00001

„Händelovi se podařilo vytvořit bohatou barevnou instrumentální plochu, prokládanou a doplněnou sborovými částmi, které hýří dramatičností.“

„Tenkrát bylo publikum zvyklé na pěvecké hvězdy, naopak zde Händel dal hlavní dramatickou úlohu sboru, zatímco kratší sólové vstupy zpívají členové sboru.“

„Výsledkem byl koncert, který byl výjimečný jak svým dramaturgickým obsahem, tak i provedením a patří neoddiskutovatelně k vrcholům Svatováclavského hudebního festivalu.“

V neděli 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě znělo oratorium Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě, HWV 54. Interpretace se zhostily soubory renomované, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a dirigent Václav Luks. Spolu s nimi zpívali sólisté Tereza Zimková – první soprán, Helena Hozová – druhý soprán, Henriette Gödde – alt, Juan Sancho Martinez de Carvajal – tenor, Tomáš Šelc – první bas a Tadeáš Hoza – druhý bas. Provedení bylo výsostně profesionální a kvalitní a obecenstvo ho dokázalo odměnit nadšenými ovacemi ve stoje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
003

Dva koncertní programy se čtyřmi premiérami nabídne pražský orchestr Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse návštěvníkům osmnáctého ročníku festivalu Chopin i jego Europa (Chopin a jeho Evropa). Společně s vokálním ansámblem Collegium Vocale 1704 a sólisty uvede ve středu 17. srpna v novodobé, respektive polské premiéře díla Józefa Krogulského a Antonína Rejchy. O dva dny později zazní v premiéře na historický nástroj v podání českého klavíristy Lukáše Vondráčka Klavírní koncert Antonína Dvořáka a, opět v polské premiéře, symfonie Jana Křtitele Václava Kalivody. Collegium 1704 se představí na varšavském festivalu už pošesté.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
607

„Collegium 1704 až doposud uvádělo české autory v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček.“

„Spolu s Jakubem Hrůšou je tvůrcem inscenace Janáčkovy Káti Kabanové mezinárodně proslulý australský režisér Barrie Kosky.“

„West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Danielem Barenboimem zahrají Smetanovu Mou vlast.“

Na Salcburském festivalu, který v Mozartově rakouském rodišti začíná právě dnes a potrvá tam do 31. srpna, jsou letos v programu významné české stopy. Jakub Hrůša nastuduje s Vídeňskými filharmoniky a mezinárodní sestavou pěvců Janáčkovu operu Káťa Kabanová a Václav Luks tam s Collegiem 1704 uvede Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco. Zazní i Smetanova Má vlast.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 19 červen 2022 13:32

Subtropický večer Václava Lukse

00001

„Vybudil interpretační aparát, ochotně reagující a skvěle sehraný a sezpívaný, k dokonalému předání všech odstínů hudebního výrazu i významu slov.“

„S radostí pak zaznělo jako přídavek (nyní se sólisty v řadách sboru) ještě jednou slavné Hallelujah – oslava Krále Králů, Pána Pánů.“

„Překvapilo proto, že byl nakonec litomyšlský koncert zcela zřetelně a slyšitelně ozvučen.“

Händelův Mesiáš má na koncertě s přestávkou tříhodinovou stopáž. Na Smetanově Litomyšli zněl v sobotu na zámeckém nádvoří za teploty přesahující i pozdě večer dvacet stupňů. V podání čtyř skvělých sólistů, Collegia 1704 a jeho bezkonkurenčního sboru zazněl za náruživého vedení Václava Lukse jako strhující doklad bohatosti hudebních projevů barokní doby a skladatelova zralého mistrovství i jako svědectví o tehdejší podobě protestanské zbožnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00003

„Virtuozita není jenom zpívání rychlých not nebo ukazování extrémů, kterých je hlas schopen.“

„Snažím se vkládat i do Händelových spirituálních skladeb tak mnoho emocí, jako bych se snažila vložit do jeho operní hudby.“

„Představení pod širým nebem jsou vždycky mimořádná, protože prostor se do hudby vždy nějak promítá.“

Za deset dní vystoupí Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse s Händelovým Mesiášem na festivalu Smetanova Litomyšl. Mezi sólisty bude také Deborah Cachet. Sešli se už předloni na turné, jehož středobodem byla barokní opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Vznikl tehdy i záznam, na CD oceněný jako nejlepší operní nahrávka roku. Belgická sopranistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k Rameauově opeře, uvažuje o definici virtuozity, oceňuje práci Václava Lukse a zamýšlí se nad základními rozdíly mezi barokními vokálními žánry.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

001 Soubor Collegium Vocale 1704 zve na komorní koncert v rámci svého cyklu pořádaného v pražském vršovickém Vzletu. Mistrné zvládnutí nástroje jiskřící virtuozitou technickou i výrazovou lze nejlépe vystihnout výrazem „con bravura“. Transkripce i originální skladby pro flétny německých a italských skladatelů vrcholného baroka včetně Antonia Vivaldiho a Johanna Sebastiana Bacha zaznějí v podání různých druhů zobcových fléten. Na ty zahraje Michaela Koudelková. S ní vystoupí violoncellista Libor Mašek a cembalistka Monika Knoblochová. Koncert se bude konat ve čtvrtek 21. dubna od 19:30 hodin. Zkouška na vlastní uši bude přístupná o den dříve, tedy zítra, ve 14 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus
0002

„Václav Luks samozřejmě neprovozuje hudbu k bohoslužbě. Předkládá současnému publiku umělecké dílo vyvázané z původních funkcí, ale přesto nadále životné.“

„Janovy pašije jako příběh a drama s operními prvky i jako sakrální reflexe, jako kázání v tónech, jsou plné emotivních okamžiků.“

„Bach nechává v předzvěsti velikonoční neděle zaznít naději.“

Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha budou mít za dva roky tři sta let. Zazněly poprvé v Lipsku na Velký pátek roku 1724 při evangelické bohoslužbě v Tomášském kostele. Když v naší době vyprodají koncertní sál, jako tomu bylo v úterý v pražském Rudolfinu, naznačuje to sice, že se doby mění a že chrámy už nejsou, co bývaly, ale znamená to také, že čas zapracoval ve prospěch tohoto díla, prověřil ho a přidal mu na všeplatnosti. Té, kterou Václav Luks s Collegiem 1704 umí tak přesně podchytit, poutavě zrealizovat a přímočaře předat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 23 březen 2022 19:28

Barokní šerosvit a lesk zvuku cinků

220322C1704Chiaroscurovenezianohires18cPetraHajska

„Skladba vnesla do večera pozitivní radost i ryze hudební emoce. A od začátku také to, co neslo znějící hudbu po celý večer: měkce pronikavý zvuk cinků.“

„Víme, ale neškodí si to znovu a znovu připomínat: v hudebním umění Monteverdi zásadním a velkolepě invenčním způsobem překlenul období proměny renesance v baroko.“

„Také jde o raně barokní hudbu, odlišující se nicméně od Monteverdiho jednodušší sazbou a hladším, elegantnějším a možná vlastně i konvenčnějším průběhem.“

Chiaroscuro veneziano. Benátský šerosvit. Tak nazvalo Collegium 1704 úterní koncert v pražském Rudolfinu, jehož podstatnou částí byla hudba Francesca Cavalliho a Claudia Monteverdiho, autorů působících v první polovině sedmnáctého století v Benátkách v kostele sv. Marka. Václav Luks s pouhou hrstkou instrumentalistů a zpěváků vyprodukoval neuvěřitelně nádherný zvuk, plný barev a kontrastů – energickou, poutavou a krásnou duchovní hudbu, nekonečně mnohotvárnou a neoposlouchanou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

df Další koncert komorního cyklu souboru Collegium Vocale 1704 přichystali pořadatelé na čtvrtek 17. března od 19:30 ve vršovickém Vzletu. Původně měli vystoupit sopranistka Hana Blažíková a theorbista Jan Krejča s programem L'amante segreto na téma láska planoucí, utajená, zklamaná i žárlivá, jak ji ve svých kantátách, áriích a villanellách zpodobnili skladatelé raného italského baroka. Z důvodu nemoci se ale mění interpreti i program. Vystoupí basbarytonista Tomáš Šelc a zazpívá písně Ludwiga van Beethovena, Jakuba Jana Ryby a Franze Schuberta. Partnerkou na kladívkový klavír mu bude Barbara Maria Willi.

Zveřejněno v AktuálněPlus
220223CVLeconsdetenebreswebres38cPetraHajska

„François Couperin je dneska nejznámějším představitelem couperinovské rodinné dynastie.“

„Obě sólistky se vypjaly k výtečnému výkonu.“

„Jednotlivé lekce byly prokládány skladbami z Třetí knihy skladeb pro violu Marina Maraise.“

V celé dlouhé historii hudby najdeme pouze dvě rodinné dynastie, které ovlivnily svými mnoha členy vývoj hudby. Kupodivu obě rodiny žily takřka ve stejné době a hrály a skládaly podobnou hudbu. A třebaže všichni členové byli výkonnými umělci a většinou i skladateli, vždy byl v jejich středu jeden člen, který byl mimořádný. Tou první rodinou jsou samozřejmě Bachovi. Hudební tradice rodu Bachů je dlouhá přes dvě staletí a ve dvou liniích, erfurtské a arnstadtské, v ní najdeme více než osmdesát hudebníků. Druhou rodinou jsou Couperinovi, jejichž rodinná hudební tradice je podstatně kratší, omezuje se v podstatě na tři generace. Právě z ní pochází autor Leçons de ténèbres, které přednesly ve středeční večer Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
210903C1704Vzletkoncert09cPetraHajska

Vyhlašujeme VÝHERCE vstupeney na středeční koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

Collegium Vocale 1704 zahájí ve středu 23. února už čtvrtou sezónu komorní řady. Úvodní koncert se koná od půl osmé večer ve vršovickém Vzletu. Cyklus Leçons de ténèbres zahájí sólistky Collegia Vocale 1704 Tereza Zimková a Pavla Radostová. Kromě Couperinových vokálních děl budou na programu také skladby pro violu da gamba M. Maraise a R. de Visée. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem od půl sedmé.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
210903C1704Vzletkoncert09cPetraHajska

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na středeční koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

Collegium Vocale 1704 zahájí ve středu 23. února už čtvrtou sezónu komorní řady. Úvodní koncert se koná od půl osmé večer ve vršovickém Vzletu. Cyklus Leçons de ténèbres zahájí sólistky Collegia Vocale 1704 Tereza Zimková a Pavla Radostová. Kromě Couperinových vokálních děl budou na programu také skladby pro violu da gamba M. Maraise a R. de Visée. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem od půl sedmé.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus

999 Soubory Collegium Vocale 1704 a Collegium 1704 ve středu 23. února vystoupí od 19:30 hodin ve vršovickém Vzletu. Společně zde zahájí čtvrtou sezónu komorní řady prvního jmenovaného uskupení. Během koncertu bude znít magická hudba komponovaná pro liturgii „temných hodinek“ Svatého týdne, která vzešla z pera francouzského barokního skladatele Françoise Couperina, jehož jméno je spjato především s tvorbou pro cembalo. „Couperinova nepříliš rozsáhlá vokální tvorba je dokladem jeho jedinečného citu pro barvu lidského hlasu a mimořádné melodické invence,“ uvádějí soubory. Dílo budou protkávat instrumentální skladby Marina Maraise a Roberta de Visée. Coby sólistky vystoupí sopranistky Tereza Zimková a Pavla Radostová. Vše bude řídit Václav Luks. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem, a sice od půl sedmé. Zkouška na vlastní uši se bude konat zítra od 14 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus

300 Sdružené soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 vystoupí za řízení Václava Lukse ve Dvořákově síni Rudolfina, a to v úterý 15. února od 19:30 hodin. V rámci koncertu zazní nejprve Zelenkova imaginární mše Missa 1724. „Jednotlivé části mešního ordinária, které Zelenka zkomponoval v letech 1724 až 1725, nebyly jistě zamýšleny jako jeden hudební celek, avšak kromě vysoké kvality je spojuje jednotný jazyk, příbuzný tonální plán a podobná instrumentace. Forma imaginární mše představuje ideální možnost, jak tuto část Zelenkovy tvorby představit dnešnímu publiku,“ uvádí dramaturgie. Zelenkovo dílo doplní dvě duchovní moteta z pera slavného Benátčana Antonia Vivaldiho. Virtuózního partu se ujme kanadská pěvkyně Karina Gauvin, která patří k nejuznávanějším světovým interpretkám barokní hudby. Pořadatelé zvou také na některou z repríz nové inscenace Händelovy opery Alcina v Národním divadle Brno, kde pod vedením Václava Lukse hraje Collegium 1704. A v titulní roli se alternují právě Karina Gauvin s Pavlou Vykopalovou. Nedávnou ReflexiPlus premiérového představení si můžete připomenout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
4012

„Barokní divadlo se vyznačovalo touhou ohromit, zaplavit diváka mnoha efekty a exkluzivní podívanou. Je s podivem, jak se to tehdy s omezenými technickými prostředky dařilo.“

„Projekt postavil obsazení rolí na kvalitě a autentičnosti provedení. Základem hudebního provedení se stalo Collegium 1704 spolu s Collegiem Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse.“

„Václav Luks dirigoval s plným nasazením a při absolutním propojením s protagonisty a podařilo se mu přenést všechny do časoprostoru počátku 18. století.“

Janáčkova opera v Brně přináší už několik sezón s každou novou premiérou neotřelou a kvalitní inscenaci, patřící vždy do jiného období. Postupně tím vytváří mozaiku různorodého repertoáru, ve kterém si může najít každý podle svého vkusu. Tentokrát sáhlo vedení opery po barokní opeře, a ne ledajaké. Alcina, dílo skladatele Georga Friedricha Händela, patří k těm nejlepším a nejznámějším.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 08 prosinec 2021 14:10

Po roce Vánoce… s Bachem a Václavem Luksem

05StrazanacBlazikovaC1704211207Vanocnioratoriumhires40cPetraHajska

„Václav Luks, pohroužený do podrobných detailů a zároveň vytvářející klenbu celku, jako vždy v dirigentském projevu oddaně náruživý, se pro mimořádný koncert obklopil těmi nejlepšími možnými interprety.“

„Bachovu hudbu předává publiku nejen jako pastorální meditaci, ale také jako vzrušující vyprávění a jako velkolepý dobový zvukový obraz.“

„Nejde totiž na prvním místě o zvukovou mohutnost, ale o mohutnost uměleckou.“

Koncerty Václava Lukse a jeho Collegia 1704 přinášejí do pražského hudebního dění jedinečné okamžiky. Ten, který se odehrál sedmého prosince, nabídl mimořádné tříhodinové potěšení – Bachovo Vánoční oratorium. Šest kantát pro vánoční dny roku 1734, každou jinou, všechny naplněné neutuchající muzikalitou autora i jeho interpretů. Letos zaznělo ikonické vánoční dílo překvapivě brzy, už v adventní době, ale nad tím se netřeba pozastavovat. Radostné evangelium o narození Spasitele si můžeme připomenout častěji a poslouchat Bachovu radostnou hudbu kdykoli.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Anthem jako forma se vyvinula z antifony.“

„Největší část programu byla věnována nejznámějšímu skladateli této epochy – Henrymu Purcellovi.“

„John Blow je považovaný za druhého největšího skladatele této epochy, hned po Purcellovi.“

Už jsme si zvykli, že Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 mají dramaturgii, která nás stále obohacuje. Je založená na výběru skladatelů, jejichž díla slýcháme zřídka, a na provedení, které je co nejvíce autentické. Není divu, že s ní slaví úspěchy nejen v České republice, ale v celém světě. Jedním z podobných koncertů byl i ten 4. listopadu v kulturním domě Vzlet v Praze, věnovaný anglické duchovní hudbě 17. století.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

102Další koncert komorní řady Collegia Vocale 1704 a Collegia 1704 ve vršovickém Vzletu má název Pane, slyš mé prosby. Koná se ve čtvrtek 4. listopadu od 19:30 hodin. Vedle hudby Henryho Purcella zazní díla Johna Blowa, Matthewa Locka nebo jejich předchůdce Orlanda Gibbonse. Ve středu mohou posluchači od 14 hodin přijít do Vzletu na Zkoušku na vlastní uši a být svědky závěrečných příprav na koncert. „Na pátek 5. 11. chystáme první z plánované řady edukativních pořadů s moderátorkou Klárou Boudalovou – dva hudebně-výtvarné workshopy s názvem Všechny odstíny hudby,“ uvádějí organizátoři s tím, že první, v 16:00 hodin, je určen dětem od dvanácti let, druhý, v 17:30 hodin, je zaměřen na dospělé. Za živého doprovodu hudebníků Collegia Vocale 1704 a Collegia 1704 budou účastníci tvořit výtvarná díla inspirovaná anglickou polyfonií.

Zveřejněno v AktuálněPlus
úterý, 12 říjen 2021 17:01

Mozart v moll

DSC03820

„Právě proto, abychom si tak odlišného Mozarta užili, jsme všichni do Rudolfina ten večer přišli.“

„Václav Luks vedl nevelký orchestr náruživě, s akcenty a drobnými echy, zvýrazněnými výstupy některých linek, s novými a novými podněty.“

„V dobách před covidem, kdy byla ještě Praha plná turistů i hodinových koncertů pro ně, bylo Mozartova Requiem všude tolik, že prý čekali.“

Collegium 1704 otevřelo svou sezónu v pražském Rudolfinu Mozartovou hudbou. O krůček dál od svého nejobvyklejšího, tedy barokního repertoáru, ale nadále ve svém živlu. Pondělní koncert, zvukově uměřený, výrazově ale zdaleka ne strohý, přinesl sváteční chvíle. Měl šťastnou inspiraci, muzikalitu a průzračnost, emotivní naléhavost a spoustu krásných detailů. A vůbec nepůsobil posmutněle, přestože byla na programu Symfonie v g moll a Requiem v d moll – a mollové tóniny přece mají vyjadřovat opačný pól než jas a radost…

 
Zveřejněno v ReflexePlus

image-proxy Pražské barokní soubory Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704 v čele s Václavem Luksem zahájí v pondělí 11. října od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina novou sezónu. V první polovině zazní Mozartova Symfonie č. 40 g moll, KV 550 z roku 1788. Jak soubory uvádějí, ta je předposlední skladatelovou symfonií a jednou ze dvou, které zkomponoval v mollové tónině. Robert Schumann vyzdvihl její „řeckou lehkost a graciéznost“. Následovat bude Mozartovo Requiem d moll, KV 626, v němž se sólových partů ujmou sopranistka Simona Šaturová, altistka Henriette Gödde, tenorista Eric Stoklossa a basista Tobias Berndt. Jednu ze svých nejznámějších duchovních skladeb začal Mozart komponovat ve Vídni roku 1791, tedy v roce své smrti, a skladbu nedokončil. První představení zkompletované zádušní mše se konalo ve Vídni o dva roky později a skladba si rychle získala celoevropskou a později celosvětovou proslulost. V úterý všichni aktéři přednesou stejný program v drážďanském Annenkirche.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Strana 1 z 4