Jakub Hrůša prodloužil smlouvu s orchestrem Bamberger Symphoniker do konce sezony 2028/2029. Jejich šéfdirigentem je od září 2016. Bamberští symfonikové bývali za komunistického režimu v tuzemsku nežádoucí, měli negativní nálepku „sudetských Němců“. Do Prahy zajíždějí teprve až po roce 1990. Jejich „československá“ minulost, spojená s odsunutými německy hovořícími hudebníky, kteří se po válce v novém domově v Bavorsku sešli ke společné umělecké práci, je jedinečná. Jejich nynější dlouholeté spojení se skvělým českým dirigentem je podnětné, po hudební stránce zajímavé a z hlediska narovnávání historických křivd správné. Za zásluhy o povznesení dobrého jména tělesa Jakub Hrůša letos obdržel Bavorskou kulturní cenu. K působení v domovském městě společně přidali už řadu prestižních turné a natočili mimořádně úspěšné nahrávky. O jejich hostování na festivalu Dvořákova Praha čtěte ZDE. Vedle působení v Bamberku zůstává Hrůša hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Především je ovšem designovaným hudebním ředitelem londýnské Královské opery Covent Garden, kde se pozice ujme v září 2025.
„Čtyřvěté dílo bylo komponováno s ohledem na prezentaci jednotlivých nástrojů a soubor toto ‚zadání‘ vrchovatě naplnil.“
„Po přestávce koncertu uvedlo České noneto Taneční preludia Witolda Lutoslawského.“
„České noneto hrálo osmidílnou Foerstrovu skladbu s působivým nastíněním lyrických poloh a přitažlivou, vitální agogikou.“
Ve středu 6. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina oslavilo České noneto sté výročí založení. Sdružení konzervatoristů sice 14. března roku 1923 vystoupilo ještě v desetičlenné sestavě decetu či dixtuoru se skladbou Tři meditace od Bohuslava Taraby, ale o rok později už se konalo první oficiální vystoupení devítičlenného souboru pod názvem České noneto – bylo to 17. ledna 1924 na Žižkově. Na programu středečního večera Českého spolku pro komorní hudbu byly nyní skladby, které těleso v začátcích kariéry podržely, a pietu ozdobilo jejich excelentní provedení.
Příští týden měl Českou filharmonii poprvé dirigovat osetijský rodák Tugan Sochijev, který v březnu 2022 rezignoval na šéfdirigentské posty Velkého divadla v Moskvě a Orchestre Nationale du Capitole de Toulouse. Kvůli nemoci ho nahradí rusko-britský dirigent Vasilij Petrenko, který s Českou filharmonií zahajoval Pražské jaro v roce 2012. Do Prahy zavítá mezi vystoupeními v Číně a Bulharsku. Program koncertů zůstane beze změny, Faunovo odpoledne Clauda Debussyho, Koncert pro klavír a orchestr G dur Maurice Ravela, který zahraje Pierre-Laurent Aimard a Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v Ravelově orchestrální úpravě. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy do pátku 13. až 15. prosince vždy od 19.30 hodin.
„Ve srovnání s hráči fotografovi práce po závěrečném potlesku nekončí.“
„V Japonsku fotografa do hlediště vůbec nevpustí, a to dokonce ani při závěrečném potlesku.“
„Vesměs jsou si japonské i korejské sály hodně podobné – bývá to typ amfiteátru… a jsou opravdu hodně velké!“
Fotografie Petry Hajské už po léta zachycují a dokumentují tuzemské dění v klasické hudbě a provázejí samozřejmě i články o hudbě na portálu KlasikaPlus.cz. Ilustrují rovněž rozhovor, který nám poskytla po podzimním turné České filharmonie, s níž cestovala do Jižní Koreje a Japonska. Fotoreportérka popisuje rozdíly v podmínkách pro svou práci v evropských metropolích a na Dálném východě, dává nahlédnout do každodennosti při zájezdu orchestru a zamýšlí se i nad nutností respektovat, že někomu mediální popularita vyhovuje a někomu ne.
Česká filharmonie se po třiceti sedmi letech vrací k jednoaktové opeře Bohuslava Martinů Ariadna, tentokrát se svým hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Netopilem. Známý antický příběh o královské dceři, která pomůže Théseovi zabít Mínótaura, zkomponovaný v létě 1958, poprvé provedla koncertně v roce 1986. Teď dílo zazní ve francouzském originále ve Dvořákově síni Rudolfina ve čtvrtek a v pátek 7. a 8. prosince od 19.30 hodin a v sobotu 9. prosince od 15 hodin. Páteční koncert je věnován 100. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu a živě ho přenáší stanice Český rozhlas Vltava. Sólových partů se ujmou Simona Šaturová, Peter Kellner, Richard Samek, Jozef Benci a dvaadevadesátiletý Richard Novák. Zpěváky z Pražského filharmonického sboru připraví sbormistryně Šárka Csölle Knížetová. Program doplní Mozartova Symfonie č. 36 „Linecká“.
„Ve středu sáhneme do atraktivní nabídky Evropské vysílací unie. Nejprve zazní málo uváděné vrcholné dílo Césara Francka, jeho oratorium Blahoslavenství.“
„Víkendová dopoledne budou patřit varhanici a patronce hudby sv. Cecílii, pořad připravil Radek Menoušek se skladbami H. Purcella, B. Brittena, J. D. Zelenky a dalších.“
„A v sobotu v 15:11 vrcholná nahrávka Chopinova Klavírního koncertu č. 1 e moll s Krystianem Zimermanem a Polským festivalovým orchestrem, naprosto mimořádný snímek…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. prosince?
„Giovanni Antonini měl přístup k práci natolik specifický, neotřelý a živoucí, že ve mně otevřel spoustu otázek.“
„Vyzařovala z něj neochvějná jistota, ale také laskavost, o kterou se každý citlivý hudebník mohl vděčně opřít.“
„Nejsem schopná říct, které z těles bylo lepší.“
Ve středu 29. listopadu byl v Dvořákově síni Rudolfina poprvé uveden program složený ze skladeb Josepha Haydna, Christopha Willibarda Glucka a Antonia Vivaldiho. Dirigoval ho italský dirigent Giovanni Antonini, který se na repertoár z období baroka a klasicismu přímo specializuje a kromě dirigování se také věnuje hře na zobcovou flétnu. V první polovině koncertu účinkovala Česká studentská filharmonie, díla v druhé polovině přednesla Česká filharmonie. Koncert byl nádhernou přehlídkou pestrosti v jednoduchosti a nejeden posluchač odcházel s nevšedním zážitkem.
Festival si již 29 let klade za cíl uvádět a propagovat hudbu poličského rodáka. Přední čeští umělci na Dnech Bohuslava Martinů představují i méně frekventovaná skladatelova díla. Součástí festivalu je Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, která podporuje nastudování skladatelových skladeb nejmladší generací interpretů a pomáhá formovat mladé hudebníky. Na koncertech ve spolupráci s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu každoročně zní také rozsáhlé symfonické skladby v kontextu tvorby českých a světových skladatelů, které s Bohuslavem Martinů pojí historické i stylové vlivy a vztahy. Koncerty se konají v Sále Martinů na pražské HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina.
„Středeční večer připomene nedožité devadesátiny Krzysztofa Pendereckého bohatým výběrem jeho skladeb. Zazní nejen tři jeho díla odkazující na válečné události.“
„Dále poslouchejte Symfonii č. 3 Gustava Mahlera s Bostonským symfonickým orchestrem a Seiji Ozawou a také s Jessyí Norman v altovém sóle.“
„Víkendová Návštěva bude v sobotu a v neděli dopoledne patřit nahrávkám Pražského komorního orchestru, který obvykle hraje bez dirigenta.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. do 26. listopadu?
„Listopadovou revoluci program oslavil – a události 17. listopadu 1939 připomněl – nápaditě a vkusně.“
„Lukáš Vasilek se svým Pražským filharmonickým sborem při přípravě a Antonio Pappano na pódiu nechali rozeznít širokodeché melodie a rozmyslně vytvářené plochy do pomalu plynoucí naléhavé meditace.“
„Antonio Pappano širokými, jasně akcentovanými gesty dokázal filharmoniky přimět k meznímu nasazení.“
Sir Antonio Pappano je typem interpreta, který se vrhá na pódiu do hudby bezprostředně poté, co vkročí na dirigentský stupínek. Hudbu netvoří nábožně, ale impulzivně, temperament z něj vyzařuje na první pohled, je energický a nesmlouvavý. Pro debut s Českou filharmonií měl za úkol vpředvečer 17. listopadu řídit koncert připsaný státnímu svátku. Svým jménem ho zvýraznil a ozdobil i pro televizní přenos.
Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí nominovali na ceny ICMA 2024 (International classical music awards). Mezi nominovanými jsou i Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor či Jakub Hrůša. Vítězové letošního ročníku budou oznámeni 18. ledna 2024.
Jubilejní desátou sezonu pokračuje spolupráce mezi Českou filharmonií, zpěvačkou a sbormistryní Idou Kelarovou a dětským pěveckým sborem Čhavorenge. Jejím smyslem je podpora romských dětí a mladých lidí nejen v jejich cestě za hudbou. Po koncertech v Belfastu, Londýně, Litomyšli a dalších městech v uplynulých letech se projekt Hej Romale vrací do Prahy. Ve Dvořákově síni Rudolfina Čhavorenge s Idou Kelarovou za doprovodu skladatele Desideria Duždy, jazzového tria a hudebníků České (studentské) filharmonie vystoupí na dvou koncertech v neděli 12. listopadu od 14.30 a 16.30 hodin. Na programu budou tradiční i současné romské písně.
První český orchestr provede na již tradičních Koncertech pro svobodu a demokracii skladby Nänie Johannesa Brahmse, Houslový koncert e moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a druhou řadu Slovanských tanců Antonína Dvořáka. K České filharmonii se připojí slavná nizozemská houslistka Janine Jansen a poprvé také Antonio Pappano, jeden z nejvýznamnějších dirigentů současnosti. Koncerty pro svobodu a demokracii se konají 16. a 17. listopadu od dvaceti hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. První z nich vysílá v přímém přenosu Česká televize na programu ČT art.
„Nenechte si ujít Beethovenovu Sedmou symfonii s Vídeňskými filharmoniky a Leonardem Bernsteinem.“
„Dále je možné poslouchat Dvořákovy Biblické písně s Magdalenou Koženou, Berlínskými filharmoniky a Simonem Rattlem.“
„Víkendová návštěva bude patřit Radimu Dolanskému, který bude vybírat nahrávky v pestrém výběru autorů.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. do 12. listopadu?
„Na Bohuslava Martinů, který se už roky učil francouzsky, zapůsobila při turné orchestru Národní divadla největším dojmem Paříž.“
„Konečně v roce 1923 přišel balet Kdo je na světě nejmocnější. Už ne ´impresionistický´, ale nový, mající podobu rytmické grotesky s rozmarnou hudbou.“
„To, co jsem šel hledat do Francie, to nebyl Debussy.“
Měl pobýt tři měsíce, místo toho však zůstal sedmnáct let. Tak charakterizují životopisy Bohuslava Martinů jeho příjezd do Paříže v polovině října roku 1923, tedy před rovnými sto lety. Stipendium určené na nedlouhé studium skladby u Alberta Roussela se stalo příležitostí a prostředkem k naplnění bytostné touhy vymanit se nejen z tuzemské provinční malosti, ale i z konfrontace s německými a rakouskými kulturními a myšlenkovými vlivy. Martinů se upínal k Francii z obdobných důvodů jako Janáček k Rusku.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, jeho 79. ročník, se uskuteční v termínu 12. května až 3. června 2024. Tradiční zahájení Smetanovou Mou vlastí obstarají Berlínští filharmonikové. Na festival zavítají také dva nejlepší italské orchestry Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Filharmonický orchestr milánské opery La Scala. Z Paříže přijede Orchestre Philharmonique de Radio France, z Nizozemska Amsterdam Baroque Orchestra, z Belgie pak slovutné Collegium Vocale Gent. Novinkou je celodenní program pro mladé publikum nazvaný SpringTeen a ve Foru Karlín se uskuteční spektakulární koncert s padesáti současně znějícími pianiny a publikem sedícím mezi nimi.
Dvěma koncerty v Jižní Koreji zahájila Česká filharmonie asijské turné, přesunuté na letošní podzim z původních termínů v roce 2021. Tehdy zájezdu zabránila celosvětová protipandemická opatření. Na programech večerů v Arts Center v Soulu a v Daegu Concert House v Tegu, stejně jako na následujících koncertech v japonských městech, jsou nyní výhradně díla Antonína Dvořáka. Jde o Klavírní, Violoncellový i Houslový koncert, o předehry Karneval, Othello a V přírodě a o tři symfonie – Sedmou, Anglickou a v Japonsku nesmírně populární Novosvětskou. Sólisty turné jsou houslista Gil Shaham, klavírista Mao Fujita a violoncellista Pablo Ferrández, všechna vystoupení řídí šéfdirigent Semjon Byčkov. V Japonsku filharmonici hrají 28. října v Aichi Arts Center v Nagoji, v dalších dnech pak v Niigatě, Ósace a Jokohamě. Třikrát jako rezidenční těleso – 29. a 31. října a 1. listopadu – vystoupí ve slavné tokijské Suntory Hall. Na 5. listopadu je tam však navíc ještě ohlášen Komorní orchestr České filharmonie. V Jižní Koreji byl český první orchestr po šestileté pauze, do Japonska jezdí po dlouhá desetiletí pravidelně. Na zahraničních pódiích odehraje v roce 2023 celkem 26 koncertů.
„Zcela mimořádnou věcí je ovšem přímý přenos koncertu Bolero po asijsku z festivalu Hudební fórum Hradec Králové.“
„Ve středu od 20:00 můžete poslouchat nahrávky nedávno zesnulé pěvkyně Patricie Janečkové.“
„V sobotu na státní svátek 28. října poslouchejte program Česká hudba sváteční.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 23. do 29. října?
Festival Pražské jaro otevřou v Roce české hudby 2024 Smetanovou Mou vlastí Berlínští filharmonikové. Koncerty řízené šéfdirigentem Kirillem Petrenkem se konají 12. a 13. května. Ikonické dílo českého repertoáru zahraje předtím světoznámé těleso třikrát za sebou i abonentům v berlínském sále Filharmonie. Druhým magnetem květnového mezinárodního hudebního festivalu v české metropoli má být dvojí koncertní uvedení Smetanovy opery Libuše se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli a pod taktovkou Jakuba Hrůši, s Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem. Třetí zatím odtajněný highlight jarní přehlídky se týká nové tvorby. Na festivalu zazní ve světové premiéře koncert pro housle a orchestr s názvem Svatyně od Kryštofa Mařatky, českého autora usazeného ve Francii. Inspiroval se k ní pravěkými jeskynními malbami a jde o společnou objednávku Pražského jara a Francouzského rozhlasu, jehož orchestr bude dílo interpretovat.
