„Ivo Kahánek se těžkého a efektního úkolu, sahajícího často do krajností, zhostil suverénně.“
„Skladba, vysvětlovaná jako pokus promítnout zkušenosti ze studiové práce s technologiemi do živého organismu symfonického orchestru, je vynalézavá, ani na chvíli neztrácí na zajímavosti.“
„Pro Ivesovu hudbu jsou typické simultánně znějící melodie, mohutné zvukové masy a náhlé kontrasty.“
Česká filharmonie přispěla do programu festivalu Pražské jaro mimořádně zajímavým a zdařilým koncertem. V pátek hrála ve Smetanově síni spolu s Ivo Kahánkem Klavírní koncert Movis od našeho současníka Michala Rataje a sama k tomu dvě skladby od Charlese Ivese, amerického hudebního vizionáře první poloviny dvacátého století. V tuzemském hudebním dění docela neběžná a rozhodně objevná dramaturgie; náročný, ani trochu oddechový večer… A sál přitom plný! S hostujícím dirigentem Davidem Robertsonem opravdová festivalová událost.
Klarinetistka Anna Paulová opět vystoupí na festivalu Pražské jaro, tentokrát s korejskou flétnistkou Chaeyeon You. Paulová je laureátkou Pražského jara z roku 2015, stejně tak její jihokorejská kolegyně, ta se zúčastnila v roce 2020. Dalšími laureáty, kteří vystoupí s nimi, budou cembalistka Monika Knoblochová a klavírista Adam Skoumal. Umělci spolu zahrají v Anežském klášteře v neděli 22. května od 17 hodin. Koncert Freiburger Barockorchester a Vox Luminis se bude konat ve středu 25. května od 20 hodin v Rudolfinu. Soubory společně uvedou kantátu ke svátku Nanebevstoupení Páně Auf Christi Himmelfahrt allein Johanna Sebastiana Bacha, ale zaznějí i díla Georga Philippa Telemanna a Heinricha Ignaze Franze Bibera.
„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“
„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“
„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.
Českou filharmonii čeká 125. sezona. Otevře ji Mahlerovou Pátou symfonií. V souladu s epidemiologickou situací zatím budou platit mimořádná hygienická opatření, omezení počtu posluchačů a upravený režim pro vstup do Rudolfina. Ohlášené programy se ale nemění. Pouze byla zrušena některá zahraniční turné.
„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“
„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“
„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“
Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.
„Své vrcholné umění odevzdali filharmonici ve čtvrtek večer Bartókovi.“
„Hráčská technika a muzikalita Antoina Tamestita a vroucný sametový zvuk jeho violy zapůsobily na posluchače jako roznětka.“
„Klasicistní symfonie si žádá soustředěnější a v detailech propracovanější interpretaci, než tomu bylo během čtvrtečního koncertu.“
Večer s Českou filharmonií v rámci cyklu C2 vyvolal nadšení i otázky. Přínosem koncertů konaných ve dnech 6. až 8. února bylo uvedení skladby Stevea Reicha Hudba pro ansámbl a orchestr (2018) a velkým objevem se stalo vystoupení francouzského violisty Antoina Tamestita v Bartókově Koncertu pro violu a orchestr. Otázky vzbudila dramaturgie koncertu. Po Bartókovi bezprostředně následovala Beethovenova První symfonie, jejíž zařazení mohlo zdánlivě tvořit klasicistní protějšek minimalistickému Reichovi, ale po nespoutaném Bartókovi měly orchestr i obecenstvo co dělat, aby se do vod této uměřenosti vrátily.
Francouzský violista Antoine Tamestit naváže na konci tohoto týdne na svůj pondělní recitál čtyřmi koncerty s Českou filharmonií. Přednese Koncert pro violu a orchestr, jedno z posledních děl Bély Bartóka. O víkendu pak legendární klavírista Alfred Brendel osobně nechá diváky nahlédnout do svého hudebního života a představí pozdní klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena.
„Dirigent Robertson, tentýž, který příští týden diriguje v Praze Českou filharmonii, vedl představení ke komplexnímu účinku melodií a rytmů, děje a nálady, atmosféry a koloritu.“
„Nejde ani tak o sociálně zabarvené drama, jako především o dojemnou, nádhernou love story.“
„Davové výjevy a scény, ve kterých zaznívají žalozpěvy, modlitby nebo téměř magická zaklínání, patří k nejsilnějším okamžikům tohoto nastudování opery.“
Američtější opera snad neexistuje. A silnější zážitek v této sezóně přímých přenosů z Metropolitní opery už asi také nepřijde. Porgy a Bess bratří Gershwinů se hraje v New Yorku v nové inscenaci od loňského září. První únorový den vtrhl operní příběh z afroamerické komunity do kinosálů po celém světě, i do těch našich, nabit neuvěřitelnou hudební i divadelní silou a kulturní autenticitou, kterou mu stejným dílem vdechli tvůrci projektu i jeho interpreti.
Americká lidová opera, jak nazval dnes už slavnou klasiku tvůrčí tým „The Gershwins“, se vrací do Metropolitní opery poprvé od roku 1990. Pojetí režiséra Jamese Robinsona, který inscenací v MET debutuje, se širokým hereckým ansámblem a kompletním orchestrem aspiruje na hit sezóny. V českých kinech bude opera k vidění v přímém přenosu už v sobotu 1. února, reprízy jsou pak plánované do neděle 16. února.
„Za naprosto přesnou orientaci ve skladbě a bezchybné vedení orchestru si bezesporu zaslouží pochvalu dirigent Keith Lockhart.“
„Mačkání bublinkové fólie či trhání papíru vyvolalo posluchačům úsměvy na tváři, avšak se zavřenýma očima mohl člověk klidně slyšet křupání ledu či praskání ohně.“
„Těžko se odhaduje, zda to bylo autorovým záměrem, několik částí nicméně nápadně připomíná onen tajemný podmořský velrybí zpěv.“
Mimořádný koncertní večer uspořádal český první orchestr na závěr druhého ročníku vlastní skladatelské soutěže. Ta měla motivovat mladé umělce k tvorbě a otevřít jim dveře na světovou scénu. Klíčem k těmto pomyslným dveřím byly třem finalistům jejich kompozice, které dostaly od poroty nejlepší hodnocení. Čeští a slovenští autoři - Jana Vöröšová, Matouš Hejl a Adrián Demoč – spolu s domácí i světovou porotou nastínili, kam se ubírá, čím se inspiruje a čeho využívá naše současná klasická hudební tvorba.
Česká filharmonie má před sebou pestrý listopad. Hlavním lákadlem mimořádného koncertu nazvaného Premiérový večer, budou tři vítězné kompozice, vzešlé z druhého ročníku skladatelské soutěže České filharmonie. Americký dirigent Keith Lockhart představí ve světových premiérách psaných na objednávku orchestru absolutní vítězku soutěže Janu Vöröšovou a její skladbu pro soprán a orchestr Písně Vrbovýho proutku, kompozici Neha, adagio pro orchestr Adriána Demoče, třetí premiérou bude skladba Crossings Matouše Hejla. Koncert doplní koncertní předehra Antonína Dvořáka V přírodě op. 91 a suita z opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky.
Vyhlašujeme výherce tří dvojic vstupenek na čtvrteční mimořádný koncert České filharmonie!
7. listopadu v Rudolfinu zazní vítězné skladby 2. ročníku Skladatelské soutěže ČF, která vznikla ještě z iniciativy Jiřího Bělohlávka. První ročník proběhl v roce 2014. Další následovala o čtyři roky později, té už se ale Jiří Bělohlávek nedožil. Odborná porota nakonec vybrala tři finalisty a právě jejich skladby budou mít teď premiéru. Vítězem se stala Jana Vörošová. Za ní skončili Adrián Demoč a Matouš Hejl. Koncert bude řídit uznávaný dirigent Keith Lockhart a sólového partu se ujme Vanda Šípová.
3 z vás právě vyhrávají dvojice vstupenek na koncert konaný v pátek 15. března v pražském Rudolfinu.
Česká filharmonie má nový abonentní cyklus C. V jeho březnovém dílu diváky provedou dirigent Tomáš Brauner a houslista Jiří Vodička jiskřivým spojením klasiky s modernou. Na programu je Concerto Es dur „Dumbarton Oaks“ Igora Stravinského, Koncert pro housle a orchestr č. 2 g moll Sergeje Prokofjeva, Symfonie č. 22 Es dur „Filozof“ Josepha Haydna a Sinfonietta La Jolla pro klavír a komorní orchestr Bohuslava Martinů.
Ptali jsme se: Na jaký nástroj (z jaké dílny) hraje Jiří Vodička?
Správná odpověď je: Joseph Gagliano 1774
Vstupenky vyhrávají:
Karolína Kocnová, Praha 14
Ištvan Matejča, Liberec
Barbora Grymová, Úhonice
GRATULUJEME!
Soutěžte s Českou filharmonií o 3 dvojice vstupenek na koncert konaný v pátek 15. března v pražském Rudolfinu.
Česká filharmonie má nový abonentní cyklus C. V jeho březnovém dílu diváky provedou dirigent Tomáš Brauner a houslista Jiří Vodička jiskřivým spojením klasiky s modernou. Na programu je Concerto Es dur „Dumbarton Oaks“ Igora Stravinského, Koncert pro housle a orchestr č. 2 g moll Sergeje Prokofjeva, Symfonie č. 22 Es dur „Filozof“ Josepha Haydna a Sinfonietta La Jolla pro klavír a komorní orchestr Bohuslava Martinů.
Soutěžní otázka: Na jaký nástroj (z jaké dílny) hraje Jiří Vodička?
Odpovědi posílejte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jako předmět zprávy uveďte: VODIČKA a nezapomeňte napsat i váš telefon a adresu.
Výherce vylosujeme ve čtvrtek 14. března 2019.
„Silně variabilní orchestr, technicky excelentní a na první pohled i poslech nesmírně sympatický.“
„Spojení s Robertsonem působilo na první pohled nesmírně přátelsky a srdečně. Bezprostřednost nebyla přítomna pouze v hudbě, ale reálně i na podiu.“
„Emočně poměrně skoupá hra, přesně „podle pravítka“, běžela razantně, ale byla zároveň plná překvapení.“
Klavírista Emanuel Ax i dirigent David Robertson jsou osobnosti, které pojí podobný přímočarý přístup k hudbě. Výsledkem je přímá a bezprostřední hudba, ukazující se bez patosu. Na předvánočním mnichovském koncertu se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu společně představili klasicismus a neoklasicismus Haydna a Stravinského. Nápaditý a logický program dotvořil v pátek večer dvojí Ravel.
