00001

„Händelovi se podařilo vytvořit bohatou barevnou instrumentální plochu, prokládanou a doplněnou sborovými částmi, které hýří dramatičností.“

„Tenkrát bylo publikum zvyklé na pěvecké hvězdy, naopak zde Händel dal hlavní dramatickou úlohu sboru, zatímco kratší sólové vstupy zpívají členové sboru.“

„Výsledkem byl koncert, který byl výjimečný jak svým dramaturgickým obsahem, tak i provedením a patří neoddiskutovatelně k vrcholům Svatováclavského hudebního festivalu.“

V neděli 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě znělo oratorium Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě, HWV 54. Interpretace se zhostily soubory renomované, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a dirigent Václav Luks. Spolu s nimi zpívali sólisté Tereza Zimková – první soprán, Helena Hozová – druhý soprán, Henriette Gödde – alt, Juan Sancho Martinez de Carvajal – tenor, Tomáš Šelc – první bas a Tadeáš Hoza – druhý bas. Provedení bylo výsostně profesionální a kvalitní a obecenstvo ho dokázalo odměnit nadšenými ovacemi ve stoje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 12 září 2022 17:25

Českým kandidátem na Oscara je film Il Boemo

Il-Boemofoto-3

Česká filmová a televizní akademie vybrala jako letošního kandidáta na Oscara za Českou republiku snímek režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo – výpravný příběh skladatele Josefa Myslivečka. Historický film v titulní roli s Vojtěchem Dykem bude mít světovou premiéru v hlavní soutěži o Zlatou mušli filmového festivalu v San Sebastianu, který začíná tento pátek. Do českých kin oficiálně vstoupí 20. října. Na autentickém provedení Myslivečkových operních árií se ve filmu za hudebního doprovodu orchestru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse podílejí přední pěvci – Philippe Jaroussky, Simona Šaturová, Raffaella Milanesi nebo Emőke Baráth.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
čtvrtek, 08 září 2022 14:35

Haydnovy hudební slavnosti potřicáté

100

V pátek 9. září odstartuje řada patnácti koncertů jubilejního třicátého ročníku festivalu staré hudby Haydnovy hudební slavnosti. Zahajovací koncert festivalu se bude konat tradičně v kostele svatých Petra a Pavla v Dolní Lukavici. Od 18 hodin se tam představí rezidenční festivalový soubor Orchestr Konzervatoře Plzeň, řízený dirigentem Jiřím Štruncem. Na programu bude Haydnova První symfonie D dur „Lukavická“ a v druhé části těleso doprovodí hornisty Zuzanu Rzounkovou a Martina Sokola. Festival potrvá na západě Čech až do 12. října.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

Svatováclavský hudební festival chystá v rámci svého devatenáctého ročníku třiatřicet koncertů po celém Moravskoslezském kraji. V zářijových koncertech se představí prestižní festivalová rezidenční tělesa Collegium 1704, Collegium Marianum a Český filharmonický sbor Brno, ale také Hipocondria Ensemble s novým albem, basbarytonista Adam Plachetka s PKF – Prague Philharmonia či Anděly oceněná jazzově laděná skupina Vertigo. Jedním z největších lákadel bude jistě vystoupení lotyšské mezzosopranistky Elīny Garanči v pondělí 19. září. Koncerty se budou odehrávat i v nejmenších obcích regionu. Téměř polovina z nich se však uskuteční přímo v Ostravě. Kompletní program a přehled umělců najdete zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00007

„V českém kontextu je kukský archiv jedinečnou sbírkou. Pro provedení připravuji materiály již více než deset let.“

„V Kuksu se během léta i celého roku uskutečňuje řada jiných hudebních i nehudebních akcí. O narušení časového rámce pěti koncertů v nejbližší době neuvažujeme.“

„Když vyučuji hudební teorii, snažím se vést studenty k poznávání širších souvislostí – a hlavně vše propojovat s hudební praxí.“

Předposlední srpnovou sobotu zakončí houslista Milan Al-Ashhab letní festival Hudební léto Kuks. Na varhany s ním bude hrát Pavel Kohout. Organizátor festivalu Vít Havlíček, varhaník, sbormistr a muzikolog, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz programy a záměry festivalu v Kuksu, stav historických varhan v regionu, své pedagogické působení v Praze a Trutnově i práci s Královédvorským chrámovým sborem, se kterým se právě vrátil ze zájezdu do Vídně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
003

Dva koncertní programy se čtyřmi premiérami nabídne pražský orchestr Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse návštěvníkům osmnáctého ročníku festivalu Chopin i jego Europa (Chopin a jeho Evropa). Společně s vokálním ansámblem Collegium Vocale 1704 a sólisty uvede ve středu 17. srpna v novodobé, respektive polské premiéře díla Józefa Krogulského a Antonína Rejchy. O dva dny později zazní v premiéře na historický nástroj v podání českého klavíristy Lukáše Vondráčka Klavírní koncert Antonína Dvořáka a, opět v polské premiéře, symfonie Jana Křtitele Václava Kalivody. Collegium 1704 se představí na varšavském festivalu už pošesté.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
607

„Collegium 1704 až doposud uvádělo české autory v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček.“

„Spolu s Jakubem Hrůšou je tvůrcem inscenace Janáčkovy Káti Kabanové mezinárodně proslulý australský režisér Barrie Kosky.“

„West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Danielem Barenboimem zahrají Smetanovu Mou vlast.“

Na Salcburském festivalu, který v Mozartově rakouském rodišti začíná právě dnes a potrvá tam do 31. srpna, jsou letos v programu významné české stopy. Jakub Hrůša nastuduje s Vídeňskými filharmoniky a mezinárodní sestavou pěvců Janáčkovu operu Káťa Kabanová a Václav Luks tam s Collegiem 1704 uvede Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco. Zazní i Smetanova Má vlast.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

2000 Dirigent Václav Luks převzal na Francouzském velvyslanectví v Praze z rukou velvyslance Alexise Dutertra Řád umění a literatury v hodnosti rytíře. Řád uděluje francouzský ministr kultury za významné zásluhy na poli umění a literatury. Působení barokního orchestru Collegium 1704, jehož je Václav Luks zakladatelem a uměleckým vedoucím, je provázáno s francouzskou hudební scénou od svého vzniku. První turné po Francii soubor absolvoval už v roce 2007. Od té doby má na svém kontě spolupráci s operními domy ve Versailles, Caen, Rennes, Dijonu nebo Lille, rozhlasovými i televizními stanicemi. Nahrávky Collegia 1704 získaly několik prestižních ocenění francouzské hudební kritiky Diapason d´Or.

Zveřejněno v AktuálněPlus
neděle, 19 červen 2022 13:32

Subtropický večer Václava Lukse

00001

„Vybudil interpretační aparát, ochotně reagující a skvěle sehraný a sezpívaný, k dokonalému předání všech odstínů hudebního výrazu i významu slov.“

„S radostí pak zaznělo jako přídavek (nyní se sólisty v řadách sboru) ještě jednou slavné Hallelujah – oslava Krále Králů, Pána Pánů.“

„Překvapilo proto, že byl nakonec litomyšlský koncert zcela zřetelně a slyšitelně ozvučen.“

Händelův Mesiáš má na koncertě s přestávkou tříhodinovou stopáž. Na Smetanově Litomyšli zněl v sobotu na zámeckém nádvoří za teploty přesahující i pozdě večer dvacet stupňů. V podání čtyř skvělých sólistů, Collegia 1704 a jeho bezkonkurenčního sboru zazněl za náruživého vedení Václava Lukse jako strhující doklad bohatosti hudebních projevů barokní doby a skladatelova zralého mistrovství i jako svědectví o tehdejší podobě protestanské zbožnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0004

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly. O jejich nesamozřejmosti, o staré hudbě v kontextu velkých letních koncertů, o hledání a objevování repertoáru, o plánování i o akustice při open air akcích přemýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks, zakladatel, umělecký vedoucí a dirigent předního tuzemského barokního orchestru a jeho sboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10000

Národní divadlo, Česká filharmonie a festival Smetanova Litomyšl hostí společně největší operní konferenci Opera Europa. Do České republiky se sjede přes tři sta operních manažerů ze čtyřiceti tří zemí světa, aby diskutovali o budoucnosti žánru a zhlédli aktuální operní produkce. Hosté přijedou z předních evropských scén – Covent Garden, Gran Teatro Liceo Barcelona, Teatro Real Madrid, Bayerisches Staatsoper, Oper Leipzig, Deutsche Oper am Rhein, Teatr Wielki, Norská národní opera a mnohých dalších operních domů. Místem jednání bude Státní opera, Rudolfinum a Státní zámek Litomyšl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00003

„Virtuozita není jenom zpívání rychlých not nebo ukazování extrémů, kterých je hlas schopen.“

„Snažím se vkládat i do Händelových spirituálních skladeb tak mnoho emocí, jako bych se snažila vložit do jeho operní hudby.“

„Představení pod širým nebem jsou vždycky mimořádná, protože prostor se do hudby vždy nějak promítá.“

Za deset dní vystoupí Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse s Händelovým Mesiášem na festivalu Smetanova Litomyšl. Mezi sólisty bude také Deborah Cachet. Sešli se už předloni na turné, jehož středobodem byla barokní opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Vznikl tehdy i záznam, na CD oceněný jako nejlepší operní nahrávka roku. Belgická sopranistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k Rameauově opeře, uvažuje o definici virtuozity, oceňuje práci Václava Lukse a zamýšlí se nad základními rozdíly mezi barokními vokálními žánry.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Úpravy pana Temla se opravdu povedly, jsou krásné, udělané s citem a velkou pokorou, není to nic svévolného.“

„Barokní hudba vyžaduje určitou kázeň, kterou v romantické hudbě zpěvák ne vždycky musí mít. Myslím kázeň technickou.“

„Do velkého operního světa jsem ještě nepronikla. Člověk se vyvíjí, budu ráda, když se budu moci romantické operní tvorbě věnovat víc.“

Na křídlech písně. Tak je nazván koncert festivalu České doteky hudby, jehož pěveckou protagonistkou je první červnovou neděli v Praze na Hradčanech Karolína Janů. Mladá sopranistka, kterou si publikum v Plzni pamatuje ze dvou Monteverdiho oper a se kterou se mnozí setkali také na nejrůznějších pódiích jako s koncertní umělkyní. Sólistka, která bude v srpnu zpívat ve scénickém projektu Jihočeského divadla na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově v Händelově Mesiáši. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nejen nad vztahem k barokní a k romantické hudbě, ale také nad repertoárem svého CD, natočeného s Plzeňskou filharmonií a věnovaného z větší části písním. Hovoří o něm jako o typickém „covidovém dítku“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0007

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu. O těch položkách programu, na které se obzvláště těší, o operních večerech, o lidském spolučlověčenství a společném sdílení krásných zážitků, ale i o letošním prodeji vstupenek, o tom všem uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
202

„Napriek nezhodám vo speváckom oddelení, ktoré som zažíval s mojou osobou, hodnotím štúdium na konzervatóriu kladne.“

„Peter Mikuláš vycítil, že sa dobre cítim v piesňach a koncertnej činnosti, a podporoval ma v nich. Profesor je excelentný interpret piesňovej tvorby a taktiež oratoriálnej, ktorá nemá ďaleko od barokovej tvorby.“

„Moje najväčšie šťastie bolo sa dostať do zborovej akadémie v Nemecku, kde som chodil circa dvanásť rokov a vypracoval som sa od zboristu na sólistu. Myslím, že toto bolo pre mňa kľúčové.“

Slovenský basbarytonista Tomáš Šelc nedávno vystoupil v Lobkowiczkém paláci se souborem Collegium Marianum. Velmi mě potěšil jeho zpěv i projev, a tak jsem se s ním po koncertu seznámil a požádal ho o rozhovor pro náš portál. Protože je v současné chvíli ve Francii, kde zpívá s Collegiem 1704, rozhovor jsme vedli na dálku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0002

„Václav Luks samozřejmě neprovozuje hudbu k bohoslužbě. Předkládá současnému publiku umělecké dílo vyvázané z původních funkcí, ale přesto nadále životné.“

„Janovy pašije jako příběh a drama s operními prvky i jako sakrální reflexe, jako kázání v tónech, jsou plné emotivních okamžiků.“

„Bach nechává v předzvěsti velikonoční neděle zaznít naději.“

Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha budou mít za dva roky tři sta let. Zazněly poprvé v Lipsku na Velký pátek roku 1724 při evangelické bohoslužbě v Tomášském kostele. Když v naší době vyprodají koncertní sál, jako tomu bylo v úterý v pražském Rudolfinu, naznačuje to sice, že se doby mění a že chrámy už nejsou, co bývaly, ale znamená to také, že čas zapracoval ve prospěch tohoto díla, prověřil ho a přidal mu na všeplatnosti. Té, kterou Václav Luks s Collegiem 1704 umí tak přesně podchytit, poutavě zrealizovat a přímočaře předat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00002

Barokní orchestr Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse předminulou neděli zahájil turné s Janovými pašijemi Johanna Sebastiana Bacha. Koncert v Maison de la Radio et de la Musique byl pro soubor historicky prvním vystoupením v Paříži a jeho záznam odvysílá stanice France Musique 26. dubna. Zítra v 19:30 hodin stejným dílem vyvrcholí sezóna 2021/22 v pražském Rudolfinu. O den později se mohou na závěrečný koncert cyklu Hudební most Praha–Drážďany těšit návštěvníci drážďanského Annenkirche, na Velký pátek prožije hluboké emoce velikonočního příběhu publikum v dortmundském Konzerthausu. Turné navazuje na březnové koncerty v Praze a Drážďanech na podporu Ukrajiny – díky nim se Collegiu 1704 podařilo získat pro sbírku SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni částku 250 000 Kč na humanitární pomoc. Každému, kdo přispěl, soubor děkuje.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 23 březen 2022 19:28

Barokní šerosvit a lesk zvuku cinků

220322C1704Chiaroscurovenezianohires18cPetraHajska

„Skladba vnesla do večera pozitivní radost i ryze hudební emoce. A od začátku také to, co neslo znějící hudbu po celý večer: měkce pronikavý zvuk cinků.“

„Víme, ale neškodí si to znovu a znovu připomínat: v hudebním umění Monteverdi zásadním a velkolepě invenčním způsobem překlenul období proměny renesance v baroko.“

„Také jde o raně barokní hudbu, odlišující se nicméně od Monteverdiho jednodušší sazbou a hladším, elegantnějším a možná vlastně i konvenčnějším průběhem.“

Chiaroscuro veneziano. Benátský šerosvit. Tak nazvalo Collegium 1704 úterní koncert v pražském Rudolfinu, jehož podstatnou částí byla hudba Francesca Cavalliho a Claudia Monteverdiho, autorů působících v první polovině sedmnáctého století v Benátkách v kostele sv. Marka. Václav Luks s pouhou hrstkou instrumentalistů a zpěváků vyprodukoval neuvěřitelně nádherný zvuk, plný barev a kontrastů – energickou, poutavou a krásnou duchovní hudbu, nekonečně mnohotvárnou a neoposlouchanou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
02CollegiumVocale1704cPetraHajska

Zítřejší abonentní koncert Collegia 1704 nazvaný Chiaroscuro veneziano představí hudbu benátských barokních mistrů. Od půl osmé zazní ve Dvořákově síni Rudolfina výběr z Monteverdiho sbírky duchovních madrigalů Selva morale e spirituale, doplněný žalmem Francesca Cavalliho a mší Giovanniho Felice Sancese. Stejný program uslyší o den později diváci v drážďanském Annenkirche v rámci Hudebního mostu Praha–Drážďany. Výtěžek z obou koncertů daruje Collegium 1704 organizaci Člověk v tísni na sbírku SOS Ukrajina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
220223CVLeconsdetenebreswebres38cPetraHajska

„François Couperin je dneska nejznámějším představitelem couperinovské rodinné dynastie.“

„Obě sólistky se vypjaly k výtečnému výkonu.“

„Jednotlivé lekce byly prokládány skladbami z Třetí knihy skladeb pro violu Marina Maraise.“

V celé dlouhé historii hudby najdeme pouze dvě rodinné dynastie, které ovlivnily svými mnoha členy vývoj hudby. Kupodivu obě rodiny žily takřka ve stejné době a hrály a skládaly podobnou hudbu. A třebaže všichni členové byli výkonnými umělci a většinou i skladateli, vždy byl v jejich středu jeden člen, který byl mimořádný. Tou první rodinou jsou samozřejmě Bachovi. Hudební tradice rodu Bachů je dlouhá přes dvě staletí a ve dvou liniích, erfurtské a arnstadtské, v ní najdeme více než osmdesát hudebníků. Druhou rodinou jsou Couperinovi, jejichž rodinná hudební tradice je podstatně kratší, omezuje se v podstatě na tři generace. Právě z ní pochází autor Leçons de ténèbres, které přednesly ve středeční večer Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 10