru, který vede.

„Vojtěch Spurný každou skladbu a každého skladatele představil krátkým, vtipným a velmi poučeným výkladem.“

„Tempa, rytmické zvraty, ozdoby, rozdílná pojetí jednotlivých repeticí, to vše bylo skutečně oslňující.“

„Martin Týml a Jana Matějková předvedli posluchačům, že i oni se dokážou připravit na takto náročnou skladbu ve velkém stylu.“

Jihočeská filharmonie v Českých Budějovicích představila publiku průřez tvorbou slavného skladatelského klanu Bachů. Dramaturgie se zcela vyhnula tomu nejslavnějšímu z nich, a proto se posluchači museli bez Johanna Sebastiana tentokrát obejít. Dle reakcí lze však směle soudit, že vůbec nelitovali – díky vydařenému výběru skladeb, jejich interpretaci i osobnímu vkladu dirigenta a cembalisty Vojtěcha Spurného.

"Jedním z cílů tohoto ročníku je vytvoření kritické edice a praktické vypracování sólového partu Rybova Violoncellového  koncertu jeho sólistou Eduardem Šístkem."

"Závěr druhého festivalového koncertu bude patřit Aramejskému Otčenáši Jaroslava Krčka,  inspirovanému novým překladem Jana Konfršta."

"Závěrečný koncert uvede novodobá světová premiéra: Rybových Nešporních zpěvů."

Interpretace hudebního umění, veřejné disputace ve formě hudební konference a edukační činnosti. Z těchto tří základů a úkolů vyrostl mladý Festival Jakuba Jana Ryby, jehož druhý ročník začne tuto neděli a potrvá do půlky července. Nabídne pět koncertů s dramaturgickými úvody, procesí k bývalému morovému hřbitovu a žehnání zrestaurovanému kříži na místě, kde byl původně pohřben Jakub Jan Ryba, a následnou mši k poctě sv. Kříže obětovanou za skladatele. Také se chystá celodenní konference – disputace, interpretační kurzy a workshopy završené koncertem jejich účastníků a lektorů. Zároveň organizátoři vypsali skladatelskou soutěž v liturgické vokální či vokálně-instrumentální skladbě. Festival minulý rok v březnu založili Šimon Kaňka, který se stal ředitelem, Josef Vondrášek, Hubert Hoyer, Zdeněk Klauda, který vytváří dramaturgii, Jaroslav Pelikán a Tomáš Janeček.