SL-1598465499892

„Nabízíme těžce vybojovaný, ale plnohodnotný program.“

„Premiéru bude mít v Litomyšli nová ostravská inscenace Smetanovy Hubičky.“

„Tomáš Netopil s Českou filharmonií zahrají cyklus symfonických básní Má vlast.“

Národní festival Smetanova Litomyšl letos připomene 75. výročí od prvního ročníku, kdy v roce 1946 v rodišti skladatele Bedřicha Smetany hostovala Česká filharmonie. Právě v jejím podání se uskuteční úvodní dva koncerty, včetně Mé vlasti. Do Litomyšle se vrátí po loňské pauze i operní představení. Přehlídka nabídne od 1. do 11. července na zámeckém nádvoří, v chrámech a na dalších místech celkem tři desítky programů, ve kterých zohlední i výročí Antonína Dvořáka. Ale především už se připravuje na Smetanův jubilejní rok 2024.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 16 květen 2021 10:41

ČtenářiPlus: Jsem zvědav na recenze…

304

Ten koncert se mi opravdu líbil. Musí se vzít v úvahu, že muzikanti byli narychlo angažováni z celé Evropy (hrálo se na dobové nástroje), takže souhra (zvláště smyčců) nemohla být úplně stoprocentní jako u České filharmonie a dalších špičkových orchestrů. Tyhle staré nástroje mají měkčí a tišší zvuk než současné a nemají tak "agresivní" nasazení každého tónu (pokud to není legato nebo glissando), takže výsledný zvuk může působit trochu rozmazaně. Ale bylo to vynikající.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
205

Ve středu 12. května 2021 zahájilo Collegium 1704 cyklem symfonických básní Má vlast 76. ročník Pražského jara. Tento koncert letos očekávala odborná veřejnost s mimořádným zájmem. Původně plánovaná interpretace berlínských rozhlasových filharmoniků s Vladimirem Jurowskim byla z preventivních epidemických opatření zrušena a dramaturgie využila této situace s odvahou a oslovila soubor Václava Lukse, který se primárně orientuje na interpretaci skladeb 17. a 18. století. Šlo o nejistý experiment, nebo nastolení nového paradigmatu autentické interpretace skladeb druhé poloviny 19. století?

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
104

„Vstoupil na pomyslné kolbiště s handicapem i kouzlem technicky méně dokonalých starších hudebních nástrojů a s přednostmi i omezeními tělesa sestaveného pro projekt.“

„S pečlivě vybranými hudebníky připravil interpretační čin, vytvořil znějící dílo, a to s entusiasmem a ponorem sobě vlastním.“

„Aniž by chtěl provokovat, předestřel podobu symfonických básní v jakoby surovějším, věcnějším a zvukově limitovaném stavu.“

Václav Luks přišel k dirigování letošního zahajovacího koncertu Pražského jara řízením osudu. Koronakrize eskaluje nejrůznější jevy, tendence a situace. Uspíšila i svěření Smetanovy Mé vlasti zase někomu jinému než obvyklým filharmoniím. Po čtvrtstoletí od přelomového hostování orchestru London Classical Players přišla řada na první tuzemský soubor dobových nástrojů. Jednou se to stát muselo. Collegium 1704, rozšířené na mezinárodní těleso, vyplnilo poměrně narychlo prázdný prostor po hostech z Německa, kteří nemohli přijet. Šlo 12. května o událost. A to i v omezujících souřadnicích audiovizuálního přenosu a počátků opětovného vpouštení posluchačů do sálů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
PJ-Roman-Belor

„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“

„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“

„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“

Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
503

„Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce.“

„Před našima očima vyvstává obraz na hony vzdálený moderní představě o takzvané romantické interpretaci.“

„Pražské jaro pak do 3. června nabídne dvě desítky dalších koncertů.“

Festival Pražské jaro otevře ve středu večer Smetanovou Mou vlastí Václav Luks s orchestrem Collegium 1704. Chystá provedení na dobové nástroje a v duchu interpretačních zvyklostí konce 19. století, v kontextu vzniku díla i s ohledem na jeho pozoruhodnou interpretační tradici. Provedení historicky poučené, jiné než běžně symfonické.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

5111738412149b39cbfd3kČtyři z koncertů letošního mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční za přítomnosti obecenstva v sále. Budou součástí pilotního projektu iniciovaného ministerstvem kultury, jehož součástí jsou přísná opatření stanovená ministerstvem zdravotnictví. Všichni diváci musí povinně absolvovat PCR test ve smluvních laboratořích, nutné bude spárování jejich vstupenky s výsledkem. V průběhu pobytu v budově bude povinné nosit respirátor. Počet diváků je značně omezen, pořadatelé osloví posluchače v pořadí podle data zakoupení vstupenky. Do tohoto zkušebního režimu je zařazen zahajovací koncert Collegia 1704 ve středu 12. května, jeho repríza o den později, debut Pražského jara 26. května s dirigentem Františkem Mackem a závěrečný koncert České filharmonie a Marka Wiggleswortha 3. června. V rámci projektu by se mělo historicky poučené provedení Smetanovy Mé vlasti Václavem Luksem stát příkladem toho, jak při respektu k epidemické situaci uskutečnit koncerty s účastí publika – a i to podle ředitele festivalu Romana Bělora činí, spolu s umělecky jedinečným uchopením ikonického díla, dva vstupní programy výjimečnými. Ministr kultury Lubomír Zaorálek se nechal slyšet, že bude ještě raději, až se podobné kulturní akce budou konat, za určitých hygienických podmínek, již pravidelně. „Půjde-li to dobře, mohli bychom se jich ve venkovních prostorách dočkat už na konci května,“ uvedl. Zmíněné čtyři a všechny další koncerty Pražského jara bude možné sledovat ve streamu, vybrané zprostředkuje také Česká televize a Český rozhlas.

Zveřejněno v AktuálněPlus

335 Před časem barokní orchestr Collegium 1704 na svém webu vytvořil novou online platformu s názvem UNIVERSO 1704. Na té uvádí premiéry vlastních videokoncertů, které vznikaly v průběhu podzimních měsíců minulého roku a začátkem toho letošního na působivých místech v České republice a v Německu. Premiéru šestého videokoncertu na UNIVERSO 1704 spustí pořadatelé zítra, v pondělí 26. dubna. Zazní v něm jedno ze zhudebnění žalmu Dixit Dominus italského skladatele Baldassare Galuppiho, které těleso natočilo v prostorách Trojského zámku. Sólistkami budou sopranistky Tereza Zimková, Pavla Radostová, Kamila Zbořilová a altistka Aneta Petrasová. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 řídil umělecký vedoucí Václav Luks.

Zveřejněno v AktuálněPlus
101

„Moravskoslezský kraj býval černou dírou na mapě republiky. Ale to všechno se změnilo.“

„Investice do živých muzikantů teď považuji za nejdůležitější, důležitější než třeba reklamu.“

„Nemáme žádné zprávy, na jejichž základě by bylo jasné, že naše festivaly můžeme organizovat, ale je jasné, že příprava je otázkou nejen měsíců, ale i let, takže náš postup je legitimní.“

Igor Františák je aktivním hudebníkem, ale neméně důležitá je i jeho dramaturgická a manažerská práce v čele Svatováclavského hudebního festivalu. Přehlídka obohacuje v prvním poprázdninovém měsíci ostravské dění a kulturu v celém Moravskoslezském kraji o koncerty především duchovní a staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klarinetista a ředitel rozebírá poptávku regionu po hudbě, letošní program i nestandardní podmínky, se kterými se organizátoři koncertů potýkají už druhou sezónu. Optimisticky věří, že na podzim už se bude hrát a cestovat. Jinak ani při přípravě podobně rozsáhlé akce nemůže…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
201

V těchto dnech měly v kulturním paláci Vzlet, o kterém jsme psali zde, probíhat různé akce. Kvůli protipandemickým opatřením se však jeho oficiální otevření přesouvá až na září. Vzlet je ale už od letošního února umělecky aktivní ve veřejném prostoru a nyní v reakci na aktuální situaci v kultuře a společnosti pořádá aprílovou festivalovou akci s názvem Duben, ještě tam budem. Organizátoři tak nabídnou divákům program, který má být drobnou provokací a zároveň vyjádřením naděje v brzký návrat živé kultury.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
317

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 06 duben 2021 11:30

Kdy bude Smetanova Litomyšl?

108003376

„Festival s optimismem slibuje po dlouhé přestávce návštěvníkům živou hudbu a umělcům skutečné publikum.“

„S optimismem nám vlastním věříme, že se Smetanova Litomyšl i v letošním roce uskuteční. Nespoléháme však jen na naši pověstnou ´kliku´, ale pro jistotu připravujeme hned několik variant.“

„První varianta počítá s programem od 10. června, druhá od 1. července.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zatím nezveřejňuje přesné termíny konání koncertů. Tuzemské kulturní léto je i letos kvůli koronaviru v ohrožení, a tak mají pořadatelé zatím připraveny dvě varianty. První v tradičním období od 10. června do 6. července a pozdější, podobně jako loni zkrácenou, na dny od 1. do 11. července. V obou variantách se počítá i s operními inscenacemi a velkými orchestrálními koncerty, pravděpodobností je nicméně z hygienických důvodů snížená kapacita hlediště a nutnost přizpůsobit program tak, aby se odehrál výhradně pod širým nebem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 30 březen 2021 16:18

Václav Luks: Poučenost není svazující

100

„U tak relativně mladé hudby, jako je Smetanova Má vlast, je třeba vzít pokorně v potaz i pozdější vývoj a především úctyhodnou interpretační tradici České filharmonie.“

„V umění se musí prolínat poučenost, nebo chcete-li ratio, s intuicí, fantazií a inspirací.“

„Interpretace hudby druhé poloviny devatenáctého století vyžaduje oslovení specializovaných instrumentalistů, kteří nejen odpovídajícími nástroji disponují, ale také je ovládají.“

Zahajovací koncert letošního festivalu svěřilo Pražské jaro Václavu Luksovi a jeho orchestru dobových nástrojů Collegium 1704. Dvanáctého května se dá očekávat historicky poučené provedení, jiné než běžně symfonické. Podnětná událost, o které se určitě bude dlouho mluvit. Václav Luks ale nikdy nechce šokovat – a jak ho známe, nebude to jeho cílem ani v tomto případě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz věcně hovoří o tradicích i o flexibilitě a svobodě, o poučenosti a intuici, o nahrávkách z přelomu devatenáctého a dvacátého století, o takzvané romantické interpretaci, o střevových strunách a velikosti obsazení orchestru i o detailech ve Smetanově partituře. A zdůrazňuje, že Má vlast je výzvou pro jakýkoliv orchestr, který nemá dílo v repertoáru. Tedy zdaleka ne jenom pro Collegium 1704.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 27 březen 2021 19:55

VÝHERCE CD:
Collegium 1704 - Les Boréades

105

Vyhlašujeme výherce soutěže o CD.

Skoro po čtyřiceti letech se dočkala zvukového záznamu opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Pořídilo ho Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse v lednu 2020 v Opéra Royal ve Versailles, v rámci světového turné souboru. Jde o první původem českou kompletní nahrávku díla a zároveň o teprve třetí záznam této opery v dějinách. Unikátní 3CD vydané Château de Versailles Spectacles získalo prestižní ocenění Trophées 2020 jako nejlepší operní nahrávka roku. Objevilo se také v prestižních seznamech Editor´s Choice a Critics´ Choice britského časopisu Gramophone.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus

universo1704VaclavLuks04Festival Pražské jaro 2021 Smetanovou Mou vlastí 12. května otevře Václav Luks s orchestrem Collegium 1704. Původně ohlášení interpreti, jimiž měli být Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a dirigent Vladimir Jurowski, hostování v Praze odvolali. Nařízení proti koronaviru, aktuálně v Německu platná, jim dílo neumožňují nazkoušet. „Vždy jsme dbali o to, aby zahajovací koncert Pražského jara vedle respektu k tradici přinášel také moment znovuobjevování, překvapení,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor. Pohnutá doba podle něj přeje odvážným řešením. Proto se rozhodli vsadit na Václava Lukse a jeho orchestr dobových nástrojů. „Patří nejenom k české špičce, ale stali se jedním z nejrespektovanějších souborů svého druhu v Evropě. Svou cestu ostatně započali před téměř dvěma dekádami právě na Pražském jaru,“ dodal. Václav Luks chystá provedení na dobové nástroje a v duchu interpretačních zvyklostí konce 19. století, v kontextu vzniku jednotlivých částí cyklu, ale také s ohledem na jeho pozoruhodnou interpretační tradici. „Naše provedení nebude muzeální rekonstrukcí. Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce,“ prohlásil. Mou vlast už v historicky poučeném přístupu a s dobovými nástroji hrál před čtvrtstoletím při zahájení Pražského jara 1996 orchestr London Classical Players s dirigentem Rogerem Norringtonem.

Zveřejněno v AktuálněPlus
universo1704VaclavLuks03

„Máme plný kalendář, ale jak se akce blíží, tak postupně ty korálky jeden za druhým ze šňůrky odpadají.“

„Daleko hůř než my dopadl Beethoven. Z opravdu velkého výročí, na které se všichni chystali, nezbylo vůbec nic…“

„Podařilo se uskutečnit projekty a hudební sny, o kterých jsem na počátku existence Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 neměl ani tušení.“

Václav Luks, zakladatel a umělecký vedoucí barokního orchestru a sboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 174, v době pandemie bez velkého upozorňování prošel patnáctým výročím obou těles a stejně nenápadně sám oslavil padesátiny. Těžce se svými hudebníky nese následky vládních opatření, která už rok mají za cíl omezit šíření koronaviru. Angažuje se pro druhé ve vedení iniciativy Sdružení umělců klasiky, veřejné skupiny pro hudebníky a hudebnice na volné noze. A se svými soubory iniciuje stále nové a nové hudební projekty, jejichž prostřednictvím nejen předávají umělecké hodnoty a radost z hudby, ale také se připomínají ve veřejném prostoru a sami sebe udržují na potřebném standardu. O tom všem, včetně financování kultury, ale také úspěchu s nahrávkou Rameauovy opery Les Boréades a nápadu zveřejňovat pod názvem Universo 1704 nově natočená hudební videa, hovořil s portálem KlasikaPlus.cz. Právě dnes nad novou porcí hudby v online prostoru, nad Monteverdiho Madrigaly válečnými a milostnými – Madrigali guerrieri et amorosi.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 18 březen 2021 09:29

SOUTĚŽ O CD:
Collegium 1704 - Les Boréades

105

Vyhlašujeme soutěž o CD.

Skoro po čtyřiceti letech se dočkala zvukového záznamu opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Pořídilo ho Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse v lednu 2020 v Opéra Royal ve Versailles, v rámci světového turné souboru. Jde o první původem českou kompletní nahrávku díla a zároveň o teprve třetí záznam této opery v dějinách. Unikátní 3CD vydané Château de Versailles Spectacles získalo prestižní ocenění Trophées 2020 jako nejlepší operní nahrávka roku. Objevilo se také v prestižních seznamech Editor´s Choice a Critics´ Choice britského časopisu Gramophone.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
7

Šestý ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu se letos bude konat od 2. do 16. října a pořadatelé jím připomenou 280 let od úmrtí skladatele Antonia Vivaldiho. Podařilo se jim získat přední soubory z Itálie, Francie, Španělska a z České republiky – například Ensemble Matheus, Accademii Bizantinu, Gli Incogniti nebo Europu Galante s Fabiem Biondim. V českém debutu na LVHF 2021 vystoupí aktuálně jeden z nejsledovanějších umělců klasické hudby, polský kontratenorista a breakdancer Jakub Józef Orliński. Autory dramaturgie pro rok 2021 jsou španělský houslista a muzikolog Eduardo García Salas a umělecký ředitel LVHF Jiří Partyka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 7