„Již prvními takty ukázal Villaume publiku, že má k Brahmsovi hluboký vztah, že si je vědom, v čem důvtip jeho hudby spočívá.“
„Bylo patrno, že zná Emmanuel Ceysson skladbu nazpaměť, že má všechny melodie vryté pod kůži a nic ho nevyvede z míry.“
„Dramaturgicky velmi promyšlený koncept večera dal sezóně vyvrcholit ve třech dílech, které vznikly pouze v pětiletém časovém rozmezí.“
Nedělní majestátní zakončení 29. sezóny PKF — Prague Philharmonia se neslo v duchu německého romantického repertoáru, jenž naplnil Dvořákovu síň Rudolfina. Dvě orchestrální díla Johannesa Brahmse orámovalo virtuózní vystoupení harfisty Emmanuela Ceyssona s Reineckovým Koncertem pro harfu a orchestr e moll. Je třeba vyzdvihnout skvělou dramaturgii koncertu, propojení skladeb podobného hudebního kontextu. Především Brahms orchestru velmi sedl a Villaume jej vedl suverénně a kompaktně.
Orchestr PKF – Prague Philharmonia nabídne v závěru své sezóny dvakrát setkání s mezinárodně uznávaným harfistou Emmanuelem Ceyssonem, a to ve středu 14. června v Lobkowiczkém paláci a v neděli 18. června v Rudolfinu. Oba koncerty povede šéfdirigent a hudební ředitel tělesa Emmanuel Villaume. Dále se v NoDu v Dlouhé ulici na Praze 1 koná závěrečný koncert cyklu soudobé hudby nazvaný Rakousko včera a dnes: Arnold Schönberg – Alban Berg – Olga Neuwirth – Johannes Maria Staud. Ten je na pořadu v úterý 20. června.
„Dirigent hudobný tvar Händlovho Concerta grossa modeloval ako farbistú drobnokresbu“
„Švajčiarsky dirigent si s bohatým pradivom Bartókovej hudobnej reči poradil ako zdatný profesionál“
„Päťdesiatnik Kaspar Zehnder je dnes na vrchole svojich tvorivých síl“
Prvá dvojica májových abonentných koncertov Slovenskej filharmónie sa v bratislavskej Redute konala v dňoch 11. a 12. mája 2023 pod taktovkou švajčiarskeho dirigenta Kaspara Zehndera a so štyrmi sólistami z radov prvých hráčov dychovej sekcie orchestra – flautistom Cyrilom Šikulom, hobojistom Matúšom Veľasom, hornistom Róbertom Kisom a fagotistom Petrom Kajanom.
„Jeho tvorba všechny dobové bouře přestála a již více jak sto let patří k základnímu repertoáru evropské hudby. Stejně jako ta Wagnerova.“
Typově byl Brahms blízký Beethovenovi. A stejně jako Beethoven, i on začínal uměleckou kariéru jako úspěšný, po Evropě koncertující pianista.“
„Z řady důvodů, které jsou od té doby předmětem spekulací, se s Clarou nevzali. Oba dali přednost hudbě.“
Jsem zamilován do hudby, miluji hudbu, nemyslím na nic nežli na ni a snad ještě na to, co mi dělá hudbu krásnější, napsal v jednom dopise Johannes Brahms, skladatel a pianista považovaný za posledního velkého autora klasické německé hudební tradice. Pocházel z Hamburku, žil ve Vídni. Celoživotně ho hluboká platonická láska pojila s klavíristkou Clarou Schumannovou, celoživotně zůstal starým mládencem. Dnes se připomíná 190 let od jeho narození.
„Flétnistka se zaskvěla krásně znějícími vysokými tóny, intonačními skoky, okouzlující kantilénou, škálami připomínajícími rozsypávající se šňůru korálků i rozezpívaným vemlouvavým dialogem s klavírem.“
„Velkou oporou jí byl zkušený klavírní partner Daniel Wiesner, na nějž se sólisté mohou vždy spolehnout a posluchači si vychutnají jeho lahodnou hru.“
„Beethovena zahráli jak zralí mistři, v synagogální akustice pěkně znělo Ruferovo violoncello, s úhozově bohatou hrou nezůstala pozadu ani klavíristka Kateřina Ochmanová.“
Mezinárodní hudební festival Mladá Praha zavítal 29. září do kolínské synagogy, kde se uskutečnil jeden z jeho mimopražských koncertů. Vystoupili na něm maďarská flétnistka Eszter Boglárka Réti, český violoncellista Filip Rufer a jako klavírní partneři Daniel Wiesner a Kateřina Ochmanová.
Pořadatelé zvou na čtvrtek 16. června od 19 hodin na koncert pořádaný v rámci cyklu Dobříšské večery hudby do Zrcadlového sálu dobříšského zámku. Představí se King's College London Symphony Orchestra, který se prosadil na hudební scéně Londýna a stal se jedním z nejlepších studentských orchestrů ve Velké Británii. Orchestr sdružuje nejlepší členy z mnohých londýnských institucí i ze samotné domovské univerzity. Zaznějí skladby Sibelia, Reineckeho, Vaughana Williamse, Elgara, Bizeta a dalších. Dirigovat bude Phoebus Kyriakoudis.
„Bozzova hudba oscilovala mezi brilantním stylem a téměř impresionistickými plochami.“
„Reineckeho skladba dostala do vínku krásně měkce a pozorně hraný hornový part a neokázale hladký, decentní part klarinetový.“
„Dvě stovky vděčných posluchačů ani nedutaly.“
Další sobota na hudebním festivalu Za poklady Broumovska navázala na právě uzavřené týdenní Letní hornové kurzy. V kostele v Martínkovicích za značného zájmu publika koncertovali jejich lektoři. Program nebyl vůbec banální, líbivý nebo podbízivý. Potěšil starší hudbou, ale větší polovina patřila té o něco novější, posluchačsky přiměřeně náročnější. Hudbě vážné, pravé klasice. S velkým koncertním křídlem ve venkovském kostele až překvapivé.
„Myslím, že jsem doprovázel snad už všechny obory soutěže Pražského jara.“
„Na zkoušení s každým, kterého doprovázím, máme asi dvacet minut, to je docela málo.“
„Náročná bude povinná skladba Jardy Pelikána, i když s autorem se znám a jeho hudbu mám taky rád.“
Flétnová soutěž Pražského jara začala. Pozornost je upřena hlavně k soutěžícím; jak se jim podaří zvládnout náročný repertoár, z jaké dálky až přijeli, odkud jsou ti nejlepší, jak obstojí naši v celosvětové konkurenci, kdo postoupí do dalších kol a kdo nakonec zvítězí… Na pódiu však s každým mladým flétnistou či flétnistkou přichází také jeho doprovod. Někteří soutěžící mají vlastní klavíristy, jiní se spoléhají na ty oficiální. V prvním kole flétnové soutěže se umělecké spolupráce ujali klavíristé Stanislav Gallin a Daniel Wiesner, ve druhém k nim pak přibudou ještě cembalista Lukáš Vendl a violoncellista Petr Hamouz, kteří soutěžící doprovodí v jedné z povinných Bachových sonát.
