Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v pondělí 27. března odstartuje jarní turné. Během něho uvede osm koncertů ve Štýrském Hradci, ve Vídni, v Budapešti, v Záhřebu, v Udine, v Milánu a v Aix-en-Provence. V milánském Teatro alla Scala Česká filharmonie vystoupí poprvé od roku 1962, kdy v tomto sále hrála pod taktovkou Karla Ančerla. Na Velikonočním festivalu v Grand Théâtre de Provence vystoupí orchestr úplně poprvé. Na turné Česká filharmonie přichystala dva programy. První vyplní Šestá symfonie Gustava Mahlera, kterou orchestr znovu provede na konci května v Lipsku a pak v červnu v Praze, program druhý bude představovat trojice skladeb od Bély Bartóka, Igora Stravinského a Thierryho Escaicha, jež zněly v Rudolfinu před týdnem.
„Experimentováním a usilovným snažením začal Josef Horák postupně odhalovat dosud nevyužité schopnosti nástroje. Zjistil, že jich není málo.“
„Barevnost tónu se stala předmětem jeho celoživotního, nikdy neutuchajícího, až vášnivého hledačství.“
„Tak započalo nové, více jak tři a půl desítky let trvající období činnosti Due Boemi, kdy jak koncertně, tak po určitou dobu i pedagogicky působili současně na dvou místech, více než 500 km od sebe vzdálených a železnou oponou vzájemně oddělených.“
Na 24. března 2023 připadá nedožité 92. výročí narození Josefa Horáka, objevitele a neúnavného propagátora nových možností basklarinetu. Ve stejném roce si rovněž připomínáme 60 let od založení souboru Due Boemi di Praga: Dua Josef Horák (basklarinet), Emma Kovárnová (klavír), které celých 42 let systematicky propagovalo sólovou, komorní a koncertantní roli tohoto nástroje jak na domácí scéně, tak i ve světě. Historií a úspěšnou cestou sólového basklarinetu na koncertní podia a vším, co se kolem toho událo, se podrobně zabývá rozsáhlá monografie s názvem Příběh nového basklarinetu. Připravuje ji k vydání PhDr. Vojtěch Mojžíš, hudební skladatel, muzikolog a hudební režisér, který se tématem sólového basklarinetu systematicky zabývá již řadu let. Několik převzatých odstavců a fotografií, doplněných komentáři, je upoutávkou na připravovanou publikaci i poctou jubileu.
„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“
„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“
„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“
Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.
21. března 1998 byly založeny dva televizní kanály MEZZO a MEZZO LIVE HD, které se věnují klasické hudbě, tanci a jazzu. V České republice televize navazuje na dlouholeté partnerství s Českou filharmonií a Národním divadlem. Na období od 21. března do 1. května 2023 zařadí MEZZO výjimečnou, speciální programovou nabídku. Na obou stanicích odvysílá sedmnáct přímých přenosů a pětadvacet symbolických koncertů vybraných z bohatého archivu.
„Béla Bartók neměl zrovna štěstí na období, v němž žil.“
„Thierry Escaich je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších současných francouzských skladatelů.“
„Hudba baletu spadá do tzv. folklorního období Stravinského.“
Mít v čele známého šéfdirigenta je pro orchestr vždy výhodné. Maestro zná kde koho, a kde kdo zná jej. Vztahy jsou spíše na osobní než na profesní bázi. To je také případ šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova. Výsledkem je i skladba Thierry Escaicha napsaná přímo na Byčkovovo požádání pro jeho orchestr. Spolu s opusy Bély Bartóka a Igora Stravinského jsme ji nyní mohli slyšet 16. až 18. března v Dvořákově síni pražského Rudolfina.
Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov se vrací ke svému orchestru, aby ve světové premiéře uvedl Symfonické etudy francouzského varhaníka a skladatele Thierryho Escaiche. Sólového partu se v nich debutově s Českou filharmonií ujme jihokorejský pianista Seong-Jin Cho. Dále zazní suita z baletní pantomimy Podivuhodný mandarín Bély Bartóka a koncertní verze baletu Petruška Igora Straviského. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina ve čtvrtek a v pátek 16. a 17. března od půl osmé večer hodin, v sobotu 18. března pak od patnácti hodin.
Česká filharmonie oznamuje změnu. Z osobních důvodů musel zrušit svůj debut šéfdirigent Skotského komorního orchestru a žádaný host mnoha světových těles Maxim Jemeljanyčev, který měl poprvé vést tuzemský první orchestr teď od středy do pátku, od 8. do 10. března. Místo něj zaskočí v nezměněném programu dvaatřicetiletý český dirigent Robert Kružík. Zazní skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, W. A. Mozarta a Ludwiga van Beethovena. V jeho Čtvrtém klavírním koncertu vystoupí jako sólista dvaadvacetiletý pianista izraelského původu Tom Borrow.
„Program Vídeňských filharmoniků a Jakuba Hrůši budou z Prahy vysílat desítky rozhlasových a televizních stanic do padesáti zemí světa.“
„Festival chystá další pokračování postupného souborného uvedení Dvořákových smyčcových kvartetů.“
„Dvořákova Praha nabídne finálová kola soutěže Concertino Praga v komorní i sólové kategorii a vystoupení stipendistů Akademie komorní hudby.“
Podzimní festival Dvořákova Praha zvýrazní tvorbu Johannesa Brahmse, od jehož narození uplyne letos v květnu 190 let. Figuruje vedle hudby Antonína Dvořáka i v programu koncertu Vídeňských filharmoniků, které má v Rudolfinu řídit Jakub Hrůša. Bude to poprvé, kdy s nimi v tuzemsku vystoupí český dirigent. Dalšími světoznámými zahraničními tělesy jsou ve festivalové nabídce Izraelská filharmonie a Tonhalle-Orchester Zürich. Od 7. do 25. září se uskuteční tři desítky koncertů.
Ve čtvrtek 9. března vystoupí v katedrále sv. Víta v Praze u příležitosti inaugurace Petra Pavla českým prezidentem Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor, které bude řídit dirigent Jakub Hrůša. Společně provedou Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila a Te Deum Antonína Dvořáka. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek.
„Orffova kantáta Carmina burana se nikdy nemůže oposlouchat.“
„Libreto pro Epos o Gilgamešovi si Martinů sestavil sám, zaujala ho především témata přátelství, lásky a smrti.“
„Závěr je u Honeggera velkou katarzí, korunovace Šalamounova a smrt Davidova se přelijí do zjasnění s výkřiky Alleluja.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. 2. do 5. 3. 2023?
„Okamžik, ve kterém se potkává umění a bohoslužba.“
„Lukáš Vasilek, připravený, napjatý, soustředěný, přesný a nekompromisně autoritativní, provedl obrovský interpretační aparát celou partiturou s rozmyslem, bezpečně a vědoucně.“
„O to silněji vyvstal apel, který Britten do svého monumentálního War Requiem vtělil a který tak přesně rezonuje i s naší současností.“
Pražský filharmonický sbor podpořil názvem svého únorového koncertu touhu civilizovaného demokratického světa, aby se už konečně stala minulostí agrese rozpoutaná před rokem barbarským ruským putinovským režimem. Koncert za konec války na Ukrajině… I kdyby ale nebylo této okolnosti, která probouzí pochopitelné emoce, i kdyby nebylo aktuálního politického kontextu, bylo by i tak vzácné uvedení Brittenova Válečného rekviem samo o sobě velkou událostí. Ryze uměleckou. Protiválečné pacifistické dílo je velkolepou, mimořádně působivou duchovní a hudební freskou a dirigentu Lukáši Vasilkovi se podařilo se spojenými orchestry, sbory a sólisty dát jí dokonale plastický tvar a ohromující obsah.
Pražský filharmonický sbor za řízení Lukáše Vasilka přednese Válečné rekviem Benjamina Brittena. Uvedením monumentálního vokálně-instrumentálního díla s protiválečným vyzněním chce poukázat na stále probíhající vojenský konflikt na Ukrajině. Se sborem vystoupí orchestr PKF – Prague Philharmonia posílený o členy Kyjevského symfonického orchestru a České filharmonie. Sólových partů se ujmou sopranistka Susanne Bernhard, tenorista Kyle van Schoonhoven a barytonista Arvid Fagerfjäll. Part chlapeckého sboru nastudují členové Dětského pěveckého sboru Radost Praha. Koncert za konec války na Ukrajině se ve Dvořákově síni Rudolfina koná v úterý 21. února večer. V přímém přenosu jej odvysílá Český rozhlas Vltava a ukrajinské rádio Suspilne.
Sir Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená završí svou rezidenturu u České filharmonie mimořádným koncertem, který se bude konat ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 25. února od půl osmé večer. Na programu budou dvě skladby Roberta Schumanna. Předehra k opeře Jenovéfa a Druhá symfonie. Magdalena Kožená se představí ve dvou písňových cyklech Bohuslava Martinů, jež následně nahraje pro hudební vydavatelství Pentatone. Na připravovaném disku bude i výběr z písní Bély Bartóka, Maurice Ravela, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina, které s prvním českým orchestrem zazněly na listopadových koncertech.
„Bohužel, Česká studentská filharmonie odvedla poněkud nervózní výkon.“
„Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo, který si vybral Giovanni Antonini, měl českou premiéru.“
„Pod Antoniniho vedením hráli čeští filharmonici jako o život.“
Česká filharmonie už léta bere vážně svou edukační činnost, která spočívá nejen v organizovaní akcí pro děti a mládež, ale rovněž i ve výchově mladých orchestrálních hráčů. K tomuto účelu má určenou nejen svou Orchestrální akademii České filharmonie, ale i sdružení hudebníků, které se sice schází ad hoc, ale možnost má vystupovat i v abonentních koncertních řadách. Mají pro ně zavazující název, který zní Česká studentská filharmonie. Právě ta zahajovala ve středu 8. 2. 2023 pod vedením dirigenta Giovanni Antoniniho sérii koncertů.
Hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil vybral na nadcházející koncerty ve Dvořákově síni Rudolfina ryze český repertoár. Ve světové premiéře zazní suita z opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, aranžovaná Tomášem Illem. Houslista a umělecký partner České filharmonie Josef Špaček se ujme sólového partu v Rapsodii pro violu a orchestr Bohuslava Martinů. Jako třetí skladba zazní Slovácká suita Vítězslava Nováka. Koncerty se budou konat od středy 15. do pátku 17. února, vždy od půl osmé večer.
Od středy 8. do pátku 10. února, vždy od půl osmé večer, se ve Dvořákově síni Rudolfina před Českou studentskou filharmonii a před Českou filharmonii postaví Giovanni Antonini, mezinárodně uznávaný dirigent a odborník na hudbu doby baroka a klasicismu. S mladými hudebníky nastuduje Mozartovu Symfonii č. 40 g moll a s Českou filharmonií Symfonii č. 41 C dur „Jupiter“. Mezi oběma symfoniemi, v koncertu Georga Philippa Telemanna, který Česká filharmonie provede poprvé, se Giovanni Antonini představí i jako sólista na zobcovou flétnu. Na pozici koncertního mistra před orchestry debutově předstoupí houslista Stefano Barneschi.
Pražský filharmonický sbor s Dětským pěveckým sborem Radost Praha a sólisty, s orchestrem PKF-Prague Philharmonia a členy Kyjevského symfonického orchestru a České filharmonie uvede 21. února v Rudolfinu Válečné rekviem Benjamina Brittena, a to jako vzkaz k ukončení války na Ukrajině. Sbormistr Lukáš Vasilek v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje uvedení ikonického hudebního díla dvacátého století v kontextu sezóny sboru. Vrací se k Vánočnímu koncertu, hovoří o výjimečnosti Brittenova protiválečného díla a nakonec připomíná, že v červnu těleso vystoupí na open air koncertě s méně obvyklým programem ze spirituálů.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který právě zveřejnil celý svůj program, letos nabídne hned několik jedinečných zážitků. V rodném kraji skladatele se od 1. června do 1. července setkají rozhlasoví filharmonici ČR i Norska, violoncellista Daniel Müller-Schott, klavírista Christian Ihle Hadland a také další významné osobnosti české klasické hudby.
„Sir Gardiner si vybral Symfonii č. 5 g moll, kterou můžeme bezesporu zařadit mezi Koželuhova vrcholná díla.“
„Jako přídavek zvolil Jan Mráček téma z Nel cor più non mi sento od Niccolò Paganiniho.“
„Antonín Dvořák patří k celoživotním láskám sira Gardinera.“
Není mnoho světově proslulých dirigentů, kteří by si pro svůj koncert s Českou filharmonií vybrali výhradně české skladatele. Jedním z nich je sir John Eliot Gardiner, který má k české hudbě blízký vztah a na koncerty 1. až 3. února v Rudolfinu si proto vybral jen české skladatele dvou různých epoch. Přidáme-li k tomu ještě sólistu Jana Mráčka, pak lze konstatovat, že nám Česká filharmonie připravila jeden z vrcholů letošní sezóny.
Britský dirigent John Eliot Gardiner, uvede při svém návratu k České filharmonii celkem tři české skladby ze tří století. Pátou symfonii Leopolda Koželuha z osmdesátých let osmnáctého století a o sto let mladší Pátou symfonii Antonína Dvořáka doplní Fantasie g moll pro housle a orchestr, kterou Josef Suk napsal zkraje století dvacátého. V ní se jako sólista představí houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy 1. do pátku 3. února, vždy od 19:30 hodin.
