„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“

„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“

„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?

„Od 22:00 ve středu začíná další záznam, a sice Orchestru BBC z Londýna pod taktovkou Sakariho Orama s Borisem Giltburgem v partu Klavírního koncertu c moll Sergeje Rachmaninova.“

„Sobotní den uzavře od 22:43 Beethovenova Missa solemnis s Johnem Eliotem Gardinerem.“

„Opera v 16:00 je bonbónkem pro milovníky italské opery, zazní Děvče ze Západu Giacoma Pucciniho, kterou skladatel komponoval pro Metropolitní operu a pro Carusa s Destinnovou.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 17. září?

„K jednomu z vrcholů večera dozajista patřila Čajkovského Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr, jehož hlavní hvězdou byl violoncellista Moravské filharmonie Nikita Ruzhavinskii.“

„Oba zvolili spíše umírněnější přístup k dirigování s úspornějšími, avšak o nic méně efektivními gesty, a správně vycítili, že ačkoliv se jedná o přehlídku dirigentů, středobodem této skladby je sólista. Tím vznikla dokonalá symbióza mezi dvěma submisivnějšími dirigenty a dominantním sólistou.“

„Ač o Britech panuje představa konzervativních lidí bez větší životní energie, Hoganův výkon se řadil k těm nejvýraznějším z celého večera a rozhodně nebyl suchopárný.“

Závěrečný koncert Mezinárodních dirigentských kurzů, tentokrát pod pedagogickým vedením Tomáše Netopila, nabídl jako vždy bohatý a pestrý program. Do posledního místa obsazený sál olomoucké Reduty byl svědkem interpretací děl klasiků, jako jsou Ludwig van Beethoven, Petr Iljič Čajkovskij, Antonín Dvořák, ale také francouzského impresionisty Clauda Debussyho v rukou celkem deseti dirigentů z celého světa.

„Mladá pianistka si vedla od úvodních tónů Johanna Sebastiana Bacha zkušeně a od pohledu asertivně.“

„Recitál Kateřiny Potocké byl zajisté velmi pěkný a splnil zřejmě očekávání některých mladých pianistů. Přesto bychom měli pár postřehů, které by možná její hře daly ještě jiné vyznění.“

„Je to svědomitá, zodpovědná mladá žena a profesionálka, která svůj nástroj ovládá virtuózně. Jen si musí uvědomit, že ani ta nejvážnější vážná hudba není černobílá.“

Klavírní kurzy Mikulov jsou tradiční adresou mladých klavíristů, kteří týden pracují pod vedením etablovaných lektorů. Součástí kurzů jsou koncerty, kde se představují ponejvíce mladí sólisté. Nejinak tomu bylo v neděli 20. srpna, kdy v Zámeckém sále mikulovského zámku vystoupila mladá česká pianistka Kateřina Potocká. Během jejího sólového recitálu zazněly skladby od baroka po hudební impresionismus. Různorodý repertoár mladá umělkyně zahrála s obdivuhodnou technickou zručností, přesto jejímu recitálu něco málo scházelo.

„Krakow Guitar Quartet odehrál na festivalu důstojný koncert.”

„Eduardo Fernández v Brně jednoznačně potvrdil pověst jednoho z nejrespektovanějších kytarových interpretů planety. Učinil tak s velkou skromností a pokorou.”

„Melodické ozdoby samozřejmě odpovídaly poučené znalosti barokní ornamentiky, přitom se ale Fernández nevyhýbal občasnému vibratu, které vždy využíval s citem pro míru.“

Mezinárodní kytarový festival Brno i v letošním roce přilákal do moravské metropole přední světové interprety. Na koncertě v pondělí 31. července vystoupilo kvarteto Krakow Guitar Quartet a poté v samostatném recitálu proslulý uruguayský kytarista Eduardo Fernández, který bezesporu potvrdil svou pověst špičky oboru.

„Čas od osmé večerní patří výjimečně archivním nahrávkám a připomeneme dvě dirigentské legendy a dva hudební antipody: Artura Toscaniniho a Wilhelma Furtwänglera. Ten první byl obávaný perfekcionista s italským temperamentem, druhý se proslavil velkolepou a osobitou koncepcí německé symfonické hudby.“

„Na návštěvě budeme o víkendu u hornistky Zuzany Rzounkové.“

„Syn Richarda Wagnera Siegfried napsal operu Skřítek, která je raritou i na německých scénách, a my uslyšíme její ojedinělou nahrávku.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. července 2023?

„Saint-Saënsovu hudbu, rovnoměrně rozprostřenou mezi póly lyriky a efektní virtuozity, zahrál Melnikov tak, že pomohl publiku rozměrnou skladbu, v tuzemsku slýchanou zřídkakdy, prožít jako podnětnou, poutavou a zajímavou.“

„Spojení hudby a baletu se tento večer ukázalo jako velmi dobrý nápad.“

„Ravelovo hypnotické Bolero, ve variacích stupňované nad opakovaným a zesilovaným rytmickým motivem, doplnil Bubeníček náznakem příběhu jedné ženy a postupně se přidávajících čtyř mužů.“

Festival Krumlov začal v pátek ve velkém stylu: open-air koncertem v Letní jízdárně a půl hodiny před půlnocí efektním ohňostrojem. Úvodní program nesl název Francouzská noc a byl v den, kdy země slaví významný svátek, sestaven výhradně z francouzské hudby. Do Českého Krumlova přijeli rozhlasoví symfonikové s dirigentem Robertem Jindrou a pianistou Alexanderem Melnikovem. Hudba se navíc na pódiu ve třech skladbách ze čtyř propojila s baletem – s choreografiemi Jiřího Bubeníčka.

„Ve 21:29 Elgarův Violoncellový koncert s Alisou Weilerstein a Danielem Barenboimem, který tento koncert proslavil v nahrávce se svou první manželkou Jacqueline du Pré.“

„V pátek v 8:21 poslouchejte Bachovy Goldbergovské variace s legendárním interpretem Glennem Gouldem, který tuto dnes slavnou kompozici několikrát nahrál.“

„Tradiční nedělní operní odpoledne v 16:00 bude patřit komické opeře o třech dějstvích Floriana Leopolda Gassmanna Die junge Gräfin. Gassmann se narodil v roce 1729 v severočeském Mostě, studoval u jezuitů v Chomutově, ale hlavní hudební vzdělání získal v Itálii a vrchol kariéry zažil ve Vídni.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. července?

Dvaatřicátý ročník festivalu s původním názvem Mezinárodní hudební festival Český Krumlov začíná už v pátek 14. července od devíti hodin vyprodaným open-air vystoupením v Letní jízdárně titulovaným Francouzská noc. Osmistovka diváků bude na začátek Festivalu Krumlov svědkem originálních choreografií Jiřího Bubeníčka v podání souboru Les Ballets Bubeníček na hudbu Henriho Duparca s názvem Poéme nocturne – Ke hvězdám „Aux étoiles“. Alexander Melnikov pak bude sólistou Saint-Saënsova Klavírního koncertu č. 5 F dur – jedná se o jediný bod celého programu bez tanečníků. Po přestávce se Symfonický orchestr Českého rozhlasu zapojí provedením Debussyho díla Moře. Ravelovo Bolero představí vystoupení baletních sólistů předních evropských scén. Diriguje hudební ředitel Opery Národního divadla v Praze Robert Jindra.

„Fantazie a fuga a moll BWV 904 Johanna Sebastiana Bacha patří mezi méně hrané skladby při varhanních produkcích, jelikož se jedná původně o dílo pro cembalo.“

„Mechler proložil program třemi svými improvizacemi, v nichž vzdal hold třem velikánům francouzské hudby 19. a 20. století.“

„Bylo pozoruhodné, jak české romantické varhany zněly pod rukama Mechlera francouzsky, podobně jako před rokem v případě Philippa Lefebvra.“

Svatovítské varhanní večery, mezinárodní varhanní festival v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, se letos konají již podvanácté. Tvoří je řada pěti recitálů uskutečněných během července až počátku srpna, na nichž účinkují umělci z celého světa. Někteří zde již hráli vícekrát, například Jan Hora. První večer pořadatelé svěřili umělci původem z francouzského Alsaska, jenž je žákem Daniela Rotha či Marie-Claire Alainové. Působí jako profesor varhan na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem, coby varhaník tamtéž a také v katedrále ve svém rodišti. Dramaturgie jeho programu byla objevná, patrně ze všech pěti večerů nejpozoruhodnější, jelikož obsahovala málo známá díla i neznámé autory. Zcela automaticky v něm dominovala francouzská hudba a nechyběly ani tři improvizace. Hlavní český svatostánek byl posluchači uspokojivě zaplněn a po celý koncert vládla atmosféra soustředěného poslechu.

„V úterý poslouchejte rozhlasovou nahrávku Moravských dvojzpěvů s Markétou Cukrovou a Simonou Šaturovou a s Vojtěchem Spurným u klavíru. Není mnoho snímků tohoto díla, které Dvořákovi zajistilo první ohlasy v Evropě…“

„…nová nahrávka Mahlera s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem. Konkrétně zazní jeho Symfonie č. 4 se sopránovým sólem.“

„Velmi originální hudební výběr z hudby 20. století nabídne návštěva u dirigenta Marka Prášila v sobotu a v neděli dopoledne…“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. 7. do 9. 7. 2023?

Ve čtvrtek začínají už dvanácté Pražské klarinetové dny. Tradiční akce potrvá do 4. července a nabídne vedle mistrovských kurzů i tři koncerty. Jako lektoři letos budou své zkušenosti studentům předávat Jean-Marc Fessard z Conservatoire Royal Bruxelles, sólista, skladatel, improvizátor z Belgie Stephan Vermeersch, Vlastimil Mareš a Irvin Venyš z pražské HAMU a brněnský Lukáš Daňhel. Klavírní doprovody zajistí Miloslava Machová a Daniel Wiesner.

Dirigentka Alena Hron, která letos debutovala na Pražském jaru (ReflexiPlus čtěte zde), tři mladí sólisté a Janáčkova filharmonie – to je obsazení posledního večera 69. ostravské symfonické koncertní sezóny. Šestnáctiletá houslistka Boha Moon, bicista David Paša a polský tenorista Michał Dziedzic uspěli v interpretační soutěži orchestru a posluchačům se představí ve středu 28. června od 18 hodin ve Vesmíru. Zazní hudba od Rautavaary, Lary, Pucciniho a Paganiniho. Na tento koncert platí i vstupenky zakoupené na původní termín, tedy 4. květen.

„Po poledni je připravena série koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta s legendární koloraturní sopranistkou Editou Gruberovou. A pak nová nahrávka Brahmsova klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem a Orchestrem osvícenského věku, tedy orchestrem dobových nástrojů.“

„Středa večer bude patřit Liboru Peškovi, který by 22. června slavil devadesátiny.“

„Víkendová návštěva je ve znamení 50. výročí úmrtí Karla Ančerla. Bude to přehlídka jeho oblíbených autorů a vrcholných nahrávek.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. 6. do 2. 7. 2023?

„Ceysson svým sólovým vstupem hned na začátku vkusně anticipoval, že dramatický nerv harfové ‚promluvy‘ dá brzy o sobě znát, pak pokračoval proměnlivými margináliemi a vrcholil mohutným zvukem v uměřeném souladu i technicky výtečné souhře s plénem smyčců.“

„Bylo dobře, že koncert proběhl bez přestávky a nic nevadilo, že skladby impresionistů vystřídala stylově odlišná Symfonie č. 2 D dur Ludwiga van Beethovena, právě ona celkovým svým založením přispěla k žádoucímu jasu večera.“

„Oč méně elegantního vzletu, o to více jadrné zemitosti.“

V červnu koncertní sezóna vrcholí a zejména koncerty v rámci abonmá tyto okamžiky zhodnocují pečlivě voleným programem jak po dramaturgické, tak po interpretační stránce. Takto si mohli návštěvníci doslova vychutnat červnový večer donátorské řady PKF – Prague Philharmonia nazvané „Setkání s příběhy umění“ 14. června v Císařském sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Kromě orchestru vedeného jeho hudebním ředitelem a šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem vystoupil francouzský harfista Emmanuel Ceysson, náležející k předním světovým sólistům svého oboru.

Bubeníček Ballet Masterclasses – to jsou první české mistrovské kurzy tanečníka a choreografa mezinárodního renomé, Jiřího Bubeníčka. Konají se od 4. do 14. července v Českém Krumlově, a to ve spolupráci s Festivalem Krumlov. V projektu nazvaném Francouzská noc vybraní talentovaní kurzisté také vystoupí.

Orchestr PKF – Prague Philharmonia nabídne v závěru své sezóny dvakrát setkání s mezinárodně uznávaným harfistou Emmanuelem Ceyssonem, a to ve středu 14. června v Lobkowiczkém paláci a v neděli 18. června v Rudolfinu. Oba koncerty povede šéfdirigent a hudební ředitel tělesa Emmanuel Villaume. Dále se v NoDu v Dlouhé ulici na Praze 1 koná závěrečný koncert cyklu soudobé hudby nazvaný Rakousko včera a dnes: Arnold Schönberg – Alban Berg – Olga Neuwirth – Johannes Maria Staud. Ten je na pořadu v úterý 20. června.

Cyklus šesti koncertů Hudba v zahradách a zámku (HZZ) patří již více než dvě desetiletí k hojně navštěvovaných projektům, které se konají v Kroměříži v průběhu letních měsíců. Letošní čtyřiadvacátý ročník festivalu je součástí celoročního programu oslav 760 let města Kroměříže a výročí zápisu Arcibiskupského zámku a zahrad na Seznam světového dědictví UNESCO.

„Pondělní program poutá pozornost v 13:17 provedením Brahmsova Klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem, který je vyhlášeným znalcem staré hudby.“

„Připravena je vrcholná a vzorová nahrávka Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 e moll Fryderyka Chopina s Krystianem Zimermanem. Ten ji natočil v roce 1999 u příležitosti chopinovského jubilea s vlastním Polským festivalovým orchestrem.“

„Bude víc rusky znít SOČR s českým dirigentem nebo anglický orchestr s italským dirigentem?“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 12. 6. do 18. 6. 2023?

„Od té doby dokázala mnoho, vlastně jakoby už dávno téměř vše.“

„Do tuzemského koncertního dění dostává hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval. A nebo ji nezpíval tak, jak dnešní pohled a vkus umožňuje a žádá.“

„V roli Carmen a také v Mahlerových písních s orchestrem a pak i v několika soudobých kompozicích dospěla nejdál v rámci možností svého hlasu.“

Magdalena Kožená, mezzosopranistka světového renomé, má za sebou osmadvacet let na světových pódiích a před sebou jako nejbližší úkol Monteverdiho operu L’incoronazione di Poppea v Barceloně. Je však také zakladatelkou nadačního fondu cíleně podporujícího tuzemské základní umělecké školy a systematicky přispívajícího k dalšímu rozvíjení nadání a růstu uměleckých talentů, včetně dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Při příležitosti svého květnového životního jubilea a pod záštitou prezidenta Petra Pavla zorganizovala proto na 8. června do Vladislavského sálu Pražského hradu Benefiční koncert pro budoucnost, jehož výtěžek poputuje právě na účely, které má ve štítě její fond. Pozvání přijali zpěvaččini hudební přátelé a kolegové Simona Šaturová, Luca Tittoto, Rolando Villazón a Collegium 1704 s Václavem Luksem.