„Vynikl jak klid, tak hravý charakter, a hlavně promyšlená výstavba díla Zdeňka Fibicha.“

„Ve všech technických nástrahách díla intonovala sólistka naprosto čistě, ani v technických pasážích se neztrácel hudební obsah.“

„Strhujícím způsobem vystavěná byla Coda Glazunovovy symfonie.“

V září nikdo netušil, že zahajovací koncert jedné z abonentních řad „Diamant“ orchestru Plzeňské filharmonie bude na dlouhou dobu posledním koncertem před abonenty. Přestože se Plzeňská filharmonie věnovala převážně nahrávací činnosti, zejména v posledních týdnech jsme už mohli zaznamenat její bohatou koncertní činnost, i když jen před vybraným publikem, nebo ještě i bez něj. Účinkovala v rámci Slavností svobody s „americkým“ programem před kamerami TV ZAK, nechyběla na slavnostním znovuotevření Plzeňské katedrály po její rekonstrukci a hrála také třeba na oslavách k 300. výročí svatořečení svatého Jana Nepomuckého v Nepomuku. S velkým očekáváním si přišli abonenti poslechnout jeden ze dvou jejích posledních koncertů do plzeňské Měšťanské besedy.

Orchestr PKF – Prague Philharmonia přichystal na červen celkem devět koncertů. Z nich těleso zve zejména na sobotní koncert abonentní řady A 12. 6., ve kterém se jako sólista představí harfista Emmanuel Ceysson, a to pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele PKF – Prague Philharmonia Emmanuela Villauma. Půjde vlastně o závěrečný koncert této sezóny a z Rudolfina ho bude přenášet Česká televize na programu ČT art od 20 hodin. Zazní hudba Erwina Schulhoffa, Alberta Ginastery a Antonína Dvořáka.

Vídeň opět po koronavirové krizi ožívá. Ve středu 19. května se tam otevřou kulturní zařízení, gastronomie, hotely i volnočasové a sportovní areály. V reakci na uvolnění vystoupí v neděli 23. května a poté v pondělí a v úterý ve vídeňském Konzerthausu Vídeňští filharmonikové s dirigentem Danielem Hardingem, a sice s mahlerovským programem. V červnu s nimi čtyřikrát ve Velkém sále Musikvereinu a opět v Konzerthausu přednese Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast náš Jakub Hrůša.

„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“

„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“

„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“

Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře. Inscenaci chystají režisér Martin Glaser, dirigent Robert Kružík a scénograf Pavel Borák. Kdy se na jeho provedení hlavní role můžeme těšit a v jakých dalších projektech ho můžeme vidět a slyšet? Nejen o tom byl náš rozhovor.

Na pátek a neděli přichystala Slovenská filharmonie další koncerty, a to s publikem i online. Slovenský dirigent Juraj Valčuha, hudební ředitel Teatro San Carlo v Neapoli a první hostující dirigent Konzerthausorchestru v Berlíně, bude dnes od 19 hodin řídit koncert Slovenské filharmonie, kde vokální složku zajistí Slovenský filharmonický sbor a sopranistka Eva Hornyáková. Společně provedou Beethovenova Egmonta a Poulencovo Gloria.

„David Radok je režisér, pro kterého chcete na jevišti vypustit duši.“

„Já mám na jevišti emoce velmi ráda, takže jsem byla takzvaně ve svém živlu.”

„Získat cenu Thálie je čest. Navíc je to i fyzicky překrásná cena!

Janáčkova opera Národního divadla Brno nastudovala v červnu 2019 Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů a Lidský hlas, který napsal Francis Poulenc. V prvním případě jde o scény z velké surrealistické opery vybrané samotným autorem, v druhém případě o psychologicky výstižné jednoaktové lyrické monodrama. V inscenaci je do jednoho celku propojil režisér David Radok. V obou polovinách večera pěvecky a herecky excelovala sopranistka Jana Šrejma Kačírková, členka tamního souboru a stálý host Národního divadla v Praze, Slovenského národního divadla v Bratislavě a Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, které jsou jejím rodištěm. Za zmíněný brněnský jevištní výkon obdržela před několika dny Cenu Thálie. V roce 2012 získala už stejné ocenění za roli Julie v Gounodově opeře Romeo a Julie a v roce 2013 za titulní roli v Donizettiho opeře Anna Bolena.

Janáčkova filharmonie Ostrava připravovala na listopad sedm koncertů. V důsledku vládních opatření jsou možnosti koncertování omezeny, proto filharmonici hledají cesty, jak posluchačům, kteří stejně jako na jaře nemohou do sálů, zprostředkovat zážitky z poslechu krásné hudby. Přímé přenosy jsou jednou z nich. Prvním takovým bude čtvrteční koncert z cyklu nazvaného Elán mladých. Ostravský orchestr bude řídit Stanislav Vavřínek. Live stream ze společenského sálu Domu kultury města Ostravy začne v 18 hodin.

Po přehledu představení v drážďanské Semperoper a Zemském divadle v Linci doplňujeme ještě přehled kulturních událostí ve vídeňské Státní opeře. I přes nepříznivé podmínky tam chystají příští neděli 25. října premiéru Čajkovského opery Evžen Oněgin. Hudebního nastudování se ujal český dirigent Tomáš Hanus, režie Rus Dmitri Tcherniakov. Opera povolala do hlavních rolí pěvce, kteří ruský jazyk ovládají jako svou rodnou řeč anebo jim je blízký. V roli Taťány vystoupí Tamuna Gochashvili, Olgu ztvární Anna Goryachova, Oněgina Andrè Schuen a Lenského Bogdan Volkov.

„Výrazné programové změny se dočkali i návštěvníci gounodovského představení, naštěstí bylo ale toto v jejich prospěch.“

„V podání interpretů vyniklo skladatelovo rozkročení mezi světem sakrální a světské tvorby.“

„Právě v této situaci, kdy bude nejen v chrámech omezen zpěv a hudba, si můžeme uvědomit, jakou hodnotu pro nás hudba vlastně představuje.“

Program sedmadvacátého ročníku olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby je aktuálně ve své polovině. Nad tou druhou se sice, ostatně jako snad nad všemi ostatními kulturními a jinými akcemi u nás, vznáší otazník, sobotní koncert v majestátním prostředí dómu sv. Václava se ale naštěstí mohl uskutečnit. Možná na tom má podíl také patronka hudby svatá Cecílie, které byla věnována prezentovaná mše Charlese Gounoda.

„Jako sólista se olomouckému publiku představil hobojista Martin Daněk a bylo to představení více než povedené.“

„S klidným svědomím mohu čtenáře ujistit, že bomba nevybouchne. K výbuchu totiž už došlo…“

„Pražským komorním sólistům, Martinu Daňkovi ani Janu Mráčkovi nelze vytknout jediná fráze, naopak z hlediska interpretace bylo vše téměř dokonalé.“

Druhý koncert 27. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci nabídl mimo krásných prostor Arcibiskupského paláce i porci výborné interpretace komorní hudby. Arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner uvedl koncert duchaplným úvodním slovem, ve kterém zmínil trochu z historie krásného sálu, na který z obrazu dohlíží Rudolf Jan, žák a mecenáš Ludwiga van Beethovena. Do prostor Arcibiskupského paláce tedy krásná hudba patří již velmi dlouho. O svátečnost dne sv. Václava se postaral z části sváteční program, ale především členové souboru Pražští komorní sólisté pod vedením Jana Mráčka.

„Petr Nekoranec a Boris Prýgl neudělali agentuře na jejím narozeninovém koncertě ani v nejmenším ostudu, naopak.“

„Boris Prýgl v pondělí vokálně suverénně exceloval, basbarytonistou však není. Tenorová poloha mu není nedosažitelná.“

„Oslava asi skromnější, než se dlouho dopředu plánovalo, ale přesto dostatečná.“

Už jen dvě čísla chyběla pondělnímu koncertu do dvaceti, aby jejich počet odpovídal výročí agentury Nachtigall Artists, které se v Obecním domě ten večer připomínalo. Pražští symfonikové s dirigentem Giacomo Sagripantim doprovázeli program, v němž se po devadesát minut bez přestávky střídalo pět vynikajících pěvců. Simona Šaturová, Zuzana Marková, Pavel Černoch, Petr Nekoranec a Boris Prýgl. Žádný hluboký hlas. Ani poslední jmenovaný. Je sice dosud uváděn jako basbarytonista, ale evidentně si velmi vážně pohrává s tenorovými představami, barvami a výškami.

Gala koncert s názvem Shakespeare slovem i hudbou uzavře 28. srpna letošní festival Hudba z ráje. Koná se od 19 hodin v Újezdě pod Troskami, v kostele sv. Jana Křitele. Program nabídne hudbu i mluvené slovo inspirované díly Williama Shakespeara. Účinkovat budou zakladatelé festivalu, sopranistka Karolína Cingrošová Žmolíková a její otec, moderátor Václav Žmolík a vedle nich harfistka Kateřina Englichová a herec Igor Bareš.

„Iniciativa Hrajeme do oken je jednou z mnoha současných alternativních aktivit, které chtějí potěšit… a také upozornit na sbírky pro potřebné.“

„Zůstat už jednou provždy pouze u streamů by bylo hrozné.“

„Škoda, že se teď nenašli například dva pianisté, kteří by pro narozeniny Pražského jara zahráli na čtyři ruce.“

V úterý bylo dvanáctého května. Většina z nás nepamatuje doby, kdy ten den ještě nezačínalo Pražské jaro, kdy nezněla Smetanova Má vlast. Letošní podivné rouškové jaro a jeho původci, tedy virus, osud a vláda, zamávalo tradicemi jako už dlouho nikdo. Pražské jaro je a není, to podle úhlu pohledu, o Mé vlasti naživo si můžeme nechat zdát a na koncerty se díváme v počítači. Pokud to bude trvat ještě nějaké měsíce, zapomeneme, kudy a proč se na ně chodí. Jako ten pán na legračním obrázku z facebooku, který se „…po dvou měsících vrací do práce a nepamatuje si technologické postupy…“. Ano, ten, co drží housle způsobem, který užívají flétnisté.

Dechová část ansámblu Juventus Collegium FOK se v příštích dvou týdnech připojí k iniciativě #Hrajemedooken. V rámci benefičních koncertů ve středu potěší klienty Domova pro seniory U Agáty a příští týden zahraje ve vnitrobloku kina Mat na Karlově náměstí. Zazní díla Wolfganga Amadea Mozarta, Josefa Myslivečka nebo Charlese Gounoda.

„Svadobný obraz na pieseň Páslo dievča pávy vzbudzoval podvedomú hrdosť na kultúrne dedičstvo od našich predkov.“

„Mohutný a istý hlasový prejav Petra Mikuláša bol okorenený o presvedčivý herecký výkon vzbudzujúci súcit nad tragickým osudom muža.“

„O dychberúci zážitok sa postarali Martin Kreml ako Ivan, Adrian Szelle ako Alexej a zbor baletu SND.“

Od momentu, kedy sa slávnostne zodvihla opona Bratislavského mestského divadla prvýkrát v mene novovzniknutého Slovenského národného divadla, nás delí už celých 100 rokov. Sto rokov umenia, hľadania pravdy, odvahy, krásy, vzostupov a pádov – skrátka sto rokov rozvoja profesionálneho divadelníctva na Slovensku. Dňa 1. marca 2020 sa opona historickej budovy SND dvíhala s rovnakým napätím, ako tomu bolo v marci roku 1920. Tentokrát však s cieľom obzrieť sa za seba a osláviť storočnú púť, ktorú táto vrcholná umelecká inštitúcia ubehla.

„Petr Nekoranec plně potvrzuje, že i ve skromnějším prostředí se může talentované dítě díky velké píli vypracovat až na světová pódia.“

„Krásný hlas Stephena Costella se rozléhal po celém sále, za což ho diváci odměnili hned po první árii velkým potleskem.“

„Dirigent Rastislav Štúr zacházel s tělesem velmi citlivě a i v průběhu árií vedl hráče v takové dynamice, že zpěváci vynikli ve svých nejkrásnějších barvách.“

Jeden nedělní večer, dva tenoři, třetí listopadový den. Tato postupka znamenala pro pražské Rudolfinum velmi zajímavý koncert. Ve své „pražské“ spolupráci se předvedli dva tenoristé – Čech Petr Nekoranec a Stephen Costello z Philadelphie, kteří už v mladém věku stále více září na světové operní scéně. K tomu během koncertu přibylo pokřtění debutového alba Petra Nekorance s názvem French Arias. Večer, který by mohl evokovat i jakýsi souboj dvou profesionálních pěvců (jeden nadhodil poutavou árii, druhý odpověděl ještě lepším kusem a opačně), však prezentoval krásnou spolupráci, kde rivalita neměla šanci.

Po pětiměsíční odstávce kvůli rekonstrukci otevře svou historickou budovu liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Orchestr opery a pěvci s ní spojení chystají slavnostní galakoncert nazvaný OPERA GALA. Vystoupí na nich trojice kmenových sólistů divadla, Věra Poláchová, Lívia Obručník Vénosová a Sergey Kostov a jako host večera basista Luděk Vele, který je významně kulturně propojen s libereckou operou i regionem. Dirigentem galakoncertu, který zazní dvě po sobě následující soboty 2. a 9. listopadu vždy od sedmi hodin, bude šéf opery Martin Doubravský.

„Václav Hudeček vždy koncert zahajuje, napřed vtipným slovním úvodem a poděkováním, poté brilantním provedením nějaké skladby.“

„Duet Lady Bočkové a Borise Prýgla, to byla oslava Mozartovy hudby, vlastně hudby vůbec.“

„Pokud si někdo myslel, že po Mattinatě už nic lepšího nemůže přijít, pak Lada Bočková, Aleš Briscein a Boris Prýgl ukázali, že to možné je.“

Jsou festivaly a festiválky, jejichž život je vpravdě jepičí. A jsou festivaly, na které se každý rok těšíme, a to už drahně let. K nim patří i Svátky hudby. Festival, který před dvaceti osmi lety přivedl k životu Václav Hudeček a doposud je jeho uměleckým ředitelem. Festival, jemuž vděčíme za takovou spoustu objevů nových mladých talentů naší klasické hudby, že jejich výčet by zaplnil docela slušný telefonní seznam. Stačí pár jmen: Dagmar Pecková, Radek Baborák, Pavel Šporcl, Jiří Bárta, Jana Boušková, Josef Špaček či Jan Mráček. Václav Hudeček nezapomněl na své mládí, ani na to, jak se o něj staral David Oistrach. Dnes to vrací a pomáhá mladým umělcům. Slavné jsou jeho luhačovické Akademie, ale také pódia Svátků hudby.

„Je vždy lepší být na počátku slibné kariéry, než prodávat její zbytky těm, kteří ještě věří na dříve vytvořené umělecké renomé.“

„Boris Prýgl výtečně frázuje, je velmi muzikální, dokáže si pohrát s dynamikou, umí hlas vhodně modulovat.“

„Po létech snahy se festival dopracoval k velmi solidní amplifikaci.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov dospěl do finále. Závěrečný sobotní galakoncert v Pivovarské zahradě nabídl výběr známých árií a scén ze světových oper. Účinkovali talentovaní mladí pěvci Adriana Kučerová, Štěpánka Pučálková a Boris Prýgl, doplnil je zkušený americký tenorista Richard Troxell. Doprovod zajistila PKF-Prague Philharmonia za řízení osvědčeného dirigenta se zřetelně vřelým vztahem k opeře - Leoše Svárovského.